João 10
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH
1 Tʉ́ttimah, biíh naáwátjĩh, bohéát tʉ́ʉt niijná, nin pah Jesús cã́acwãdih ã niíj naáwáp jĩ: “Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Ded ovejawãdih wáihyat jʉ́dʉ jẽcdih waadcánjeh, jẽc wihcapmant aáb pʉ́ʉd deini, nʉʉmní tigaá ã jʉmʉp.
1 Jesus disse:
2 Obohjeéhtih, wáihyat jʉ́dʉ jẽcdihjeh waadníboó ã́ih ovejawãdih en daoní yoobát ã jʉmna caá.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor do rebanho.
3 Ovejawã mínah wáihyat jʉ́dʉdih ã jʉyʉ́chah, caán jẽcdih wapni caandíh ã wãt wʉ̃hbipna caá. Páant ã wãtachah, queétdih en daoníboó ĩ́ih wʉ̃tna yoobó ã ejechah, ã́ih wéheatdih ã́ih ovejawã ĩpĩ́ beh joiná caá. Pánih beh joinít, queét ãjeéh ĩpĩ́ pée bac bejna caá.
3 O porteiro abre a porta para ele. As ovelhas reconhecem a sua voz quando ele as chama pelo nome, e ele as leva para fora do curral.
4 Nihat ã́ihwã ĩ bac beedéchah ennit, queétdih ã waóh bejna caá. Pánihna, ã wéheatdih tʉ́i beh joiná, caandíhjeh ĩ tʉ́i pée bejna caá.
4 Quando todas estão do lado de fora, ele vai na frente delas, e elas o seguem porque conhecem a voz dele.
5 Obohjeéhtih, biíh ĩ jéihca naáhdih ĩpĩ́ pée bejcan caá. Bita ĩ wéheatdih joiná, ʉ́ʉmnit, ĩpĩ́ jwei béjna caá”, Jesús ã niijíp jĩ.
5 Mas de jeito nenhum seguirão um estranho! Pelo contrário, elas fugirão, pois não conhecem a voz de estranhos.
6 Jesús páant ã niijíchah yʉhna, queét ĩt beh joicáp jĩ.
6 Jesus fez esta comparação, mas ninguém entendeu o que ele queria dizer.
7 Páant ĩ beh joicátdih jéihnit, Jesús queétdih nin pah ã jwʉ́ʉb niíj naáwáp jĩ: “Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Ovejawãdih wáihyat jʉ́dʉ jẽc panihni tigaá weém wã jʉmʉp.
7 Então Jesus continuou:
8 Nihat wã jã́tih jʉ̃óhnit, nʉʉmnít panihnit, cã́acwãdih ĩt yee bohénap jĩ. Queét ĩ wéhenachah yʉhna, cã́acwã, ovejawã panihnit, queétdih ĩt joyáh bojop jĩ.
8 Todos os que vieram antes de mim são ladrões e bandidos, mas as ovelhas não deram atenção à voz deles.
9 Weémboó wáihyat jʉ́dʉ jẽc panihni caá. Weemdíh jepahnit jẽcdih waadnít panihnit ĩ jʉmna caá. Pánihna, queét iiguípna bejnit déejidih wã tʉ́i ʉbna caá. Ovejawã ʉ́ʉmcanjeh, ĩ́ih wáihyat jʉ́dʉmant jʉmnitji wãíca naáhwã jeémédih bac bejnit, jwʉ́ʉb waadnít, ĩpĩ́ tʉ́i jʉmna caá. Pánihat pah, wĩ́ih cã́acwãboó wãjeéh jʉmna, ĩpĩ́ ʉ́ʉmcanjeh, wãíca naáhwã panihnit, ded pah ĩ náahatdih ĩ bíbohna caá.
9 Eu sou a porta. Quem entrar por mim será salvo; poderá entrar e sair e achará comida.
10 “Queét nʉʉmnítboó ovejawã panihnit Dioíh cã́acwãdih mao yohodih ĩ jʉ̃óhna caá. Obohjeéhtih, bʉ́dí wẽinit, yeó jáap jʉmat pah wãjeéh ĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná, weémboó queét ovejawã panihnitdih bididih wã jʉ̃ʉ́wʉ́p jĩ.
10 O ladrão só vem para roubar, matar e destruir; mas eu vim para que as ovelhas tenham vida, a vida completa.
11 Weémboó ovejawã panihnitdih tʉ́i en daoní wã jʉmna caá. Ded ovejawãdih tʉ́i en daoní caandíh ĩ mao yohat dée tobohat ã jʉmʉchah yʉhna, ã́ih ovejawãdih ãpĩ́ en daó cádahcan caá. Pánihat dée pah queét iiguípna bejnit déejidih wã tʉ́i ʉbat tʉ́ʉt niijná, weémboó cã́acwãdih wã wʉn wʉ̃hbipna caá.
11 — Eu sou o bom pastor; o bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 Obohjeéhtih, ã maáíh ovejawãdih en daoníboó yoobópdih ã tʉ́i en daocán caá. Ã́ihwã nihcah, jió ovejawãdih jeémédih ã jʉ̃ʉ́wʉ́chah enna, teo wʉ̃hniboó ã en daonít ovejawãdih ã yoh jwei béjna caá. Ã yoh jwei béjat tʉ́ttimah, jió ovejawãdih ã tewechah enna, queét ĩ jweí peét bejna caá.
12 Um empregado trabalha somente por dinheiro; ele não é pastor, e as ovelhas não são dele. Por isso, quando vê um lobo chegando, ele abandona as ovelhas e foge. Então o lobo ataca e espalha as ovelhas.
13 Caán teo wʉ̃hniboó ã jíib chãjatdihjeh ã bidna caá. Ã maáíh ovejawãdih oican, queétdih ã tʉ́i en daocán caá.
13 O empregado foge porque trabalha somente por dinheiro e não se importa com as ovelhas. Eu sou o bom pastor. Assim como o Pai me conhece, e eu conheço o Pai, assim também conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem. E estou pronto para morrer por elas.
16 Biíh wáihyat jʉ́dʉ diítboó jʉmnit ovejawã panihnitbʉt wĩ́ihwã ĩ jʉmbipna caá. Pánih jʉmnit, wã naáwáchah, queétbʉt ĩ joi póobipna caá. Pánih joinít, wĩ́ihwã biícdih queétbʉt ĩ jʉmbipna caá.Pánihna, weemjéh nihat wĩ́ihwãdih wã tʉ́i en daobípna caá.
16 Tenho outras ovelhas que não estão neste curral. Eu preciso trazer essas também, e elas ouvirão a minha voz. Então elas se tornarão um só rebanho com um só pastor.
17 “Wĩ́ihwã Diosjeéh ĩ jʉmat pínah niijná, queétdih páant wã wʉn wʉ̃hat pínah, wã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wát pínahdihbʉt jéihnit, wã íip weemdíh ã oina caá.
17 — O Pai me ama porque eu dou a minha vida para recebê-la outra vez.
18 Ded ã náahat pah weemdíh mao yohni pínah ã wihcan caá. Wã náahat pahjeh weemdíh ĩ mao yohbipna caá. Pánihna, wã náahat pahbʉt wã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbipna caá. Páant wã íip weemdíh ã chãjat tʉ́ʉtʉp jĩ”, Jesús ã niijíp jĩ.
18 Ninguém tira a minha vida de mim, mas eu a dou por minha própria vontade. Tenho o direito de dá-la e de tornar a recebê-la, pois foi isso o que o meu Pai me mandou fazer.
19 Páant ã niijíchah joinít, queét jwĩ déewã biíc yoobó ĩt jenah joicáp jĩ.
19 Quando ouviu isso, o povo se dividiu outra vez. Muitos diziam:
20 —Caán nemép jʉmni caá. Pánih jʉmna, ã tʉ́i jenah joicán caá. ¿Dépanih tigaá caandíh jwĩ jwʉ́ʉb joííh, páant mʉntih? dawá ĩ míic niijíp jĩ.
20 — Ele está dominado por um demônio! Está louco! Por que é que vocês escutam o que ele diz?
21 Obohjeéhtih, bitaboó
21 Outros afirmavam: — Quem está dominado por um demônio não fala assim! Será que um demônio pode dar vista aos cegos?
22 — ausente —
22 Era inverno, e em Jerusalém estavam comemorando a Festa da Dedicação .
23 — ausente —
23 Jesus estava andando pelo pátio do Templo, perto da entrada chamada “ Alpendre de Salomão ”.
24 Caan cóahboó Jesús ã jʉmʉchah enna, jwĩ maáta caandíh ñʉh pʉ́ʉda bojnit, nin pah ĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
24 Então o povo se ajuntou em volta dele e perguntou: — Até quando você vai nos deixar na dúvida? Diga com franqueza: você é ou não é o
25 —Yeebdíh jã́tih wãát naáwáp jĩ. Páant wã naáwáchah yʉhna, weemdíh ñi joííhcan jĩí. Wã íip ded pah weemdíh ã wʉtʉchah joinít, ã wẽpatjĩh wãpĩ́ chãjna caá. Pánih chãjna, weém Cristo yoobát wã jʉmatdih jʉ́ʉt tigaá wã chãjap.
25 Jesus respondeu:
26 Páant wã jʉ́ʉtʉchah yʉhna, bitaíh ovejawã panihnit jʉmna, weémboodíh ñi joííhcan caá.
26 mas vocês não creem porque não são minhas ovelhas.
27 Ovejawã queétdih en daonídih ĩ tʉ́i joyát pahjeh tih, wĩ́ihwã weemdíh ĩ tʉ́i joiná caá. Queétdih wã jéihyechah, weemdíh ĩ tʉ́i péena caá.
27 As minhas ovelhas escutam a minha voz; eu as conheço, e elas me seguem.
28 Páantjeh Diosjeéh queétdih wã tʉ́i jʉmat tʉ́ʉtʉchah, iiguípna ĩ bejcan niít. Pánihna, queétdih wã tʉ́i en dawáchah, bitaboó weemdíh ĩ jéih dʉ́ʉc wáican niít.
28 Eu lhes dou a vida eterna, e por isso elas nunca morrerão. Ninguém poderá arrancá-las da minha mão.
29 Wã íip, wĩ́ih cã́acwãdih weemdíh wʉ̃hni, nihatdih chah wẽpni caá ã jʉmʉp. Pánih jʉmna, wĩ́ihwãdih ã wapachah, bitaboó caandíhbʉt ĩ jéih dʉ́ʉc wáican niít.
29 O poder que o Pai me deu é maior do que tudo, e ninguém pode arrancá-las da mão dele.
30 Weém wã íipjĩh biíc pahjeh jwĩ jʉmna caá, Jesús ã niijíp jĩ.
30 Eu e o Pai somos um.
31 Páant ã niijíchah joinít, jwĩ maátaboó caandíh yohat tʉ́ʉt niijná, jee dáhnadih ĩ ʉbʉp jĩ.
31 Então eles tornaram a pegar pedras para matar Jesus.
32 Páant ĩ chãjachah ennit, Jesús queétdih nin pah ã niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
32 E ele disse:
33 —Dios ã wẽpatjĩh ma chãj jʉ́ʉtatji jíib nihcan caá. Obohjeéhtih, meém cã́acjeh jʉmna yʉhna, ‘Diosjeh tigaá weém’, ma niíj yee naáwát jíib, meemdíh jee dáhnajĩh jwĩ yoh mawíhna caá, queét ĩ niíj jepahap jĩ.
33 Eles responderam: — Não é por causa de nenhuma coisa boa que queremos matá-lo, mas porque, ao dizer isso, você está
34 —Obohjeéhtih, Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: ‘Yeéb wã naáwát tʉ́ʉtnitdih “weem pánihnit ñi jʉmna caá”, wã niijíp be’, Dios ãt niíj daacát tʉ́ʉtʉp tajĩ.
34 Então Jesus afirmou:
35 Páant ã niíj daacátji yoobópdih ã jʉmatdih jwiít nihat jwĩ jéihna caá. ‘Yeeni caá’, caán tólihdih jwĩ jéih niijcán caá. Dios naáwátdih jéihnitdih ‘Dios panihnit ñi jʉmna caá’, ã niíj naáwáchah, yoobópdih caá.
35 Sabemos que as
36 Dios ã náahat pah weemdíh nin baácboó ã wahap jĩ. Pánihna, ‘Weém Dios wʉ̃ʉ́h caá’, wã niijíchah joinít, ¿dépanih tigaá weemdíh ‘Jesús Diosdih yéej naóhna caá ã chãjap’, ñipĩ́ niíj?
36 Quanto a mim, o Pai me escolheu e me enviou ao mundo. Então por que vocês dizem que blasfemo contra Deus quando afirmo que sou Filho dele?
37 Wã íip ã náahat pah wã chãjcah bácah, wã bohéátdih ‘Yoobópdih tigaá’, niijcát caá náahap.
37 Se não faço o que o meu Pai manda, não creiam em mim.
38 Obohjeéhtih, wã íip ã wẽpatjĩh wã chãj jʉ́ʉtʉchah yʉhna, ‘Caán Dios ã wahni Cristo caá’, ñi niíj jenah joicán caá. Páant niíj jenah joicán yʉhna, wã chãj jʉ́ʉtatdih ‘Yoobópdih Dios ã wẽpatjĩh chãjni caá’, niíj jenah joyát caá náahap. Páant niíj jenah joiná, weém wã íip biícdih wã jʉmatdih ñi tʉ́i jéihbipna caá, Jesús queétdih ã niijíp jĩ.
38 Mas, se eu faço, e vocês não creem em mim, então creiam pelo menos nas coisas que faço. E isso para que vocês fiquem sabendo de uma vez por todas que o Pai vive em mim e que eu vivo no Pai.
39 Páant ã niijíchah joí íijnit, queét chéneji ĩ tewíhip yʉh jĩ. Obohjeéhtih, ĩ tewíhichah jéihnit, Jesús queétdih ã jwei bác bejep jĩ.
39 A essa altura tentaram novamente prendê-lo, mas Jesus escapou das mãos deles.
40 Pánih bac bejniji Juan cã́acwãdih ã daabánapji, Jordán mʉj conanaáboó jwiítdih ã nʉmah chʉ́ʉh bejep jĩ, páant mʉntih. Caanná jʉibínit, jwiítdih ã nʉmah jʉmʉp jĩ.
40 Ele voltou de novo para o lado leste do rio Jordão, foi para o lugar onde João Batista tinha batizado antes e ficou lá.
41 Dawá cã́acwã caanná caandíh enedih ĩpĩ́ jʉibínap jĩ. Nin pah queét míicjeh ĩ niijíp jĩ:
41 E muita gente ia vê-lo, dizendo: — João não fez nenhum milagre, mas tudo o que ele disse sobre Jesus é verdade.
42 Páant niíj jenah joinítji dawá Jesúsdih ĩ jepahap jĩ.
42 E naquele lugar muita gente creu em Jesus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.