Apocalipse 18
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs ARC
1 Tʉ́ttimah, biíh ángel, Dios pebh jʉmni ã dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, wã enep be. Bʉ́dí wẽpni jʉmna, ã yeh iigát nihat baácboó ã tʉ́i baabáp be.
1 E, depois destas coisas, vi descer do céu outro anjo, que tinha grande poder, e a terra foi iluminada com a sua glória.
2 Pánih dei jʉinít, caán ángel tʉbit ã wẽp niijíp be:
2 E clamou fortemente com grande voz, dizendo: Caiu! Caiu a grande Babilônia e se tornou morada de demônios, e abrigo de todo espírito imundo, e refúgio de toda ave imunda e aborrecível!
3 Nihat baácdih moón, ĩ maáta biícdih, caán tʉ́tchidih moón yeejép ĩ chãjachah, ĩ en yacap be. Páant yeejép ĩ chãjatdih en yacnit, Namodih wẽinit, ĩ jepahap be. Queét nihat dawá bií déedihbʉt ĩ en ñinahap be. Páant yeejép ĩ chãjatji jíib Diosboó caán tʉ́tchidih moondíh ã yoh beedánap be”, ã niijíp be.
3 Porque todas as nações beberam do vinho da ira da sua prostituição. Os reis da terra se prostituíram com ela. E os mercadores da terra se enriqueceram com a abundância de suas delícias.
4 Tʉ́ttimah, jeámant Diosboó nin pah ãí niijíp be:
4 E ouvi outra voz do céu, que dizia: Sai dela, povo meu, para que não sejas participante dos seus pecados e para que não incorras nas suas pragas.
5 Ĩ yéej chãjat caánt yeejép chãjnih mi yéej chãjatji pah, bʉ́dí yoobát ã jʉmna caá. Pánihna, weémboó mi yéej chãjatjidih wã quíib bʉʉdcán caá.
5 Porque já os seus pecados se acumularam até ao céu, e Deus se lembrou das iniquidades dela.
6 Pánih quíib bʉʉdcán, caántdih bʉ́dí wã peéh chãjat tʉ́ʉtbipna caá. Cã́acwãdih yeejép mi chãjat tʉ́ʉtatji pah, caántboodíh yeejép yoobát wã peéh chãjat tʉ́ʉtbipna caá.
6 Tornai-lhe a dar como ela vos tem dado e retribuí-lhe em dobro conforme as suas obras; no cálice em que vos deu de beber, dai-lhe a ela em dobro.
7 Caántboó ‘Weém maáh wili, tʉ́inih caá. Éemp wʉnnih ĩ moh yéejat panihcan caá. Dedé yeejép yapat weemdíh ã wihcan niít’, mi niíj jenah joyóp yʉh be. Páant niíj jenah joiná, bʉ́dí jíib jʉmnidih mi bíbohop be. Páant bʉ́dí jíib jʉmnidih mi bíbohatji pah mʉntih, yeejép mi yapa naáh.
7 Quanto ela se glorificou e em delícias esteve, foi-lhe outro tanto de tormento e pranto, porque diz em seu coração: Estou assentada como rainha, não sou viúva e não verei o pranto.
8 Páant mi niíj jenah joyóchah yʉhna, náhnicahjeh caántdih peéh chãjat pínah ã jʉmbipna caá. Caánt tʉbʉ́p chʉ̃ʉ́h, wʉn jʉ̃inít, nʉʉgʉ́pjĩhjeh mi wʉnbipna caá. Páant mi wʉnʉchah, caántdih ĩ cáo yohbipna caá. Weém ñi Maáh Dios chah wẽpni jʉmna, caántdih wã niiját pah yoobópdih wã peéh chãjat tʉ́ʉtbipna caá”, jeámant ãí niijíp be.
8 Portanto, num dia virão as suas pragas: a morte, e o pranto, e a fome; e será queimada no fogo, porque é forte o Senhor Deus, que a julga.
9 Pánihna, Dios caántdih peéh chãjna, ã cáo yohochah, caán jeidíh ennit, nin baácdih moón ĩ maáta bʉ́dí ĩ jʉ̃ibípna caá. Queét mijeéh yeejép chãjnitji, caán tʉ́tchiboó tʉ́ini bií déedih jíib chãjadih ĩpĩ́ jʉibínap yʉh be.
9 E os reis da terra, que se prostituíram com ela e viveram em delícias, a chorarão e sobre ela prantearão, quando virem a fumaça do seu incêndio.
10 Páant bʉ́dí ã iiguíchah enna, queét maáta ĩ́ih tʉ́tchimant jʉmna, biíc yoobó peéh chãjat pínahdih ʉ́ʉmnit, ĩ en wʉ́hi bejbipna caá. Caandíh en wʉ́hi bejnit, nin pah ĩ niijbípna caá:
10 Estarão de longe pelo temor do seu tormento, dizendo: Ai! Ai daquela grande Babilônia, aquela forte cidade! Pois numa hora veio o seu juízo.
11 Nihat baácdih moón bií dée jíib chãj jibnitboó, caán tʉ́tchi ã bʉʉdʉ́chah enna, bií déedih jwʉ́ʉb jíib chãj wʉ̃hat pínah wihcat jéihnit, bʉ́dí ĩ jĩ́gahbipna caá.
11 E sobre ela choram e lamentam os mercadores da terra, porque ninguém mais compra as suas mercadorias:
12 Oro, plata, bʉ́dí jíib jʉmni jeé tíibna, perlas wʉ̃t jʉmni tíibnadihbʉt ĩ jéih jíib chãj wʉ̃hcan niít. Biíh ĩ ʉb jʉ̃óhni tʉ́ini yéguehna, maáta ĩ dʉwát jaihni yégueh chóona, seda wʉ̃t jʉmni tʉ́i itíni chóona, dʉʉni yégueh chóonadihbʉt jíib chãjnit ĩ wihcan caá. Biíh ĩ ʉb jʉ̃óhni chej jʉmni máa nahna, marfil wʉ̃t jʉmnijĩh ĩ chãjnidih, bʉ́dí jíib jʉmni máajĩh ĩ chãjnidih, bronce wʉ̃t jʉmnijĩh ĩ chãjnidih, ĩtahjĩh ĩ chãjnidih, mármol wʉ̃t jʉmni jeejĩ́h ĩ chãjnidihbʉt jíib chãjnit ĩ wihcan caá.
12 mercadorias de ouro, e de prata, e de pedras preciosas, e de pérolas, e de linho fino, e de púrpura, e de seda, e de escarlata; e toda madeira odorífera, e todo vaso de marfim, e todo vaso de madeira preciosíssima, de bronze e de ferro, e de mármore;
13 Biíh ĩ ʉb jʉ̃óhni ĩ jeémátdih ĩ nʉñaat pínah canela wʉ̃t jʉmni, biíh ĩ jeémátdih ĩ nʉñaat pínahbʉt, chej jʉmni ĩ cáwat pínah, mirra wʉ̃t jʉmni chej jʉmni dahnadihbʉt jíib chãjnit ĩ wihcan caá. Biíh ĩ ʉb jʉ̃óhni ĩ jeémát pínah jiwá iguíh mac, jeémát chãjat yíi, trigo oj, caán tíibnadihbʉt jíib chãjnit ĩ wihcan caá. Bita jiwiwã, ovejawã, caballowã ĩ wáini pʉ̃tʉ́ni chóona biícdihbʉt jíib chãjnit ĩ wihcan caá. Queétdih teo wʉ̃hnit pínahdih ĩ ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́chah yʉhna, queétdih jíib chãjnit pínah ĩ wihcan caá. Pánihna, jíib chãjnit pínah ĩ wihcah enna, queét ʉb jʉ̃óhnitjiboó bʉ́dí ĩ jĩ́gahbipna caá.
13 e cinamomo, e cardamomo, e perfume, e mirra, e incenso, e vinho, e azeite, e flor de farinha, e trigo, e cavalgaduras, e ovelhas; e mercadorias de cavalos, e de carros, e de corpos e de almas de homens.
14 Caán tʉ́tchidih moonjídih jʉ̃iná, nin pah ĩ niijbípna caá:
14 E o fruto do desejo da tua alma foi-se de ti, e todas as coisas gostosas e excelentes se foram de ti, e não mais as acharás.
15 Queét caán tʉ́tchidih moondíh bií dée jíib chãj wʉ̃hna, bʉ́dí ĩ jíib tewep yʉh be. Pánihna, caán tʉ́tchidih yʉʉ́pmah ĩ en boj behbipna caá, “Jwiítdihbʉt peéh chãjná”, niijná. Páant niíj en ñʉhna, caán tʉ́tchidih bʉ́dí ĩ jĩ́gahbipna caá.
15 Os mercadores destas coisas, que com elas se enriqueceram, estarão de longe, pelo temor do seu tormento, chorando, e lamentando,
16 Bʉ́dí jĩ́gahnit, nin pah ĩ niijbípna caá:
16 e dizendo: Ai! Ai daquela grande cidade, que estava vestida de linho fino, de púrpura, de escarlata, adornada com ouro e pedras preciosas e pérolas! Porque numa hora foram assoladas tantas riquezas.
17 Obohjeéhtih, náhnicahjeh con tʉ́tchi ã bʉʉdáh bejep be”, ĩ niijbípna caá.
17 E todo piloto, e todo o que navega em naus, e todo marinheiro, e todos os que negociam no mar se puseram de longe.
18 Caanjĩ́h enna, caán tʉ́tchi ã iiguíchah ennit, nin pah ĩ niíj ñaácbipna caá: “Con tʉ́tchi nihat pah, biíh tʉ́tchina ã wihcan caá”, ĩ niijbípna caá.
18 E, vendo a fumaça do seu incêndio, clamaram, dizendo: Que cidade é semelhante a esta grande cidade?
19 Pánih bʉ́dí jĩ́gah jʉ̃inít, nin pah ĩ niijbípna caá:
19 E lançaram pó sobre a cabeça e clamaram, chorando, e lamentando, e dizendo: Ai! Ai daquela grande cidade, na qual todos os que tinham naus no mar se enriqueceram em razão da sua opulência! Porque numa hora foi assolada.
20 Caán tʉ́tchidih Dios ã yohochah ennit, yeéb nihat, ángelwã, Jesúíhwã, ã́ih tʉ́ini doonádih naóh jibnit, naóh yapanit biícdih, bʉ́dí ñi weñeé. Caán tʉ́tchidih moón yeebdíh bʉ́dí yeejép ĩ chãjat tʉ́ʉtʉp be. Páant yeejép ĩ chãjatji jíib Dios ã peéh chãjna caá, bʉca”, ĩ niijbípna caá.
20 Alegra-te sobre ela, ó céu, e vós, santos apóstolos e profetas, porque já Deus julgou a vossa causa quanto a ela.
21 Tʉ́ttimah, biíh wẽpép ángel bʉ́dí jee dáhdih ʉb ñaha bojnit, bʉ́dí mʉjna ã yoh báahanap be. Pánih yoh báahana, nin pah ã niijíp be:
21 E um forte anjo levantou uma pedra como uma grande mó e lançou- a no mar, dizendo: Com igual ímpeto será lançada Babilônia, aquela grande cidade, e não será jamais achada.
22 Caán tʉ́tchidih ĩ ewatji ã jwʉ́ʉb wihcan niít. Árpasdih ĩ bíitatji, chío nahnadih ĩ póojatji, biíh póojat nahnadihbʉt ĩ póojatjibʉt ã wihcan niít. Caán tʉ́tchidih teonitji ĩ jwʉ́ʉb teocan niít. Jeémát chãjna, jeé jʉ́dʉjĩh ĩ ʉ́ʉnat yáaatbʉt ã laihcan niít.
22 E em ti não se ouvirá mais a voz de harpistas, e de músicos, e de flauteiros, e de trombeteiros, e nenhum artífice de arte alguma se achará mais em ti; e ruído de mó em ti se não ouvirá mais;
23 Caán tʉ́tchi ã jwʉ́ʉb yeh iigcán niít. Téihya chéonit, ĩ wẽi wéheatjibʉt ã jwʉ́ʉb laihcan niít. Caán tʉ́tchidih moón bií déedih jíib chãj jibnit biíh tʉ́tchinadih moondíh ĩ en ñinahat tʉ́ʉtʉp be. Pánih en ñinahat tʉ́ʉtnit, Diosdih ĩ náahcat pínah niijná, queétdih ĩ yéejanap be”, ángel ã niijíp be.
23 e luz de candeia não mais luzirá em ti, e voz de esposo e de esposa não mais em ti se ouvirá; porque os teus mercadores eram os grandes da terra; porque todas as nações foram enganadas pelas tuas feitiçarias.
24 Caán tʉ́tchidih moón Dios naáwátdih naóh yapanitdih, bita ã́ihwãdihbʉt yeejép ĩt mao yohop tajĩ. Nihat biíh tʉ́tchidih moonbʉ́t Jesúíhwãdih ĩ mao yohatdih ĩt en yacap tajĩ. Páant bʉ́dí meép ĩ yohatji jíib, Babilonia tʉ́tchidih moondíh Dios bʉ́dí ã peéh chãjap be.
24 E nela se achou o sangue dos profetas, e dos santos, e de todos os que foram mortos na terra.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.