Lucas 21

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Jesús ã enechah, Dioíh mʉʉdíh jʉmni dinero jʉ́dʉna ámohat paihdih bʉ́dí dinero bíbohnitboó Diosdih ĩ wʉ̃hni jʉ́dʉnadih ĩt yacap wʉt jĩ.
1 Jesus olhou e viu os ricos colocando suas contribuições nas caixas de ofertas.
2 Páant ĩ yacachah, éemp wʉnnihbʉt chéne jʉ́dʉbitdih mi yacachah, ãt enep wʉt jĩ.
2 Viu também uma viúva pobre colocar duas pequeninas moedas de cobre.
3 Páant ĩ yacachah ennit, nin pah ã bohénitdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ:
3 E disse: "Afirmo-lhes que esta viúva pobre colocou mais do que todos os outros.
4 Queét bʉ́dí dinero bíbohnit, ĩ náahcanni jʉ́dʉnadih Diosdih ĩ wʉ̃hʉp be. Obohjeéhtih, caántboó bainíbit bíbohnih nihat biíh pah bóonadih mi jíib chãjat déedih Diosdih mi wʉ̃h beedánap be, ãt niijíp wʉt jĩ.
4 Todos esses deram do que lhes sobrava; mas ela, da sua pobreza, deu tudo o que possuía para viver".
5 Biquína ã bohénit Dioíh mʉʉdíh wẽi ennit, nin pah ĩt niíj míic wéhenap wʉt jĩ:
5 Alguns dos seus discípulos estavam comentando como o templo era adornado com lindas pedras e dádivas dedicadas a Deus. Mas Jesus disse:
6 Páant ĩ niijíchah joinít, nin pah queétdih Jesús ãt niijíp wʉt jĩ:
6 "Disso que vocês estão vendo, dias virão em que não ficará pedra sobre pedra; serão todas derrubadas".
7 Páant ã niijíchah joinít, queétboó nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joí enep wʉt jĩ:
7 "Mestre", perguntaram eles, "quando acontecerão essas coisas? E qual será o sinal de que elas estão prestes a acontecer? "
8 Páant ĩ niijíchah joinít, nin pah ãt niíj jepahap wʉt jĩ: “¡Yeéb ñi tʉ́i chãja chaáh! Bita ĩ yeeatdih ñi joicá bojoó. ‘Weém Cristo caá’, niíj yeenit, dawá ĩ jʉ̃óhbipna caá. ‘Yeejépwã ñi maáta ĩ wẽpat dʉ́ʉc wáinit, yeebdíh tʉ́i ʉbni pínah ã jʉmna caá’, ĩ niijíchah yʉhna, yeébboó ñi joyáh bojoó.
8 Ele respondeu: "Cuidado para não serem enganados. Pois muitos virão em meu nome, dizendo: ‘Sou eu! ’ e ‘o tempo está próximo’. Não os sigam.
9 Dawá baácdih moón ĩ míic mawat doonádih joinít, biíh baácdih moón ĩ maátadih yohíhna, ĩ míic mawat doonádihbʉt joiná, ñi ʉ́ʉmca bojoó. Péeni yeó jáap jã́tih páant ã yapbipna caá. Obohjeéhtih, caán péeni yeó jáap caán láajeh ã nihcan niít.
9 Quando ouvirem falar de guerras e rebeliões, não tenham medo. É necessário que primeiro aconteçam essas coisas, mas o fim não virá imediatamente".
10 “Caán láa biíc baácdih moón biíh baácna bejnit, ĩ míic maobipna caá. Pánihna, nihat baácboó bʉ́dí míic mawat ã jʉmbipna caá.
10 Então lhes disse: "Nação se levantará contra nação, e reino contra reino.
11 Dawá pebhboó bʉ́dí baác méméat, nʉʉgʉ́p láa, wẽpép wʉnat ã jʉmʉchah, dawá ĩ wʉnbipna caá. Nin baácboó tʉbit yeejép ã yapachah, jeámantbʉt ʉ́ʉm náah jʉmni ã jígohbipna caá.
11 Haverá grandes terremotos, fomes e pestes em vários lugares, e acontecimentos terríveis e grandes sinais provenientes do céu.
12 Obohjeéhtih, páant ã yapat pínah jã́tih, yeebdíh eníhcannitboó teonit, yeejép ĩ chãjbipna caá. Pánih chãjnit, ñi míic wáacat mʉʉdíh moón maátadih naóh yacnit, nemat mʉʉ́boó ĩ nemat tʉ́ʉtbipna caá. Wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib dawá baácdih moón ĩ maátadihbʉt yeebdíh ĩ naóh yacbipna caá.
12 "Mas antes de tudo isso, prenderão e perseguirão vocês. Então os entregarão às sinagogas e prisões, e vocês serão levados à presença de reis e governadores, tudo por causa do meu nome.
13 Yeebdíh páant yeejép ĩ chãjachah, wĩ́ih doonádih queétdih ñi naóhbipna caá.
13 Será para vocês uma oportunidade de dar testemunho.
14 Páant ã yapat pínahdih jéihnit, ĩ naóh yacachah, ded pah ñi jepahat pínahdih jã́tih ñi jenah joicá bojoó.
14 Mas convençam-se de uma vez de que não devem preocupar-se com o que dirão para se defender.
15 Weémboó ded pah ñi naáwát pínahdih wã jéihyabipna caá. Páant ñi naáwáchah joinít, yeebdíh naóh yacnit ĩ jéih niíj jwʉ́ʉbacan niít.
15 Pois eu lhes darei palavras e sabedoria a que nenhum dos seus adversários será capaz de resistir ou contradizer.
16 Ñi mána, ñi ʉ́ʉdwã, ñi déewã, ñi pej jʉmnitbʉt yeebdíh naóh yacnit, ñi maátadih ĩ tewat tʉ́ʉtbipna caá, nemat mʉʉ́boó ĩ nemat pínah niijná. Biquínadih nemat mʉʉ́boó nem, bitadih ĩ mao yohbipna caá.
16 Vocês serão traídos até por pais, irmãos, parentes e amigos, e eles entregarão alguns de vocês à morte.
17 Pánihna, wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib, nihat yeebdíh ĩ en jʉ̃ihbipna caá.
17 Todos odiarão vocês por causa do meu nome.
18 Páant ĩ chãjachah yʉhna, Dios yeebdíh ã tʉ́i wapbipna caá, ñi bʉʉdcát pínah niijná.
18 Contudo, nenhum fio de cabelo da cabeça de vocês se perderá.
19 Páant yeebdíh yeejép ĩ chãjachah yʉhna, Diosdih cádahcan, wʉnna yʉhna, Diosjeéh páantjeh ñi tʉ́i jʉmbipna caá.
19 É perseverando que vocês obterão a vida.
20 “Biíh baácdih moón soldadowã Jerusalén tʉ́tchidih ĩ ñʉh pʉ́ʉda bojbipna caá, diítboó jʉmnit ĩ jéih jwei báccat pínah niijná. Páant ĩ ñʉh pʉ́ʉda bojochah ennit, ‘Nin tʉ́tchi bʉʉdná caá ã chãjap’, ñi niíj jéihbipna caá.
20 "Quando virem Jerusalém rodeada de exércitos, vocês saberão que a sua devastação está próxima.
21 Pánih jéihnit, Judea baácdih jʉmnit jeená ĩ jwei béje naáh. Jerusalén tʉ́tchi diítna jʉmnitboó ĩ jwei bác beje naáh. Wápchiboó jʉmnit jweiná, tʉ́tchina ĩ jwʉ́ʉb waad béjca bojo naáh.
21 Então os que estiverem na Judéia fujam para os montes, os que estiverem na cidade saiam, e os que estiverem no campo não entrem na cidade.
22 Páant ñi jweicáh, caán láa Diosdih jepahcannit judíowãdih ĩ yap yohatji jíib ã peéh chãjachah, yeebdíhbʉt ã chʉ̃ʉ́hbipna caá. Páant ĩ yéejat peéh ã chãjachah, jon jã́tih Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátjidih biíc yoobó ã jʉmbipna caá.
22 Pois esses são os dias da vingança, em cumprimento de tudo o que foi escrito.
23 Dedh wʉdʉ jʉmnihdih, weh tʉ́ʉhnihdihbʉt jweyát chah ã bʉobipna caá. Caán láa Dios judíowã ĩ yéejatdih bʉ́dí íijnit, queétdih bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá. Páant ã chãjachah, nin baácdih moón tʉbit ĩ jĩ́gahbipna caá.
23 Como serão terríveis aqueles dias para as grávidas e para as que estiverem amamentando! Haverá grande aflição na terra e ira contra este povo.
24 Biquínadih ĩ mao yohbipna caá. Bitaboodíh teonit, ĩ́ih baácna jʉmat yoobó ĩ ʉb bejbipna caá. Jerusalén tʉ́tchidih moondíh beedánit, queét judíowã nihcannit caán tʉ́tchidih waadnít, maáta ĩ jʉmbipna caá. Tʉ́ttimah, Dios ã jenah joyátji pah, maáta ĩ jʉmatdih ã jwʉ́ʉb dʉ́ʉc wáibipna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
24 Cairão pela espada e serão levados como prisioneiros para todas as nações. Jerusalém será pisada pelos gentios, até que os tempos deles se cumpram.
25 “Caán péeni yeó jáap tóah jʉ̃ʉ́wʉ́chah, yeó, widh, cʉ́iwãbʉt mácah ĩ jígohbipna caá, Dios ded pah ã chãjat pínahdih cã́acwã ĩ jéihyat pínah niijná. Bʉ́dí mʉj ã nolihat yáaat pah ã yáabipna caá. Pánihna, jeáboó jʉmni mácah jígohatdih ennit, bʉ́dí yáaatdihbʉt joiná, nihat baácdih moón tʉbit ʉ́ʉmnit, bʉ́dí ĩ náhni dahwabipna caá.
25 "Haverá sinais no sol, na lua e nas estrelas. Na terra, as nações se verão em angústia e perplexidade com o bramido e a agitação do mar.
26 Pánih ʉ́ʉmnit, nin baác ded pah ã yapat pínahdih bʉ́dí jenah joinít, jeámant jʉmni ã tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah enna, náhni joicánnit pah ĩ jʉmbipna caá.
26 Os homens desmaiarão de terror, apreensivos com o que estará sobrevindo ao mundo; e os poderes celestes serão abalados.
27 Páant ã yapachah, weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, maáh waadníji, mah tólihjĩh, bʉ́dí yeh iigátjĩhbʉt wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhbipna caá. Páant wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, nihat cã́acwã ĩ enbipna caá.
27 Então se verá o Filho do homem vindo numa nuvem com poder e grande glória.
28 Pánihna, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínahdih ded pah ã jʉ́ʉt waáwátdih ennit, ʉ́ʉmcan, ñi náhni dahwaca bojoó. Yeebdíh tʉ́i ʉbni waícanjeh wã jʉ̃óhbipna caá.
28 Quando começarem a acontecer estas coisas, levantem-se e ergam a cabeça, porque estará próxima a redenção de vocês".
29 “Higuera nah, biíh nahbʉt ded pah ã jʉmatdih ñi náhninaá.
29 Ele lhes contou esta parábola: "Observem a figueira e todas as árvores.
30 Caan náh jáap wawá ã jʉmʉchah ennit, jópchi ã tóah jʉ̃ʉ́wátdih ñipĩ́ jéihna caá.
30 Quando elas brotam, vocês mesmos percebem e sabem que o verão está próximo.
31 Pánihat pah wã niijátji biíc yoobó ã yapachah ennit, ‘Jesús nin baácboó maáh jʉmʉdih ã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah bahnijeh ã jʉdhna caá’, ñi niíj jéihbipna caá.
31 Assim também, quando virem estas coisas acontecendo, saibam que o Reino de Deus está próximo.
32 “Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Wã niijátji biíc yoobó ã yapat pínah jã́tih, nihat caán jʉ́ʉt waáwátdih ennitboó ĩ wʉncan niít.
32 "Eu lhes asseguro que não passará esta geração até que todas essas coisas aconteçam.
33 Nihat nin baác jeábʉt ã bʉʉdbípna caá. Obohjeéhtih, wã naáwátboó bʉʉdcánjeh, nihat biíc yoobó ã yapbipna caá.
33 O céu e a terra passarão, mas as minhas palavras jamais passarão.
34 “¡Yeéb ñi tʉ́i jenah joyó chaáh! Bʉ́dí nʉmah jeémátdih chãj, babh máihnit, dawá bií déedih bíbohatdihjeh jenah joiná, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínahdih ñi jenah joicán niít. Pánih jenah joicán, ñi jéihcat láa yeebdíh ñi yéejat peéh chãjadih wã jʉ̃óhbipna caá.
34 "Tenham cuidado, para que os seus corações não fiquem carregados de libertinagem, bebedeira e ansiedades da vida, e aquele dia venha sobre vocês inesperadamente.
35 Nihat baácdih moonbʉ́t ĩ jenah joicát láa wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhbipna caá.
35 Porque ele virá sobre todos os que vivem na face de toda a terra.
36 Pánihna, yeó jáap jʉmat pah tʉ́i jenah joinít, Dios ã teo wáacatdih ñi ʉʉ́bʉ́, yeejép ã yapachah yʉhna, weemdíh ñi cádahcat tʉ́ʉt niijná. Pánih yap yohnit, weemdíh cádahcan, weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé pebh tíiccanjeh ñi ñʉhbipna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
36 Estejam sempre atentos e orem para que vocês possam escapar de tudo o que está para acontecer, e estar de pé diante do Filho do homem".
37 Yeó jáap jʉmat pah Dioíh mʉʉ́boó bohénit, cheyeh jʉmat pah tʉ́tchimant jwʉ́ʉb bac bejnit, Olivo Jeéboó Jesúswã ĩpĩ́ jʉmʉp wʉt jĩ.
37 Jesus passava o dia ensinando no templo; e, ao entardecer, saía para passar a noite no monte chamado das Oliveiras.
38 Pánihna, cã́acwãboó Jesús ã naáwáchah bʉ́dí joííhnit, cheibitjeh jáanit, Dioíh mʉʉ́boó ĩpĩ́ jʉibí páñap wʉt jĩ.
38 Todo o povo ia de manhã cedo ouvi-lo no templo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.