Marcos 4
Dios Cʉ̃ Cauetibʉjʉ Cũrĩcã Tuti (CBCNT) vs AAI
1 Cabero acoásúpʉ Jesús ʉtabʉcʉra tʉ̃nipʉ. Topʉ eta, camasãrẽ na quetibʉjʉ jʉ̃goyupʉ tunu. Mai, camasã capããrã majũ na caãnoi, Jesús pʉame cũmua turorica capairicapʉ ájããñupʉ̃. Cʉ̃tʉ catʉ̃gorã etarã pʉame peta paputiropʉ nucũñuparã.
1 Iban maiye Jesu harew Galilee sisibinamaim ana bai’ubaiyen bai tit. Sabuw i himour kwanekwan imih i wa afe’en yen mare naatu sabuw harew sisibin dones yan himarir
2 Bairo na cabairo, capee wãme ĩcõñarĩ na quetibʉjʉyupʉ Jesús.
2 naatu i oroubonamaim sawar moumurih na’in i’obaiyih eo.
3 “Yʉ caquetibʉjʉrijere caroaro tʉ̃gopeoya. Jĩcã rʉ̃mʉ ásúpʉ jĩcãʉ̃ caʉ̃mʉ cʉ̃ wesepʉ, oteriquere otei ácʉ́.
3 “Kwananowar! Masaw bowayan ana masawamaim ub tanumamih in.
4 Topʉ eta, cʉ̃ oteriquere wẽbato otejʉ̃goyupʉ. Bairo caroaro cʉ̃ caotemiatacʉ̃ãrẽ, oterique jĩcã rupaa ñañuparõ maapʉ. Bairo maapʉ ti rupaa cañarõ ĩñarã, minia pʉame wʉruiatí, ʉgarecõãñuparã.
4 Naatu ana ub tata’asi’asiy ana maramaim ub afa i ef yan hira’iy, naatu mamu hina hibow hi’aa.
5 Cabero cʉ̃ cawẽbatoro, ape rupaa ʉ̃tã yepapʉ cayepa esemenirõpʉ ñañuparõ. Tie pʉame yoaro mee putimiñuparõ, cayepa esemenirõ caãnoi.
5 Ub afa i karakarar yan kamar men gagamin yanamaim hira’iy, naatu saisewat hikuboubunih hiyen, anayabin me kikimin baban inu’in.
6 Bairo tie oterique pʉame pútiatímii yua, yoaro mee riacoásúparo muipʉ cʉ̃ caasijĩãrõĩ, dope bairo nʉcõõrĩ jomasĩẽtĩrĩ yua.
6 Imih veya yen rararan ana mar ana fora’abinamaim, nati ub hikukubounih i hi’arat himorob, anayabin ah wairoron i men ra’iy me babanika.
7 Cabero cʉ̃ cawẽbatoro, ape rupaa pota yucʉ watoapʉ ñañuparõ. Cabero pota yucʉ pʉame cabʉtinetõrõ, tie oterique pʉame caroaro pútimasĩẽsuparo. Pota yucʉ pʉame otere bʉtibiacõãñuparõ. Bairi rícamani yucʉ ásuparo.
7 Ub afa i fotan kokor wanawanan hira’iy, naatu ro’oh men matar, anayabin fotan yen fafa rab isuk.
8 Cabero ape rupaa pʉame caroa yepapʉ ñañuparõ. Cabero puti, bʉticoasuparo. Bairo bʉtiátó, jĩcã jatí treinta rupaa majũ rícacʉsuparo. Ape jatí sesenta rupaa majũ rícacʉsuparo. Ape jatí cien majũ rícacʉsuparo,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
8 Baise ub afa i me gewasin yan hira’iy, naatu hikubounih hiyen hibiw, afa i magamagar 30 na’atube, afa i rubirubih 60 na’atube, naatu afa i hiwai re 100 na’atube.”
9 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo na ĩnemoñupʉ̃ tunu: “Mʉjãã caãmoocʉna mʉjãã ãniña. Bairi ãmerẽ yua, mʉjããrẽ yʉ caquetibʉjʉatajere tʉ̃goãmewiyoya mʉjãã yeripʉ,” na ĩñupʉ̃ Jesús cʉ̃tʉ catʉ̃gorã etarãrẽ.
9 Naatu Jesu iuwih eo, “O yait tain nama’am na’at iti tur nanowar ininotanot.”
10 Cabero Jesús jĩcãʉ̃ã cʉ̃ caãno, cʉ̃tʉ macããna bairi cʉ̃ cabuerã cʉ̃ã cʉ̃tʉ eta yua, atore bairo qũĩ jẽniñañuparã: “¿Dope ĩgaro to ĩñati caotei queti?”
10 Jesu akisin ma’am ana maramaim ana bai’ufununayah nah 12 naatu sabuw afa iyab tur hinonowar hina hibatiy oroubon anayabin so’ob isan.
11 Bairo na caĩrõ tʉ̃go, atore bairo na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús: “Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ macããjẽrẽ tirʉ̃mʉpʉ macããna na catʉ̃goetajere mʉjãã roquere mʉjãã masĩõñami. Aperã tiere na camasĩrõrẽ boetiyami. Torecʉ, ape wãme ĩcõñarĩ na quetibʉjʉ rotiyami Dios.
11 Naatu iuwih, “God ana aiwob ana buriburin i hibai kwa hit. Baise iyab no ufunamaim tema’am sawar etei i boro oroubonamaim hina’uwih.
12 Na pʉame cacaapee cʉ̃gorã nimirãcʉ̃ã, Dios cʉ̃ caátiere ĩñamasĩẽtĩñama. Tunu bairoa cʉ̃ yaye quetire tʉ̃gomirãcʉ̃ã, tiere tʉ̃gomasĩẽtĩñama. Bairi Diore, ‘Jãã mʉ netõõwã,’ qũĩẽtĩnucũñama. Torena, carorije wapa cacʉ̃gorã tuayama Dios cʉ̃ caĩñajoro yua,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
12 Saise,
13 Bairo ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo na ĩ quetibʉjʉyupʉ tunu: “¿Caotei cʉ̃ caátajere ĩ cõñarĩ mʉjããrẽ yʉ caquetibʉjʉatajere mʉjãã tʉ̃gomasĩẽtĩati? Tiere mʉjãã camasĩẽtĩcõãta, ¿Dope bairo rita ape wãmerẽ mʉjãã masĩcʉti? Mʉjãã masĩẽna.
13 Naatu Jesu i’uwih, “Kwa iti oroubon naniyan men kwanabaib na’at oroubon afa auman naniyah boro mi’itube kwanaso’ob?
14 — ausente —
14 Masaw bowayan i God ana tur ub na’atube ta’asiy re.
15 — ausente —
15 Sabuw afa i ub ef yan ta’asi’asiyen hire’erebe, God ana tur tenonowar ufunamaim, Satan boro nan abisa re hai yawasamaim tatanum boro nabosair.
16 — ausente —
16 Afa i ub karakarar yanamaim hire’erebe, tur gewasin tenonowar ana veya i boro matah nakabiy ereyasisir auman hinab.
17 — ausente —
17 Baise i an wairoroh en, imih boro men maninaka nawainabih, anayabin tur gewasin hibaib isan ahay waf naatu bai’akir kakafin wanawanan hinarur ana maramaim i boro saisewat hinare.
18 — ausente —
18 Naatu baise ub afa i fotan kokor wanawanan hire’erebe, i tur gewasin tenonowar,
19 — ausente —
19 baise i hai yababan biyah ana yasisir isan, totobuyoy ana baitenbibiren, naatu hai kok sawar ta ta men gewasih erun, tur gewasin hai yawasamaim erabirab, imih men ebiwamih.
20 Bairãpʉa, aperã roque Dios yaye quetire ʉseanirõ tʉ̃goyama. Na yeri pũnapʉ cariape tʉ̃gopeori, tiere tʉ̃goʉsayama. Caotei cʉ̃ caoterique ape rupaa, caroa yepapʉ cañarĩcã rupaare bairo niñama. Jĩcã jatí treinta rupaa majũ rícacʉsuparo. Ape jatí sesenta rupaa majũ rícacʉsuparo. Ape jatí cien majũ rícacʉsuparo. Torea bairo niñama Dios yayere catʉ̃goʉsanucũrã pʉame,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
20 Naatu sabuw afa i ub me gewasin yanamaim hire’ere’ebe, tur hinowar hibasit hibai naatu hai yawasamaim ro’on matar, afa i 30, afa 60, naatu afa i 100.”
21 Ĩ yaparo, atore bairo na ĩ quetibʉjʉnemoñupʉ̃ Jesús tunu: “¿Camasã carupapata rocapʉ, o cama rocapʉ jĩñaworiquere na cũñati? Tore bairo cũẽtĩnucũñama. Jõbuipʉ roque cũnucũñama camasã, nipetiro cajããetarã na caĩñamasĩparore bairo ĩrã.
21 Naatu i’uwih, “Kwa ramef kwabito’ab i noukwatamaim kwatatarafut? O gem babanamaim kwaya’iyai? Ai ana sisikofamaim kwasisikof?
22 Na cajĩñaworipaʉ nipetiro baugaro caĩñamaniataje. Torea bairo ape rʉ̃mʉpʉ camasã nipetiro ãme camasĩã manierẽ masĩpeticoagarãma.
22 Anayabin sawar abisa baibunuwenamaim ti’inu’in boro hinagatur, naatu sawar abisa wa’iwa’irih ti’inu’in boro hinatit hinibebeyan.
23 Mʉjãã caãmoocʉna mʉjãã ãniña. Bairi ãmerẽ yua, mʉjããrẽ yʉ caquetibʉjʉatajere tʉ̃goãmewiyoya mʉjãã yeripʉ.”
23 O yait tain nama’am na’at iti tur inanowar inanot!”
24 — ausente —
24 Ibanak iuwih maiye, “Kwananowar gewas! O sabuw kufufufunih na’atube, nati fufun ta’imonamaim boro God o nafufuni, baise boro afe’enamaim naya’abar auman nafufuni.
25 — ausente —
25 Yait aurin ema’am boro afe’en hinaya’abar hinitin, yait aurin en, abistanawat biyan ti’inu’in boro hinabosair.”
26 Ĩ yaparo atore bairo na ĩ quetibʉjʉnemoñupʉ̃ tunu: “Dios yaye macããjẽrẽ quetibʉjʉrique, jĩcãʉ̃ camasocʉ yepapʉ otere cʉ̃ caoterijere bairo niña:
26 Ibanak eo maiye, “God ana aiwob i orot ub me yan tatanum na’atube.
27 Ote yaparori bero, tie otere ĩñapeocõã ãmeimi. Bairi tocãnacã ñamia cãnii, tocãnacã rʉ̃mʉa ãnicõã, cʉ̃ cabaitoye, cʉ̃ caoterique pʉame puticoato. Bairi cʉ̃ pʉame dope bairo bairi caputirore masĩẽcʉ̃mi.
27 Fai mar in emimisir, i men so’ob ub i mi’itube kuboun yen erara’at.
28 Putiro, yoaro mee pũũ witiro. Pũũ witi yaparo, carupa jatí jeñarõ. Carupa jatí jeña yaparo, caríca wiyoro, tie bʉti carupa rupaa jeñarõ.
28 Me akisin ub ituw eyey, wantoro’ot i boro nakufufun, naatu naiwan nayai, imaibo boro niw ro’on namatar.
29 Ti rupaa cabʉtiro ĩña, jeimi tiere caotericʉ, ‘Tocãrõã bʉti yaparoya,’ ĩ. Torea bairo Dios yaye macããjẽrẽ quetibʉjʉrique cʉ̃ã niña,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
29 Naatu sanabey ibiyamur ana maramaim, masaw bowayan boro ana nikok nab natit nan natar.”
30 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo na ĩnemoñupʉ̃ Jesús tunu cʉ̃tʉ catʉ̃gorã etarãrẽ: “¿Dope bairo mʉjããrẽ yʉ masĩõñati Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉre? ¿Di wãme ũnorẽ ĩcõñarĩ mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉyati?
30 Naatu ibanak eo maiye, “God ana aiwob boro abisa’amaim tanayai tanao, o oroubon boro menatanamaim tanakubuna kwananowar?
31 — ausente —
31 I ana itinin i momor ro’on kikimin maiyow na’atube, tafaramamaim iti ro’on i kikimin maiyow o boro me yan inatanum.
32 — ausente —
32 Baise inatatanun ufunamaim, boro nara’at nayen masaw etei nanatabir, ai gagamin famefamen auman namatar, naatu famenamaim mamu boro hinan hinabatar.”
33 Torea bairo jeto capee wãme ĩcõñarĩ na quetibʉjʉnucũñupʉ̃ Jesús nipetiro camasã cʉ̃tʉ catʉ̃gorã etarãrẽ. Na camasĩjĩãtiparo cãrõ caroaro na quetibʉjʉyupʉ.
33 Oroubon maumurih na’in iti na’atube imaim binan sabuw hima hinowar, saife isah tirerereb naniyan hitab.
34 Dise ũnie quetibʉjʉriquere ĩcõñaetiri na quetibʉjʉesupʉ. Baipʉa, aperã na camano na catʉ̃goetopʉ cʉ̃ cabuerã pʉamerã nipetiro caroaro tʉ̃gojĩãtipetiricaro na quetibʉjʉnucũñupʉ̃.
34 Sabuw isah i oroubonamaim eo hinonowar, baise nabinamaim oroubon hai yabih i ana bai’ufununayah eo hinonowar.
35 Cabero ti rʉ̃mʉ muipʉ cʉ̃ cajããtõ, Jesús pʉame atore bairo na ĩñupʉ̃ cʉ̃ cabuerãrẽ:
35 Nati veya ta’imon ana rabirab, i ana bai’ufununayah iuwih, “It i boro tanarabon harew rounane.”
36 Bairo cʉ̃ caĩrõ bero, cʉ̃ cabuerã ájããñuparã cũmua cʉ̃ cajãatacapʉ, ape nʉgõãpʉ pẽñagarã. Bairo na caátó, aperã cʉ̃ã na cũmu rupaa mena Jesujãã bero ʉsa asúparã.
36 Ana bai’ufununayah hire wa i afe’en ma’amamaim hisra’at. Naatu wa afa i nati’imaim auman hibatabat.
37 Bairo na caátó yua, wĩno pairo papu atíjʉ̃goyuparo. Bairo capapuro ocoturi pairo atíjabejããñuparõ, cũmua ruagari tʉ̃nipʉ yua.
37 Hirarabon wowog tafair tit, naatu yabat misir, harew wa wanawanan iwan yen awan kakaratan. Wa yabat wanawanan run|alt="boat in storm" src="CN01707B.TIF" size="col" loc="Mrk 4.37" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="4.37"
38 Mai, Jesús pʉame na caátó beroaca, cũmua cawaturo pʉame jutipoti buipʉ cãnijããcoasupʉ. Bairo cʉ̃ cabairoi, cʉ̃ cabuerã pʉame cʉ̃ wãcõñuparã. Cʉ̃ wãcõrĩ atore bairo qũĩñuparã Jesure:
38 Jesu wa uranane ukwarin kunuwar yara’ah matan fot inu’in. Ana bai’ufununayah hibunibun misir hiu, “Bai’obaiyenayan it morob isan men kunotanot?”
39 Bairo na caĩrõ tʉ̃gowãcã, wãmʉnʉcãñupʉ̃ Jesús. Wãmʉnʉcã, wĩnorẽ jãnarotiyupʉ. Tunu bairoa oco turi cʉ̃ãrẽ:
39 Misir wowog naatu yabat kwarar eo, “Kwanutanub! Kwa’inbaibinub!” Naatu wowog morob ra’iy nuwarob eafuw.
40 Cabero atore bairo na ĩñupʉ̃ Jesús cʉ̃ cabuerãrẽ:
40 Ana bai’ufununayah iuwih, “Aisim kwabirubir? Kwa men kwabitumatum?”
41 Cʉ̃ cabuerã pʉame cʉ̃ caáto ĩñaacʉacoasuparã. Atore bairo ãmeo ĩñuparã na majũ:
41 Ana bai’ufununayah hibir naatu taiyuwih hibabatiyih, “Iti orot i yait? Wowog naatu yabat hairi fanan hibai!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.