Gálatas 3
Dios Cʉ̃ Cauetibʉjʉ Cũrĩcã Tuti (CBCNT) vs NVT
1 ¡Gálata yepa macããna, mʉjãã, catʉ̃gomasĩẽna majũ mʉjãã ãniña! ¿Noa mʉjããrẽ tore bairo roro majũ mʉjãã tʉ̃goñamawijiao joroque mʉjãã na áti? Mʉjããrẽ quetibʉjʉ ñesẽãrã, caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni majũ mʉjãã caĩñarõpʉa Jesucristo yucʉpãĩpʉ cʉ̃ cariariquere mʉjããrẽ jãã quetibʉjʉwʉjã ritaa.
1 Ó gálatas insensatos! Quem os enfeitiçou? Jesus Cristo não lhes foi explicado tão claramente como se tivessem visto com os próprios olhos a morte dele na cruz?
2 Bairi atie yʉ cajẽniñarĩjẽ jetore cariapea yʉ mʉjãã caquetibʉjʉro yʉ boya: ¿Mʉjãã pʉame Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ mʉjãã catʉ̃goʉsarije jʉ̃gori Espíritu Santo Dios Yeri majũrẽ mʉjãã ñerĩ? Mʉjãã baiepʉ. Jesucristo yaye queti caroa queti jãã caquetibʉjʉriquere tʉ̃goʉsari bero roque, Espíritu Santo Dios Yeri majũrẽ mʉjãã cʉ̃gojʉ̃gowʉ.
2 Deixem-me perguntar apenas uma coisa: vocês receberam o Espírito porque obedeceram à lei ou porque creram na mensagem que ouviram?
3 Yʉ yarã, ¿nocãrõ catʉ̃gomasĩẽna majũ mʉjãã ãniñati? Dios Yeri Espíritu Santore catʉ̃goʉsajʉ̃goricarã majũ nimirãcʉ̃ã, ¿dopẽĩrã ãmerẽ mʉjãã majũã ati rupaʉ mena mʉjãã caátitutuarije mena Dios yaye macããjẽrẽ mʉjãã átiãni jʉ̃gogayati?
3 Será que perderam o juízo? Tendo começado no Espírito, por que agora procuram tornar-se perfeitos por seus próprios esforços?
4 Nocãrõ capee caroa mʉjãã caátimasĩjʉ̃gomirĩqũẽ yua cabʉgoro macããjẽ majũ ãñupã mʉjããrẽ. Yʉ pʉamerã, tocãrõ majũ cabʉgoro macããjẽ caãnipee mee ãñupã mʉjããrẽ, ¡tame!
4 Será que foi à toa que passaram por tantos sofrimentos? É claro que não foi à toa!
5 Dios roque cʉ̃ Yeri Espíritu Santo majũrẽ mʉjãã joyupi. Bairo mʉjããrẽ jori, caroa cʉ̃ caáti ĩñomasĩrĩjẽrẽ mʉjãã watoapʉre áti ĩñoñupĩ. Tore bairo cʉ̃ caápata, ¿dopẽĩ tore bairo cʉ̃ ásupari? “Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ caĩrõrẽ bairo nipetirije na átipeyocõãto,” ĩ mee, tore bairo ásupi. Caroa queti jãã caquetibʉjʉriquere caroaro mʉjãã catʉ̃goʉsaparore bairo ĩ, tore bairo átinucũñami Dios.
5 Volto a perguntar: acaso aquele que lhes deu o Espírito e realizou milagres entre vocês agiu assim porque vocês obedeceram à lei ou porque creram na mensagem que ouviram?
6 Abraham ãnacʉ̃ pʉame caroaro Dios mena cʉ̃ catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori, ñe ũnie cawapa cʉ̃goecʉre bairo qũĩñañupĩ.
6 Da mesma forma, “Abraão creu em Deus, e assim foi considerado justo”.
7 Bairo cabairo jʉ̃gori atiere mʉjããrẽ masĩrotiya: Cariapea Abraham ãnacʉ̃rẽ bairo Diore catʉ̃goʉsarã, cʉ̃ pãrãmerãrẽ bairo caãna Dios mena jeto catʉ̃goñatutuarã ninucũñama.
7 Logo, os verdadeiros filhos de Abraão são aqueles que creem.
8 Merẽ baipʉa Dios cajʉ̃goyepʉa judío majã caãmerã cʉ̃ãrẽ, cʉ̃ mena na catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori ñe ũnie cawapa cʉ̃goenarẽ bairo cʉ̃ caĩñapeere cʉ̃ ya tutipʉ quetibʉjʉ cũweyocõãñupĩ. Atore bairo caroa quetire qũĩ quetibʉjʉ jʉ̃goyeticũñañupĩ Dios marĩ ñicʉ̃ Abraham ãnacʉ̃rẽ: “Tocãnacãʉ̃pʉa masapoari macããnarẽ mʉrẽ bairo yʉ mena na catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori caroarã ñe ũnie cawapa cʉ̃goena na ãnio joroque na yʉ átigʉ,” qũĩ quetibʉjʉ jʉ̃goyetiyupi Dios Abrahãrẽ.
8 As Escrituras previram esse tempo em que Deus declararia os gentios justos por meio da fé. Ele anunciou essas boas-novas a Abraão há muito tempo, quando disse: “Todas as nações da terra serão abençoadas por seu intermédio”.
9 Bairi Jesucristo mena catʉ̃goñatutuarã pʉame Abraham ãnacʉ̃rẽ Dios caroare cʉ̃ cʉ̃ cajoricarorea bairo na cʉ̃ã caroare cʉ̃ cajorã majũ niñama, Abraham ãnacʉ̃ Dios mena catʉ̃goñatutuaricʉrea bairo yua.
9 Portanto, todos os que creem participam da mesma bênção que Abraão recebeu por crer.
10 Bairi noa ũna Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ jetore tʉ̃goʉsari na carorije wapare na canetõgaata, cañuena carorije cawapa cʉ̃gorã majũ tuagarãma. Merẽ torea bairo ĩ quetibʉjʉya Dios ya tutipʉ na cawoatucũrĩqũẽ cʉ̃ã: “Ni ũcʉ̃ caroaro mena Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ caĩrõrẽ bairo jĩcã wãme rʉsaricaro mano cʉ̃ catʉ̃goʉsapetieticõãta, cañuecʉ̃, carorije cawapa cʉ̃goʉ majũ tuagʉmi,” ĩ quetibʉjʉyupa.
10 Contudo, os que confiam na lei para serem declarados justos estão sob maldição, pois as Escrituras dizem: “Maldito quem não se mantiver obediente a tudo que está escrito no Livro da Lei”.
11 Bairo cabairoi, merẽ caroaro majũ mʉjãã masĩrã: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ roticũrĩqũẽ caĩrõrẽ bairo cʉ̃ caátie jʉ̃gori ñe ũnie carorije wapa cʉ̃goecʉ tuamasĩẽtĩñami. Atorea bairo ĩ quetibʉjʉya Dios ya tutipʉ cʉ̃ãrẽ: “Carorije cawapa cʉ̃goecʉre bairo yʉ caĩñaʉ pʉame yʉ mena cʉ̃ catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori nicõã ninucũgʉmi,” ĩ woatuyupa Dios ya tutipʉre.
11 É evidente, portanto, que ninguém pode ser declarado justo diante de Deus pela lei. Pois as Escrituras dizem: “O justo viverá pela fé”.
12 Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caátiroticũrĩqũẽ pʉame tore bairo mee quetibʉjʉya. Atore bairo pʉame roque ĩ quetibʉjʉya tie, Dios ya tutipʉ cʉ̃ãrẽ: “Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ roticũrĩqũẽ carotirore bairo ñe ũnie rʉsaricaro mano caátipeyoʉ netõmasĩgʉmi. Dios tʉpʉ ãnicõã ninucũgʉmi tocãnacã rʉ̃mʉa. Tore bairo jĩcãrõ tʉ̃ni cʉ̃ caátipeyoeticõãta, carorije wapa cacʉ̃goʉ majũ tuagʉmi Dios cʉ̃ caĩñajoro.”
12 A lei, porém, não é baseada na fé, pois diz: “Quem obedece à lei viverá por ela”.
13 Cristo pʉame roque Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ jʉ̃gori nocãrõ pairo marĩ carorije wapa marĩ cacʉ̃gomirĩqũẽrẽ marĩ netõbojayupi. Cʉ̃ pʉame carorije caápei nimicʉ̃ã, carorije caácʉre bairo yua roro majũ marĩ yaye wapa jʉ̃gori marĩ riabojayupi. Atore bairo ĩña Dios ya tutipʉ na cawoatucũrĩqũẽ cʉ̃ã: “Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cañuecʉ̃ majũ caãcʉ̃ yucʉpãĩpʉ papuatuecori cʉ̃ riaáto,” ĩ quetibʉjʉya ti tutipʉ.
13 Mas Cristo nos resgatou da maldição pronunciada pela lei tomando sobre si a maldição por nossas ofensas. Pois as Escrituras dizem: “Maldito todo aquele que é pendurado num madeiro”.
14 Atore bairo baietayupa Dios, “Caroaro majũ mʉ yʉ átigʉ,” Abrahãrẽ cʉ̃ cʉ̃ caĩcũrĩqũẽrẽ judío majã caãmerã cʉ̃ã Cristo jʉ̃gori jĩcãrõ na cacʉ̃gopetiparore bairo ĩ yua. Tunu bairoa cʉ̃ mena marĩ catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori Espíritu Santo Dios marĩrẽ cʉ̃ cajogaricʉre nipetiro cʉ̃ marĩ cʉ̃gomasĩña marĩ yeripʉ yua.
14 Por meio de Cristo Jesus, os gentios foram abençoados com a mesma bênção de Abraão, para que recebêssemos, pela fé, o Espírito prometido.
15 Yʉ yarã, ãmerẽ camasã ati ʉmʉrecóo macããna na caãmeoátie ũnie mena ĩcõñarĩ, mʉjãã yʉ quetibʉjʉpa: Jĩcãʉ̃ caʉ̃mʉ, “Atore bairo marĩ ãmeo átiroa,” ĩ, cʉ̃ wãmerẽ jĩcã pũrõ ũnopʉ woatucõña peyocõãñami, aperã, “Tore bairo mee niña,” na caĩmasĩẽtĩparore bairo ĩ yua. Tore bairo cʉ̃ majũã cʉ̃ caĩcũata, ni jĩcãʉ̃ cʉ̃ caátigarijere cʉ̃ ẽñotamasĩẽtĩñami. O tunu bairoa cʉ̃ caátiataje carʉsaata, “Atore bairo pʉame boya,” ĩrĩ ape wãme ti pũrõpʉre woabuipeo masĩẽtĩñama.
15 Irmãos, apresento-lhes um exemplo da vida diária. Ninguém pode anular ou fazer acréscimos a uma aliança irrevogável.
16 Bairi ãmerẽ yua marĩ masĩña: Dios pʉame Abraham ãnacʉ̃rẽ, “Caroaro majũ mʉ yʉ átigʉ. Cabero torea bairo yʉ átigʉ mʉ pãrãmi caãnipaʉ cʉ̃ãrẽ,” qũĩ cũñupĩ Dios. Mai, Dios ya tuti na cawoaturique pʉame, “capããrã mʉ pãrãmerã,” ĩ quetibʉjʉetiya. Atore bairo pʉame jeto ĩña: “Jĩcãʉ̃ mʉ pãrãmi cʉ̃ãrẽ caroaro yʉ átigʉ,” ĩ quetibʉjʉya. Bairo “mʉ pãrãmi” cʉ̃ caĩrĩcʉ̃ pʉame Jesucristo niñami. Cʉ̃rẽã ĩgʉ tore bairo ĩñupĩ Dios cʉ̃ ya tutipʉre.
16 Pois bem, Deus fez a promessa a Abraão e a seu descendente. Observem que as Escrituras não dizem “a seus descendentes”, como se fosse uma referência a muitos, mas sim “a seu descendente”, isto é, Cristo.
17 Atore bairo pʉame mʉjãã ĩgʉ ñiña: Dios pʉame Abrahãrẽ, “Cawãma wãme mʉ yʉ átigʉ,” qũĩ cũjʉ̃goyupi. Bairo qũĩácʉ, cʉ̃ catutuarijere cʉ̃ áti ĩñoñupĩ, “Yʉ caĩrĩjẽrẽ yʉ wasoaecʉ,” ĩgʉ yua. Bairo cʉ̃ caátaje jʉ̃gori, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caáticũrĩqũẽ cuatro cientos treinta cʉ̃marĩ beropʉ caãnijʉ̃gorique nimirõcʉ̃ã, Dios, “Caroaro mʉ yʉ átigʉ,” cʉ̃ cʉ̃ caĩcũrĩqũẽrẽ yasiomasĩẽtĩña. Tunu bairoa Dios cʉ̃ caĩjʉ̃goyetiriquere cawapa manierẽ bairo to tuao joroque átimasĩẽtĩña.
17 É isto que quero dizer: a lei, que veio 430 anos depois, não pode anular a aliança que Deus estabeleceu com Abraão, pois nesse caso a promessa seria quebrada.
18 Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ jʉ̃gori Dios caroaro marĩ cʉ̃ caátipeere, cʉ̃ caátigarique to caãmata, cabʉgoroa, “Caroaro mʉ yʉ átigʉ,” qũĩ cũbujioricʉmi Dios Abraham ãnacʉ̃rẽ. Cariape majũrã Dios, “Mʉ yʉ jomajũcõãgʉ,” cʉ̃ cʉ̃ caĩrĩqũẽrẽ ñe ũnie wapa jẽnirĩcãrõ mano cʉ̃ cajopeere ĩ, bairo ĩñupĩ.
18 Portanto, se a herança pudesse ser recebida pela obediência à lei, ela não viria pela aceitação da promessa. No entanto, Deus, em sua bondade, a concedeu a Abraão como promessa.
19 “Toroque, ¿dopẽĩ cʉ̃ cũñuparĩ Dios cʉ̃ carotiriquere Moisés ãnacʉ̃ mena?” mʉjãã ĩ tʉ̃goñabujiorã. Yʉra, caberopʉ tie rotiriquere cũñupĩ Dios, roro camasã na caátipainucũrĩjẽrẽ na catʉ̃goñabóca masacatiparore bairo ĩ. Tie roticũrĩqũẽ pʉame Jesucristo Abraham ãnacʉ̃ pãrãmi ati yepa cʉ̃ caetari watoapʉ roti ãnimasĩjãnañupã. Apeyera Dios pʉame cʉ̃ majũ mee, cʉ̃tʉ macããna ángelea majã jʉ̃gori roque roticũrĩqũẽrẽ cʉ̃ joyupi Moisés ãnacʉ̃rẽ. Bairi Moisés ãnacʉ̃ pʉame camasãrẽ na quetibʉjʉ netõõñupĩ yua tie roticũrĩqũẽrẽ.
19 Qual era, então, o propósito da lei? Ela foi acrescentada à promessa para mostrar às pessoas seus pecados. Mas a lei deveria durar apenas até a vinda do descendente prometido. Por meio de anjos, a lei foi entregue a um mediador.
20 Jĩcãʉ̃ cʉ̃ caátipeere cʉ̃ caĩcũrĩqũẽ caãmata, apeipʉ cʉ̃ cabʉsʉnemobojaro boetiya. Torea bairo Dios cʉ̃ majũpʉa cʉ̃ caátipeere quetibʉjʉyupi Abrahãrẽ. Aperãpʉ̃rẽ quetibʉjʉ netõrotijoesupi.
20 O mediador, porém, só é necessário quando dois ou mais precisam chegar a um acordo, e Deus é um só.
21 Bairo bairi, ¿Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ pʉame Dios cʉ̃ caátipeere ricaati to ãnio joroque to átoati? ¡Bairo átimasĩẽto! Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ marĩ caticõã nio joroque to caátimasĩata, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ bairo jeto átiri carorije wapa cacʉ̃goena marĩ tuabujioricarã.
21 Existe, portanto, algum conflito entre a lei e as promessas de Deus? De maneira nenhuma! Se a lei fosse capaz de nos conceder nova vida, seríamos declarados justos pela obediência a ela.
22 Bairãpʉa, Dios ya tutipʉ caĩrõ pʉamata, nipetiro carorije macããjẽrẽ caátieconucũrã jeto marĩ ãniña. Bairo caãna nimirãcʉ̃ã, Jesucristore noa ũna na catʉ̃goʉsaata, Dios caroaro cʉ̃ caátigariquere cacʉ̃goparã majũ niñama.
22 Mas as Escrituras afirmam que somos todos prisioneiros do pecado, de modo que nós, os que cremos, recebemos a promessa de libertação apenas pela fé em Jesus Cristo.
23 Mai, Jesucristo, marĩ catʉ̃goñatutuapaʉ ati yepapʉ cʉ̃ caetaparo jʉ̃goyere Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ jʉ̃gori roro majũ carorije macããjẽrẽ caátiecorã majũ marĩ tuamiwʉ̃. Tore bairo roro marĩ átiãninucũwʉ̃, Jesucristo cʉ̃ majũpʉa marĩrẽ cʉ̃ caãnajẽ cʉtiere marĩ cʉ̃ camasĩõparo jʉ̃goye mai.
23 Antes que o caminho da fé se tornasse disponível, fomos colocados sob a custódia da lei e mantidos sob a sua guarda, até que essa fé fosse revelada.
24 Ape wãme ĩcõñarĩ ĩrĩcãrõ pʉamata, Moisés cʉ̃ caroticũrĩqũẽ pʉame marĩrẽ cabuejʉ̃goʉ cʉ̃ caquetibʉjʉjʉ̃gororea bairo marĩ carorije wapare marĩ masĩõ joroque marĩ ápʉ. Tore bairo marĩ baicõã ãmʉ, Jesucristo ati yepapʉ cʉ̃ caetaparo jʉ̃goye mai. Bairo caãna marĩ caãnimiatacʉ̃ãrẽ yua, ãmerẽ cʉ̃ mena marĩ catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori ñe ũnie carorije cawapa mánarẽ bairo marĩ tuao joroque marĩ ámi.
24 Em outras palavras, a lei foi nosso guardião até a vinda de Cristo; ela nos protegeu até que, por meio da fé, pudéssemos ser declarados justos.
25 Bairi ãmerẽ yua, Jesucristo ati yepapʉ caatácʉre cʉ̃ tʉ̃goʉsari, cʉ̃ mena catʉ̃goñatutuarã majũ marĩ ãniña. Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ carotiecorã mee marĩ ãniña. Tie, marĩrẽ cabueire bairo carotijʉ̃goro marĩ boetiya yua.
25 Agora que veio o caminho da fé, não precisamos mais da lei como guardião.
26 Bairi ãmerẽ Jesucristo mena mʉjãã catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori nipetiro Dios pũnaarẽ bairo caãna majũ mʉjãã ãniña.
26 Pois todos vocês são filhos de Deus por meio da fé em Cristo Jesus.
27 Tunu bairo Jesucristo wãme mena ĩrĩ, mʉjãã cabautiza rotirique jʉ̃gori cʉ̃ yarã cʉ̃ mena jĩcãrõrẽ bairo caãna majũ mʉjãã tuaya. Cʉ̃rẽã bairo jĩcã rupaʉ caãna majũ mʉjãã tuaya yua.
27 Todos que foram unidos com Cristo no batismo se revestiram de Cristo.
28 Bairi ñe ũnie majũ mee niña judío majã yaʉ marĩ caãnie, o griego yaʉ marĩ caãnie cʉ̃ã. Paabojari majõcʉ, o caroaro caãnicõãʉ̃ marĩ caãnie cʉ̃ã, ñe mee niña. Caʉ̃mʉ, carõmio cʉ̃ã jĩcãrõ tʉ̃nia cʉ̃ mena marĩ tʉ̃goñatutuamasĩña. Bairo yua Jesucristo mena jĩcãrõrẽ bairo tʉ̃goñatutuari nipetiro cʉ̃ yarã, cʉ̃ mena jĩcãrõ caãna majũ mʉjãã tuacõãña, mʉjãã cʉ̃ã yua.
28 Não há mais judeu nem gentio, escravo nem livre, homem nem mulher, pois todos vocês são um em Cristo Jesus.
29 Bairo Jesucristo yarã majũ mʉjãã caãmata, Abraham ãnacʉ̃ pãrãmerã caãna majũ mʉjãã tuaya. Bairo cʉ̃ pãrãmerãrẽ bairo caãna ãnirĩ Dios caroaro cʉ̃rẽ cʉ̃ caátipeere cʉ̃ caĩcũjʉ̃goyetiriquere mʉjãã cʉ̃ã cacʉ̃gorã majũ mʉjãã tuaya yua.
29 E agora que pertencem a Cristo, são verdadeiros filhos de Abraão, herdeiros dele segundo a promessa de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.