Atos 13

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Antioquía tʉ́tchidih moón Jesúíhwãjeéh jʉmnit, biquína Dios naáwátdih naóh yapanit jʉm, biquína Jesúíh doonádih bohénitbʉt ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Nin caá ĩ wʉ̃tna: Bernabé, Simón Eini ĩ niijní, Lucio Cirene tʉ́tchidih bóo, Manaén Herodes Antipasjĩh biícdih behni, Saulo yʉh bʉca.
1 Na igreja de Antioquia havia profetas e mestres: Barnabé, Simeão, chamado Níger, Lúcio de Cirene, Manaém, que fora criado com Herodes, o tetrarca, e Saulo.
2 Pánihna, biíc yeó jáap jeémp jwʉhcanjeh, Diosdih wẽina, ĩ ʉʉ́bʉ́chah, Tʉ́ini Espíritu queétdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: “Bernabédih, Saulodihbʉt jã́tih wãát ñíwip jĩ, Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩ naóh jibat pínah niijná. Páant wã ñíonit ĩ jʉmʉchah, yeébboó queétdih ñi wahaá”, ãt niijíp wʉt jĩ.
2 Enquanto adoravam ao Senhor e jejuavam, disse o Espírito Santo: "Separem-me Barnabé e Saulo para a obra a que os tenho chamado".
3 Pánihna, páantjeh jeémp jwʉhcanjeh, teo jã́ha ʉʉ́bhnit, Bernabéwãdih ĩt wahap wʉt jĩ.
3 Assim, depois de jejuar e orar, impuseram-lhes as mãos e os enviaram.
4 Tʉ́ini Espíritu queétdih ã wahachah, Seleucia tʉ́tchina dei bej, johlitjĩh bejni bʉ́dí jãáj chóodih waadnít, Chipre quewaboó ĩt chʉ́ʉh bejep wʉt jĩ.
4 Enviados pelo Espírito Santo, desceram a Selêucia e dali navegaram para Chipre.
5 Chipre quewaboó Salamina tʉ́tchidih jʉibí, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná waadnít, caanjĩ́h moondíh Dios naáwátdih ĩt bohénap wʉt jĩ. Juan Marcosbʉt queétdih teo wáacat tʉ́ʉt niijná, ĩjeéh ãt bejep wʉt jĩ.
5 Chegando em Salamina, proclamaram a palavra de Deus nas sinagogas judaicas. João estava com eles como auxiliar.
6 Pánihna, Chipre quewaboó jʉmnitdih bohé pʉ́ʉd dei bejna, Pafos wʉ̃t jʉmni tʉ́tchina ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Caán tʉ́tchidih biíc judío Barjesús wʉ̃t jʉmni, “Weém Dios naáwátdih naóh yapani caá”, niijná yʉhna, jióhni ãt jʉmʉp wʉt jĩ.
6 Viajaram por toda a ilha, até que chegaram a Pafos. Ali encontraram um judeu, chamado Barjesus, que praticava magia e era falso profeta.
7 Caán jióhni Romano maáh Sergio Paulo wʉ̃t jʉmnijeéh ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Sergio Paulo, tʉ́i jenah joiní jʉmna, Dios naáwátdih joyát tʉ́ʉt niijná, Bernabéwãdih ãt bid bojop wʉt jĩ.
7 Ele era assessor do procônsul Sérgio Paulo. O procônsul, sendo homem culto, mandou chamar Barnabé e Saulo, porque queria ouvir a palavra de Deus.
8 Obohjeéhtih, caán jióhni, griego wéheatjĩh Elimas ĩ niijní, Sergio Paulo ã tʉ́ʉt nʉʉmcát pínah niijná, Bernabéwãdih ãtih naáwát tʉ́ʉtcap wʉt yʉh jĩ.
8 Mas Elimas, o mágico ( esse é o significado do seu nome ) opôs-se a eles e tentava desviar da fé o procônsul.
9 Pánihna, Sauloboó, Pablo biíh ã wʉ̃t jʉmni, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatjĩh Elimasdih en behnit, nin pah ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ:
9 Então Saulo, também chamado Paulo, cheio do Espírito Santo, olhou firmemente para Elimas e disse:
10 —Meém, nemépdih jepahni, nihat tʉ́iniboodíh yap yohni, tʉbit yeeni caá. ¿Diosdih tʉ́i péeíhnitdih ma jãh cádahcan niít?
10 "Filho do diabo e inimigo de tudo o que é justo! Você está cheio de toda espécie de engano e maldade. Quando é que vai parar de perverter os retos caminhos do Senhor?
11 Bʉʉ meemdíh Dios ã peéh chãjachah, jéih encanni ma jʉm jwʉhbipna caá. Pánihna, yeó ã chãhatdih ma jéih en jwʉhcan niít, Pablo ãt niijíp wʉt jĩ.
11 Saiba agora que a mão do Senhor está contra você, e você ficará cego e incapaz de ver a luz do sol durante algum tempo". Imediatamente vieram sobre ele névoa e escuridão, e ele, tateando, procurava quem o guiasse pela mão.
12 Páant ã yapachah ennit, ĩ naóhni doonádih joinít, Sergio Pauloboó joí wʉ́hi bejna, Jesúsdih ãt jepahap wʉt jĩ.
12 O procônsul, vendo o que havia acontecido, creu, profundamente impressionado com o ensino do Senhor.
13 Pafos jẽ́litdih Pablowã johlitjĩh bejni jãáj chóodih jwʉ́ʉb waadnít, Panfilia baácdih bóo Perge tʉ́tchina ĩt chʉ́ʉh jʉibínap wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, Juan Marcos queétdih cádahnit, Jerusalén tʉ́tchina ãt éemp jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ.
13 De Pafos, Paulo e seus companheiros navegaram para Perge, na Panfília. João os deixou ali e voltou para Jerusalém.
14 Obohjeéhtih, Pablowãboó jwʉ́ʉb bejcanjeh, Pisidia baácdih bóo Antioquía tʉ́tchina ĩt aab béjep wʉt jĩ. Caanná aáb jʉibínit, judíowã ĩ chooát yeó jáapdih, ĩ míic wáacat mʉʉ́boó ĩt waád jʉibí chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ.
14 De Perge prosseguiram até Antioquia da Pisídia. No sábado, entraram na sinagoga e se assentaram.
15 Páant ĩ waád jʉibí chʉ́ʉdʉchah, caán mʉʉdíh wáac jʉinít maáta Moisés ã wʉtatjidih, Dios naáwát naóh yapanit ĩ daacátjidihbʉt queét míic wáacnitdih ĩt en naáwáp wʉt jĩ. Caandíh en naóh péanit, queét maáta Pablowãdih nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ:
15 Depois da leitura da Lei e dos Profetas, os chefes da sinagoga lhes mandaram dizer: "Irmãos, se vocês têm uma mensagem de encorajamento para o povo, falem".
16 Páant ĩ niijíchah joinít, Pabloboó ñah ñʉhnit, ĩ míic wéhenachah yayánit, nin pah ãt niíj bohénap wʉt jĩ:
16 Pondo-se de pé, Paulo fez sinal com a mão e disse: "Israelitas e gentios que temem a Deus, ouçam-me!
17 Dios jwĩ nʉowãdih ãt ñíwip wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, Egipto baácboó ĩ jʉmʉchah, ã teo wáacatjĩh ĩt cã́ac poonap wʉt jĩ. Pánihna, dawá ĩ cã́ac pooat tʉ́ttimah, ã wẽpatjĩh caán baácmant ãt ʉb bac jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ.
17 O Deus do povo de Israel escolheu nossos antepassados, e exaltou o povo durante a sua permanência no Egito; com grande poder os fez sair daquele país
18 Tʉ́ttimah, cuarenta jópchi pohba mʉʉ́ wihcapboó jʉmnit, dawá láa Diosdih ĩ yap yohochah yʉhna, queétdih ãt cádahcap wʉt jĩ.
18 e os aturou no deserto durante cerca de quarenta anos.
19 Canaán baácboó jʉmnitji siete poómpdih yoh péanit, jwĩ nʉowã ĩ jʉmat pínah niijná, Dios caán baácdih ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ.
19 Ele destruiu sete nações em Canaã e deu a terra delas como herança ao seu povo.
20 Abrahamdih ã naáwát tʉ́ttimah, cuatrocientos cincuenta jópchi yapat tʉ́ttimah, jwĩ nʉowãjidih caán baácdih ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Pánihna, caánboó ĩ jʉm láa, caán baácdih jʉmnitdih ĩ yoh beedáát tʉ́ʉt niijná, teo wáac waóhnit pínah maátadih Dios queétdih ãt ñío wʉ̃hʉp wʉt jĩ.
20 Tudo isso levou cerca de quatrocentos e cinqüenta anos. "Depois disso, ele lhes deu juízes até o tempo do profeta Samuel.
21 Pánihna, Samuel jʉm láa, jwĩ nʉowãboó queétdih wʉtni pínah maáhdih Diosdih ĩt yójah ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ. Páant ĩ ʉʉ́bátdih joinít, queétdih ĩ jwíih maáh pínah Cis wʉ̃ʉ́h Saúljidih Dios ãt ñío wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Saúl Benjamín jʉimená poómpdih bóo ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, caán Saúl cuarenta jópchi maáh ãt jʉm jwʉhʉp wʉt jĩ.
21 Então o povo pediu um rei, e Deus lhes deu Saul, filho de Quis, da tribo de Benjamim, que reinou quarenta anos.
22 Caán ã maáh jʉmatdih dʉ́ʉc wáinit, Davidboodíh Dios ãt jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉ́m maáh waadánap wʉt jĩ. “Isaí wʉ̃ʉ́h Daviddih bid jʉinít, wã wẽina caá. Caánboó wã weñat pínahdihjeh chãjna, weemdíh ã yap yohcan niít”, Dios ãt míic niijíp wʉt jĩ.
22 Depois de rejeitar Saul, levantou-lhes Davi como rei, sobre quem testemunhou: ‘Encontrei Davi, filho de Jessé, homem segundo o meu coração; ele fará tudo o que for da minha vontade’.
23 Caán David jʉima Jesús caá. Pánihna, judíowãdih ĩ yéejat peéh chãjat déedih yohni pínah caán Jesúsdih Dios ãt ñíojip taga.
23 "Da descendência desse homem Deus trouxe a Israel o Salvador Jesus, como prometera.
24 Jesús ã bohéát pínah jã́tih, Juanboó nihat judíowãdih nin pah ãt niíj naóh bohénap wʉt jĩ: ‘Ñi yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́ʉt nʉʉmát jʉ́ʉtna, ñi daabáát tʉ́ʉtʉ́’, ãpĩ́ niijíp wʉt jĩ.
24 Antes da vinda de Jesus, João pregou um batismo de arrependimento para todo o povo de Israel.
25 Juan bohé péa jʉ̃óhna, nin pah cã́acwãdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘¿Yeéb weemdíh ded pah ñi niíj jenah joí? ¿“Caán Dios ã wahni Cristo caá”, ñi niíj jenah joí niít? Caán ã wahni nihcan caá. Weém oboh jʉmni caá. Obohjeéhtih, wã tʉ́ttimah jʉ̃óhni chah wẽpni ã jʉmbipna caá’, Juan ãt niijíp wʉt jĩ.
25 Quando estava completando sua carreira, João disse: ‘Quem vocês pensam que eu sou? Não sou quem vocês pensam. Mas eis que vem depois de mim aquele cujas sandálias não sou digno nem de desamarrar’.
26 “Wã déewã Abraham jʉimená, yeéb judíowã nihcannit yʉhna Diosdih wẽinitbʉt, jwiít nihatdih yéejat peéh chãjat déedih yohni pínah doonádih jwĩ joyóp be. Caán doonádih yeebdíh naáwát tʉ́ʉt caá wã chãjap.
26 "Irmãos, filhos de Abraão, e gentios que temem a Deus, a nós foi enviada esta mensagem de salvação.
27 Jerusalén tʉ́tchidih moón, ĩ maáta biícdih, chooát yeó jáap jʉmat pah, Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátjidih ĩ en naáwáchah joiná yʉhna, queét ĩ beh joicáp jĩ. Pánih beh joicán, Jesucristo Dios ã wahni ã jʉmatdihbʉt ĩ jéihcap jĩ. Pánih jéihcan, Jesucristodih mawat tʉ́ʉtnit, Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátji biíc yoobó ĩ chãjap jĩ.
27 O povo de Jerusalém e seus governantes não reconheceram Jesus, mas, ao condená-lo, cumpriram as palavras dos profetas, que são lidas todos os sábados.
28 Jesús ã yéej chãjcah yʉhna, Pilatodih ĩ mao yohat tʉ́ʉtʉp jĩ.
28 Mesmo não achando motivo legal para uma sentença de morte, pediram a Pilatos que o mandasse executar.
29 Jon jã́tih ĩ daacátji biíc yoobó ĩ chãj péanachah, cruzboó ĩ péoh dodhnijidih ʉb deyanit, jeé íitboó ã́ih bácahjidih bita ĩt yohop wʉt yʉh jĩ.
29 Tendo cumprido tudo o que estava escrito a respeito dele, tiraram-no do madeiro e o colocaram num sepulcro.
30 Obohjeéhtih, Dios caandíh ãt jwʉ́ʉb booanap wʉt jĩ.
30 Mas Deus o ressuscitou dos mortos,
31 Páant ã booaat tʉ́ttimah, ã́ihwã Galileamant Jerusalén tʉ́tchina ãjeéh péenitjidih dawá yeó jáapna ãt jígohop wʉt jĩ. Pánihna, caandíh ennitji jʉmna, ded pah Jesús ã chãjatjidih bʉʉ bita jwĩ déewãdih naóhna caá ĩ chãjap.
31 e, por muitos dias, foi visto por aqueles que tinham ido com ele da Galiléia para Jerusalém. Eles agora são testemunhas dele para o povo.
32 — ausente —
32 "Nós lhes anunciamos as boas novas: o que Deus prometeu a nossos antepassados
33 — ausente —
33 ele cumpriu para nós, seus filhos, ressuscitando Jesus, como está escrito no Salmo segundo: ‘Tu és meu filho; eu hoje te gerei’.
34 Caán ã wʉnʉchah yʉhna, ã́ih bácah ã moópcat pínah niijná, Dios caandíh ãt booanap tajĩ. Ã naáwátdih naóh yapani Isaías nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: ‘ “Daviddih wã niijátji pah meemdíh biíc yoobó wã tʉ́i chãjbipna caá”, Cristodih Dios ã niijná beé’, ãt niíj daacáp tajĩ.
34 O fato de que Deus o ressuscitou dos mortos, para que nunca entrasse em decomposição, é declarado nestas palavras: ‘Eu lhes dou as santas e fiéis bênçãos prometidas a Davi’.
35 Biíh Salmoboó Davidji nin pah ãt jwʉ́ʉb niíj daacáp tajĩ: ‘ “Wĩ́ih tʉ́ini, wã oiniíh bácahdih wã moopát tʉ́ʉtcan niít”, Cristodih Dios ã niijná beé’, ãt niíj daacáp tajĩ.
35 Assim ele diz noutra passagem: ‘Não permitirás que o teu Santo sofra decomposição’.
36 Pánihna, nindih ñi náhninaá: Davidjiboó Dios ã wʉtatdih tʉ́i jepahnit, ã́ih cã́acwãdih ã tʉ́i chãjat tʉ́ttimah, ãt wʉnʉp wʉt jĩ. Ã wʉnʉchah, ã nʉowãdih ĩ yohopjiboó caandíhbʉt ĩt yohop wʉt jĩ. Páant ĩ yohat tʉ́ttimah, ã́ih bácah ãt moópjip taga.
36 "Tendo, pois, Davi servido ao propósito de Deus em sua geração, adormeceu, foi sepultado com os seus antepassados e seu corpo se decompôs.
37 Obohjeéhtih, Dios ã booaniboó ã́ih bácah ãt moópcap tajĩ.
37 Mas aquele a quem Deus ressuscitou não sofreu decomposição.
38 Páant ã moópcatdih jéihnit, nindih ñi tʉ́i jéihyeé: Caán Dios ã booani Jesús ã wʉn wʉ̃hatjĩhjeh ñi yéejatdih Dios ã yohna caá.
38 "Portanto, meus irmãos, quero que saibam que mediante Jesus lhes é proclamado o perdão dos pecados.
39 Yeéb Moisés ã wʉtatjidih jepahíhnit, ñi yéejat yohatdih ñipĩ́ bidna yʉh caá. Obohjeéhtih, Jesucristodihjeh jepahnit, ñi yéejat yohatdih ñi jéih bid jʉibípna caá.
39 Por meio dele, todo aquele que crê é justificado de todas as coisas das quais não podiam ser justificados pela lei de Moisés.
40 Pánihna, Dios naáwátdih naóh yapanit nin ĩ niijátji pah yapcat tʉ́ʉt niijná, ñi tʉ́i chãja chaáh.
40 Cuidem para que não lhes aconteça o que disseram os profetas:
41 ‘ “Eneé, wã wẽpatdih wã jʉ́ʉtʉchah, yeéb deoh naóhnitboó ñi en wʉ́hi bejbipna caá. Wã wẽp chãjat pínahdih ĩ naáwáchah yʉhna, tʉ́i jenah joicánnit, ñi wʉnbipna caá”, Dios ã niijná caá’, ĩt niíj daacáp tajĩ”, (Hab 1.5)
41 ‘Olhem, escarnecedores, admirem-se e pereçam; pois nos dias de vocês farei algo que vocês jamais creriam se alguém lhes contasse! ’"
42 Páant niíj naóh péanit, Pablowã ĩt bac bejep wʉt jĩ. Ĩ bac bejechah, cã́acwã queétdih nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: “Tʉ́ttimah bóo chooát yeó jáapdih jwiítdih ma jwʉ́ʉb bohénaá”, ĩt niijíp wʉt jĩ.
42 Quando Paulo e Barnabé estavam saindo da sinagoga, o povo os convidou a falar mais a respeito dessas coisas no sábado seguinte.
43 Tʉ́ttimah, maátaboó wáac jʉinítdih ĩ bacanachah, dawá judíowã, dawá judíowã nihcannit yʉhna Diosdih wẽinitbʉt Pablowãdih ĩt ñʉʉn bác bejep wʉt jĩ. Pánih ñʉʉn bác bejnitdih Pablowã nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: “Dios yeebdíh tʉ́i oinit, Jesucristodih ã wahatji doonádih bʉʉ tʉ́i jepahnit, caandíh ñi cádahca bojoó”, ĩt niijíp wʉt jĩ.
43 Despedida a congregação, muitos dos judeus e estrangeiros piedosos convertidos ao judaísmo seguiram Paulo e Barnabé. Estes conversavam com eles, recomendando-lhes que continuassem na graça de Deus.
44 Tʉ́ttimah bóo chooát yeó jáapdih caán tʉ́tchidih moón nihat beéd jʉ̃óhnit pah Dios naáwátdih joííhna, ĩt míic wáac jʉibínap wʉt jĩ.
44 No sábado seguinte, quase toda a cidade se reuniu para ouvir a palavra do Senhor.
45 Obohjeéhtih, judíowã ĩ maáta dawá wáac jʉibínitdih ennit, bʉ́dí ĩt íijip wʉt jĩ. Pánihna, Pablo ã bohénachah, queétboó caandíh jʉ̃ihna, yehna ĩt niijíp wʉt jĩ.
45 Quando os judeus viram a multidão, ficaram cheios de inveja e, blasfemando, contradiziam o que Paulo estava dizendo.
46 Obohjeéhtih, Pablo Bernabéjĩh ʉ́ʉmcanjeh, nin pah ĩt niíj wẽp naáwáp wʉt jĩ:
46 Então Paulo e Barnabé lhes responderam corajosamente: "Era necessário anunciar primeiro a vocês a palavra de Deus; uma vez que a rejeitam e não se julgam dignos da vida eterna, agora nos voltamos para os gentios.
47 Dios naáwátdih naóh yapani Isaías ã daacátji pah jwiítdihbʉt páant niíj wʉtna ãt chãjjip taga:
47 Pois assim o Senhor nos ordenou: ‘Eu fiz de você luz para os gentios, para que você leve a salvação até aos confins da terra’ ".
48 Páant ĩ niijíchah joinít, judíowã nihcannit bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ. “Dios naáwát tʉ́ina caá”, ĩt niijíp wʉt jĩ. Pánihna, nihat Diosjeéh páantjeh jʉmnit pínah, Jesucristodih ĩt jepahap wʉt jĩ.
48 Ouvindo isso, os gentios alegraram-se e bendisseram a palavra do Senhor; e creram todos os que haviam sido designados para a vida eterna.
49 Dios naáwátdih jáap jepahnitbʉt caán baácboó ĩt naóh peét bejep wʉt jĩ.
49 A palavra do Senhor se espalhava por toda a região.
50 Obohjeéhtih, judíowã ĩ maáta bitadih Pablowãdih ĩt íijanap wʉt jĩ. Páant ĩ íijanachah, Diosdih jepahíhnitji maáta yaádh, neoná biícdih íijnit, Pablowãboodíh yeejép chãjnit, ĩ́ih baácmant ĩt ñʉʉn yóh bacanap wʉt jĩ.
50 Mas os judeus incitaram as mulheres piedosas de elevada posição e os principais da cidade. E, provocando perseguição contra Paulo e Barnabé, os expulsaram do seu território.
51 Pánihna, caán tʉ́tchidih moondíh Dios ã yohat pínahdih jʉ́ʉtna, Pablowãboó ĩ́ih zapatos becchídih ĩt péoh mao yoh jéenanap wʉt jĩ. Péoh mao yoh jéena péanit, Antioquía tʉ́tchimant Iconio tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ.
51 Estes sacudiram o pó dos seus pés em protesto contra eles e foram para Icônio.
52 Pánihna, Antioquía tʉ́tchidih moón Jesúsdih jáap jéihnitdih Tʉ́ini Espíritu ã tʉ́i teo wáacachah, bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ.
52 Os discípulos continuavam cheios de alegria e do Espírito Santo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.