Gálatas 5
Dios Cʉ̃ Cauetibʉjʉ Cũrĩcã Tuti (CBCNT) vs NVT
1 Mai, Jesucristo pʉame Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ carotiecorã majũ marĩ caãnimirĩqũẽrẽ marĩ netõõ joroque marĩ ámi. Bairo marĩ cʉ̃ caátaje jʉ̃gori mʉjãã pʉame caroaro jeto ãnajẽ cʉticõã ninucũña tocãnacã rʉ̃mʉa. Roro majũ tunu caátirotiecorãrẽ bairo tuanemoeticõãña.
1 Portanto, permaneçam firmes nessa liberdade, pois Cristo verdadeiramente nos libertou. Não se submetam novamente à escravidão da lei.
2 Yʉ Pablo, mʉjãã yʉ caĩquetibʉjʉrijere caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni majũ tʉ̃gopeoya: Judío majã na caátinucũrĩ wãme, na rupaʉ macããjẽ yisetarique ũnierẽ mʉjãã cʉ̃ã mʉjãã caátiãniganucũata, dope bairo Jesucristo mʉjããrẽ cʉ̃ canetõõrĩqũẽ wapa maniña.
2 Prestem atenção! Eu, Paulo, lhes digo: se vocês se deixarem ser circuncidados, Cristo de nada lhes servirá.
3 Mʉjããrẽ ñinemopã tunu: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ mʉjãã mena macããcʉ̃ cʉ̃ rupaʉ macããjẽ yisetarique ũnierẽ cʉ̃ caátiãniganucũata, nipetirije Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caátiroticũrĩqũẽrẽ carotiecoʉ majũ tuacõãgʉmi.
3 Volto a dizer: todo aquele que se deixa ser circuncidado deve obedecer a toda a lei.
4 Mʉjãã, roticũrĩqũẽrẽ mʉjãã caátie jʉ̃gori canetõgatʉ̃goñanucũrã, Jesucristo pʉamerẽ cʉ̃ tʉ̃goʉsajãnarã mʉjãã átiya. Bairo caãna ãnirĩ, Dios mʉjããrẽ cʉ̃ camairĩjẽrẽ, mʉjããrẽ cʉ̃ canetõõrĩqũẽ cʉ̃ãrẽ caboena majũ tuarã mʉjãã baiya.
4 Pois, se vocês procuram tornar-se justos diante de Deus pelo cumprimento da lei, foram separados de Cristo e caíram para longe da graça.
5 Jãã, tiere caĩroaena pʉamea Espíritu Santo jʉ̃gori, bairi tunu Jesucristo mena jãã catʉ̃goñatutuacõãnie jʉ̃gori jãã carorije wapare canetõecoparã majũ jãã tuacõãña.
5 Mas nós que vivemos pelo Espírito esperamos ansiosamente receber pela fé a justiça que Deus nos prometeu.
6 Bairi Jesucristo mena marĩ caãmata, yisetarotirique ũnie, o yisetarotietaje cʉ̃ã caãnimajũrĩjẽ mee niña. Jesucristo mena marĩ catʉ̃goñatutuarije roque caãnimajũrĩjẽ niña. Bairo cʉ̃ mena marĩ catʉ̃goñatutuarije mena caroaro camasãrẽ na marĩ maimasĩgarã.
6 Pois, em Cristo Jesus, não há benefício algum em ser ou não circuncidado. O que importa é a fé que se expressa pelo amor.
7 Mʉjãã, Galacia yepa macããna, caroaro majũ Jesucristore cʉ̃ mʉjãã tʉ̃goʉsa jʉ̃gomiwʉ̃. ¿Noa mʉjããrẽ cariape quetire mʉjãã tʉ̃goʉsa jãnao joroque na áti?
7 Vocês estavam indo bem na corrida; quem os impediu de seguir a verdade?
8 Dios mee tore bairo mʉjãã jãnao joroque ásupi. Cʉ̃ pʉame mʉjããrẽ cabesericʉ majũ roque niñami.
8 Certamente não foi Deus quem os levou a pensar assim, pois ele os chamou para serem livres.
9 Bairi merẽ jĩcã wãme ĩrĩqũẽrẽ ĩrĩcãrõ pʉamata, mʉjãã masĩña: “Petoaca levadurare marĩ cajããmiatacʉ̃ãrẽ, pan qũẽnorĩcã bʉrʉare petiropʉ jesapeticoaya.” Torea bairo roro ricaati quetibʉjʉrique jĩcã wãmeacãrẽ mʉjãã catʉ̃goʉsaata, cabero capee majũ mʉjãã tʉ̃goʉsagarã carorije macããjẽrẽ.
9 Um pouco de fermento se espalha por toda a massa.
10 Marĩ Quetiupaʉ pʉame ricaati wãme, roro mʉjãã catʉ̃goña ãnimiatacʉ̃ãrẽ, caroa wãmerẽ mʉjãã átiãnio joroque mʉjãã átigʉmi tunu. Bairo mʉjãã cʉ̃ caátipeere tʉ̃goñarĩ, yʉ pʉame cariapea marĩ Quetiupaʉ mena yʉ tʉ̃goña tutuacõãña. Baipʉa, Dios, roro mʉjãã átiãnio joroque caátiecorotinucũrãrẽ popiye na baio joroque na átigʉmi. Ni ũcʉ̃ cʉ̃ caãmata cʉ̃ãrẽ, jĩcãrõ tʉ̃nia popiye na baio joroque na átigʉmi.
10 Confio que o Senhor os guardará de crer em falsos ensinamentos. Aquele que os perturbar, seja ele quem for, será julgado.
11 Mai, apeyera tunu yʉ yarã, jĩcããrã ricaati caquetibʉjʉñesẽãnucũrã atore bairo ñi bʉsʉnucũñama: “Pablo cʉ̃ã camasã judío majã caãmerãrẽ, ‘Mʉjãã cʉ̃ã judío majã na caátinucũrõrẽ bairo mʉjãã rupaʉ macããjẽrẽ yisetarotiya,’ na ĩ quetibʉjʉ átiyami,” ñi bʉsʉnucũñama. Bairo yʉ cʉ̃ã narẽ bairo yʉ caátirotirije caãmata, roro majũ yʉre teeri, popiye yʉ baio joroque yʉ áperibujiorãma. Bairãpʉa, popiye yʉ baio joroque yʉ átinucũñama, “Jesucristo yucʉpãĩpʉ cʉ̃ cariarique jʉ̃gori mena jeto marĩ netõmasĩña,” yʉ caĩquetibʉjʉrije jʉ̃gori.
11 Irmãos, se eu ainda prego que vocês devem ser circuncidados, como dizem alguns, por que continuo a ser perseguido? Se eu não pregasse a salvação exclusivamente por meio da cruz, ninguém se ofenderia.
12 Bairo mʉjããrẽ roro pajʉ̃goro mʉjãã rupaʉ macããjẽrẽ bʉtioro cayisetarotiganucũrĩ majã, na pʉame roque na majũã na rupaʉ macããjẽrẽ na yisejure recõãto, ¡tame!
12 Esses sujeitos que os perturbam deveriam castrar a si mesmos!
13 Mʉjãã, yʉ yarã, yʉ bairãrẽ bairo caãna, caroaro caãniparã, roticũrĩqũẽrẽ carotiecoetiparã, cʉ̃ cabesericarã majũ mʉjãã ãniña. Bairi caroa macããjẽ jetore caátiãniparã mʉjãã ãniña. Bairo roticũrĩqũẽrẽ carotiecoena cʉ̃ cacũrĩcãrã nimirãcʉ̃ã, “Marĩ caboro marĩ rupaʉ mena carorijere marĩ átimasĩña,” di rʉ̃mʉ ũno ĩ tʉ̃goñaeticõãña. “Tie carorije macããjẽrẽ na átiãmarõ,” ĩ mee, tore bairo mʉjãã cũñupĩ Dios. Caroa pʉame roquere átiri, jĩcãrõ tʉ̃ni mʉjãã caãmeomai ãnierẽ boʉ, tore bairo mʉjãã cũñupĩ.
13 Porque vocês, irmãos, foram chamados para viver em liberdade. Não a usem, porém, para satisfazer sua natureza humana. Ao contrário, usem-na para servir uns aos outros em amor.
14 Bairi roticũrĩqũẽ pʉame atore bairo caĩrĩjẽ mena neñojori jĩcã riseroa yua quetibʉjʉya: “Mʉjãã majũ rupaʉre mʉjãã camairõrẽã bairo aperã camasã cʉ̃ãrẽ na maiña.”
14 Pois toda a lei pode ser resumida neste único mandamento: “Ame o seu próximo como a si mesmo”.
15 Bairo cʉ̃ cacũrĩqũẽ caãno jʉ̃gori, roro ãmeo ĩñateeticõãña. Ãmeo asiari ãmeo tutiepeeticõãña. Masacatiya. Jĩcã majãrẽ bairo mʉjãã caãnajẽ cʉtie to petio joroque mʉjãã átire.
15 Mas, se vocês estão sempre mordendo e devorando uns aos outros, tenham cuidado, pois correm o risco de se destruírem.
16 Bairi mʉjããrẽ ñiña: Espíritu Santo mʉjããrẽ cʉ̃ cajʉ̃goãnorẽ bairo jĩcãrõ tʉ̃ni caroaro átiãnicõãnucũña. Carorije mʉjãã rupaʉ caborore bairo mʉjãã caátiãniga nucũrĩjẽrẽ átiãmerĩcõãña.
16 Por isso digo: deixem que o Espírito guie sua vida. Assim, não satisfarão os anseios de sua natureza humana.
17 Mai, carorije marĩ rupaʉ caborore bairo marĩ caátigatʉ̃goñanucũrĩjẽ pʉame Espíritu Santore cateerãrẽ bairo átaje niña. Torecʉ, Espíritu Santo cʉ̃ã, carorije macããjẽrẽ marĩ rupaʉ caborore bairo marĩ caápata, ĩñajesoetiyami. Tiere caboecʉ niñami. Bairi ati rupaʉpʉ carorije tʉ̃goñarĩqũẽ caãno jʉ̃gori pʉgatuapʉa caãmeoterãrẽ bairo marĩ ãnajẽ cʉticõãña. Bairi mʉjãã pʉame carorijere mʉjãã átiãnijãnamasĩẽtĩña.
17 A natureza humana deseja fazer exatamente o oposto do que o Espírito quer, e o Espírito nos impele na direção contrária àquela desejada pela natureza humana. Essas duas forças se confrontam o tempo todo, de modo que vocês não têm liberdade de pôr em prática o que intentam fazer.
18 Bairãpʉa Espíritu Santo mʉjããrẽ cʉ̃ cajʉ̃goãnigarijere mʉjãã caẽñotaeticõãta, caroaro mʉjãã átiãnimasĩgarã. Roticũrĩqũẽrẽ carotiecorãrẽ bairo mʉjãã baietigarã yua.
18 Quando, porém, são guiados pelo Espírito, não estão debaixo da lei.
19 Carorijere na rupaʉ mena na caátigatʉ̃goñanucũrĩjẽrẽ bairo roro caátinucũrã na caátie nipetirore caroaro marĩ masĩpeticõãña. Na pʉame atie ũnie carorijere átinucũñama: Roro carõmio mena átiepepairiquere, carorije macããjẽrẽ átipairique, cawãmarã jeto ãna roro ãmeo átiãnajẽ cʉtaje cʉ̃ãrẽ átiãninucũñama.
19 Quando seguem os desejos da natureza humana, os resultados são extremamente claros: imoralidade sexual, impureza, sensualidade,
20 Tunu bairoa camasã na caweericarãrẽ ĩroarique, wãtĩ yeri pũna jʉ̃gori rori wãme átimasĩrĩqũẽ cʉ̃ãrẽ átiãninucũñama. Tunu bairoa ãmeo teerique, ãmeo ĩñapesucʉtaje cʉ̃ãrẽ di rʉ̃mʉ ũno jãnagaetinucũñama. Caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni ãnimasĩgaetinucũñama. Tunu bairoa roro majũ caasiañurã ninucũñama. Jĩcã poa, ape poa macããna mena ãmeo asiari roro majũ ãmeo tutinucũñama. Bairo ána, ãmeo ricawatiri ricaati jeto ãnajẽrẽ átiganucũñama.
20 idolatria, feitiçaria, hostilidade, discórdias, ciúmes, acessos de raiva, ambições egoístas, dissensões, divisões,
21 Tunu bairoa aperã na cacʉ̃gorijere bʉtioro ĩñaʉgaripeanucũñama. Tunu bairoa eti cũmupainucũñama. Tunu bose rʉ̃mʉ qũẽnorãcʉ̃ã, nʉcʉ̃bʉgorique mano ʉgapacari roro majũ baimecʉ̃nucũñama. Tore bairo átaje capee wãme majũ átiãninucũñama. Bairi cajʉ̃goyepʉ mʉjããrẽ yʉ caĩquetibʉjʉricarorea bairo ãme cʉ̃ãrẽ mʉjãã ñinemoña tunu: Tore bairo roro caátipairã petoaca ũno cʉ̃ãrẽ Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉre etaetigarãma.
21 inveja, bebedeiras, festanças desregradas e outros pecados semelhantes. Repito o que disse antes: quem pratica essas coisas não herdará o reino de Deus.
22 Mai, Espíritu Santo pʉame roque marĩ caãmeomairĩjẽrẽ, ʉseanirĩqũẽ mena yerijõrõ ãnajẽ cʉtaje cʉ̃ãrẽ cajoʉ majũ niñami. Tunu bairoa popiye baimirãcʉ̃ã, caroaro yerijõrõ ãnajẽ cʉtajere, camasãrẽ caroaro jʉátinemorĩqũẽrẽ, caroaro cariape camasã mena átiãnajẽ cʉ̃ãrẽ cajoʉ niñami.
22 Mas o Espírito produz este fruto: amor, alegria, paz, paciência, amabilidade, bondade, fidelidade,
23 Tunu bairoa aperã camasãrẽ baibotioena caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni ãnajẽrẽ, marĩ rupaʉ roro marĩ caátiga tʉ̃goñanucũrĩjẽrẽ ẽñotajĩãtimasĩrĩqũẽ cʉ̃ãrẽ marĩ jomasĩñami Espíritu Santo. Bairo Espíritu Santo marĩ cʉ̃ cajorije mena jĩcãrõ tʉ̃ni marĩ caátiãmata, ni ũcʉ̃, “Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ áperiyama,” marĩ ĩ masĩẽtĩñami.
23 mansidão e domínio próprio. Não há lei contra essas coisas!
24 Bairi merẽ Jesucristo yarã caãna pʉame Jesucristo yucʉpãĩpʉ cʉ̃ cariarique jʉ̃gori roro ati rupaʉ mena tocãnacã wãme roro na caátiga tʉ̃goñanucũrĩjẽrẽ canetõecoricarã majũ niñama.
24 Aqueles que pertencem a Cristo Jesus crucificaram as paixões e os desejos de sua natureza humana.
25 Bairi Espíritu Santo marĩ mena cʉ̃ caãmata, marĩ cʉ̃ cajʉ̃goãnigarijere bairo jĩcãrõ tʉ̃ni caáticõã ninucũparã marĩ ãniña.
25 Uma vez que vivemos pelo Espírito, sigamos a direção do Espírito em todas as áreas de nossa vida.
26 Bairo caãna ãnirĩ, cabaibotiorãrẽ bairo marĩ ãmerĩgarã. Tunu bairoa ãmeo ricawatiri ricaati jeto ãnajẽ cʉtajere marĩ átiãmerĩgarã. Tunu bairo aperã yayere ĩñaʉgaripeari na marĩ ĩñateetigarã.
26 Não nos tornemos orgulhosos, provocando e invejando uns aos outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.