Lucas 16
Dios Cʉ̃ Cauetibʉjʉ Cũrĩcã Tuti (CBCNT) vs VC
1 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, ape wãmerẽ ĩcõñarĩ atore bairo na ĩ quetibʉjʉyupʉ cʉ̃ cabuerãrẽ: “Jĩcãʉ̃ capee apeye ũnierẽ cacʉ̃goʉ pʉame ʉ̃mʉ cʉ̃goyupʉ cʉ̃ roca carotimasĩrẽ, mayordomo na caĩrẽ. Bairo cʉ̃rẽ cʉ̃ cacʉ̃gomiatacʉ̃ãrẽ, mayordomo pʉame cʉ̃ dinerore cʉ̃ átiyasio rebojayupʉ cʉ̃ quetiupaʉ yayere. Bairo cʉ̃ caátoi, aperã pʉame cʉ̃ bʉsʉjãñuparã.
1 Jesus disse também a seus discípulos: Havia um homem rico que tinha um administrador. Este lhe foi denunciado de ter dissipado os seus bens.
2 Bairo na caĩrõ tʉ̃go, cʉ̃ ʉ̃mʉrẽ cʉ̃ piijori atore bairo qũĩñupʉ̃: ‘Mepʉ yʉ quetibʉjʉama roro mʉ caátiere. ¿Dope bairo mʉ átiati yʉ yaye dinero mena? Tocãrõã yʉ mena mʉ paaetigʉ. Yʉ roca jãñurĩ carotibojaʉ mee mʉ ãnigʉ yua. Bairi cõñarĩ mʉ quetibʉjʉ woatugʉ yʉ yaye carʉsarijere,’ qũĩñupʉ̃ cʉ̃ quetiupaʉ cʉ̃ mayordomorẽ.
2 Ele chamou o administrador e lhe disse: Que é que ouço dizer de ti? Presta contas da tua administração, pois já não poderás administrar meus bens.
3 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, mayordomo pʉame tʉ̃goña macãñupʉ̃: ‘¿Dope bairo yʉ ácʉati ãmerẽ? Yʉre caroti yʉ paariquere yʉ wiyogayami. Ñerẽ yʉ paaecʉ ãmerẽ. Oterica yepare yeseari yʉ paawẽpʉ̃ẽcʉ̃. Tunu bairoa aperãrẽ dinerore yʉ jẽnibobojãñucʉpʉ. Bairi, ¿dope bairo yʉ ácʉati ãmerẽ?’ ĩ tʉ̃goña macãñupʉ̃.
3 O administrador refletiu então consigo: Que farei, visto que meu patrão me tira o emprego? Lavrar a terra? Não o posso. Mendigar? Tenho vergonha.
4 Ĩ tʉ̃goña yua: ‘Yʉ caátipeere merẽ yʉ masĩña, yʉ quetiupaʉ yʉre cʉ̃ cawiyoro bero, aperã na ya wiiripʉ yʉre na camaiparore bairo ĩ,’ ĩñupʉ̃.
4 Já sei o que fazer, para que haja quem me receba em sua casa, quando eu for despedido do emprego.
5 Bairo ĩ yaparo yua, cʉ̃ quetiupaʉre cawapamorãrẽ jĩcããrã jeto na piijoneño jʉ̃goyupʉ, yʉ mena na bʉsʉpẽniató, ĩ. Bairi cʉ̃ capiijʉ̃goʉ cʉ̃ caetaro ĩña, atore bairo qũĩñupʉ̃: ‘¿Nocãrõ majũ yʉ quetiupaʉre mʉ wapamoñati?’ qũĩ jẽniñañupʉ̃ mayordomo pʉame.
5 Chamou, pois, separadamente a cada um dos devedores de seu patrão e perguntou ao primeiro: Quanto deves a meu patrão?
6 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, atore bairo qũĩñupʉ̃: ‘Pairo, cien raperi majũ aceituna oco rapeerire cʉ̃ yʉ wapamoña,’ qũĩñupʉ̃ caetajʉ̃goʉ mayordomorẽ. Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go: ‘Ato ruiya mai. Ato niña mʉ cawapamorĩjẽrẽ caquetibʉjʉri pũrõ. Cien mʉ cawapamorõrẽ coseya. Cincuenta pʉame woatuya tunu. ¡Tãmurĩ ása!’ qũĩñupʉ̃ mayordomo caetajʉ̃goʉre.
6 Ele respondeu: Cem medidas de azeite. Disse-lhe: Toma a tua conta, senta-te depressa e escreve: cinqüenta.
7 Cabero etayupʉ tunu apei. Bairo cʉ̃ caetaro ĩña, bairoa qũĩñupʉ̃ tunu: ‘¿Nocãrõ majũ yʉ quetiupaʉre mʉ wapamoñati?’ qũĩ jẽniñañupʉ̃ mayordomo pʉame. Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, atore bairo qũĩñupʉ̃: ‘Pairo, trigo ʉgariquere cien piiri majũ cʉ̃ yʉ wapamoña,’ qũĩñupʉ̃ cabero macããcʉ̃ mayordomorẽ. Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, ‘Ato niña mʉ cawapamorĩjẽrẽ caquetibʉjʉri pũrõ. Cien mʉ cawapamorõrẽ coseya. Ochenta pʉame woatuya,’ qũĩñupʉ̃ mayordomo cabero macããcʉ̃rẽ.
7 Depois perguntou ao outro: Tu, quanto deves? Respondeu: Cem medidas de trigo. Disse-lhe o administrador: Toma os teus papéis e escreve: oitenta.
8 Cabero yua, quetiupaʉ pʉame cʉ̃ ʉ̃mʉ caróʉ, bairo cʉ̃ caáto tʉ̃goñamasĩrĩ, ‘¡Nocãrõ cʉ̃ masĩñati!’ qũĩ tʉ̃goñañupʉ̃,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús cʉ̃ cabuerãrẽ.
8 E o proprietário admirou a astúcia do administrador, porque os filhos deste mundo são mais prudentes do que os filhos da luz no trato com seus semelhantes.
9 “Caãnorẽ bairo mʉjããrẽ ñiña: Mʉjãã pʉame mʉjãã yaye dinero mena caroaro ása. Ati yepa macããna carorã na caátiqũẽno cʉ̃gorijere caroaro ása. Cabopacarãrẽ dinerore na joya, mʉjãã mena na caʉseaniparore bairo ĩrã. Bairo mʉjãã caápata, jõbuipʉ mʉjãã caetaro, ʉseanirĩqũẽ mena mʉjããrẽ bocágarãma.
9 Eu vos digo: fazei-vos amigos com a riqueza injusta, para que, no dia em que ela vos faltar, eles vos recebam nos tabernáculos eternos.
10 “Noo jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ nʉcʉ̃rĩ yeri pũna mena apeye petoaca caãnie ũnierẽ cʉ̃ caĩñarĩcãnʉgõ masĩata, paijãñurõ caãnie ũnie cʉ̃ãrẽ ĩñaricanʉgõ masĩbujioʉmi. Apei, nʉcʉ̃rĩ yeri pũna mena mee apeye petoaca caãnie ũnierẽ cʉ̃ caĩñarĩcãnʉgõmasĩẽtĩcõãta, paijãñurõ caãnie ũnie cʉ̃ãrẽ ĩñaricanʉgõetibujioʉmi.
10 Aquele que é fiel nas coisas pequenas será também fiel nas coisas grandes. E quem é injusto nas coisas pequenas, sê-lo-á também nas grandes.
11 Torea bairo mʉjãã ati yepa macããjẽ pairo cawapacʉtiere nʉcʉ̃rĩ yeri pũna mena mʉjãã caĩñarĩcãnʉgõ masĩẽtĩcõãta, noa ũna jõbui macããjẽ nocãrõ cañurĩjẽ quetire mʉjããrẽ quetibʉjʉ cũẽnama.
11 Se, pois, não tiverdes sido fiéis nas riquezas injustas, quem vos confiará as verdadeiras?
12 Tunu bairoa apei yaye cʉ̃ cacʉ̃gorijere nʉcʉ̃rĩ yeri pũna mena mʉjãã caĩñarĩcãnʉgõ masĩẽtĩcõãta, noa ũna mʉjãã yaye caãnipeere mʉjãã joenama.
12 E se não fostes fiéis no alheio, quem vos dará o que é vosso?
13 “Tunu bairoa paabojari majõcʉ ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ pʉgarãpʉa cʉ̃ quetiuparã na caĩrõrẽ bairo átimasĩẽtĩñami, jĩcãrõrẽã bairo na carotimasĩẽtĩcõãta. Bairo na cabaiata, jĩcãʉ̃rẽ qũĩroabujioʉmi. Apeire qũĩroaetibujioʉmi. Jĩcãʉ̃ mena yeri ñugʉmi. Apeire qũĩñategʉmi. Torea bairo mʉjãã cʉ̃ã dinerore mʉjãã cabotʉ̃goñaata, Dios yaye mʉjããrẽ cʉ̃ caátirotirijere mʉjãã ĩñatebujiorã,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
13 Nenhum servo pode servir a dois senhores: ou há de odiar a um e amar o outro, ou há de aderir a um e desprezar o outro. Não podeis servir a Deus e ao dinheiro.
14 Fariseo majã pʉame dinerore catʉ̃goñamaimajũcõãrã ãnirĩ cʉ̃ caĩrĩjẽrẽ tʉ̃gomirãcʉ̃ã, cʉ̃ caĩrĩjẽrẽ cariape tʉ̃gopeoesuparã. Cʉ̃ bócaboyeti epecõãñuparã.
14 Ora, ouviam tudo isto os fariseus, que eram avarentos, e zombavam dele.
15 Bairo na cabairo ĩña, Jesús pʉame atore bairo na ĩñupʉ̃: “Mʉjãã camasãrẽ caĩtorã mʉjãã ãniña. Camasã na caĩñarõpʉra caroarã majũ mʉjãã bauya, camasã watoa ãna. Baipʉa, Dios pʉame roque bairo mʉjãã cabaimiatacʉ̃ãrẽ, masĩjãñuñami roro mʉjãã yeri pũna caãnierẽ. Tunu bairoa dise ũnierẽ, ‘Cabʉgoro macããjẽ mee ñiña atie,’ camasã na caĩwãmetimiatacʉ̃ãrẽ, Dios pʉame tiere ĩñatejãñuñami,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
15 Jesus disse-lhes: Vós procurais parecer justos aos olhos dos homens, mas Deus vos conhece os corações; pois o que é elevado aos olhos dos homens é abominável aos olhos de Deus.
16 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo na ĩ quetibʉjʉ nemoñupʉ̃ tunu: “Moisés ãnacʉ̃ camasã na caátipeere cʉ̃ caroticũrĩqũẽ, bairi profeta majã na caquetibʉjʉcũrĩqũẽ cʉ̃ã mʉjãã jʉ̃goãñupã, Juan camasãrẽ cabautizamirĩcʉ̃ cʉ̃ caetaparo jʉ̃goye. Ati rʉ̃mʉrĩrã caroa queti, Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ caetarore tʉ̃gorã átiyama camasã. Bairo na catʉ̃goro jʉ̃gori cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉre jããmasĩõ joroque na átiya tie caroa queti.
16 A lei e os profetas duraram até João. Desde então é anunciado o Reino de Deus, e cada um faz violência para aí entrar.
17 “Bairopʉa, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ pʉame nicõãgaro. Noa ũna mʉjãã mena macããna ati ʉmʉrecore, ati yepa cʉ̃ãrẽ átiyasiomasĩẽtĩñama. Torea bairo Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ jĩcã wãmeacã ũno cʉ̃ãrẽ átiyasio masĩẽtĩñama camasã.
17 Mais facilmente, porém, passará o céu e a terra do que se perderá uma só letra da lei.
18 “Bairi ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ nʉmorẽ cʉ̃ capitiata, bairi apeo mena cʉ̃ cawãmojiyaata, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ caápei niñami. ‘Apeo mʉ nʉmo mee caãcõ mena ãmerĩcõãña,’ cʉ̃ caĩcũrĩqũẽrẽ caápei niñami. Tunu bairoa apei camanapʉ pitirico mena cʉ̃ cawãmojiyaata, cʉ̃ cʉ̃ã Moisés cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ caápei niñami,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
18 Todo o que abandonar sua mulher e casar com outra, comete adultério; e quem se casar com a mulher rejeitada, comete adultério também.
19 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, ape wãmerẽ ĩcõñarĩ na ĩnemoñupʉ̃ tunu: “Jĩcãʉ̃ caʉ̃mʉ ãñupʉ̃ pairo cadinero cʉ̃goʉ. Cʉ̃ pʉame jutii caroa caʉgueri manie jetore jãñanucũñupʉ̃. Bairi nʉcʉ̃bʉgorique mena ãninucũñupʉ̃, caroa majũrẽ cajutii jãñaʉ ãnirĩ. Tunu bairoa tocãnacã rʉ̃mʉa bose rʉ̃mʉrĩ qũẽnonucũñupʉ̃ caroa rʉ̃mʉrĩ majũ.
19 Havia um homem rico que se vestia de púrpura e linho finíssimo, e que todos os dias se banqueteava e se regalava.
20 Tunu bairoa ãñupʉ̃ jĩcãʉ̃ cabopacaʉ, Lázaro cawãmecʉcʉ. Cʉ̃ pʉame bopacooro ãninucũñupʉ̃. Cãmii boarique cʉ̃goyupʉ. Bairo bopacaʉ ãnirĩ, pairo cadinero cʉ̃goʉ jopetʉre ruinucũñupʉ̃ yepapʉ.
20 Havia também um mendigo, por nome Lázaro, todo coberto de chagas, que estava deitado à porta do rico.
21 Bairo bopacaʉ ãnirĩ pairo cadinero cʉ̃goʉ cʉ̃ caʉgañorĩjẽrẽ, cʉ̃ mesa roca cañarĩjẽrẽ ʉgaganucũmiñupʉ̃. Bairo ʉgamicʉ̃ã, dope átimasĩẽsupʉ. Roro netõrõ baiyupʉ. Nurĩcãrã yaia cʉ̃ cãmiirẽ cʉ̃ weronucũñuparã roro majũ.
21 Ele avidamente desejava matar a fome com as migalhas que caíam da mesa do rico... Até os cães iam lamber-lhe as chagas.
22 Bairi yua, jĩcã rʉ̃mʉ cabopacaʉ pʉame riacoásúpʉ. Bairo cʉ̃ cabaiyasiro yua, ángelea majã cʉ̃ necoásúparã Abraham ãnacʉ̃ cʉ̃ caãnopʉ, nocãrõ caroaro caãnopʉ yua. Bairo cabopacaʉ ãnacʉ̃ cʉ̃ cabaiyasiro bero, pairo cadinero cʉ̃gomirĩcʉ̃ cʉ̃ã riacoásúpʉ. Bairo cʉ̃ cabaiyasiro ĩña, cʉ̃ yarocacõãñuparã cʉ̃ ãnacʉ̃ yarã pʉame.
22 Ora, aconteceu morrer o mendigo e ser levado pelos anjos ao seio de Abraão. Morreu também o rico e foi sepultado.
23 “Bairi yua, dinero pairo cacʉ̃gomirĩcʉ̃ pʉame roro majũ netõñupʉ̃ cariaricarã ãnana cañuena na caãnopʉre yua. Bairo topʉ ãcʉ̃, ĩñamʉgõjoyupʉ jõbuipʉ. Bairo ĩñamʉgõjoʉ majũ, qũĩñabocayupʉ Abraham ãnacʉ̃rẽ. Lázaro ãnacʉ̃ cʉ̃ãrẽ qũĩñañupʉ̃ Abraham menapʉ cʉ̃ caãno.
23 E estando ele nos tormentos do inferno, levantou os olhos e viu, ao longe, Abraão e Lázaro no seu seio.
24 Bairo na ĩña yua, atore bairo qũĩñupʉ̃ pairo cadinero cʉ̃gomirĩcʉ̃ pʉame Abraham ãnacʉ̃rẽ, topʉ caãcʉ̃rẽ, bʉsʉrique tutuaro mena: ‘Jãã ñicʉ̃ Abraham, tʉ̃goya mai yʉ caĩrĩjẽrẽ. ¡Yʉ bopaca ĩñaña! Roro netõʉ̃ yʉ baicʉpʉ atopʉre. Bairi Lázarore cʉ̃ joya yʉ tʉpʉ. Cʉ̃ wãmojũã yapaaca mena ocopʉ weyori, yʉ ñemerõrẽ cʉ̃ yʉsʉoʉ apáro. Bʉtioro majũ bopacooro yʉ netõcʉpʉ, ati peero caʉ̃jãnaeti peerore ãcʉ̃,’ qũĩñupʉ̃ pairo cadinero cʉ̃gomirĩcʉ̃ Abrahãrẽ.
24 Gritou, então: - Pai Abraão, compadece-te de mim e manda Lázaro que molhe em água a ponta de seu dedo, a fim de me refrescar a língua, pois sou cruelmente atormentado nestas chamas.
25 Bairo cʉ̃ caĩmiatacʉ̃ãrẽ, atore bairo qũĩñupʉ̃ Abraham ãnacʉ̃ pʉame pairo cadinero cʉ̃gomirĩcʉ̃rẽ: ‘Yʉ pãrãmi, mʉa caroaro mʉ ãmʉ ji yepapʉre. Caroaro netõrõ majũ mʉ ãmʉ mʉ yarã mena. Ãni, marĩ yaʉ, Lázaro pʉame roque roro majũ netõwĩ, topʉ ãcʉ̃. Bopacooro baiwĩ. Bairi ãmerẽ cʉ̃ ʉseanio joroque cʉ̃ jãã átiya atopʉre. Yerijãʉ̃ átiyami bopacooro canetõrĩcʉ̃ ãnirĩ. Mʉa, ãni Lázaro cʉ̃ cayerijãrõ ũnoa, mʉ pʉame bopacooro mʉ netõña caroaro caãnacʉ̃ ãnirĩ yua.
25 Abraão, porém, replicou: - Filho, lembra-te de que recebeste teus bens em vida, mas Lázaro, males; por isso ele agora aqui é consolado, mas tu estás em tormento.
26 Tunu mʉrẽ ñiña: Ato jãã caãno pairi ope, ope caãni ẽñotarore bairo niña. Bairi topʉ caãna, dope bairo atímasĩẽnama atopʉre. Tunu bairoa, dope ámasĩẽnama ato caãna pʉame cʉ̃ã mʉjãã tʉpʉre. Bairi dope bairo ámasĩẽcʉ̃mi Lázaro cʉ̃ã mʉ tʉpʉre,’ qũĩñupʉ̃ Abraham ãnacʉ̃.
26 Além de tudo, há entre nós e vós um grande abismo, de maneira que, os que querem passar daqui para vós, não o podem, nem os de lá passar para cá.
27 “Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, atore bairo qũĩnemoñupʉ̃ pairo cadinero cʉ̃gomirĩcʉ̃ pʉame Abrahãrẽ tunu: ‘Jãã ñicʉ̃ Abraham mʉrẽ ñiña: Toroque Lázarore cʉ̃ árotiya yʉ pacʉ ya wiipʉ.
27 O rico disse: - Rogo-te então, pai, que mandes Lázaro à casa de meu pai, pois tenho cinco irmãos,
28 Topʉ ãnama yʉ bairã jĩcã wãmo cãnacãʉ̃ majũ yʉrea bairo caãna. Bairi Lázaro narẽ cʉ̃ quetibʉjʉ ápáro, “Na cʉ̃ã roro bopacooro netõrema ati peero caʉ̃jãnaeti peerore na cariari rʉ̃mʉ,” ĩ,’ qũĩñupʉ̃ pairo cadinero cʉ̃gomirĩcʉ̃ Abrahãrẽ.
28 para lhes testemunhar, que não aconteça virem também eles parar neste lugar de tormentos.
29 Bairo cadinero cʉ̃gomirĩcʉ̃ cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, atore qũĩñupʉ̃ Abraham pʉame: ‘Merẽ na, ji yepa macããna Moisés ãnacʉ̃, bairi profeta majã ãnana na caquetibʉjʉwoatucũñarĩqũẽrẽ masĩñama. Bairi tie na caquetibʉjʉwoatucũñarĩqũẽrẽ na tʉ̃goʉsaáto, atore roro tãmʉogaena,’ qũĩñupʉ̃ Abraham pairo cadinero cʉ̃gomirĩcʉ̃rẽ.
29 Abraão respondeu: - Eles lá têm Moisés e os profetas; ouçam-nos!
30 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, atore bairo qũĩ yʉyupʉ pairo cadinero cʉ̃gomirĩcʉ̃ Abrahãrẽ tunu: ‘Jãã ñicʉ̃ Abraham, bairoa baiya bairopʉa. Bairo cabaimiatacʉ̃ãrẽ, yʉ yarã pʉame tʉ̃goʉsaetiyama. Bairi cariacoatacʉ tunu cacati roquere qũĩñarĩ, caroaro cʉ̃ caĩrĩjẽ roquere tʉ̃goʉsa jʉ̃gobujiorãma. Na yerire tʉ̃goña wasoabujiorãma yʉ yarã,’ qũĩñupʉ̃ pairo cadinero cʉ̃gomirĩcʉ̃ pʉame Abrahãrẽ.
30 O rico replicou: - Não, pai Abraão; mas se for a eles algum dos mortos, arrepender-se-ão.
31 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, bairo qũĩ tʉsayupʉ Abraham pʉame: ‘Moisés ãnacʉ̃, bairi profeta majã na caĩquetibʉjʉwoatucũñarĩqũẽrẽ na catʉ̃goʉsagaeticõãta, ti yepa macããna mʉ yarã, cariacoatacʉ tunu cacati cʉ̃ caĩrĩjẽ cʉ̃ãrẽ tʉ̃goʉsaetibujiorãma,’ qũĩ jãnañupʉ̃ Abraham pʉame pairo cadinero cʉ̃gomirĩcʉ̃rẽ yua,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús cʉ̃ cabuerãrẽ.
31 Abraão respondeu-lhe: - Se não ouvirem a Moisés e aos profetas, tampouco se deixarão convencer, ainda que ressuscite algum dos mortos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.