Mateus 15
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs ARIB
1 Tʉ́ttimah, Jerusalén tʉ́tchidih moón fariseowã, Moisés ã wʉtatjidih bohénit biícdih, Jesús pebhna jʉinít, caandíh nin pah ĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
1 Então chegaram a Jesus uns fariseus e escribas vindos de Jerusalém, e lhe perguntaram:
2 —¿Dépanih tigaá ma bohénitboó jwĩ nʉowã ĩ wʉtatji pah ĩ chãjcan? Jwiít jwĩpĩ́ téih chocat pah, queét ĩ jeémát pínah jã́tih ĩ téih choccan caá, ĩ niijíp yʉh jĩ.
2 Por que transgridem os teus discípulos a tradição dos anciãos? pois não lavam as mãos, quando comem.
3 Páant ĩ niijíchah joinít, Jesús nin pah queétdih ã niíj ʉʉ́bh joí jwʉ́ʉbanap jĩ:
3 Ele, porém, respondendo, disse-lhes: E vós, por que transgredis o mandamento de Deus por causa da vossa tradição?
4 Nin pah caá Dios ã wʉtʉp: ‘Ñi mánadih tʉ́i wẽinit, ñi teo wáacá.Pánihna, ded ã mánadih yeejép ã niijíchah, cã́acdih mao yohnidih peéh chãjat pah mʉntih caandíhbʉt peéh chãjat ã jʉmbipna caá’, Dios ãt niijíp tajĩ.
4 Pois Deus ordenou: Honra a teu pai e a tua mãe; e, Quem maldisser a seu pai ou a sua mãe, certamente morrerá.
5 Obohjeéhtih, páant ã niijíchah yʉhna, yeébboó ded ã mánadih teo wáaquíhnidih nin pah caá ñipĩ́ niíj wʉtʉp: ‘Ma mánadih teo wáaccanjeh, caán dinerodih Diosboodíh ma wʉ̃hʉʉ́’, ñipĩ́ niíj wʉtna caá.
5 Mas vós dizeis: Qualquer que disser a seu pai ou a sua mãe: O que poderias aproveitar de mim é oferta ao Senhor; esse de modo algum terá de honrar a seu pai.
6 Pánih wʉtna, ã mánadih ñi tʉ́i chãjat tʉ́ʉtcan caá. Pánih chãjat tʉ́ʉtcan, Dios ã wʉtatdih jepahat tʉ́ʉtcanjeh, jwĩ nʉowã ĩ wʉtatjiboodíh caá ñi jepahat tʉ́ʉtʉp.
6 E assim por causa da vossa tradição invalidastes a palavra de Deus.
7 ‘Jwiít tʉ́init caá’, niijná yʉhna, cã́acwã ĩ encapboó yeéb yeejép chãjnit caá. Dios naáwátdih naóh yapani Isaíasji ded pah ñi jʉmatdih yoobópdih ãt niíj daacáp tajĩ:
7 Hipócritas! bem profetizou Isaias a vosso respeito, dizendo:
8 ‘Dios nin pah ã niijná caá: “Nit weemdíh tʉ́i wẽi naóhna yʉhna, yoobópdih ĩ jepahcan caá.
8 Este povo honra-me com os lábios; o seu coração, porém, está longe de mim.
9 Pánihna, weemdíh ĩ wẽi naáwát dedé pínah nihcan caá. Ĩ jenah joyátjeh wʉtnit, ‘Nin pah caá Dios ã wʉtat’, ĩ niíj yee naóh bohéna caá”, Dios ã niijná caá’, Isaías ãt niíj daacáp tajĩ,(Is 29.13)
9 Mas em vão me adoram, ensinando doutrinas que são preceitos de homem.
10 Páant niíj péanit, caanjĩ́h jʉmnitdih ã pebhna jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtnit, queétdih nin pah ã niíj bohénap jĩ:
10 E, clamando a si a multidão, disse-lhes: Ouvi, e entendei:
11 Dios ã enechah, ñi jeémát yeebdíh ã yéejacan caá. Obohjeéhtih, ded pah ñi niijátboó yeebdíh ã yéejana caá, ã niijíp jĩ.
11 Não é o que entra pela boca que contamina o homem; mas o que sai da boca, isso é o que o contamina.
12 Páant ã niiját tʉ́ttimah, jwiítboó caandíh nin pah jwĩ niijíp jĩ:
12 Então os discípulos, aproximando-se dele, perguntaram-lhe: Sabes que os fariseus, ouvindo essas palavras, se escandalizaram?
13 —Obohjeéhtih, queét fariseowã wã íip Dios ã momca naáh panihnit ĩ jʉmʉchah, queétdih ã yoh beedábipna caá.
13 Respondeu-lhes ele: Toda planta que meu Pai celestial não plantou será arrancada.
14 Pánihna, queétdih páantjeh ñi enah bojoó. Queét jéih encannit pah Diosdih ĩ jéihcan caá. Pánih jéihcan yʉhna, bita jéih encannit panihnitdihbʉt ĩ bohéna yʉh caá. Pánih jéih encannit míic jʉmna, íitdih ĩ bʉʉg yácat pah, queét nihat iiguípna ĩ bejbipna caá, jwiítdih ã niíj jepahap jĩ.
14 Deixai-os; são guias cegos; ora, se um cego guiar outro cego, ambos cairão no barranco.
15 Páant ã niijíchah joinít, Pedroboó nin pah ã niijíp jĩ:
15 E Pedro, tomando a palavra, disse-lhe: Explica-nos essa parábola.
16 —¿Yeebbʉ́t páantjeh ñi beh joi jwʉ́hcan niít?
16 Respondeu Jesus: Estai vós também ainda sem entender?
17 Dedé ñi jeémátji ñíih wʉdah diítboó jʉmnijidih ñipĩ́ jont yohna caá. Caán ñíih caolihdih, ñi jenah joyátdihbʉt chʉ̃ʉ́hcan, Dios ã enechah, yeebdíh ã jéih yéejacan caá.
17 Não compreendeis que tudo o que entra pela boca desce pelo ventre, e é lançado fora?
18 Obohjeéhtih, ded pah yeejép ñi jenah joyát pah ñi niijíchah, caán caá Dios ã enechah, yeebdíh ã yéejanap.
18 Mas o que sai da boca procede do coração; e é isso o que contamina o homem.
19 Nindih ñi tʉ́i náhninaá: Yeejép chãjat, mao yohat, ñi áa nihcannitjĩh yeejép chãjat, nʉʉmát, yeeat, yeejép míic niiját pínahdihbʉt ñipĩ́ jenah joiná caá.
19 Porque do coração procedem os maus pensamentos, homicídios, adultérios, prostituição, furtos, falsos testemunhos e blasfêmias.
20 Páant ñi jenah joyátjeh caá, Dios ã enechah, yeebdíh ã yéejanap. Obohjeéhtih, ñi téih chocochah, ñi choccahbʉt yeebdíh biíc yoobó ã enna caá, ã niijíp jĩ.
20 São estas as coisas que contaminam o homem; mas o comer sem lavar as mãos, isso não o contamina.
21 Páant niíj bohé péanit, Jesús Tiro tʉ́tchi, Sidón tʉ́tchi jʉmni baácna jwiítdih ã nʉmah bejep jĩ.
21 Ora, partindo Jesus dali, retirou-se para as regiões de Tiro e Sidom.
22 Caanná jwĩ jʉibínachah, caán baácdih bóli Jesús pebh jʉinít, nin pah mi niíj ñaacáp jĩ:
22 E eis que uma mulher cananéia, provinda daquelas cercania, clamava, dizendo: Senhor, Filho de Davi, tem compaixão de mim, que minha filha está horrivelmente endemoninhada.
23 Páant mi niijíchah joiná yʉhna, caántdih ã jepah jwʉhcap jĩ. Páant ã jepahcatdih enna, jwiít ã bohénitboó caandíh nin pah jwĩ niijíp jĩ:
23 Contudo ele não lhe respondeu palavra. Chegando-se, pois, a ele os seus discípulos, rogavam-lhe, dizendo: Despede-a, porque vem clamando atrás de nós.
24 —Judíowã bʉʉdnít ovejawã panihnit ĩ jʉmʉchah ennit, queétdihjeh teo wáacat náahna, Dios weemdíh ã wahap jĩ, Jesús jwiítdih ã niijíp jĩ.
24 Respondeu-lhes ele: Não fui enviado senão às ovelhas perdidas da casa de Israel.
25 Páant ã niijíchah joinít, caánt judío nihcannihboó ã pebh bódicha caj yoh ñajnit, nin pah mi niijíp jĩ:
25 Então veio ela e, adorando-o, disse: Senhor, socorre-me.
26 —Wébít ĩ jeémát pínahdih ʉbnit, ĩ́ih mʉjjiowã́dih jwĩ wʉ̃hʉchah, ã tʉ́ican caá. Pánihat pah judíowã ĩ jeémát panihnidih biíh baácdih moondíh wã wʉ̃hʉchah, ã tʉ́ican caá, Jesús caántdih ã niijíp jĩ.
26 Ele, porém, respondeu: Não é bom tomar o pão dos filhos e lançá-lo aos cachorrinhos.
27 —Ma niiját yoobópdih tigaá, Maá. Obohjeéhtih, queét ĩ jeémp jéenanidih mʉjjiowã́ ĩpĩ́ jeémpna caá, mi niíj jepahap jĩ.
27 Ao que ela disse: Sim, Senhor, mas até os cachorrinhos comem das migalhas que caem da mesa dos seus donos.
28 —Meémboó weemdíh tʉ́i jenah joiníh ma jʉmʉchah, ma niiját pah wã chãjna caá, Jesús caántdih ã niijíp jĩ.
28 Então respondeu Jesus, e disse-lhe: ó mulher, grande é a tua fé! seja-te feito como queres. E desde aquela hora sua filha ficou sã.
29 Pánihat tʉ́ttimah, Jesús jwiítdih caanmánt Galilea íim jwẽ́ejna ã nʉmah dei bejep jĩ. Caanná dei jʉibínit, íim jwẽ́ejdih jʉmni jeená ã nʉmah pʉ́ʉh laab béjep jĩ. Pánih pʉ́ʉh laáb jʉibínit, biícdih jwĩ chʉ́ʉdʉp jĩ.
29 Partindo Jesus dali, chegou ao pé do mar da Galiléia; e, subindo ao monte, sentou-se ali.
30 Páant jwĩ chʉ́ʉdʉchah enna, dawá cã́acwã Jesús pebhna ĩt jʉ̃ʉ́wʉ́p tajĩ. Pánih jʉ̃óhna, ĩ chéenwã wʉnnitdih ĩ jʉí jwejep jĩ. Queét nihat mácah wʉnat jʉmnit ĩ jʉmʉp jĩ. Jéih bejcannit, jéih encannit, téihya jítcha wihcannit, jéih wéhecannit, dawá biíh wʉnat jʉmnitbʉt ĩ jʉmʉp jĩ. Páant ĩ jʉmʉchah ennit, Jesús queét nihatdih ã booanap jĩ.
30 E vieram a ele grandes multidões, trazendo consigo coxos, aleijados, cegos, mudos, e outros muitos, e lhos puseram aos pés; e ele os curou;
31 Páant ã booanachah, jéih wéhecannitji ĩ wéhenachah joinít, téihya jítcha wihcannitji téihya jítcha ĩ jʉmʉchah ennit, jéih bejcannitji ĩ bejechah ennit, jéih encannitji ĩ enechah ennit, cã́acwãboó bʉ́dí ĩ en wʉ́hi bejep jĩ. Pánih en wʉ́hi bejnit, “Jwiít judíowã jwĩpĩ́ wẽini Dios bʉ́dí ã wẽpatjĩh jwiítdih ã tʉ́i teo wáacna caá”, ĩ niíj wẽi naáwáp jĩ.
31 de modo que a multidão se admirou, vendo mudos a falar, aleijados a ficar sãos, coxos a andar, cegos a ver; e glorificaram ao Deus de Israel.
32 Pánih booa péanit, Jesús jwiítdih ã pebh jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtnit, nin pah ã niijíp jĩ:
32 Jesus chamou os seus discípulos, e disse: Tenho compaixão da multidão, porque já faz três dias que eles estão comigo, e não têm o que comer; e não quero despedi-los em jejum, para que não desfaleçam no caminho.
33 —¿Obohjeéhtih, ninjĩh tʉ́tchi wihcapboó jʉmna, queét dawá ĩ jʉmʉchah, dedboo tígaá ĩ jeémát pínahdih jwĩ jíib chãj bií? Jesúsdih jwĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ.
33 Disseram-lhe os discípulos: Donde nos viriam num deserto tantos pães, para fartar tamanha multidão?
34 —¿Débói pan tigaá ñi bíboh? Jesús ã niijíp jĩ.
34 Perguntou-lhes Jesus: Quantos pães tendes? E responderam: Sete, e alguns peixinhos.
35 Páant jwĩ niijíchah, Jesús cã́acwãdih ã chʉ́ʉdat tʉ́ʉtʉp jĩ.
35 E tendo ele ordenado ao povo que se sentasse no chão,
36 Páant ĩ chʉ́ʉdat tʉ́ttimah, Jesús caán siete pan dahna, queejwã́bit biícdih ʉbnit, “Tʉ́ina caá, Paá”, Diosdih niíj péa, jwiítdih ã daj wʉ̃hʉp jĩ, cã́acwãdih jwĩ pãáát pínah niijná.
36 tomou os sete pães e os peixes, e havendo dado graças, partiu-os, e os entregava aos discípulos, e os discípulos á multidão.
37 Páant queétdih jwĩ pãáát tʉ́ttimah, ĩ tʉ́i jeémp wʉd jʉmʉp jĩ. Páant ĩ jeémp péanachah, ĩ jʉdh jeémpnidih ʉbnit, siete wʉhdih jwĩ ʉb yac yáwanap jĩ.
37 Assim todos comeram, e se fartaram; e do que sobejou dos pedaços levantaram sete alcofas cheias.
38 Caandíh jeémpnit neonádihjeh jwĩ jenah enechah, cuatro mil ĩ jʉmʉp jĩ. Yaádh, ĩ wehbʉt ĩ jʉmʉp jĩ.
38 Ora, os que tinham comido eram quatro mil homens além de mulheres e crianças.
39 Páant ĩ jeémp péanachah, Jesús queétdih ĩ́ih mʉʉnáboó ã jwʉ́ʉb bejat tʉ́ʉtʉp jĩ. Pánih wah péanit, jãáj chóodih waadnít, Mágdala tʉ́tchi jʉmni baácna jwiítdih ã nʉmah chʉ́ʉh bejep jĩ.
39 E havendo Jesus despedido a multidão, entrou no barco, e foi para os confins de Magadã.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.