Mateus 16
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH
1 Biíh láa fariseowã, saduceowã biícdih Jesús pebhna ĩ jʉibínap jĩ. Cã́acwã ĩ jéih chãjca naáhdih Jesúsdih ĩ chãjat tʉ́ʉtʉp yʉh jĩ, ã jepahcah, “Dios ã wahni nihcan caá”, niiját tʉ́ʉt niijná.
1 Alguns fariseus e alguns saduceus foram falar com Jesus. Eles queriam alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
2 Páant ĩ wʉtʉchah joinít, Jesús queétdih nin pah ã niijíp jĩ: “Yeó ã bʉʉg yácna, jeá dʉʉni ã jʉmʉchah enna, ‘Cheibit tʉ́i jóbohni yeó jáap ã jʉmbipna caá’, ñipĩ́ niijná caá.
2 Mas Jesus respondeu:
3 Baáb jéenna, mah tólihna dʉʉni ã jʉmʉchah enna, ‘Mah yeó jáap ã jʉmbipna caá’, ñipĩ́ niijná caá. Ded pah jeá ã jʉmatdih tʉ́i beh enna yʉhna, Dios ã wẽpatjĩh wã chãj jʉ́ʉtatboodíh ñi beh encan caá.
3 E, de manhã, cedo, dizem: “Vai chover porque o céu está vermelho-escuro.” Olhando o céu, vocês sabem como vai ser o tempo. E como é que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
4 Bʉʉ láa moón yeejépwã, Diosdih náahcannit, Dios ã wẽpatjĩh wã chãjatdih ĩ eníhna yʉh caá.Obohjeéhtih, Dios naáwátdih naóh yapani Jonás ded pah ã yapatjidih ñitát jéihjip taga.Pánihna, Dios ã wẽpatjĩh caandíh ã chãjatji pahjeh mʉntih ã jwʉ́ʉb chãjbipna caá, weém ã wahni wã jʉmatdih ñi jéihyat pínah niijná”, ã niijíp jĩ.
4 Como o povo de hoje é mau e sem fé! Vocês estão me pedindo um milagre, mas o milagre de Jonas é o único sinal que lhes será dado. Então ele saiu e foi embora.
5 Pánih bejnit, íimdih chʉ́ʉh bejna, jwĩ jeémát pínah pandih ʉbat jwĩt quíib bʉʉdʉ́p tajĩ.
5 Quando os discípulos atravessaram para o lado leste do lago, esqueceram de levar pão.
6 Páant jwĩ chʉ́ʉh bejechah, Jesús jwiítdih nin pah ã niijíp jĩ:
6 Jesus disse:
7 Páant ã niijíchah, joí wʉ́hi bejna, jwiítjeh nin pah jwĩ míic niijíp jĩ:
7 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não trouxemos pão.
8 Páant jwĩ míic niijátdih jéihna, Jesús jwiítdih nin pah ã niíj naáwáp jĩ:
8 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
9 ¿Páantjeh ñi jéih jwʉhcan niít? ¿Cinco mil neoná yaádh biícdih cinco pandihjeh wã pãáátjidih ñi náhnican niít? ¿Ĩ jʉdh jeémpni doce wʉhna ñi ʉb yac yáwaatjidihbʉt ñi náhnican niít?
9 Ainda não entenderam? Não lembram dos cinco pães que eu parti para cinco mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
10 ¿Bʉʉ siete pandih dajnit, cuatro mil neoná yaádh biícdih wã wʉ̃hatdihbʉt ñi náhnican niít? ¿Débói wʉhnadih ñi yáwaatdih ñi náhnican niít?
10 E aqueles sete pães para quatro mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
11 Pánihna, ‘pan paáát’, wã niijíchah, ¿dépanih tigaá ñi beh joicán? Páant niijná, pan yoobátdih niijná wã chãjcan caá. Fariseowã, saduceowãbʉt ĩ bohéát pan paáát panihni ã jʉmʉchah, ñi tʉ́i chãja chaáh. Ĩ bohéát yeebdíh ã tobohna caá, ã niijíp jĩ.
11 Vocês não entendem que eu não estou falando a respeito de pães? Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e dos saduceus!
12 Páant ã niíj naáwáchahna, jwiít jwĩ beh joyóp jĩ bʉca. “Pan paáát”, niijná, pan yoobátdih niijná ã chãjcap jĩ. Páant niijná, “fariseowã, saduceowãbʉt ĩ bohéátdih ñi joicá bojoó”, niijná ã chãjap jĩ.
12 Então os discípulos entenderam que ele não estava dizendo que tivessem cuidado com o fermento usado no pão, mas com os ensinamentos dos fariseus e dos saduceus.
13 Pánih chʉ́ʉh jʉibínit, Cesarea Filipo wʉ̃t jʉmni tʉ́tchina bejni namáboó bejnit, Jesús jwiít ã bohénitdih nin pah ã niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
13 Jesus foi para a região que fica perto da cidade de Cesareia de Filipe. Ali perguntou aos discípulos:
14 —Biquína ‘Juan Daabáni nacaá’, niíj, bita ‘Elías nacaá’, niíj, bita ‘Jeremías, Dios naáwátdih biíh naóh yapani nacaá’, ĩpĩ́ niijná caá, caandíh jwĩ niíj jepahap jĩ.
14 Eles responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é Jeremias ou algum outro
15 —Queét páant ĩ niijíchah, ¿yeébboó ded pah tigaá ñi niíj jenah joí? jwiítdih ã niijíp jĩ.
15 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus.
16 —Meém Cristo, Dios ã wahni caá. Dios báadhni wʉ̃ʉ́h yoobát caá, Pedroboó ã niíj jepahap jĩ.
16 Simão Pedro respondeu: — O senhor é o
17 —Simón, Jonás wʉ̃ʉ́h, meemdíh wã wẽina caá. Cã́acwã meemdíh ĩt naóhcap taga. Dios wã íip, jeáboó jʉmnijeh ãt jéihyanap taga.
17 Jesus afirmou:
18 Pánihna, meemdíh nin pah wã niíj naóhna caá: Meém Pedro wʉ̃t jʉmni caá. (Pedro niijná, jee dáh niijná ã chãjap jĩ.) Nin jeejíh bʉ́dí mʉʉ́ wã chãjat panihni dawá wĩ́ihwã pínahdih wã chãjbipna caá. Queét dawá ĩ jʉmʉchah, nemépwã queétdih jéih yap yohcan, queét iiguípna ĩ bejcan niít.
18 Portanto, eu lhe digo: você é Pedro, e sobre esta pedra construirei a minha Igreja, e nem a morte poderá vencê-la.
19 Dios ã maáh jʉmʉpdih bóo llave panihnidih meemdíh wã wʉ̃hbipna caá. Páant wã wʉ̃hni panihnijĩh, cã́acwãdih wĩ́ih tʉ́ini doonádih naóhnit, weemdíh jepahnitdih Dios ã maáh jʉmʉpna wãt waadáát pah ma chãjbipna caá. Obohjeéhtih, weemdíh jepahcannitdih nemat pah ma chãjbipna caá, Jesús Pedrodih ã niijíp jĩ.
19 Eu lhe darei as chaves do
20 Páant niíj péanit, jwiítboodíh nin pah ã niijíp jĩ: “ ‘Nin Jesús Dios ã wahni Cristo caá’, bitadih ñi niíj naóh jwʉhca bojoó”, ã niijíp jĩ.
20 Então Jesus ordenou que os discípulos não contassem a ninguém que ele era o Messias.
21 Páant ã niiját tʉ́ttimah, Jesús jwiít ã bohénitdih nin pah ã niíj naóh bohé jwíihip jĩ:
21 Daí em diante, Jesus começou a dizer claramente aos discípulos: — Eu preciso ir para Jerusalém, e ali os líderes judeus, os chefes dos sacerdotes e os
22 Páant ã niijíchah joinít, Pedroboó Jesúsdih chibít yʉʉ́pbit nʉmah bejnit,
22 Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo, dizendo: — Que Deus não permita! Isso nunca vai acontecer com o senhor!
23 Páant ã niijíchah joinít, Jesús tac pʉ́ʉd ñʉhnit,
23 Jesus virou-se e disse a Pedro:
24 Páant niíj péanit, jwiítboodíh nin pah ã niíj naáwáp jĩ:
24 E Jesus disse aos discípulos:
25 Ded weemdíh jepahcanni, ã weñat pínahdihjeh chãjni, iiguípna ã bejbipna caá. Obohjeéhtih, ded weemdíh cádahcanniboó bita caandíh yeejép ĩ chãjachah yʉhna, páantjeh wãjeéh ã jʉmbipna caá.
25 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa terá a vida verdadeira.
26 Cã́ac nin baácboó jʉm jwʉhna, dawá bií déedih bíbohna yʉhna, Diosdih náahcan, iiguípna bejna, nihat ã bíbohat dedé pínah nihcan caá. Iiguípboó jʉmna, ded pah ã jéih jíib chãj baccan niít.
26 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira? Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
27 Weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé wã íip ã yeh iigátjĩh ã́ih ángelwã biícdih nin baácboó jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhnit,nihat cã́acwã ded pah ĩ chãjatji jíib wã jíib wʉ̃hbipna caá. Tʉ́i chãjnitjidih wã tʉ́i chãjbipna caá. Obohjeéhtih, tʉ́i chãjcannitjiboodíh wã peéh chãjbipna caá.
27 Pois o
28 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Biquína ninjĩh ñʉhnit ñi wʉnat pínah jã́tih, weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé chah maáh wã jʉmatdih ñi enbipna caá, Jesús ã niijíp jĩ.
28 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: estão aqui algumas pessoas que não morrerão antes de verem o Filho do Homem vir como Rei.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.