Marcos 1
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVT
1 Weém, Marcos, nin tólihjĩh Dios wʉ̃ʉ́h Jesucristo, ded pah ã chãjatjidih, ã́ih tʉ́ini doonádihbʉt wã naóh daácna caá. Juan Daabáni ded pah ã chãjat pínahdih Dios naáwátdih naóh yapani Isaíasji ãt daacáp tajĩ. Páant ã niíj daacátji pahjeh tih Jesúíh tʉ́ini dooná ãt jwíihip tajĩ.
1 Este é o princípio das boas-novas a respeito de Jesus Cristo, o Filho de Deus.
2 Nin pah Malaquías, Isaíasjĩh ĩt niíj daacáp tajĩ:
2 Iniciou-se como o profeta Isaías escreveu: “Envio meu mensageiro adiante de ti, e ele preparará teu caminho.
3 Caán naóh waóhni pínah mʉʉ́ wihcapboó nin pah ã niíj ñaác bohébipna caá: “Jwĩ Maáh ã jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih ñi yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh tʉ́ʉt nʉʉmnít, caandíh ñi tʉ́i páñaá”, ã niijbípna caá’, ã wʉ̃ʉ́hdih Dios ã niijná caá”, ĩt niíj daacáp tajĩ. (Mal 3.1; Is 40.3)
3 Ele é uma voz que clama no deserto: ‘Preparem o caminho para a vinda do Senhor! Abram a estrada para ele!’”.
4 Juan Daabáni Isaíaswã ĩ niíj daacátji pah mʉʉ́ wihcapboó jʉmna, nin pah cã́acwãdih ãt niíj naóh bohénap wʉt jĩ: “Ñi yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh ñi tʉ́ʉt nʉʉmʉ́. Pánih tʉ́ʉt nʉʉmnít, ñi daabáát tʉ́ʉtʉ́. Páant ñi chãjachah ennit, Dios ñi yéejatdih ã yohbipna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ.
4 Esse mensageiro era João Batista. Ele apareceu no deserto, pregando o batismo como sinal de arrependimento para o perdão dos pecados.
5 Nihat Judea baácdih moón, Jerusalén tʉ́tchidih moonbʉ́t caandíh joyát tʉ́ʉt niijná, ã pebhna ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Pánih joinít, Diosdih ĩ yéejatdih ĩ naáwáchah, Juan Jordán mʉjboó queétdih ãt daabánap wʉt jĩ.
5 Gente de toda a Judeia, incluindo os moradores de Jerusalém, saía para ver e ouvir João. Quando confessavam seus pecados, ele os batizava no rio Jordão.
6 Juaníh yégueh chóo camello wʉ̃t jʉmni nʉñʉ́p yoócjĩh nóomnit, ĩ yacni chóo wʉt jĩ. Ã́ih jʉyáát tõp momo jiwi chóo tõp wʉt jĩ. Wʉ̃ʉ́c joowã́dih jeémpnit, belo macdihbʉt ãpĩ́ déebep wʉt jĩ.
6 João vestia roupas tecidas com pelos de camelo, usava um cinto de couro e alimentava-se de gafanhotos e mel silvestre.
7 Juan cã́acwãdih bohéna, nin pah ãpĩ́ niíj naáwáp wʉt jĩ: “Wã tʉ́ttimah jʉ̃óhni wã chah wẽpni caá. Páant ã jʉmʉchah jenah joinít, ‘Weém oboh jʉmni caá’, wã niíj jenah joiná caá.
7 João anunciava: “Depois de mim virá alguém mais poderoso que eu, alguém tão superior que não sou digno de me abaixar e desamarrar as correias de suas sandálias.
8 Weém yeebdíh mahjĩhjeh wã daabána caá. Obohjeéhtih, wã daabáát panihni caánboó yeebdíh Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatdih bʉ́dí ã wʉ̃hbipna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ.
8 Eu os batizo com água, mas ele os batizará com o Espírito Santo!”.
9 Juan cã́acwãdih ã daabánachah, Galilea baác, Nazaret tʉ́tchimant Jesús ã pebhna ãt jʉibínap wʉt jĩ. Páant ã jʉibínachah, Juan caandíhbʉt Jordán mʉjboó ãt daabánap wʉt jĩ.
9 Certo dia, Jesus veio de Nazaré da Galileia, e João o batizou no rio Jordão.
10 Pánih daabá péanachah, Jesús mʉjna ñʉhniji ãt aab ñʉ́hʉp wʉt jĩ. Pánih aab ñʉ́hnitjeh, Jesús ã enechah, jeá ãt jéweah bejep wʉt jĩ. Páant ã jéweah bejechah, jop pah jígohni Tʉ́ini Espíritu jeámant dei jʉ̃óhnit, caandíh ãt jʉí jaamáp wʉt jĩ.
10 Enquanto saía da água, viu o céu se abrir e o Espírito Santo descer sobre ele como uma pomba.
11 Páant ã jʉí jaamáchah, “Meém wã wʉ̃ʉ́h, wã oini caá. Meemdíh bʉ́dí wã wẽina caá”, Dios jeámant ãt niijíp wʉt jĩ.
11 E uma voz do céu disse: “Você é meu Filho amado, que me dá grande alegria”.
12 Juan caandíh ã daabáát tʉ́ttimah, Tʉ́ini Espíritu Jesúsdih mʉʉ́ wihcapboó ãt nʉmah bejep wʉt jĩ.
12 Em seguida, o Espírito conduziu Jesus ao deserto,
13 Páant ã nʉmah bejechah, caánboó cuarenta yeó jáap Jesús ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Páant ã jʉmʉchah, nemépwã ĩ maáh, Satanás, Jesúsdih ãtih yeejép chãjat tʉ́ʉtʉp wʉt yʉh jĩ. Pánihna, Jesús mʉʉ́ wihcapboó nʉñʉ́pwã biícdih ã jʉmʉchah, ángelwã caandíh ĩt tʉ́i en dawáp wʉt jĩ.
13 onde ele foi tentado por Satanás durante quarenta dias. Estava entre animais selvagens, e anjos o serviam.
14 Juandih nemat mʉʉ́boó ĩ nemat tʉ́ttimah, Jesús Galilea baácna Dios ã maáh jʉmat tʉ́ini doonádih naáwádih ãt bejep wʉt jĩ:
14 Depois que João foi preso, Jesus foi para a Galileia, onde anunciou as boas-novas de Deus.
15 “Nihat baácdih moondíh Dios ã maáh jʉmatdih ã jʉ́ʉtat pínah bahnijeh ã jʉdhna caá. Pánihna, tʉ́ini doonádih joinít, ñi yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh ñi tʉ́ʉt nʉʉmʉ́”, cã́acwãdih ãpĩ́ niíj naóh bohénap wʉt jĩ.
15 “Enfim chegou o tempo prometido!”, proclamava. “O reino de Deus está próximo! Arrependam-se e creiam nas boas-novas!”
16 Páant niíj bohé bejna, Galilea íimdih dei jʉibí, pʉ́ʉd bejnit, Simón, ã ʉ́ʉd Andrésjĩh queéj jʉ́ʉt maona, ĩ́ih ñʉodíh ĩ yoh báhanachah, Jesús ãt enep wʉt jĩ. Pánih ennit, nin pah queétdih ãt niijíp wʉt jĩ:
16 Enquanto andava à beira do mar da Galileia, Jesus viu Simão e seu irmão André. Jogavam redes ao mar, pois viviam da pesca.
17 —Weemdíh ñi pej jʉm jʉ̃ʉ́wʉ́. Páant ñi jʉ̃ʉ́wʉ́chah, yeebdíh wã bohébipna caá. Páant wã bohénachah joinít, queejwã́dih ñi bidat pah, cã́acwãboodíh bidnit, wĩ́ih doonádih ñi naóhbipna caá, weemdíh jepahna, wĩ́ihwã ĩ jʉmat pínah niijná, ãt niijíp wʉt jĩ.
17 Jesus lhes disse: “Venham! Sigam-me, e eu farei de vocês pescadores de gente”.
18 Páant ã niijíchah joinítjeh, ĩ́ih ñʉonádih cádahnit, Jesúsjeéh ĩt bejep wʉt jĩ.
18 No mesmo instante, deixaram suas redes e o seguiram.
19 Chibít yʉʉ́p queétdih nʉmah bejnit, Santiago, ã ʉ́ʉd Juandihbʉt Jesús ãt enep wʉt jĩ. Queét ĩ íip Zebedeo biícdih ĩ́ih jãáj chóodih chʉ́ʉdnit, ĩ́ih ñʉonádih ámohna ĩt chãjap wʉt jĩ.
19 Pouco mais adiante, Jesus viu Tiago e João, filhos de Zebedeu, consertando redes num barco.
20 Pánih ennit, Jesús queétdih ãt bid bojop wʉt jĩ. Páant ã bid bojochah joiná, biícmantjeh ĩ íipdih, caandíh teo wʉ̃hnit biícdih jãáj chóomant cádahnit, queétbʉt Jesúsjeéh ĩt bejep wʉt jĩ.
20 Chamou-os de imediato e eles também o seguiram, deixando seu pai, Zebedeu, no barco com os empregados.
21 Tʉ́ttimah, Jesúswã Capernaum tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, jwiít judíowã jwĩ chooát yeó jáapdih Dios naáwátdih bohéát tʉ́ʉt niijná, jwĩ míic wáacat mʉʉ́boó Jesúswãbʉt ĩt waadáp wʉt jĩ. Waadnít, caanjĩ́h míic wáacnitdih Jesús ãt bohénap wʉt jĩ.
21 Jesus e seus seguidores foram à cidade de Cafarnaum. Quando chegou o sábado, entrou na sinagoga e começou a ensinar.
22 Pánih bohéna, Moisés ã wʉtatjidih bohénit chah Jesús ãt wẽp naáwáp wʉt jĩ. Páant ã wẽp naáwáchah joinít, cã́acwãboó ĩt joi ñʉ́hʉp wʉt jĩ.
22 O povo ficou admirado com seu ensino, pois ele falava com verdadeira autoridade, diferentemente dos mestres da lei.
23 Cã́acwã cãtíh nemép caolih jʉmnibʉt ñʉhnit, nin pah Jesúsdih ãt niíj ñaacáp wʉt jĩ.
23 De repente, um homem ali na sinagoga, possuído por um espírito impuro, gritou:
24 —¿Jesús, Nazaret tʉ́tchidih bóo, ded pah jwiítdih ma chãjbi? ¿Meém jwiítdih bacanadih ma jʉ̃óhnit beé? ¿Bacanit, jwiítdih ma mao yohmi niít? Meemdíh jwĩ tʉ́i jéihna caá. Meém caá Dioíh Tʉ́ini, ãt niijíp wʉt jĩ.
24 “Por que vem nos importunar, Jesus de Nazaré? Veio para nos destruir? Sei quem é você: o Santo de Deus!”.
25 —¡Ñi laihca bojoó! ¡Caán newémant ñi bac bejeé! Jesús queét nemépwãdih ãt niijíp wʉt jĩ.
25 “Cale-se!”, repreendeu-o Jesus. “Saia deste homem!”
26 Páant ã niijíchah joinítjeh, nemépwã caán newédih tʉbit méméanit, ñaácna, ã́ih bácahmant ĩt bac bejep wʉt jĩ.
26 Então o espírito impuro soltou um grito, sacudiu o homem violentamente e saiu dele.
27 Páant ã yapachah ennit, cã́acwã bʉ́dí ĩt joi ñʉ́hʉp wʉt jĩ.
27 Todos os presentes ficaram admirados e começaram a discutir o que tinha acontecido. “Que ensinamento novo é esse?”, perguntavam. “Como tem autoridade! Até os espíritos impuros obedecem às ordens dele!”
28 Páant ã chãjatji doonádih joinít, waícanjeh Capernaum tʉ́tchidih moón, nihat Galilea baácdih moonbʉ́t ĩt míic naóh peetép wʉt jĩ.
28 As notícias a respeito de Jesus se espalharam rapidamente por toda a região da Galileia.
29 Jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉmánt Jesúswã bac bejnit, Simóníh mʉʉná ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Simón, ã ʉ́ʉd Andrésjĩh mʉʉ́ monó wʉt jĩ. Pánihna, ĩ́ih mʉʉná Jesús, Juan, Santiagodihbʉt, ĩt nʉmah waadáp wʉt jĩ.
29 Depois que Jesus saiu da sinagoga com Tiago e João, foram à casa de Simão e André.
30 Simón chʉdh bʉ́dí pahat wʉnna, mi ñajat chóoboó mit ñajap wʉt jĩ. Jesúswã ĩ waadáchah, mi wʉnatdih caandíh ĩt naáwáp wʉt jĩ.
30 A sogra de Simão estava de cama, com febre. Imediatamente, falaram a seu respeito para Jesus.
31 Páant ĩ naáwáchah joinít, Jesús mi pebh jʉibínit, caántdih ãt wái pʉd chʉ́ʉd jwejep wʉt jĩ. Páant ã chãjachahjeh, pahat ãt dʉ́ʉcah bejep wʉt jĩ. Páant ã dʉ́ʉcah bejechah, queétdih jeémát mit wʉ̃hʉp wʉt jĩ.
31 Ele foi até ela, tomou-a pela mão e ajudou-a a levantar-se. A febre a deixou, e ela passou a servi-los.
32 Tõo ñáh jʉ̃ʉ́wʉ́chah, dawá Jesús pebh jʉibínit, wʉnnitdih, nemép caolih jʉmnitdihbʉt ĩt ʉb jʉibínap wʉt jĩ.
32 Ao entardecer, depois que o sol se pôs, trouxeram a Jesus muitos enfermos e possuídos por demônios.
33 Nihat caán tʉ́tchidih moón caán mʉʉ́ jẽc pebh ĩt wáac jʉibínap wʉt jĩ.
33 Toda a cidade se reuniu à porta da casa para observar.
34 Dawá wʉnnitdih booanit, dawá nemépwãdihbʉt Jesús ãt bacat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih bacat tʉ́ʉtna, nemépwã caandíh ĩ jéihyechah, Jesús queétdih ãt wéheat tʉ́ʉtcap wʉt jĩ.
34 Então Jesus curou muitas pessoas que sofriam de diversas enfermidades e expulsou muitos demônios. Não permitia, porém, que os demônios falassem, pois sabiam quem ele era.
35 Chei bʉʉgjéh jáanit, chibít dʉpʉ́ jwʉhʉchah, cã́ac wihcapboó Jesús Diosdih ʉʉ́bʉ́dih ãt bejep wʉt jĩ.
35 No dia seguinte, antes do amanhecer, Jesus se levantou e foi a um lugar isolado para orar.
36 Tʉ́ttimah, ã wihcah ennit, Simónwã caandíh ĩt bid bejep wʉt jĩ.
36 Mais tarde, Simão e os outros saíram para procurá-lo.
37 Pánih bidna, caandíh jwãáhnit, nin pah caandíh ĩt niijíp wʉt jĩ:
37 Quando o encontraram, disseram: “Todos estão à sua procura!”.
38 —Nihat tʉ́tchidih moondíh tʉ́ini doonádih naáwádih wã jʉ̃ʉ́wʉ́p be. Chóbe ninjĩhjeh bóo tʉ́tchinadih jwĩ bejat dée caá. Caanjĩ́h jʉmnitdihbʉt tʉ́ini doonádih weemdíh naáwát caá náahap, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
38 Jesus respondeu: “Devemos prosseguir para outras cidades e lá também anunciar minha mensagem. Foi para isso que vim”.
39 Pánih bej, nihat Galilea baácboó jib, jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉná jʉmat pah waadnít, Jesús ãt bohénap wʉt jĩ. Pánih bohéna, nemépwãdih ã bacat tʉ́ʉtʉchahjeh, cã́acwãíh bácahmant ĩt bac bejep wʉt jĩ.
39 Então ele viajou por toda a região da Galileia, pregando nas sinagogas e expulsando demônios.
40 Biíc yeó jáap bácah moópni Jesús pebh ãt jʉibínap wʉt jĩ. Pánih jʉibína, bódicha caj yoh ñajnit, nin pah caandíh ãt niijíp wʉt jĩ:
40 Um leproso veio e ajoelhou-se diante de Jesus, implorando para ser curado: “Se o senhor quiser, pode me curar e me deixar limpo”.
41 Páant ã niijíchah joinít, caandíh bʉ́dí jĩ́gah enna, teo jã́hanit,
41 Cheio de compaixão, Jesus estendeu a mão e tocou nele. “Eu quero”, respondeu. “Seja curado e fique limpo!”
42 Páant Jesús ã niijíchahjeh, ã moopát ãt ñʉʉmáh bejep wʉt jĩ.
42 No mesmo instante, a lepra desapareceu e o homem foi curado.
43 Páant ã ñʉʉmʉ́chah, sacerdotewã ĩ pebh wahnit, nin pah Jesús caandíh ãt niíj wʉtʉp wʉt yʉh jĩ:
43 Então Jesus se despediu dele com uma forte advertência:
44 —Meemdíh wã booaatjidih bitadih ma naóhca bojoó. Pánih naóhcan, sacerdotedihjeh naáwádih ma bejeé. Caanná jʉibínit, míih bácah ã ñʉʉmátjidih ma jʉ́ʉtʉ́. Moisés ã wʉtatji pah sacerdotedih ma wʉ̃hʉʉ́, booni ma jʉmatdih nihat ĩ jéihyat pínah niijná, ãt niijíp wʉt jĩ.
44 “Não conte isso a ninguém. Vá e apresente-se ao sacerdote para que ele o examine. Leve a oferta que a lei de Moisés exige pela sua purificação. Isso servirá como testemunho”.
45 Páant ã niijíchah yʉhna, nihat ã jwãáhnitdih ãt naáwáp wʉt jĩ. Páant ã naáwáchah joinít, chah dawá Jesúsdih enedih ĩpĩ́ jʉibínap wʉt jĩ. Tʉbit dawá ĩ jʉmʉchah, tʉ́tchina Jesús ãt jéih waadcáp wʉt jĩ. Pánihna, daocánnit ĩ jʉmʉpboojéh ãpĩ́ jʉmʉp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, caánboó ã jʉmʉchah yʉhna, dawá biíh tʉ́tchinadih moón Jesúsdih enedih ĩpĩ́ jʉibínap wʉt jĩ.
45 O homem, porém, saiu e começou a contar a todos o que havia acontecido. Por isso, em pouco tempo, grandes multidões cercaram Jesus, e ele já não conseguia entrar publicamente em cidade alguma. E, embora se mantivesse em lugares isolados, gente de toda parte vinha até ele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.