Mateus 18
Dios Cʉ̃ Cauetibʉjʉ Cũrĩcã Tuti (CBCNT) vs NAA
1 Tipaʉ caãno jãã, Jesús cʉ̃ cabuerã cʉ̃tʉ etarã, atore bairo jãã ĩ jẽniñawʉ̃:
1 Naquela hora, os discípulos se aproximaram de Jesus e perguntaram: — Quem é o maior no Reino dos Céus?
2 Jesús pʉame bairo jãã caĩjẽniñarõ tʉ̃go, jĩcãʉ̃ cawĩmaʉrẽ cʉ̃ piijowĩ. Cʉ̃ piijo yua, jãã watoapʉ cawĩmaʉrẽ cʉ̃ nʉcõwĩ.
2 E Jesus, chamando uma criança, colocou-a no meio deles
3 Bairo átiri, atore bairo jãã ĩwĩ:
3 e disse:
4 Ãni, cawĩmaʉ pʉame cʉ̃ pacʉ mena tʉ̃goñatutuamajũcõãñami. Cʉ̃rẽ bairo Dios mena mʉjãã cabairo yʉ boya. Bairi ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ Dios mena cʉ̃ catʉ̃goñatutuanemoata, Dios pʉame cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉre caãnimajũʉ̃ cʉ̃ ãnio joroque cʉ̃ átigʉmi.
4 Portanto, aquele que se humilhar como esta criança, esse é o maior no Reino dos Céus.
5 Tunu bairoa ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃, yʉ yaye quetire tʉ̃goʉsari, ãni cawĩmaʉrẽ bairo caãcʉ̃rẽ cʉ̃ camaiata, yʉre camairẽ bairo cʉ̃ ñiñagʉ.
5 E quem receber uma criança, tal como esta, em meu nome, é a mim que recebe.
6 “Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ apei yʉ mena catʉ̃goñatutuajʉ̃goʉre, cʉ̃ tʉ̃gomawijiao joroque cʉ̃ caápata, roro majũ baigʉmi Dios cʉ̃ caĩñabesepa rʉ̃mʉ caetaro. Jĩcãʉ̃, ʉ̃tãã capairica mena cʉ̃ wãmʉarẽ jiyaturi, ria capairiyapʉ na carurocaricʉre bairo netõjãñurõ popiye baigʉmi cʉ̃ ũcʉ̃ ti rʉ̃mʉrẽ.
6 — E, se alguém fizer tropeçar um destes pequeninos que creem em mim, seria melhor para esse que uma grande pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço e fosse afogado na profundeza do mar.
7 ¡Ati yepapʉ mʉjãã catʉ̃goñarĩjẽ mʉjããrẽ caroyeturije capee niña! Bairoa nicõãgaro tocãnacã rʉ̃mʉ ati yepapʉ mʉjãã caãno. ¡Bairo cabairo jʉ̃gori bopacooro netõrõ na baio joroque na átigʉmi Dios ati yepapʉre camasãrẽ roro cajʉ̃goátiri majã roquere!
7 — Ai do mundo por causa das pedras de tropeço! Porque é inevitável que elas existam, mas ai de quem é responsável por elas!
8 “Bairi mʉjããrẽ ñinemoña tunu: Ni mʉjãã mena macããcʉ̃ cʉ̃ wãmorĩ mena jʉ̃gori carorije jetore átinucũʉ̃mi. O cʉ̃ rʉpori mena jʉ̃gori caroropʉ ánucũʉ̃mi. Bairo cʉ̃ wãmorĩ mena jʉ̃gori roro caátipai, o cʉ̃ rʉpo mena jʉ̃gori carorije caána na caãnopʉ caápai cʉ̃ caãmata, apei cʉ̃ wãmorĩrẽ, o cʉ̃ rʉporire capajurere ecoricʉre bairo cʉ̃ caãno, ñuña. Cʉ̃ rupaʉ macããjẽ cʉ̃goetimicʉ̃ã, rupa tutua Diotʉ cʉ̃ caátó, ñujãñuña. Peeropʉ roro cʉ̃ caábujiorijere cʉ̃ netõõgʉmi Dios, tore bairo roro cʉ̃ cabairijere cʉ̃ caátijãnata yua. Cʉ̃ wãmorĩ, o cʉ̃ rʉpori roro cʉ̃ átio joroque caátie mena cʉ̃gori roro peeropʉ cʉ̃ capopiye tãmʉoata roque, ñuetibujioro, yʉra.
8 — Se a sua mão ou o seu pé leva você a tropeçar, corte-o e jogue fora; pois é melhor você entrar na vida manco ou aleijado do que, tendo duas mãos ou dois pés, ser lançado no fogo eterno.
9 Tunu bairoa ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ mʉjãã mena macããcʉ̃ cʉ̃ caapee mena jʉ̃gori carorije macããjẽ jetore ĩñanucũʉ̃mi. Bairo cʉ̃ caapee mena jʉ̃gori carorije macããjẽrẽ caĩñapai cʉ̃ caãmata, apei cʉ̃ caapeere cawerocaecoricʉre bairo cʉ̃ caãno, ñuña. Bairo jĩcã ũno caapea cʉ̃goetimicʉ̃ã, Diotʉ cʉ̃ caátó ñujãñuña. Peeropʉ roro cʉ̃ caábujiorijere cʉ̃ netõõgʉmi Dios, tore bairo carorije macããjẽrẽ cʉ̃ caĩñajãnaata yua. Cʉ̃ caapee roro cʉ̃ átio joroque caátie mena cʉ̃gori roro peeropʉ cʉ̃ capopiye tãmʉoata roque, ñuetibujioro, yʉra. Bairi roro mʉjãã caátinucũrĩjẽrẽ jãnacõãña.
9 E, se um dos seus olhos leva você a tropeçar, arranque-o e jogue fora; pois é melhor você entrar na vida com um só dos seus olhos do que, tendo os dois, ser lançado no inferno de fogo.
10 “Tunu bairoa mʉjããrẽ ñiña: Cawĩmarãrẽ, cabʉgoro macããnarẽ bairo na ĩñaeticõãña. Na cʉ̃ãrẽ na mʉjãã canʉcʉ̃bʉgoro boya. Cariape mʉjããrẽ ñiña: Narẽ caĩñarĩcãnʉgõrĩ majã ángelea pʉame na cabairijere yʉ pacʉ Dios ʉmʉrecóo macããcʉ̃rẽ cʉ̃ quetibʉjʉnucũñama.
10 — Fiquem atentos, para não desprezarem nenhum destes pequeninos! Porque eu afirmo a vocês que os anjos deles, lá nos céus, veem incessantemente a face de meu Pai celeste.
11 Torecʉ, yʉ, Camasã Jʉ̃gocʉ, yʉ apʉ́, camasã cayasibujiorãrẽ na netõʉ̃ acʉ́.
11 Porque o Filho do Homem veio salvar o que estava perdido.
12 “Tʉ̃gopeoya mai. Jĩcãʉ̃, cien ovejare cacotei jĩcãʉ̃ na mena macããcʉ̃ oveja cʉ̃ camawijiayasicoápata, ¿jicoquei cʉ̃ macãʉ̃ ápéribujioʉcʉti? Jicoquei cʉ̃ macãʉ̃ ácoabujioʉmi. Noventa y nueve caãnarẽ ẽñotaricaropʉ cũcõã, apei cayasiatacʉre cʉ̃ macãʉ̃ ábujioʉmi.
12 — O que vocês acham? Se um homem tiver cem ovelhas, e uma delas se desgarrar, não deixará ele nos montes as noventa e nove, indo procurar a que se desgarrou?
13 Bairi oveja cayasiatacʉre cʉ̃ cabocaata, caroaro ʉseanibujioʉmi. Aperã camawijiaetiatanarẽ na cʉ̃ caʉseanirõ netõrõ cʉ̃ ʉseanibujioʉmi, cayasiatacʉre cʉ̃ cabocaata.
13 E, se consegue encontrá-la, em verdade lhes digo que ficará mais alegre por causa desta do que pelas noventa e nove que não se desgarraram.
14 Torea bairo ãnoa cawĩmarã mena macããcʉ̃ jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ cayasiro boetiyami yʉ Pacʉ ʉmʉrecóo caãcʉ̃ pʉame,” jãã ĩ quetibʉjʉwĩ Jesús.
14 Assim, não é da vontade do Pai de vocês, que está nos céus, que se perca um só destes pequeninos.
15 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo jãã ĩ nemowĩ tunu: “Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ mʉjãã yaʉ, roro mʉjããrẽ cʉ̃ caápata, cʉ̃tʉ átíri cʉ̃ quetibʉjʉya, aperã na catʉ̃goetopʉ. Bairi cʉ̃ pʉame mʉjãã caĩrĩjẽrẽ cʉ̃ catʉ̃goʉsaata, jĩcã yerire bairo cacʉ̃gorã mʉjãã tuagarã yua.
15 — Se o seu irmão pecar contra você, vá e repreenda-o em particular. Se ele ouvir, você ganhou o seu irmão.
16 Bairo mʉjãã caĩrĩjẽrẽ cʉ̃ catʉ̃gogaeticõãta roque, apei mʉjãã yaʉ, jĩcãʉ̃, o pʉgarãrẽ na piiya. Bairo na caetaro ĩña, na mena átíri, roro mʉjããrẽ caátiatacʉre mʉjãã quetibʉjʉ nemogarã tunu, cʉ̃ mʉjãã caĩrĩjẽrẽ aperã pʉgarã, o itiarã na catʉ̃goparore bairo ĩrã.
16 Mas, se não ouvir, leve ainda com você uma ou duas pessoas, para que, pelo depoimento de duas ou três testemunhas, toda questão seja decidida.
17 Bairo mʉjãã caquetibʉjʉqũẽnogamiatacʉ̃ãrẽ, cʉ̃ pʉame jĩcã nʉgõã cʉ̃ catʉ̃gogaeticõãta, ñubueri majãrẽ na quetibʉjʉya. Torea bairo tunu na caquetibʉjʉrijere cʉ̃ catʉ̃gogaeticõãta, Diore camasĩẽcʉ̃rẽ bairo qũĩñacõãña yua. O romano majãrẽ camasã yaye dinerore cajejobojari majãrẽ bairo qũĩñacõãña.
17 E, se ele se recusar a ouvir essas pessoas, exponha o assunto à igreja; e, se ele se recusar a ouvir também a igreja, considere-o como gentio e publicano.
18 “Cariape mʉjããrẽ ñiña: Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ macããnarẽ caátijʉ̃gorã mʉjããrẽ yʉ cũña. Bairo caãna ãnirĩ ati yepa ãna, ‘Dios ʉmʉrecóo macããcʉ̃ marĩrẽ cʉ̃ caátirotirije niña,’ o ‘Dios cʉ̃ caátirotietie niña,’ mʉjãã ĩ masĩgarã Dios yarãrẽ.
18 — Em verdade lhes digo que tudo o que ligarem na terra terá sido ligado nos céus, e tudo o que desligarem na terra terá sido desligado nos céus.
19 “Apeyera tunu mʉjããrẽ ñinemoña: Noa ũna mʉjãã mena macããna pʉgarãpʉa jĩcã yericʉnarẽ bairo dise ũnie mʉjãã caborijere Diore mʉjãã cajẽniata, mʉjãã caĩrõrẽã bairo mʉjãã átibojagʉmi yʉ Pacʉ Dios, ʉmʉrecóo macããcʉ̃.
19 Em verdade também lhes digo que, se dois de vocês, sobre a terra, concordarem a respeito de qualquer coisa que vierem a pedir, isso lhes será concedido por meu Pai, que está nos céus.
20 Yʉ yarã yʉ yaye bʉsʉriquere na cañubueneñarõpʉ caãno cãrõ na mena yʉ ãnigʉ. Pʉgarã, o itiarã jeto na caãmata cʉ̃ãrẽ, na mena yʉ ãnigʉ,” jãã ĩ quetibʉjʉwĩ Jesús.
20 Porque, onde estiverem dois ou três reunidos em meu nome, ali estou no meio deles.
21 Bairo jããrẽ cʉ̃ caĩquetibʉjʉyaparoro, Pedro pʉame Jesutʉ atí, atore bairo qũĩ jẽniñawĩ:
21 Então Pedro, aproximando-se, perguntou a Jesus: — Senhor, até quantas vezes meu irmão pecará contra mim, que eu lhe perdoe? Até sete vezes?
22 Bairo cʉ̃ caĩjẽniñarõ tʉ̃go, atore bairo qũĩwĩ Jesús Pedrore:
22 Jesus respondeu:
23 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, ape wãmerẽ ĩcõñarĩ bairo jãã ĩ quetibʉjʉwĩ tunu: “Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ atore bairo niña: Jĩcãʉ̃ quetiupaʉ rey cʉ̃ ʉ̃mʉa cʉ̃rẽ cawapamorã dinerore na catunuorõ boyupʉ.
23 — Por isso, o Reino dos Céus é semelhante a um rei que resolveu ajustar contas com os seus servos.
24 Bairo boʉ, cʉ̃tʉ na piijoneñojʉ̃goyupʉ, na mena qũẽnogʉ. Bairi jĩcãʉ̃ cʉ̃ capiijojʉ̃goʉ pairo capee millones majũ cʉ̃ wapamoñupʉ̃.
24 E, passando a fazê-lo, trouxeram-lhe um que lhe devia dez mil talentos.
25 Cʉ̃ pʉame dope bairo cʉ̃ átiwapatimasĩẽsupʉ̃ tie cʉ̃ cawapamorĩjẽrẽ cʉ̃ quetiupaʉre. Bairo, ‘Yʉ cʉ̃goetiya,’ cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, quetiupaʉ rey pʉame cʉ̃ cawapamoʉrẽ, cʉ̃ nʉmorẽ, cʉ̃ pũnaarẽ, bairi cʉ̃ yaye nipetirije cʉ̃ cacʉ̃gorije ũnie cʉ̃ãrẽ aperãrẽ na nunirerotiyupʉ, cʉ̃ cawapamorĩjẽrẽ na cajeparore bairo ĩ.
25 Não tendo ele, porém, com que pagar, o senhor desse servo ordenou que fossem vendidos ele, a mulher, os filhos e tudo o que possuía e que, assim, a dívida fosse paga.
26 Cawapamoʉ pʉame bairo rey cʉ̃ carotiro tʉ̃gori, rʉpopaturi mena cʉ̃tʉ etanumurĩ atore bairo bʉtioro qũĩñupʉ̃: ‘Yʉ Quetiupaʉ, jicoquei roro yʉ mʉ ápewa. Dinero mʉ yʉ cawapamorĩjẽrẽ tocãnacã tiirire cabero mʉ yʉ tunuogʉ baipʉa,’ qũĩñupʉ̃.
26 Então o servo, caindo aos pés dele, implorava: “Tenha paciência comigo, e pagarei tudo ao senhor.”
27 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, bopacooro qũĩñañupʉ̃ quetiupaʉ rey cʉ̃ ʉ̃mʉrẽ. Bairi, ‘Ñugaro. Caroaro mʉ tuagʉ. Yʉ mʉ cawapamorĩjẽrẽ mʉ yʉ masiriyogʉ’ qũĩñupʉ̃. Bairo ĩrĩ, caroaro tuao joroque cʉ̃ áti, cʉ̃ árotiyupʉ.
27 E o senhor daquele servo, compadecendo-se, mandou-o embora e perdoou-lhe a dívida.
28 “Bairo caroaro cʉ̃ caátimiatacʉ̃ãrẽ, cawapamomiatacʉ pʉame cabero apei cʉ̃ yaʉ petoaca cʉ̃rẽ cawapamoʉrẽ bocáetari cʉ̃ tutiyupʉ. Bairo cʉ̃ tuti yua, roro cʉ̃ wãmʉtutupʉre ñerĩ atore bairo qũĩñupʉ̃: ‘¡Yʉ mʉ cawapamorĩjẽrẽ jicoquei yʉ mʉ tunuogʉ!’ qũĩñupʉ̃.
28 — Saindo, porém, aquele servo, encontrou um dos seus conservos que lhe devia cem denários. Agarrando-o, começou a sufocá-lo, dizendo: “Pague-me o que você me deve.”
29 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, atore bairo qũĩñupʉ̃ cʉ̃ bapa cʉ̃ cawapamoʉrẽ: ‘Yʉ yaʉ, jicoquei roro yʉ mʉ ápewa. Dinero mʉ yʉ cawapamorĩjẽ tocãnacã tiirire cabero mʉ yʉ tunuogʉ baipʉa,’ qũĩñupʉ̃.
29 Então o seu conservo, caindo aos pés dele, pedia: “Tenha paciência comigo, e pagarei tudo a você.”
30 Bairo cʉ̃ caĩrõ, cʉ̃ yʉesupʉ. Preso jorica wiipʉ cʉ̃ cũrocarotiyupʉ, yʉ cʉ̃ cawapamorĩjẽrẽ cʉ̃ jopeyoáto, ĩ.
30 Ele, porém, não quis. Pelo contrário, foi e o lançou na prisão, até que saldasse a dívida.
31 Bairo cʉ̃ caáto ĩña, aperã cʉ̃ mena macããna paabojari majã tʉ̃goñarĩqũẽ paiyuparã. Bairo cabairã ãnirĩ na quetiupaʉre cʉ̃ quetibʉjʉrásúparã.
31 — Vendo os seus companheiros o que havia acontecido, ficaram muito tristes e foram relatar ao seu senhor tudo o que havia acontecido.
32 Bairo na caĩquetibʉjʉro tʉ̃go, quetiupaʉ rey pʉame cʉ̃ piijorotiyupʉ tunu cʉ̃rẽ cawapamomiatacʉre. Bairo cʉ̃ caetaro ĩña, atore bairo qũĩñupʉ̃: ‘Mʉ, yʉ paabojari majõcʉ, ¡roro majũ mʉ tʉ̃goñaña! Bopacooro yʉ mʉ cajẽnirõĩ, pairo yʉ mʉ cawapamomiatajere yʉ masiriyobojaapʉ.
32 Então o senhor, chamando aquele servo, lhe disse: “Servo malvado, eu lhe perdoei aquela dívida toda porque você me implorou.
33 Bairo yʉ caátimiatacʉ̃ãrẽ, ¿nopẽĩ bopacooro mʉrẽ yʉ caĩñaatatorea bairo, apei, mʉ bapare bopacooro cʉ̃ miñaetiati? Roro majũ mʉ tʉ̃goñaña,’ qũĩñupʉ̃.
33 Será que você também não devia ter compaixão do seu conservo, assim como eu tive compaixão de você?”
34 Bairo qũĩrĩ, netõjãñurõ cʉ̃ mena asiari, preso jorica wiipʉ cʉ̃ árotiyupʉ. Topʉ nicõãñupʉ̃ dinero cʉ̃ cawapamorĩjẽ cʉ̃ catunuopeyoparo jʉ̃goye,” ĩcõñarĩ jãã ĩ quetibʉjʉwĩ Jesús.
34 E, indignando-se, o senhor entregou aquele servo aos carrascos, até que lhe pagasse toda a dívida.
35 Bairo ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo jãã ĩnemowĩ tunu:
35 Assim também o meu Pai, que está no céu, fará com vocês, se do íntimo não perdoarem cada um a seu irmão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.