2 Coríntios 5
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVI
1 Nihat nin baácboó jʉmni bʉʉdní pínah ã jʉmatdih jéihna, “Jwĩ́ih bácahbʉt bʉʉdní pínah ã jʉmna caá”, jwĩ niíj jéihna caá. Jwĩ wʉnʉchah, jwĩ́ih bácah ã moópbipna caá. Obohjeéhtih, jwĩ wʉnat tʉ́ttimah, Dios jáap bácah jwiítdih ã jwʉ́ʉb wʉ̃hbipna caá. Caán bácahjĩh jwĩ jwʉ́ʉb wʉncan niít. “Pánih jʉmna, jáap bácahjĩh Dios pebhboó jwĩ jʉmbipna caá”, jwĩ niíj wẽi jenah joiná caá.
1 Sabemos que, se for destruída a temporária habitação terrena em que vivemos, temos da parte de Deus um edifício, uma casa eterna no céu, não construída por mãos humanas.
2 Nin baácboó jʉm jwʉhna, tʉbit yeejép yapna, biquí láana Dios pebhboó bʉ́dí wã jʉmíhna caá.
2 Enquanto isso, gememos, desejando ser revestidos da nossa habitação celestial,
3 Yégueh chóodih jwĩ dʉwíhat pahjeh ã wʉ̃hni pínah jáap bácahboodíh bʉ́dí wã pã́ina caá.
3 porque, estando vestidos, não seremos encontrados nus.
4 Bʉʉ nin bácahdih yohíhcan yʉhna, jáap bácahboodíh wã pã́ina caá. Nin baácboó jʉm jwʉhna, wĩ́ih bácah ã moopát pínahdih jéihna, Diosjeéh páantjeh jʉmat tʉ́ʉt niijná, jáap bácah pínahdih bʉ́dí wã bidna caá.
4 Pois, enquanto estamos nesta casa, gememos e nos angustiamos, porque não queremos ser despidos, mas revestidos da nossa habitação celestial, para que aquilo que é mortal seja absorvido pela vida.
5 Dios jwiítdih jáap bácah ã wʉ̃hat pínahdih jã́tih ãt jenah joijíp taga. Pánihna, ã́ih Tʉ́ini Espíritudih jwiítdih ã wʉ̃hʉchah, caánboó “Yoobópdih jáap bácahdih meemdíh ã wʉ̃hbipna caá”, jwiítdih ã niíj jenah joyát tʉ́ʉtna caá.
5 Foi Deus que nos preparou para esse propósito, dando-nos o Espírito como garantia do que está por vir.
6 Páant ã chãjat pínahdih jéihnit, ʉ́ʉmcan, wã jĩ́gahcan caá. Bʉʉ nin bácahjĩh jʉm jwʉhna, Dios pebhboó wã bej jwʉhcan caá.
6 Portanto, temos sempre confiança e sabemos que, enquanto estamos no corpo, estamos longe do Senhor.
7 Pánih jʉmna, ded pah jwĩ yapat pínahdih jéih encan yʉhna, Jesucristodih tʉ́i jenah joinít, “Ã niijátji pahjeh wã tʉ́i yapbipna caá”, wã niíj jéihna caá.
7 Porque vivemos por fé, e não pelo que vemos.
8 Nin baácboó jʉm jwʉhna, wã wʉnat pínahdih ʉ́ʉmcanjeh, wẽi jenah joinít, jáap bácahjĩh jwĩ Maáh Jesucristojeéh bʉ́dí wã jʉmíhna caá.
8 Temos, pois, confiança e preferimos estar ausentes do corpo e habitar com o Senhor.
9 Pánihna, Dios pebhboó bejna, wã bej jwʉhcanbʉt, biíc yoobó jwĩ Maáh ã weñat pínahdihjeh wã chãjíhna caá.
9 Por isso, temos o propósito de lhe agradar, quer estejamos no corpo, quer o deixemos.
10 Japboó jʉibínit, jwiít nihat jwĩ Maáh Jesucristo pebhna jwĩ jʉibí ñʉhbipna caá. Páant jwĩ jʉibí ñʉhʉchah, nin baácboó jʉmna, ded pah jwĩ chãjatjidih enniji jwĩ maáh ã ñíobipna caá. Páant ã ñíwichah, jwĩ jéih jweicán niít. Pánihna, biíc jwĩ Maáh ã weñat pínahdih ã tʉ́i chãjatji jíib, ã tʉ́i wẽi naóhbipna caá. Obohjeéhtih, biíhboó ã tʉ́i chãjcatji jíib, caandíh ã wẽican niít. Páant jwĩ yapat pínahdih jéihna, jwiítdih tʉ́i chãjat caá náahap.
10 Pois todos nós devemos comparecer perante o tribunal de Cristo, para que cada um receba de acordo com as obras praticadas por meio do corpo, quer sejam boas quer sejam más.
11 Dios ninboó ded pah jwĩ chãjatdih enna, caán ã weñat pínahdih jwĩ chãjcatji jíib ã peéh chãjbipna caá. Páant ã peéh chãjat pínahdih ʉ́ʉm yacna, bʉ́dí teo wáaquíhna, cã́acwãdih wã wẽp bohéna caá. Pánih bohéna, bʉ́dí oinit, wã teo wáaquíhatdih Dios ã tʉ́i jéihna caá. Pánihna, biíc yoobó ñi jéihyat pínahdih yeebdíhbʉt wã náah yacna caá.
11 Uma vez que conhecemos o temor ao Senhor, procuramos persuadir os homens. O que somos está manifesto diante de Deus, e esperamos que esteja manifesto também diante da consciência de vocês.
12 Páant niijnít, “Dedé jéihcat pínah weemdíh wihcan caá”, wã niijcán caá. Obohjeéhtih, bitaboó ĩ yee naáwáchah joinít, “Nihcan caá. Pablo tʉ́i oinit, yoobópdih jwiítdih ã bohéna caá”, ñi niiját pínah niijná, páant wã niíj naáwáp be. Queét ĩ tʉ́i jígohatdihjeh wẽi jenah joinít ĩ jʉmna caá. “Nihat jwiít judíowã ded pah jwĩ chãjatdih Pabloboó joyáh bojna, ã bohéát tʉ́ican caá”, ĩ niíj naóhna yʉh caá. Páant niijnít, bita queétdih ĩ wẽi enat pínahdihjeh ĩ jenah joyát ã tʉ́ican caá. Obohjeéhtih, ded pah ĩ́ih caolih ã jʉmatdih caá jenah joyát náahap.
12 Não estamos tentando novamente recomendar-nos a vocês, porém lhes estamos dando a oportunidade de exultarem em nós, para que tenham o que responder aos que se vangloriam das aparências e não do que está no coração.
13 Biquína weemdíh jʉ̃ihnitboó “Pablo tʉbit yójah bohé jibna, jenah joicánni caá”, ĩ niíj jʉ̃ihna caá. Obohjeéhtih, Diosdih bʉ́dí weñaíhna, páant wã bohé jibna caá. Bitaboó weemdíh eníhcannit, “Pablo ã jenah joyátjĩhjeh ã yee bohé jibna caá”, ĩ niijná yʉh caá. Obohjeéhtih, yeebdíh teo wáacat tʉ́ʉt niijná, tʉ́i jenah joinít, yoobópdih wã bohéna caá.
13 Se enlouquecemos, é por amor a Deus; se conservamos o juízo, é por amor a vocês.
14 Cristo jwiítdih bʉ́dí ã oyochah jenah joinít, caandíh jepahna, wã tʉ́i bohéna caá. Pánih oina, caán Cristo biícjeh jwĩ yéejat jíib bʉʉdáátdih ã jíib chãj beedá wʉ̃hat tʉ́ʉt niijná, jwiítdih ãt wʉn wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Caandíh jenah joiná, “Wĩ́ih pínah caá ãt wʉn wʉ̃hjip taga”, niíj jenah joinít, jwiít nihat jwĩ yéejat jíib ãjeéh wʉnnit panihnit caá jwĩ jʉmʉp. Jwĩ yéejat jíib bʉʉdáátdih jíib chãj péanit panihnit jwĩ jʉmna caá.
14 Pois o amor de Cristo nos constrange, porque estamos convencidos de que um morreu por todos; logo, todos morreram.
15 Pánihna, Cristo nihat cã́acwã jwĩ yéejat jíib ãt wʉn wʉ̃hʉp wʉt jĩ, caandíh jepahnit, jwĩ náahat pah chãjnitji tʉ́ʉt nʉʉmnít, ã weñat pínahboodíh jwĩ chãjat pínah niijná. Caán ã wʉnʉchah yʉhna, Dios ãt jwʉ́ʉb booanap tajĩ.
15 E ele morreu por todos para que aqueles que vivem já não vivam mais para si mesmos, mas para aquele que por eles morreu e ressuscitou.
16 Jwĩ Maáhdih jwĩ jepahachah, ded pah jwĩ jenah joyátdih ã tʉ́ʉt nʉʉmʉ́p be. Jã́tih nin baácdih bóodih jenah joinít, ded pah cã́acwã ĩ jígohatdihjeh ennit, “Tʉ́init caá. Yeejépwã caá”, jwĩ niíj en jwʉhʉp be. Obohjeéhtih, bʉʉ páant jwĩ niíj jenah joicán caá, bʉca. Jã́tih Cristodihbʉt pánih jenah joinít, “Caánboó cã́acjeh caá”, wã niíj jenah joyóp yʉh jĩ. Bʉʉ caandíhbʉt páant wã niíj jenah joyátjidih wã tʉ́ʉt nʉʉmʉ́p be.
16 De modo que, de agora em diante, a ninguém mais consideramos do ponto de vista humano. Ainda que antes tenhamos considerado a Cristo dessa forma, agora já não o consideramos assim.
17 Ded Jesucristodih jepahni, ã́ih jʉmna, jenah joyát tʉ́ʉt nʉʉmní ã jʉmna caá. Ded pah ã jenah joyát tʉ́ʉt nʉʉmná, ded pah ã chãjatbʉt tʉ́ʉt nʉʉmní ã jʉmna caá. Jã́tih ã weñat pínahdihjeh chãjni ã jʉmʉp be. Bʉʉ, tʉ́ʉt nʉʉmná, Tʉ́ini Espíritu ã teo wáacachah, Dios ded pah ã weñat pínahboodíh chãjni ã jʉmna caá, bʉca.
17 Portanto, se alguém está em Cristo, é nova criação. As coisas antigas já passaram; eis que surgiram coisas novas!
18 Jwiítjeh páant jwĩ jéih chãjcah, Dios jwiítdih ãt tʉ́ʉt nʉʉmʉ́p taga. Jã́tih, Diosdih eníhcannit jʉm jwʉhna, ãjeéh jwĩ tʉ́i jʉm jwʉhcap jĩ. Cristo ã wʉn wʉ̃hatjĩh jwĩ eníhcatdih Dios ãt cádahat tʉ́ʉtʉp taga, ãjeéh jwĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná. Pánih chãjnit, jwiítdih bitadih ãt naáwát tʉ́ʉtʉp be, queétbʉt caandíh ĩ eníhcatdih cádahnit, ãjeéh ĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná.
18 Tudo isso provém de Deus, que nos reconciliou consigo mesmo por meio de Cristo e nos deu o ministério da reconciliação,
19 Nin pah caá ã niíj naáwát tʉ́ʉtʉp: “Nihat yéejnit jʉmna, Diosdih eníhcannit jwĩ jʉmna caá. Jwiítdih bʉ́dí bidnit, Jesucristo jwĩ yéejat jíib ã wʉn wʉ̃hatdih jwĩ tʉ́i jenah joyóchah, ã́ihwã chãjnit, jwiítdih ã tʉ́i pej jʉmna caá”, ã niíj naáwát tʉ́ʉtʉp jĩ.
19 ou seja, que Deus em Cristo estava reconciliando consigo o mundo, não lançando em conta os pecados dos homens, e nos confiou a mensagem da reconciliação.
20 Pánihna, Jesúíh jʉmna, cã́acwãdih nin pah wãpĩ́ niíj naóh yapana caá: “Yeebbʉ́t Jesucristodih jepahna, tʉ́ʉt nʉʉmnít, Diosjeéh ñi tʉ́i jʉmʉʉ́”, wã niijná caá.
20 Portanto, somos embaixadores de Cristo, como se Deus estivesse fazendo o seu apelo por nosso intermédio. Por amor a Cristo lhes suplicamos: Reconciliem-se com Deus.
21 Jwĩ Maáh Cristoboó biícjeh yéejat wihcanni ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, ã yéej chãjcah yʉhna, Diosboó caandíh jwĩ yéejat jíib ãt wʉn wʉ̃hat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Jwĩ yéejat jíib bʉʉdáátdih Cristoboó ãt jíib chãj beedá wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Páant ã jíib chãj beedá wʉ̃hatdih enna, Diosboó jwiít Cristoíhwãdih ennit, “Queétdih dedé yéejat peéh ã wihcan caá. Wã wʉ̃ʉ́hdih wẽi enat pahjeh mʉntih, queétdihbʉt wã wẽi enna caá, bʉca”, ã niijná caá. Pánihna, Cristoíhwã jwĩ jʉmʉchah, Dios tʉ́ini ã jʉmat pahjeh mʉntih jwiítdihbʉt ã tʉ́i jʉmat tʉ́ʉtna caá.
21 Deus tornou pecado por nós aquele que não tinha pecado, para que nele nos tornássemos justiça de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.