Marcos 13
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVT
1 Páant niíj péanit, Dioíh mʉʉmánt ĩ bac bejechah, biíc ã bohéni nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
1 Quando Jesus saía do templo, um de seus discípulos disse: “Mestre, olhe que construções magníficas! Que pedras impressionantes!”.
2 —Tʉ́ttimah, jwiít judíowãdih eníhcannit jʉinít, nin jwĩ enni bʉ́dí mʉʉ́, nin jee dáhnadihbʉt, ĩ yoh beedábipna caá. Biíc jee dáh biíh dahjih lajni ã wihcan niít, Jesús caandíh ãt niijíp wʉt jĩ.
2 Jesus respondeu: “Está vendo estas grandes construções? Serão completamente destruídas. Não restará pedra sobre pedra!”.
3 Tʉ́ttimah, Jesúswã Olivo jeená pʉ́ʉh laab béjnit, Dioíh mʉʉ́ ã tʉ́i jígohopboó ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, Jesús yʉʉ́pbit ã chʉ́ʉdʉchah, Pedro, Santiago, Juan, Andrésjĩh ã pebh jʉibínit, nin pah caandíh ĩt niijíp wʉt jĩ:
3 Mais tarde, Jesus sentou-se no monte das Oliveiras, do outro lado do vale, de frente para o templo. Pedro, Tiago, João e André vieram e lhe perguntaram em particular:
4 —Ma naáwá jwiítdih. ¿Débólih tigaá meém ma niiját pah ã yapbi? ¿Péeni yeó jáap jã́tih ded pah tigaá ã jwíih yapachah, jwĩ enbi? ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ.
4 “Diga-nos, quando isso tudo vai acontecer? Que sinais indicarão que essas coisas estão prestes a se cumprir?”.
5 —Yeéb ñi tʉ́i chãja chaáh. Bita ĩ yeeatdih ñi joicá bojoó.
5 Jesus respondeu: “Não deixem que ninguém os engane,
6 ‘Weém Cristo caá’, niíj yeenit, dawá ĩ jʉ̃óhbipna caá. Páant ĩ yeenachah joinít, Diosdih cádahna, tʉ́ʉt nʉʉmnít, páant niijnítboodíh dawá ĩ péebipna caá.
6 pois muitos virão em meu nome, dizendo: ‘Eu sou o Cristo’, e enganarão muitos.
7 “Pebhbit jʉmnit ĩ míic mawatdih, yʉʉ́p jʉmnit ĩ míic mawat doonádihbʉt ñi joibípna caá. Pánih joiná yʉhna, caandíh bʉ́dí ñi jenah joicá bojoó. Páant ã yapbipna caá. Obohjeéhtih, páant ã yapachah yʉhna, péeni yeó jáap pínah páantjeh ã jʉdh jwʉhbipna caá.
7 Vocês ouvirão falar de guerras e ameaças de guerras, mas não entrem em pânico. Sim, é necessário que essas coisas ocorram, mas ainda não será o fim.
8 Caán láa biíc baácdih moón biíh baácdih moonjĩ́h ĩ míic maobipna caá. Nihat baácboó bʉ́dí míic mawat ã jʉmbipna caá. Dawá pebhboó nʉʉgʉ́p láa, baác méméatbʉt ã jʉmbipna caá. Páant ã yapachah yʉhna, nin baácdih moón chah yeejép ĩ yapat pínah ã jʉdh jwʉhbipna caá.
8 Uma nação guerreará contra a outra, e um reino contra o outro. Haverá terremotos em vários lugares, e também fome. Tudo isso, porém, será apenas o começo das dores de parto.
9 “Páant ã yapachah ennit, yeebjéh ñi tʉ́i chãja chaáh. Bita yeebdíh teonit, maátadih ĩ wʉ̃hʉchah, jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉ́boó ĩ pʉ̃ibipna caá. Páant ĩ chãjachah, wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib, tʉ́tchidih moón maátadih, queét chah maátadihbʉt bita yeebdíh ĩ naóh yacbipna caá, ĩ peéh chãjat pínah niijná. Páant queét pebh ñʉhnit, wĩ́ih tʉ́ini doonádih queétdih ñi naóhbipna caá.
9 “Tenham cuidado! Vocês serão entregues aos tribunais e açoitados nas sinagogas. Por minha causa, serão julgados diante de governadores e reis. Essa será sua oportunidade de lhes falar a meu respeito.
10 Péeni yeó jáap jã́tih tʉ́ini doonádih nihat baácdih moondíh naóh bohéát caá náahap.
10 É necessário, primeiro, que as boas-novas sejam anunciadas a todas as nações.
11 Yeebdíh peéh chãjat tʉ́ʉtni pebhna ĩ ʉb bejechah, ‘¿Caandíh ded pah wã naóhbi?’ ñi niíj jenah joicá bojoó. Caanná ñi jʉmʉchahjeh, ñi naáwát pínahdih Tʉ́ini Espírituboó yeebdíh ã jéihyabipna caá. Páant ã niijátdih joinít, ñi naóh yapanaá. Pánih naóhna, ñi jenah joyátjĩhjeh ñi niijcán niít.
11 Quando forem presos e julgados, não se preocupem com o que dirão. Falem apenas o que lhes for concedido naquele momento, pois não serão vocês que falarão, mas o Espírito Santo.
12 Caán láa biíc ã ʉ́ʉddih, biíhboó ã ʉ́ʉd jeñédih mao yohat tʉ́ʉtna, ĩ wʉ̃hbipna caá. Ĩ íip ã wehdih, ĩ wehboó ĩ mánadihbʉt mao yohat tʉ́ʉtna, ĩ wʉ̃hbipna caá.
12 “O irmão trairá seu irmão e o entregará à morte, e assim também o pai a seu próprio filho. Os filhos se rebelarão contra os pais e os matarão.
13 Pánihna, wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib nihat yeebdíh ĩ eníhcan niít. Páant yeejép ñi yapna yʉhna, weemdíh ñi cádahcah, péeni yeó jáapdih yeebdíh wã tʉ́i ʉbbipna caá.
13 Todos os odiarão por minha causa, mas quem se mantiver firme até o fim será salvo.
14 “Bita ĩ pãpnidih Diosdih weñat mʉʉ́ diítboó jwejnit, cã́acwã caánboodíh weñaat tʉ́ʉtna, caán mʉʉ́ ã tʉ́yatdih ĩ yéejanachah, ñi enbipna caá. Diosdihjeh cã́acwã ĩ ʉʉ́bát mʉʉ́ ã jʉmʉchah, caán pãpnidih caánboó jwejcat caá náahap. Dios naáwátdih naóh yapani Danielji, caandíh ãt naóh daacáp tajĩ.Caán ã daacátjidih ennit, ñi tʉ́i beh joyoó. Caanjĩ́h yeejép ĩ pãpni ã jʉmʉchah ennit, Judea baácboó jʉmnit, jeéboó ĩ jweí pʉ́ʉh laab béje naáh.
14 “Chegará o dia em que vocês verão a ‘terrível profanação’ no lugar onde não deveria estar. (Leitor, preste atenção!) Então, quem estiver na Judeia, fuja para os montes.
15 Caán láa cã́acwã tʉbit yeejép ĩ yapachah, waícanjeh ĩ jweí ñáo pʉ́ʉh laab béje naáh. Ded mʉʉ́ chahmant bóo coahboó jʉmni dei bejnit, ã́ih bií déedih ʉbʉdih waadcánjeh, yoobópdih ã jwei béje naáh.
15 Quem estiver na parte de cima da casa, não desça nem entre para pegar coisa alguma.
16 Wápchiboó jʉmni ã́ih yéguehnadih ʉbʉdih ã jwʉ́ʉb bejca bojo naáh.
16 Quem estiver no campo, não volte nem para pegar o manto.
17 Caán láa wʉdʉ jʉmnit yaádh, ĩ wehdih tʉ́ʉhnitbʉt ĩ jweyéchah, queét yaádhdih chah ã bʉobipna caá.
17 Que terríveis serão aqueles dias para as grávidas e para as mães que estiverem amamentando!
18 Nin pah Diosdih ñi niíj ʉʉ́bʉ́: ‘Mah noój láa ã jʉmʉchah, páant yeejép ã yapca bojo naáh’, caandíh ñi niijí.
18 Orem para que a fuga de vocês não aconteça no inverno,
19 Caán yeó jáapnadih cã́acwã tʉbit yeejép ĩ yapbipna caá. Nin baácdih Dios ã chãjat tʉ́ttimah, cã́acwã yeejép ĩ yapna yʉhna, péeni yeó jáapnadih chah yeejép pohba ĩ yapbipna caá. Páant yeejép ĩ yapat tʉ́ttimah, ĩ jwʉ́ʉb yeejép yapcan niít.
19 pois haverá mais angústia naqueles dias que em qualquer outra ocasião desde que Deus criou o mundo, e nunca mais haverá angústia tão grande.
20 Tʉbit yeejép yapat pínah daocánni yeó jáapna Dios ã jwej jwʉhbipna caá, ã ñíonitboó ĩ jéih bʉʉjáát pínah niijná. Páant ã chãjcah nihna, ded ãta bʉʉjácan tagaá.
20 De fato, se o Senhor não tivesse limitado esse tempo, ninguém sobreviveria, mas, por causa de seus escolhidos, ele limitou aqueles dias.
21 “Caán láa det yeebdíh ‘Ñi eneé. Ninjĩh caá Cristo ã jʉmʉp’, ĩ niijíchah, ‘Conjĩh caá Cristo ã jʉmʉp’, bitabʉt ĩ niijíchah, ñi joyáh bojoó.
21 “Portanto, se alguém lhes disser: ‘Vejam, aqui está o Cristo!’ ou ‘Vejam, ali está ele!’, não acreditem,
22 Caán láa dawá yeenit ĩ jʉmbipna caá. ‘Weém Cristo caá’, niíj yeenit, ‘Weém Dios naáwátdih naóh yapani caá’, niíj yeenitbʉt ĩ jʉmbipna caá. Cã́acwã ĩ en wʉ́hi bejat pínah niijná, ʉ́ʉm náah jʉmnidih ĩ chãj jʉ́ʉtbipna caá. Páant ĩ chãjatdih ennit, Dios ã ñíonitboó ĩ yeeatdih joiná, Diosdih cádahnit, queétdihjeh ĩ péeat pínahdih ĩ náahbipna caá.
22 pois falsos cristos e falsos profetas surgirão e realizarão sinais e maravilhas a fim de enganar, se possível, até os escolhidos.
23 Páant ã yapat pínah jã́tih, yeebdíh wãát naóhna caá, caandíh ñi tʉ́i jéihyat pínah niijná. Páant wã naáwátjidih náhninit, yeebdíh yeenitdih joicát tʉ́ʉt niijná, ñi tʉ́i chãja chaáh”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
23 Fiquem atentos! Eu os avisei a esse respeito de antemão.
24 “Caán láa cã́acwã yeejép ĩ yapat tʉ́ttimah, yeó, widhbʉt ã tʉ́i yeh iigcán niít.
24 “Naquele tempo, depois da angústia daqueles dias, ‘o sol escurecerá, a lua não dará luz,
25 Pánih tʉ́ʉt nʉʉmná, jeá ã méménachah, cʉ́iwã ĩ yʉ́ʉg jéen bejbipna caá.
25 as estrelas cairão do céu, e os poderes dos céus serão abalados’.
26 Páant ã yapachah, weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, mah tólihjih wã dei jʉ̃óhbipna caá. Bʉ́dí wẽpatjĩh, tʉ́i yeh iigní wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, nihat cã́acwã weemdíh ĩ enbipna caá.
26 Então todos verão o Filho do Homem vindo nas nuvens com grande poder e glória.
27 Pánih dei jʉ̃óhna, wĩ́ih ángelwãdih nin baácboó wã wahbipna caá, nihat pebhboó wã ñíonitdih ĩ ʉb wáacat pínah niijná.
27 Ele enviará seus anjos para reunir seus escolhidos de todas as partes do mundo, das extremidades da terra às extremidades do céu.
28 “Higuera nah ded pah ã jʉmatdih ñi jenah joyoó. Caan náh jáap wawá ã jʉmʉchah ennit, jópchi ã jʉ̃ʉ́wátdih ñi jéihna caá.
28 “Agora, aprendam a lição da figueira. Quando surgem seus ramos e suas folhas começam a brotar, vocês sabem que o verão está próximo.
29 Páant ã jʉmat pah, nihat wã niijátji ã yapachah enna, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah bahni ã jʉdhdatdihbʉt ñi jéihbipna caá.
29 Da mesma forma, quando virem todas essas coisas, saberão que o tempo está muito próximo, à porta.
30 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Caán láa moón ĩ wʉnat pínah jã́tih, wã niijátji pah biíc yoobó ã yapbipna caá.
30 Eu lhes digo a verdade: esta geração certamente não passará até que todas essas coisas tenham acontecido.
31 Nin baác, jeábʉt ã bʉʉdʉ́chah yʉhna, wã naáwátboó ã bʉʉdcán niít. Nihat wã niijátji pahjeh wã péabipna caá.
31 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras jamais desaparecerão.
32 “Obohjeéhtih, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhni pínah yeó jáap, horadihbʉt nihat ĩ jéihcan caá. Cã́acwã, ángelwã, weem yʉ́h bʉca nihat jwĩ jéihcan caá. Wã íip Diosjeh caá caandíh ã jéihyep.
32 “Contudo, ninguém sabe o dia nem a hora em que essas coisas acontecerão, nem mesmo os anjos no céu, nem o Filho. Somente o Pai sabe.
33 “Pánihna, yeebbʉ́t caán yeó jáapdih jéihcannit jʉmna, weemdíh tʉ́i pã́init jʉmat tʉ́ʉt niijná, jáanit pah Diosdih ñi tʉ́i ʉʉ́bʉ́.
33 E, uma vez que vocês não sabem quando virá esse tempo, vigiem! Fiquem atentos!
34 Ded pah pã́init ñi jʉmat pínahdih nin naáwátjĩh wã bohébipna caá: Mʉʉ́ mínah yʉʉ́p ã jib bej jwʉhat pahjeh tigaá. Ã bejat pínah jã́tih, ã pebh moondíh ã́ih mʉʉdíh ã tʉ́i en dawát tʉ́ʉtʉp be. Biquínadih ã tewatdih ã jwejep be. Jẽcdih wapniboodíh ã jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wát pínahdih ã tʉ́i páñat tʉ́ʉtʉp be.
34 “A vinda do Filho do Homem pode ser ilustrada pela história de um homem que partiu numa longa viagem. Quando saiu de casa, deu instruções a cada um de seus servos sobre o que fazer e disse ao porteiro que vigiasse, à espera de sua volta.
35 Yeebbʉ́t ñi tʉ́i jenah joí páñaá. Mʉʉ́ mínah ã jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́chah, queét ĩ jéihcat pah, weém ñi Maáh wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhni pínah yeó jáapdih yeebbʉ́t ñi jéihcan caá. Cheyeh, chei tac yoób, mʉjbai eo láa, baabáchah caá wãta dei jʉyʉ́p tagaá.
35 Vocês também devem vigiar! Pois não sabem quando o dono da casa voltará: à tarde, à meia-noite, de madrugada ou ao amanhecer.
36 Páant wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínahdih jéihcan, wã wʉtatdih páantjeh ñi chãjaá. Pánih chãjnit, báadhdajeh wã jwʉ́ʉb dei jʉyʉ́chah, ʉ̃onit pah ñi jʉmcan niít.
36 Que ele não os encontre dormindo quando chegar sem aviso.
37 Pánihna, yeebdíh wã niiját pah mʉntih, nihatdihbʉt naóhna caá wã chãjap: ¡Jáanit pah, tʉ́i teo pã́init ñi jʉmʉʉ́!” Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
37 Eu lhes digo o que digo a todos: vigiem!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.