Hebreus 9

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Dios Moisésjidih jwíih wʉtna, ded pah cã́acwã caandíh ĩ weñat pínahdih ãt naáwáp wʉt jĩ. Nin baácdih moón caandíh ĩ weñat pínah mʉʉdíh ded pah ĩ chãjat pínahdihbʉt ãt naáwáp wʉt jĩ.
1 A primeira aliança, na verdade, teve regulamentos rituais e seu santuário terrestre.
2 Caán mʉʉdíh nʉñʉ́pwã chóojĩh ĩt wãapáp wʉt jĩ. Caán mʉʉ́ diítboó chéne tólih ĩt chãjap wʉt jĩ. Ĩ jwíih waád jʉibíni tólih “Dioíh tólih”, ĩt niijíp wʉt jĩ. Caán tólihboó ĩ jií cáagat nahna ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Cáagat naabʉ́t ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Caán cáagat naajíh sacerdotewã Diosdih ĩ wʉ̃hni pan naaná ãt jʉmʉp wʉt jĩ.
2 Consistia numa tenda: a parte anterior encerrava o candelabro e a mesa com os pães da proposição; chamava-se Santo.
3 Wʉ́ʉpni yégueh chóojĩh ĩ jãh yaíhni tã́ahmant biíh tólih ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Caán “Dios ã jʉmat tólih”, ĩt niijíp wʉt jĩ.
3 Atrás do segundo véu achava-se a parte chamada Santo dos Santos.
4 Caán tólihboó chej jʉmnidih cáagnit ĩ cáwat naá ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Caán naá orojĩh ĩ chãjni wʉt jĩ. Orojĩh ĩ chãjni paihbʉt caanjĩ́h ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Caan páih diítna orojĩh ĩ chãjni pamap ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Caan pámap diítna “maná”, ĩ niijní ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Caan páih diítna Aaróníh íoh cajat nahbʉt chíih yabacni jʉm, Dios ã wʉtatdih ã daác bʉ́ʉdhniji chéne jeé naanábʉt ãt jʉmʉp wʉt jĩ.
4 Aí estava o altar de ouro para os perfumes, e a Arca da Aliança coberta de ouro por todos os lados; dentro dela, a urna de ouro contendo o maná, a vara de Aarão que floresceu e as tábuas da aliança;
5 Caan páih wãáp lajni naajíh chéne ángelwã orojĩh ĩ pãp dodhnit ĩt jwãáh ñʉhʉp wʉt jĩ. Queét ángelwã Dios caanjĩ́h ã jʉmatdih jʉ́ʉtna ĩt chãjap wʉt jĩ. Pánihna, caanjĩ́h jʉmna, Dios cã́acwã ĩ yéejatdih ãpĩ́ yohop wʉt jĩ. Caán mʉʉdíh bóodih páant bóojeh tigaá wã naóh jwʉhʉp.
5 em cima da arca, os querubins da glória estendendo a sombra de suas asas sobre o propiciatório. Mas não é aqui o lugar de falarmos destas coisas pormenorizadamente.
6 Caán mʉʉdíh ĩ tʉ́i ámohat tʉ́ttimah, sacerdotewã yeó jáap jʉmat pah jwíih waád jʉibíni tólihdih waadnít, Dios ã wʉtat pah ĩpĩ́ chãjap wʉt jĩ.
6 Assim sendo, enquanto na primeira parte do tabernáculo entram continuamente os sacerdotes para desempenhar as funções,
7 Sacerdotewã ĩ chah maáhjeh biíh tólihboó jópchi jʉmat pah biíc láa ã waadát yeó jáapdihjeh ãpĩ́ waadáp wʉt jĩ. Pánih waadnít, ĩ maoni nʉñʉ́p ĩ wʉ̃hni pínah meépdih caanjĩ́h jʉmni paih wãapátdih ãpĩ́ chíanap wʉt jĩ, caán meépdih ennit, Dios cã́acwã ĩ yéejatdih ã yohat pínah niijná. Meépdih ʉb bejcan, ãpĩ́ jéih waadcáp wʉt jĩ. Diosdih ʉʉ́bát tʉ́ʉt niijná, caanjéh ã yéej chãjatji, nihat bita judíowã ĩ jéihca naáh yéej chãjatji jíibbʉt meépdih ãt ʉb waad béjep wʉt jĩ.
7 no segundo entra apenas o sumo sacerdote, somente uma vez ao ano, e ainda levando consigo o sangue para oferecer pelos seus próprios pecados e pelos do povo.
8 Páant Dios ã chãjatjijĩh Tʉ́ini Espíritu nin pah jwiítdih ã jéihyana caá: Moisésdih ã chãjat tʉ́ʉtni mʉʉ́ Dios ã jʉmat tólihboó cã́acwã ĩt jéih waadcáp wʉt jĩ. Sacerdotewã ĩ chah maáhjeh caanná ãt jéih waadáp wʉt jĩ. Pánihna, Moisésdih ã chãjat tʉ́ʉtniji mʉʉ́ páantjeh ã jʉmʉchah nihna, jwiít cã́acwãjeh Diosdih jwĩta jéih ʉʉ́bhcan tagaá.
8 Com o que significava o Espírito Santo que o caminho do Santo dos Santos ainda não estava livre, enquanto subsistisse o primeiro tabernáculo.
9 Diosdih ĩ weñat mʉʉ́ ded pah ã jʉmatji, caán diítboó ded pah ĩ chãjatjidihbʉt naóhna, jwiít bʉʉ moondíh nindih Dios bohéna caá ã chãjap: Cã́acwã Diosdih weñat tʉ́ʉt niijná, nʉñʉ́pwãdih mao cáo wʉ̃hna yʉhna, Dios ã náah yacat pah tʉ́init ĩt nihcap wʉt jĩ. Pánih chãjna yʉhna, ĩ́ih caolih páantjeh yéejni jʉmna, Diosjeéh ĩt jéih jʉmcap wʉt jĩ.
9 Isto é também uma figura que se refere ao tempo presente, sinal de que os dons e sacrifícios que se ofereciam eram incapazes de justificar a consciência daquele que praticava o culto.
10 Nin pah ĩpĩ́ chãjap wʉt jĩ: Nʉñʉ́pdih mao cáo wʉ̃h, jeémp, babh, ĩ́ih bácahnadih chocna, Moisés ã wʉtatji pah Diosdih ĩpĩ́ weñep wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, caán wʉtat pah chãjna yʉhna, ĩ tʉ́ʉt nʉʉmát déedih queétdih ãt teo wáaccap wʉt jĩ. Pánihna, Dios jáap bohéátdih ã naáwát tʉ́ttimah, jon jã́tih bóo wʉtatboó dedé pínah nihcan caá.
10 Culto que consistia unicamente em comidas, bebidas e abluções diversas, ritos materiais que só podiam ter valor enquanto não fossem instituídos outros mais perfeitos.
11 Obohjeéhtih, jwiítdih tʉ́i chãjat tʉ́ʉt niijná, Cristoboó sacerdotewã ĩ chah maáh yoobát jʉmnit, ãtát jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Pánih maáh jʉmna, jeáboó jʉmni Diosdih weñat mʉʉ́ yoobátdih ãt waadáp wʉt jĩ. Caán jeáboó jʉmni mʉʉ́ nin baácboó cã́acwã ĩ chãjni mʉʉ́ chah tʉ́ini ã jʉmna caá.
11 Porém, já veio Cristo, Sumo Sacerdote dos bens vindouros. E através de um tabernáculo mais excelente e mais perfeito, não construído por mãos humanas {isto é, não deste mundo},
12 Cristo Dios ã jʉmʉpboó cabra meépdih, jiwi meépdih Diosdih wʉ̃hat tʉ́ʉt niijná, ãt ʉb waadcáp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, biíc láajeh jwiítdih wʉn wʉ̃hna, ã́ih meép panihnidihjeh ãt ʉb waadáp wʉt jĩ. Pánih ʉb waadnít, jwĩ yéejatdih ã yohochah, jwiítboó páantjeh Diosjeéh jwĩ jʉmbipna caá.
12 sem levar consigo o sangue de carneiros ou novilhos, mas com seu próprio sangue, entrou de uma vez por todas no santuário, adquirindo-nos uma redenção eterna.
13 Dios Moisésdih ã wʉtatjiboó “Wʉnnitdih ñi chʉ̃ʉ́ʉ́chah, ñíih bácahdih quei pánihni ã naácna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ. Pánihna, ĩ́ih bácah quei pánihnidih chocat tʉ́ʉt niijná, cabra meép, jiwi meép, jiwiwãdih ĩ cáwatji jõóhjĩhbʉt sacerdotewã queétdih ĩpĩ́ choj jã́hanap wʉt jĩ.
13 Pois se o sangue de carneiros e de touros e a cinza de uma vaca, com que se aspergem os impuros, santificam e purificam pelo menos os corpos,
14 Páant ĩ chãjachah yʉhna, queétdih ãt tʉ́i teo wáaccap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Cristo wʉnna, ã́ih meépboodíh ã yoh wʉ̃hʉchah, jwiítdih bʉ́dí ã teo wáacna caá. Caán yéejat wihcanni jʉmna, cruzboó wʉnna, Tʉ́ini Espíritu páantjeh jʉmni ã teo wáacatjĩh, caanjéh ã́ih bácahdih Diosdih ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Pánih chãjna, jwĩ yéejatdih yohnit, iiguípna jwĩ bejat déejidih ãt tʉ́i ʉbʉp wʉt jĩ. Páant ã tʉ́i ʉbnit jʉmna, “Yéejat peéh weemdíh wihcan caá”, jwĩ niíj jéihna caá. Pánih jʉmna, Dios, páantjeh jʉmni ã náahat pahjeh chãjnit jwĩ jʉmna caá.
14 quanto mais o sangue de Cristo, que pelo Espírito eterno se ofereceu como vítima sem mácula a Deus, purificará a nossa consciência das obras mortas para o serviço do Deus vivo?
15 Moisés ã wʉtatjidih jepahna yʉhna, ĩ yéejat peéh queétdih páantjeh ã jʉmʉchah, cã́acwã Diosjeéh ĩt jéih jʉmcap wʉt jĩ. Páant ĩ jʉmʉchah, nin jáap naáwátdih naóhnit, “Cristoboó ã wʉn wʉ̃hatjĩhjeh cã́acwãdih wãjeéh wã tʉ́i jʉmat tʉ́ʉtbipna caá”, Dios ãt niijíp wʉt jĩ. Páant ã niijátji pah, ĩ yéejatdih yohnit, ã ñíonitdih tʉ́i ʉbat tʉ́ʉt niijná, Cristo ãt wʉn wʉ̃hʉp jĩ. Páant ã tʉ́i ʉbʉchah, páantjeh ãjeéh jwiít ã́ihwã jwĩ tʉ́i jʉmbipna caá. Pánih jʉmna, ã́ihwãdih Dios ã wʉ̃hat pínahdih jwĩ bíbohbipna caá.
15 Por isso ele é mediador do novo testamento. Pela sua morte expiou os pecados cometidos no decorrer do primeiro testamento, para que os eleitos recebam a herança eterna que lhes foi prometida.
16 — ausente —
16 Porque, onde há testamento, é necessário que intervenha a morte do testador.
17 — ausente —
17 Um testamento só entra em vigor depois da morte do testador. Permanece sem efeito enquanto ele vive.
18 Páant ã wʉncah, caán nʉ́o dedé pínah ã nihcat pahjeh mʉntih, nʉñʉ́pdih ĩ maocah, Dios Moisésdih ã niijátjibʉt dedé pínah ãta nihcan tagaá.
18 Por essa razão, nem mesmo o primeiro testamento foi inaugurado sem uma efusão de sangue.
19 Dios ã wʉtatdih Moisésji nihat ã́ih cã́acwãdih ãt naóh beedánap wʉt jĩ. Pánih naóh péanit, jiwi meép, cabra meépdih mahjĩh ãt widip wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, oveja yoócdih ĩ dʉʉani, hisopo wʉ̃t jʉmni yílip biícdih nah chéonit, ãt taj báahanap wʉt jĩ. Pánih taj báahanit, Dios ã wʉtatdih ã daácni tólihdih, nihat cã́acwãdihbʉt ãt choj jã́hanap wʉt jĩ.
19 Moisés, ao concluir a proclamação de todos os mandamentos da lei, em presença de todo o povo reunido, tomou o sangue dos touros e dos cabritos imolados, bem como água, lã escarlate e hissopo, aspergiu com sangue não só o próprio livro, como também todo o povo,
20 Pánih choj jã́hanit, nin pah Moisés queétdih ãt niijíp wʉt jĩ: “Dios nin ã wʉtatjidih jwiítdih ã jepahat tʉ́ʉtʉp jĩ, ãjeéh jwĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná. Pánihna, caán meépdih enna, ã naáwát yoobópdih ã jʉmatdih jwĩ jéihna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ.
20 dizendo: Este é o sangue da aliança que Deus contraiu convosco {Ex 24,8}.
21 Tʉ́ttimah, caán tólihdih cã́acwãdihbʉt ã choj jã́haat pahjeh mʉntih, Diosdih ĩ weñat pínah mʉʉdíh, nihat caán diítboó jʉmnidihbʉt ãt choj jã́hanap wʉt jĩ.
21 E da mesma maneira aspergiu o tabernáculo e todos os objetos do culto.
22 Páant tigaá, Dios ã wʉtat pah, meépdih yoh wʉ̃hat caá náahap, cã́acwã ĩ yéejatdih ã yohat pínah niijná. Biquí láanajeh cã́acdih quei pánihni ã jʉmʉchah, meépdih yoh wʉ̃hcan, mahjĩhjeh chocat pínahdih Dios ãt wʉtʉp wʉt jĩ. Meép panihnijĩh choccannidih, Dios cã́aquíh yéejatdih ã quíib bʉʉdcán niít.
22 Aliás, conforme a lei, o sangue é utilizado, para quase todas as purificações, e sem efusão de sangue não há perdão.
23 Pánihna, nin baácboó jʉmni Diosdih ĩ weñat mʉʉ́, nihat caán diítboó jʉmnibʉt quei wíhcanni panihni ã jʉmat pínah niijná, nʉñʉ́p meépdih yoh wʉ̃hat ãpĩ́ náahap wʉt jĩ. Moiséswã caán mʉʉdíh jeáboó jʉmni mʉʉ pánihni ĩt chãjap wʉt jĩ. Jeáboó jʉmni mʉʉ́ Dioíh mʉʉ́ yoobát ã jʉmʉchah, chah tʉ́ini meép panihnidih yohat caá náahap.
23 Se os meros símbolos das realidades celestes exigiam uma tal purificação, necessário se tornava que as realidades mesmo fossem purificadas por sacrifícios ainda superiores.
24 Nin baácdih bóo Diosdih ĩ weñat mʉʉ́ cã́acwã ĩ chãjnidih Cristo ãt waadcáp wʉt jĩ. Caán mʉʉdíh waadcánjeh, yoobópdih jeáboó ãt bejep wʉt jĩ, Dios ã jʉmʉpboó jwiítdih ʉʉ́bát tʉ́ʉt niijná.
24 Eis por que Cristo entrou, não em santuário feito por mãos de homens, que fosse apenas figura do santuário verdadeiro, mas no próprio céu, para agora se apresentar intercessor nosso ante a face de Deus.
25 Nin baácdih moón sacerdotewã ĩ maáta jópchi jʉmat pah Diosdih weñat tʉ́ʉt niijná, ã jʉmni tólihboó nʉñʉ́p meépdih ĩpĩ́ ʉb waadáp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Cristo biíc láajeh wʉnna, ã́ih meép panihnidih Dios ã jʉmat tólih yoobátboó ãt ʉb waadáp wʉt jĩ.
25 E não entrou para se oferecer muitas vezes a si mesmo, como o pontífice que entrava todos os anos no santuário para oferecer sangue alheio.
26 Cristo dawá láa waadná nihna, nin baácdih Dios ã chãjat tʉ́ttimah, nihat cã́acwã jwĩ yéej chãjatji jíib, dawá láa caandíh wʉn wʉ̃hat ãta náah tagaá. Obohjeéhtih, nin péeni yeó jáapna jwĩ yéejatdih yohat tʉ́ʉt niijná, nin baácboó biíc láajeh cã́ac jʉmnit, ãt wʉn wʉ̃hʉp wʉt jĩ.
26 Do contrário, lhe seria necessário padecer muitas vezes desde o princípio do mundo; quando é certo que apareceu uma só vez ao final dos tempos para destruição do pecado pelo sacrifício de si mesmo.
27 Nihat cã́acwã biíc láajeh jwĩ wʉnna caá. Páant jwĩ wʉnat tʉ́ttimah, tʉ́initdih, yeejépwãdihbʉt Dios ã ñíobipna caá, yeejépwãdih peéh chãjat tʉ́ʉt niijná.
27 Como está determinado que os homens morram uma só vez, e logo em seguida vem o juízo,
28 Biíc láajeh jwĩ wʉnat pah, dawá cã́acwã jwĩ yéejatdih yohat tʉ́ʉt niijná, Cristobʉt biíc láajeh ãt wʉn wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, ã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhbipna caá, páant mʉntih. Pánih jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhnit, jwĩ yéejatdih yohat tʉ́ʉt niijná, ã jwʉ́ʉb wʉn wʉ̃hcan niít. Obohjeéhtih, jwiít caandíh wẽi pã́initdih ʉbʉdih ã jʉ̃óhbipna caá, páantjeh ã pebhboó Diosjeéh jwĩ jʉmat pínah niijná.
28 assim Cristo se ofereceu uma só vez para tomar sobre si os pecados da multidão, e aparecerá uma segunda vez, não porém em razão do pecado, mas para trazer a salvação àqueles que o esperam.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.