Lucas 12
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs VC
1 Páant ã bohéát pónih dawá cã́acwã Jesús pebh míic wáac jʉibínit, ĩ míic tóo néeh chʉ̃i bejechah, Jesús ã bohénitdih nin pah ãt niíj naóh bohénap wʉt jĩ: “¡Yeéb ñi tʉ́i chãja chaáh! Fariseowã ĩ jenah joyát pah ñi jenah joicá bojoó. ‘Weém tʉ́inijeh caá’, ĩ niijíchah yʉhna, ĩ́ih caolih yeejép ã jʉmna caá. Páant ĩ jʉmat pah yeébboó ñi jʉmca bojoó. Páant niíj jenah joyát, pan paáát panihni ã jʉmna caá. Jwíih jígohcanni ã jʉmʉchah yʉhna, tʉ́ttimah ã jʉmatdih nihat ĩ jéihbipna caá.
1 Enquanto isso, os homens se tinham reunido aos milhares em torno de Jesus, de modo que se atropelavam uns aos outros. Jesus começou a dizer a seus discípulos: Guardai-vos do fermento dos fariseus, que é a hipocrisia.
2 Pánihat pah, ded pah caolih diítboó jʉmna, jwíih jígohcan yʉhna, tʉ́ttimah ã jígohbipna caá. Ded ñi bih chãjnidihbʉt tʉ́ttimah cã́acwã ĩ jéihbipna caá.
2 Porque não há nada oculto que não venha a descobrir-se, e nada há escondido que não venha a ser conhecido.
3 Ded pah dʉpʉ́napboó ñi niijátjidih baabápboó cã́acwã ĩ joibípna caá. Ded pah yeéb ñíih tólihboó daocánnitdih ñi jéyé niijátjidih, tʉ́ttimah dawá ĩ míic wáacapboó ĩ jwʉ́ʉb wẽpép naóh yapabipna caá, ãt niijíp wʉt jĩ.
3 Pois o que dissestes às escuras será dito à luz; e o que falastes ao ouvido, nos quartos, será publicado de cima dos telhados.
4 “Wã chéenwãá, yeebdíh nin wã naáwátdih ñi tʉ́i náhninaá: Ñíih bácahdih mao yohnit pínahdih ñi ʉ́ʉmca bojoó. Páant ĩ chãjat tʉ́ttimah, yeebdíh chah yeejép ĩ jéih chãjcan niít.
4 Digo-vos a vós, meus amigos: não tenhais medo daqueles que matam o corpo e depois disto nada mais podem fazer.
5 Obohjeéhtih, ñi ʉ́ʉmat pínahdih wã naóhna caá. ¡Diosboodíh bʉ́dí ʉ́ʉmat caá náahap! Caanjéh ñi wʉnat tʉ́ttimah, yeebdíh peéh chãjna, iiguípna ã jéih wahbipna caá. Pánihna, caandíhjeh caá ʉ́ʉmat náahap.
5 Mostrar-vos-ei a quem deveis temer: temei àquele que, depois de matar, tem poder de lançar no inferno; sim, eu vo-lo digo: temei a este.
6 “Ñi náhni dahwaca bojoó. Dios yeebdíh oinit, ã quíib bʉʉdcán niít. Cinco jwébehwãdih chéne jʉ́dʉbit yeéb ñipĩ́ jíib teona caá. Botonit ĩ jʉmʉchah yʉhna, Diosboó biíc jwébehdihjeh ã quíib bʉʉdcán niít.
6 Não se vendem cinco pardais por dois asses? E, entretanto, nem um só deles passa despercebido diante de Deus.
7 Obohjeéhtih, jwébehwã chah yeebdíh Dios ã oina caá. Bʉ́dí oinit, ñíih waó yoócnajeh débói ã jʉmatdih Dios ã tʉ́i jéihna caá. Páant ã oyatdih jenah joinít, ñi náhni dahwaca bojoó”, ãt niijíp wʉt jĩ.
7 Até os cabelos da vossa cabeça estão todos contados. Não temais, pois. Mais valor tendes vós do que numerosos pardais.
8 “Cã́acwã ĩ joyóchah, ded ‘Weém Jesúíh caá’, ã niijíchah, weembʉ́t wã íipíh ángelwã ĩ joyóchah, ‘Caánboó wĩ́ih caá’, wã niijbípna caá.
8 Digo-vos: todo o que me reconhecer diante dos homens, também o Filho do Homem o reconhecerá diante dos anjos de Deus;
9 Obohjeéhtih, cã́acwã ĩ joyóchah, ded ‘Weém Jesúíh nihcan caá’, ã niijíchah, weembʉ́t wã íipíh ángelwã ĩ joyóchah, ‘Caánboó wĩ́ih nihcan caá’, wã niijbípna caá.
9 mas quem me negar diante dos homens será negado diante dos anjos de Deus.
10 Ded weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñédih yeejép wéhenachah yʉhna, ã tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, yeejép ã wéheatdih Dios ã yohbipna caá. Obohjeéhtih, ded Tʉ́ini Espírituboodíh yeejép wéhenit, ã jéih tʉ́ʉt nʉʉmcát jíib, Dios ã yéejatdih ã yohcan niít.
10 Todo aquele que tiver falado contra o Filho do Homem obterá perdão, mas aquele que tiver blasfemado contra o Espírito Santo não alcançará perdão.
11 “Wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib cã́acwã yeebdíh teonit, naóh yacat tʉ́ʉt niijná, ñi míic wáacat mʉʉ́boó, peéh chãjat tʉ́ʉtnit pebhboó, bita ñi maáta pebhboobʉ́t ĩ ʉb bejechah, ‘¿Ded pah wã niíj jepahbi?’ ñi niíj náhni dahwaca bojoó.
11 Quando, porém, vos levarem às sinagogas, perante os magistrados e as autoridades, não vos preocupeis com o que haveis de falar em vossa defesa,
12 Caanná ñi jʉibínachah, Tʉ́ini Espírituboó ded pah ñi jepahat pínahdih ã jéihyabipna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
12 porque o Espírito Santo vos inspirará naquela hora o que deveis dizer.
13 Páant ã niíj naóh péanachah, ĩ cãtíh jʉmni Jesúsdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
13 Disse-lhe então alguém do meio do povo: Mestre, dize a meu irmão que reparta comigo a herança.
14 —Weém bií déedih pãáhni maáh nihcan caá. Pánih chãjat wĩ́ih pínah nihcan caá, caandíh Jesús ãt niíj jepahap wʉt jĩ.
14 Jesus respondeu-lhe: Meu amigo, quem me constituiu juiz ou árbitro entre vós?
15 Páant caandíh niijnít, nihat ãjeéh péenitdih nin pah ãt jwʉ́ʉb niíj naáwáp wʉt jĩ:
15 E disse então ao povo: Guardai-vos escrupulosamente de toda a avareza, porque a vida de um homem, ainda que ele esteja na abundância, não depende de suas riquezas.
16 Páant niíj naóhnit, ĩ tʉ́i beh joyát pínah niijná, nin ã jenah joiní naáwátjĩh ãt jwʉ́ʉb bohénap wʉt jĩ: “Biíc newé dawá bií dée bíbohni, ã́ih wápchiboó pácahi ã momochah, dawá ã quehep be.
16 E propôs-lhe esta parábola: Havia um homem rico cujos campos produziam muito.
17 Dawá ã quehechah ennit, nin pah ã míic niíj jenah joyóp be: ‘¿Ded pah wã chãjbi? Wĩ́ih pácahi wã ámohat pínah mʉʉ́ bainí ã jʉmʉchah, ã yáo yapbipna caá.
17 E ele refletia consigo: Que farei? Porque não tenho onde recolher a minha colheita.
18 Nin pah wã chãjbipna caá: Caandíh ámohat mʉʉnádih wai yoh jéena péanit, chah bʉ́dí ámohat pínah mʉʉnádih wã chãjbipna caá. Pánih chãjnit, nihat wĩ́ih pácahidih, wĩ́ih bií déedihbʉt wã ámohbipna caá.
18 Disse então ele: Farei o seguinte: derrubarei os meus celeiros e construirei maiores; neles recolherei toda a minha colheita e os meus bens.
19 Pánih ámoh péanit, nin pah wã míic niijbípna caá: “Dawá jópchina tʉ́i jʉmat tʉ́ʉt niijná, dawá bií déedih bʉʉ wã bíbohna caá, bʉca. Pánih jʉmnit, choonít, babh jeémpnit, wã wẽibipna caá”, wã míic niijbípna caá’, caán newé ã niíj jenah joyóp yʉh be.
19 E direi à minha alma: ó minha alma, tens muitos bens em depósito para muitíssimos anos; descansa, come, bebe e regala-te.
20 Obohjeéhtih, páant ã niíj jenah joyóchah jéihnit, Dios caandíh nin pah ã niijíp be: ‘¡Jenah joicánniabeh! Bʉʉ cheijeh ma wʉnʉchah, míih caolih ã bʉʉdbípna caá. ¿Páant ma wʉnat tʉ́ttimah, nihat ma ámohniji bií dée deíh pínah tigaá ã jʉmbi? Meémboó caandíh ma jéih ʉb bejcan niít’, Dios caandíh ã niijíp be.
20 Deus, porém, lhe disse: Insensato! Nesta noite ainda exigirão de ti a tua alma. E as coisas, que ajuntaste, de quem serão?
21 Pánihna, ded ã́ih pínahjeh dawá bií déedih en ñinah ʉb jwejnit, Dios ã weñat pínahdih bidcanjeh, bʉʉdní ã jʉmbipna caá”, Jesús cã́acwãdih ãt niijíp wʉt jĩ.
21 Assim acontece ao homem que entesoura para si mesmo e não é rico para Deus.
22 Páant niíj péanit, nin pah ã bohénitboodíh ãt jwʉ́ʉb niíj naóh bohénap wʉt jĩ: “Ded pah ñi jʉmatdih ñi náhni dahwaca bojoó. Ñi jeémát pínah, ñi dʉwát pínah yéguehdihbʉt, ñi náhni dahwaca bojoó.
22 Jesus voltou-se então para seus discípulos: Portanto vos digo: não andeis preocupados com a vossa vida, pelo que haveis de comer; nem com o vosso corpo, pelo que haveis de vestir.
23 Caandíh bidat chah Diosdih tʉ́i biícdih ñi jʉmat pínahboodíh ñi bidií. Páant ñi bidichah, caán yeebdíh oina, ñi jeémát pínah, ñi dʉwát pínahdihbʉt ã wʉ̃hbipna caá, ñi tʉ́i jʉmat pínah niijná.
23 A vida vale mais do que o sustento e o corpo mais do que as vestes.
24 Jwébehwãdih ñi jenah joyoó. Queét ĩ́ih jeémát pínahdih ĩpĩ́ momcan caá. Ĩ́ih jeémátdih ámohat pínah mʉʉná ĩpĩ́ bíbohcan caá. Pánihnit ĩ jʉmʉchah yʉhna, Dios queétdih ĩ jeémát pínahdih ãpĩ́ wʉ̃hna caá. Jwébehwãdih oina, ã en dawát chah, yeebdíh oinit, Dios ã tʉ́i en daoná caá.
24 Considerai os corvos: eles não semeiam, nem ceifam, nem têm despensa, nem celeiro; entretanto, Deus os sustenta. Quanto mais valeis vós do que eles?
25 Yeéb bʉ́dí náhni dahwana yʉhna, ñi wʉnat pínah yeó jáapdih ñi jéih tʉ́ʉt nʉʉmcán niít.
25 Mas qual de vós, por mais que se preocupe, pode acrescentar um só côvado à duração de sua vida?
26 Pánih jéih tʉ́ʉt nʉʉmcán, bʉ́dí ñi náhni dahwana yʉhna, biíh pínahdihbʉt ñi jéih tʉ́ʉt nʉʉmcán niít. Pánihna, náhni dahwaat dedé pínah nihcan caá.
26 Se vós, pois, não podeis fazer nem as mínimas coisas, por que estais preocupados com as outras?
27 Cháanadihbʉt ñi jenah joyoó. Caán cháana behna, ã tʉ́i jígohat pínahdih ãpĩ́ teocan caá. Pánih teocan yʉhna, Maáh Salomónji ã́ih tʉ́ini yégueh chóo dʉonít, ã tʉ́i jígohatji chah, cháanaboó ã tʉ́i jígohna caá.
27 Considerai os lírios, como crescem; não fiam, nem tecem. Contudo, digo-vos: nem Salomão em toda a sua glória jamais se vestiu como um deles.
28 Caán cháanadih Dios ã tʉ́i jígohat tʉ́ʉtna caá. Obohjeéhtih, cháana bʉʉ déedih jʉm, cheibit déedih ã diib téh bejna caá. Páant ã diib téhechah, cã́acwã ĩpĩ́ cáo yohna caá. Páant maátcanjeh ã jʉmʉchah yʉhna, Dios caán cháanadih tʉ́i jígohni ã chãjna caá. Caán cháanadih tʉ́ini yégueh dée pah ã wʉ̃hat chah, yeébboodíh Dios yéguehdih ã wʉ̃hbipna caá. Pánihna, caandíh náhni dahwacanjeh, Diosboodíh ñi tʉ́i jenah joyoó.
28 Se Deus, portanto, veste assim a erva que hoje está no campo e amanhã se lança ao fogo, quanto mais a vós, homens de fé pequenina!
29 Ded pah ñi jeémát pínah, ñi babhbat pínahdihbʉt tʉbit náhni dahwa joi bídca bojoó.
29 Não vos inquieteis com o que haveis de comer ou beber; e não andeis com vãs preocupações.
30 Nihat Diosdih jéihcannit bií déedih tʉbit ĩpĩ́ náhni dahwa joi bídna caá. Obohjeéhtih, ñi íipboó ñi jeémát pínah, ñi dʉwát pínahdihbʉt ded pah yeebdíh jʉdhdatdih ã jéihna caá. Pánih jéihna, yeebdíh ã teo wáacat pínahdih tʉ́i jenah joiná, bʉ́dí ñi náhni dahwaca bojoó.
30 Porque os homens do mundo é que se preocupam com todas estas coisas. Mas vosso Pai bem sabe que precisais de tudo isso.
31 Pánihna, bií déedih ñi bidat chah, Dios ã maáh jʉmatdih bidnit, caandíh ñi tʉ́i jepahaá. Pánih jepahnit, ã́ih tʉ́ini doonádih bitadihbʉt ñi naáwá, queétbʉt caandíh ĩ jepahat pínah niijná. Páant ñi chãjachah, Diosboó nihat ñi náahatdih ã tʉ́i wʉ̃hbipna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
31 Buscai antes o Reino de Deus e a sua justiça e todas estas coisas vos serão dadas por acréscimo.
32 “Yeéb wĩ́ihwã daocánnit jʉmna yʉhna, Diosdih tʉ́i jenah joinít, ñi ʉ́ʉmca bojoó. Páant ñi tʉ́i jenah joyóchah, Dios ñi íip yeebdíh bʉ́dí oinit, wẽinit, tʉ́inidih ã wʉ̃hbipna caá. Pánihna, yeebdíh ã pebhboó ã ʉb bejbipna caá, ãjeéh ñi tʉ́i jʉmat pínah niijná.
32 Não temais, pequeno rebanho, porque foi do agrado de vosso Pai dar-vos o Reino.
33 Ñíih bií déedih jíib chãj wʉ̃hna, caán jíibdih ʉbnit, tʉbit moh yéejnitdih wʉ̃hat caá náahap. Páant ñi chãjatji jíib, Dios ã jʉmʉpboó ñi jʉibínachah, yeebdíh tʉ́ini yoobátdih ã wʉ̃hbipna caá. Páant ã wʉ̃hni pínah ã bʉʉdcán niít. Ded nʉʉmní caandíh ã jéih nʉʉmcán niít. Pólohwãbʉt ĩ jéih jeémp yéejacan niít.
33 Vendei o que possuís e dai esmolas; fazei para vós bolsas que não se gastam, um tesouro inesgotável nos céus, aonde não chega o ladrão e a traça não o destrói.
34 Pánihna, Dios pebhboó ñíih bʉ́dí jíib jʉmni panihni ã jʉmʉchah, Dios ã weñat pínahdih ñi tʉ́i jenah joibípna caá. Obohjeéhtih, nin baácboojéh ñíih bʉ́dí jíib jʉmnidih bíbohnit, ñi weñat pínahdihjeh ñi jenah joibípna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
34 Pois onde estiver o vosso tesouro, ali estará também o vosso coração.
35 “Weemdíh ñi jenah joyátdih ñi tʉ́i míic ámoh páñaá. Ded pah míic ámoh páñatdih ñi beh joyát pínah niijná, nin bainí naáwátdih yeebdíh wã naóhna caá:
35 Estejam cingidos os vossos rins e acesas as vossas lâmpadas.
36 Biíc newé ã chéeníh téihya chéwat weñatdih nʉmah jeémédih ã bejep be. Páant ã bejat tʉ́ttimah, chei ã jwʉ́ʉb jʉyát pínahdih pã́ina, jẽcdih wẽpép ĩ jéih wãtadih bejat tʉ́ʉt niijná, caandíh teo wʉ̃hnitboó ĩ́ih yégueh chóodih wái aabá chéonit, ĩ́ih jiiát dahnadihbʉt ĩ jií cáag pã́ina caá. Páant ĩ chãjat pah, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínahdih yeebbʉ́t ñi jenah joyátdih ñi tʉ́i míic ámoh páñaá.
36 Sede semelhantes a homens que esperam o seu senhor, ao voltar de uma festa, para que, quando vier e bater à porta, logo lha abram.
37 Ĩ maáh ã jwʉ́ʉb jʉyʉ́chah, caandíh teo wʉ̃hnit tʉ́i pã́init, bʉ́dí ĩ wẽibipna caá. Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Páant ĩ tʉ́i páñat jíib, ĩ maáhboó teo wʉ̃hnit ĩ dʉwát dée chóodih dʉó péa, queétdih chʉ́ʉdat tʉ́ʉtnit, jeémát ã wʉ̃hbipna caá.
37 Bem-aventurados os servos a quem o senhor achar vigiando, quando vier! Em verdade vos digo: cingir-se-á, fá-los-á sentar à mesa e servi-los-á.
38 Chei tac yoób, daa jʉ̃ʉ́wʉ́chah, caán ã jʉyʉ́chah yʉhna, tʉ́i pã́ina, queét bainí ĩ wẽican niít.
38 Se vier na segunda ou se vier na terceira vigília e os achar vigilantes, felizes daqueles servos!
39 Nin biíh bainí naáwátdihbʉt yeebdíh wã naóhna caá: Nindihbʉt ñi tʉ́i jenah joyoó. Débólih nʉʉmní cã́ac nʉʉmʉ́dih ã jʉyát pínahdih mʉʉ́ mínahboó jéihna, nʉʉmní ã jéih waadcát pínah niijná, tʉ́i jáanit, ã́ih mʉʉdíh ãta tʉ́i wap tagaá.
39 Sabei, porém, isto: se o senhor soubesse a que hora viria o ladrão, vigiaria sem dúvida e não deixaria forçar a sua casa.
40 Pánihat pah, weém, nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, ñi jéihcat láa wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhbipna caá. Pánih jéihcan, weemdíh tʉ́i jwãáát tʉ́ʉt niijná, ñi jenah joyátdih tʉ́i tʉ́ʉt nʉʉ́m páñat caá náahap”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
40 Estai, pois, preparados, porque, à hora em que não pensais, virá o Filho do Homem.
41 Páant ã niijíchah joinít, Pedroboó nin pah Jesúsdih ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
41 Disse-lhe Pedro: Senhor, propões esta parábola só a nós ou também a todos?
42 Páant ã niijíchah joinít, nin naáwátjĩh queétdih Jesús ãt jwʉ́ʉb bohénap wʉt jĩ: “Biíc teo wʉ̃hni tʉ́i jenah joiní, ã maáhdih tʉ́i jepahni ã jʉmʉp be. Páant ã jʉmʉchah ennit, ã maáh ã bejat pínah jã́tih, nihat bita caandíh teo wʉ̃hnit ĩ maáh pínah caandíh ã waadánap be, queét ĩ jeémát pínahdih yoobópdih ã wʉ̃hat pínah niijná. Pánih waadá péanit, biíh baácboó ã bejep be.
42 O Senhor replicou: Qual é o administrador sábio e fiel que o senhor estabelecerá sobre os seus operários para lhes dar a seu tempo a sua medida de trigo?
43 Pánih bejniji ã́ih mʉʉná ã jwʉ́ʉb jʉyʉ́chah, caandíh teo wʉ̃hni ã wʉtatji pah ã chãjachah ennit, caandíh bʉ́dí ã wẽibipna caá.
43 Feliz daquele servo que o senhor achar procedendo assim, quando vier!
44 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Caandíh wẽinit, nihat ã́ih bií déedih en daoní maáh ã waadábipna caá.
44 Em verdade vos digo: confiar-lhe-á todos os seus bens.
45 Obohjeéhtih, biíh caandíh teo wʉ̃hni tʉ́i jepahcan, ‘Wã maáh maatápdih jígohcan, bʉʉtéh ã jwʉ́ʉb jʉ̃óhcan niít’, niíj jenah joinít, bita teo wʉ̃hnit neoná yaádhdihbʉt pʉ̃init, ã jeémp babh máihñap be.
45 Mas, se o tal administrador imaginar consigo: Meu senhor tardará a vir, e começar a espancar os servos e as servas, a comer, a beber e a embriagar-se,
46 Ã náhnicanni yeó jáap, ã pã́icanni horadih ã maáhboó ã jwʉ́ʉb jʉibípna caá. Pánih jʉinít, caandíh ã jepahcatji peéh, tʉbit ã pʉ̃ibipna caá. Pánih pʉ̃i péanit, Diosdih jepahcannit biícdih iiguípna ã wahbipna caá.
46 o senhor daquele servo virá no dia em que não o esperar e na hora em que ele não pensar, e o despedirá e o mandará ao destino dos infiéis.
47 Pánihna, ded teo wʉ̃hni ã maáh ã weñat pínahdih jéihna yʉhna, tʉ́i ámoh pã́ican, ã maáhdih jepahcah, ã maáh caandíh peéh chãjna, bʉ́dí ã pʉ̃ibipna caá.
47 O servo que, apesar de conhecer a vontade de seu senhor, nada preparou e lhe desobedeceu será açoitado com numerosos golpes.
48 Obohjeéhtih, ded teo wʉ̃hniboó ã maáh ã weñat pínahdih tʉ́i jéihcan, yeejép ã chãjachah, ã yéej chãjat jíib bʉ́dí ãta peéh chãj tagaá. Obohjeéhtih, ã tʉ́i jéihcatdih ennit, caandíh peéh chãjna yʉhna, nʉmp ã pʉ̃ibipna caá. Pánihna, deddih tʉ́i chãjat pínahdih Dios bʉ́dí ã jéihyanachah, tʉ́i jepahat caá náahap. Ded maáhdih cã́acwã bʉ́dí wʉtat wẽpatdih ĩ wʉ̃hʉchah, tʉ́inijeh wʉtat caá caandíh náahap”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
48 Mas aquele que, ignorando a vontade de seu senhor, fizer coisas repreensíveis será açoitado com poucos golpes. Porque, a quem muito se deu, muito se exigirá. Quanto mais se confiar a alguém, dele mais se há de exigir.
49 “Ñi náahcannidih ñi cáo yohat pah, Dios yéej chãjnitdih peéh chãjna, iiguípna ã yohat pínah niijná, nin baácboó wã dei jʉ̃ʉ́wʉ́p jĩ. ¡Jã́tih páant ã chãjachah nihna, wãta wẽi tagaá!
49 Eu vim lançar fogo à terra, e que tenho eu a desejar se ele já está aceso?
50 Obohjeéhtih, páant ã peéh chãjat pínah jã́tih, weémboó bʉ́dí yeejép wã yapbipna caá. Pánih yeejép wã yapat pínahdih jéihnit, tʉbit wã jĩ́gahna caá.
50 Mas devo ser batizado num batismo; e quanto anseio até que ele se cumpra!
51 ¿Ded pah weemdíh ñi niíj jenah joí? ‘Ã́ih doonádih joinít, nihat cã́acwã tʉ́i biícdih ĩ jʉmbipna caá’, ¿ñi niíj jenah joí niít? Obohjeéhtih, páant ã nihcan niít.
51 Julgais que vim trazer paz à terra? Não, digo-vos, mas separação.
52 Cã́acwã wã naáwátdih ĩ joyát tʉ́ttimah, biícwãjeh jʉmna yʉhna, biíc peihcannit weemdíh jepahnitdih chénewã jepahcannitboó ĩ míic jʉ̃ihbipna caá.
52 Pois de ora em diante haverá numa mesma casa cinco pessoas divididas, três contra duas, e duas contra três;
53 Behe ã wʉ̃ʉ́hdih ã jʉ̃ihñʉchah, ã wʉ̃ʉ́hbʉt behedih ã jʉ̃ihbipna caá. Beh wili mi nʉʉmdíh mi jʉ̃ihñʉchah, mi nʉʉmbʉ́t beh wilidih mi jʉ̃ihbipna caá. Beh wili mi wʉ̃ʉ́h áadih mi jʉ̃ihñʉchah, mi wʉ̃ʉ́h áabʉt mi chʉdhdih mi jʉ̃ihbipna caá. Biquína weemdíh ĩ jepahachah, biquína ĩ jepahcat jíib páant tʉbit ĩ míic jʉ̃ihbipna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
53 estarão divididos: o pai contra o filho, e o filho contra o pai; a mãe contra a filha, e a filha contra a mãe; a sogra contra a nora, e a nora contra a sogra.
54 Páant ã bohénitdih naóh péanit, nin pah Jesús ĩjeéh péenitdih jwʉh ãt jwʉ́ʉb niíj naáwáp wʉt jĩ: “Yeébboó yeó dei bejepmant mah tólihna ã jʉ̃ʉ́wʉ́chah enna, ‘Mah bʉʉgát tʉ́ʉt caá’, ñipĩ́ niijná caá. Ñi niiját pah ãpĩ́ bʉʉgná caá.
54 Dizia ainda ao povo: Quando vedes levantar-se uma nuvem no poente, logo dizeis: Aí vem chuva. E assim sucede.
55 Mah bʉʉgcáp bʉwámant johlit ã jʉ̃ʉ́wʉ́chah enna, ‘Chaíh chãhat tʉ́ʉt nihcan caá’, ñipĩ́ niijná caá. Ñi niiját pah tʉbit ãpĩ́ chãhna caá.
55 Quando vedes soprar o vento do sul, dizeis: Haverá calor. E assim acontece.
56 Obohjeéhtih, yeéb yeejépwã, ‘Wã jéih beedána caá’, niíj jenah joiná yʉhna, jéihcannit caá ñi jʉmʉp. Baácdih, jeádihbʉt ennit, ded pah ã yapat pínahdih ñi jéihna yʉh caá. Obohjeéhtih, wã chãjatdih ennit, wã naáwátdih joiná yʉhna, ded pah tʉ́ttimah ã yapat pínahdih ñi jéihcan caá”, Jesús queét cã́acwãdih ãt niijíp wʉt jĩ.
56 Hipócritas! Sabeis distinguir os aspectos do céu e da terra; como, pois, não sabeis reconhecer o tempo presente?
57 “Ded pah ñi chãjat pínahdih yeebjéh jenah joinít, ñi tʉ́i chãjaá.
57 Por que também não julgais por vós mesmos o que é justo?
58 Yeebdíh naóh yacni peéh chãjat tʉ́ʉtni pebhboó ã nʉmah bejechah, ‘¿Majeéh tʉ́i jʉmat tʉ́ʉt niijná, ded pah tigaá wã chãjbi?’ caandíh ñi niijí, yeebdíh peéh chãjat tʉ́ʉtni pebhna ã ʉb bejcat pínah niijná. Páant caanjĩ́h ñi míic ámohcah, peéh chãjat tʉ́ʉtniboó yeebdíh nemat mʉʉ́boó ã nemat tʉ́ʉtbipna caá.
58 Ora, quando fores com o teu adversário ao magistrado, faze o possível para entrar em acordo com ele pelo caminho, a fim de que ele te não arraste ao juiz, e o juiz te entregue ao executor, e o executor te ponha na prisão.
59 Páant ã nemechah, nihat ñi jíib bʉʉdáátdih ñi jíib chãj péaat pínah jã́tih, yeéb ñi baccan niít. Pánihat pah, Diosdih ‘¿Majeéh tʉ́i jʉmat tʉ́ʉt niijná, ded pah tigaá wã chãjbi?’ niijnít, caandíh ñi jepahaá, yeebdíh ã peéh chãjcat pínah niijná”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
59 Digo-te: não sairás dali, até pagares o último centavo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.