Marcos 14
Carapana NT (CBC_WBT) vs NAA
1 Merẽ yua, pʉga rʉ̃mʉ rʉsayuparo bose rʉ̃mʉ, Pascua na caĩrĩ rʉ̃mʉ, pããrẽ cawauarije caasua manierẽ judío majã na caʉgapa bose rʉ̃mʉ majũ. Quetiuparã sacerdote majã, bairi Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ cajʉ̃gobueri majã pʉame, “¿Dope bairo camasã na caĩñaeto Jesure gobierno cʉ̃ cañerotio joroque marĩ átiroticʉti?” ãmeo ĩñuparã na majũ ĩtorique mena, Jesús cʉ̃ cariarore borã.
1 Dois dias depois seria celebrada a Páscoa e a Festa dos Pães sem Fermento. Os principais sacerdotes e os escribas procuravam uma forma de prender Jesus, à traição, para matá-lo.
2 Bairo ãmeo ĩrĩ cʉ̃rẽ na capajĩãgamiatacʉ̃ãrẽ, jĩcããrã na mena macããna atore bairo ĩñuparã: —Bairãpʉa, Pascua caãno cʉ̃ marĩ ñerotimasĩẽna, “Camasã roro awajari marĩ tutirema,” ĩrã, ĩñuparã.
2 Pois diziam: — Não durante a festa, para que não haja tumulto entre o povo.
3 Jesús pʉame tipaʉ caãno Betania macãpʉ ãñupʉ̃, carupaʉ boamirĩcʉ̃ Simón cawãmecʉcʉ ya wiipʉ. Bairo ti wii cʉ̃ caãno, jĩcãõ carõmio cʉ̃tʉ etayupo. Cõ pʉame caroarʉacapʉ jiraro cajʉtiñurĩjẽ pairo cawapacʉtiere neasúpo. Bairo Jesús mesapʉ cʉ̃ caruiro, carõmio caroa pʉame tie cajʉtiñurĩjẽrẽ cʉ̃ rʉpoapʉ piopeoyupo, Jesure bʉtioro nʉcʉ̃bʉgoo.
3 Quando Jesus estava em Betânia, fazendo uma refeição na casa de Simão, o leproso, veio uma mulher, trazendo um frasco feito de alabastro com um perfume muito valioso, de nardo puro; e, quebrando o frasco, derramou o perfume sobre a cabeça de Jesus.
4 Jĩcããrã to caãna pʉame bairo cõ caáto ĩñarã, cõ mena asiajãñuñuparã. Atore bairo ĩñuparã: —Tame, ¿nopẽĩõ pairo cawapacʉtiere bairo cõ átireyati?
4 Alguns dos que estavam ali ficaram indignados e diziam entre si: — Para que este desperdício de perfume?
5 Apei, tiere caboʉre cõ canuniata, pairo, trescientos denario moneda tiiri majũ wapa nerĩ, aperã cabopacarãrẽ na jʉátinemo masĩbujiomo. Ãmerẽ tie yasicoaya cõ cawapatabujioataje yua —ãmeo ĩñuparã. Tore bairo ãmeo ĩ bʉsʉyuparã na majũ carõmio cõ caátiere ĩñarĩ.
5 Este perfume poderia ter sido vendido por mais de trezentos denários, para ser dado aos pobres. E murmuravam contra ela.
6 Jesús pʉame tʉ̃goyupʉ cõ na catutirijere. Bairi atore bairo na ĩñupʉ̃: —¿Nopẽĩrã patowãcõrõ cõrẽ mʉjãã bʉsʉpaiyati? Atio carõmio bairo yʉre cõ caátie ñujãñuña.
6 Mas Jesus disse:
7 Cabopacarã nicõãnucũgarãma mʉjãã watoare. Yʉ pʉame roque yoaro yʉ ãmerĩgʉ ati yepapʉre.
7 Porque os pobres estarão sempre com vocês, e, quando quiserem, podem fazer-lhes o bem, mas a mim vocês nem sempre terão.
8 Bairo cajʉtiñurĩjẽrẽ yʉ rʉpoare cõ capiopeoro jʉ̃gori yʉ rupaʉre caroaro qũẽnoñamo, yʉ rupaʉri ãnajẽrẽ na cayacũparo jʉ̃goye.
8 Ela fez o que pôde: ungiu o meu corpo antecipadamente para a sepultura.
9 Cariape mʉjããrẽ ñiña: Ati ʉmʉrecóo nipetiropʉ, atie yʉ yaye queti, camasãrẽ Dios cʉ̃ canetõõrĩjẽrẽ na caquetibʉjʉropʉ atio carõmio bairo yʉre cõ caátie cʉ̃ãrẽ quetibʉjʉgarãma. Bairi cõ caátiere masĩcõã ninucũgarãma camasã tocãnacã rʉ̃mʉa —na ĩñupʉ̃ Jesús.
9 Em verdade lhes digo que, onde for pregado em todo o mundo o evangelho, também será contado o que ela fez, para memória dela.
10 Bairi yua, jĩcãʉ̃ Jesús cʉ̃ cabuerã pʉga wãmo peti rʉpore pʉga pẽnirõ mena macããcʉ̃, Judas Iscariote cawãmecʉcʉ na ĩñaʉ ásúpʉ quetiuparã sacerdote majãrẽ. Na tʉpʉ etari, Jesure bʉsʉjã buitirocacõãñupʉ̃, cʉ̃ na capajĩãmasĩparore bairo ĩ.
10 E Judas Iscariotes, um dos doze, foi falar com os principais sacerdotes, para lhes entregar Jesus.
11 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, ʉseanicoasuparã sacerdote majã quetiuparã. Bairo ʉseanirĩ, “Dinero mʉrẽ jãã jogarã tie wapa,” qũĩñuparã. Tipaʉ bero, Judas pʉame dipaʉ ũno dope bairo camasã mano macãjʉ̃goyupʉ, Jesure na ñerotigʉ.
11 Eles, ouvindo isto, se alegraram e prometeram dar dinheiro a ele; nesse meio-tempo, Judas buscava uma boa ocasião para entregar Jesus.
12 Bairi yua, etayuparo Pascua bose rʉ̃mʉ, caãnijʉ̃gori rʉ̃mʉ, levadura pan cawauorije caasua manierẽ judío majã na caʉgari rʉ̃mʉ. Tunu bairoa oveja nurĩcʉ̃ macʉ̃ cordero na caĩrẽ pajĩãrĩ na caʉgari bose rʉ̃mʉ etayuparo. Bairo ti rʉ̃mʉ caetaro ĩña, Jesús cʉ̃ cabuerã pʉame, cʉ̃tʉ etari, atore bairo qũĩ jẽniñañuparã: —¿Noopʉ marĩ caʉgapeere jãã caqũẽnoyuro mʉ boyati?
12 E, no primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento, quando se fazia o sacrifício do cordeiro pascal, os discípulos de Jesus lhe perguntaram: — Onde quer que façamos os preparativos para que o senhor possa comer a Páscoa?
13 Bairo na caĩjẽniñarõ, na árotiyupʉ Jesús pʉgarã cʉ̃ cabuerãrẽ: —Ánája mʉjãã Jerusalẽpʉ. Bairo ti macãrẽ etarã, mʉjãã bócaetagarã jĩcãʉ̃ caʉ̃mʉrẽ, ocorʉ pʉsari caácʉ́re. Cʉ̃rẽ cʉ̃ bócaetari, cʉ̃ bero mʉjãã ʉsaápá.
13 Então Jesus enviou dois dos seus discípulos, dizendo-lhes:
14 Cʉ̃ ʉsaa yua, cʉ̃ wiipʉ cʉ̃ cajããrõ ti wii upaʉre atore bairo cʉ̃ mʉjãã ĩgarã: “Cabuei bairo ĩ jẽniñajoyami: ‘¿Noopʉ to ãniñati Pascua bose rʉ̃mʉ caãno yʉ cabuerã mena yʉ caʉgapa arʉa?’ ĩ jẽniñajoyami,” cʉ̃ mʉjãã ĩgarã.
14 Sigam esse homem e digam ao dono da casa em que ele entrar que o Mestre pergunta: “Onde fica o meu aposento no qual comerei a Páscoa com os meus discípulos?”
15 Bairo mʉjãã caĩjẽniñarõ, mʉjãã ĩñogʉmi jõbuipʉ caroaro qũẽnoweyorica arʉare. Topʉ marĩ caʉgapeere mʉjãã qũẽnoyuwa —na ĩñupʉ̃ Jesús cʉ̃ cabuerã pʉgarãrẽ.
15 E ele lhes mostrará um espaçoso cenáculo mobiliado e pronto; ali façam os preparativos.
16 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, acoásúparã Jerusalén macãpʉ. Topʉ na caetaro, nipetiro Jesús na cʉ̃ caĩatatorea bairo baipeticõãñuparõ. Bairi topʉ qũẽnoyuyuparã Pascua bose rʉ̃mʉ na caʉgapeere yua.
16 Os discípulos saíram, foram à cidade e, achando tudo como Jesus lhes tinha dito, prepararam a Páscoa.
17 Cabero canaiorĩpaʉ caetaro, Jesús pʉame ti wii jããetari mesapʉ ruiyupʉ pʉga wãmo peti rʉpore pʉga pẽnirõ caãna cʉ̃ cabuerã mena.
17 Ao cair da tarde, Jesus chegou com os doze.
18 Bairo na caʉgaruiripaʉ, atore bairo na ĩñupʉ̃ Jesús: —Cariape mʉjããrẽ ñiña: Mʉjãã mena macããcʉ̃ jĩcãʉ̃ roro yʉre ĩ bʉsʉjã buitirocagʉmi.
18 Quando estavam à mesa e comiam, Jesus disse:
19 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, bʉtioro tʉ̃goña yapapuayuparã cʉ̃ cabuerã. Bairo bairã, apei, apei, Jesure bairo ĩ jẽniña jʉ̃goyuparã: —¿Yʉ mee, yʉ ãnicõãẽtĩmicʉti mʉrẽ caĩbʉsʉjãbuitiri majõcʉ? —ĩ jẽniñañuparã tocãnacãʉ̃pʉa.
19 E eles começaram a entristecer-se e a perguntar-lhe, um por um: — Por acaso seria eu?
20 Bairo na caĩrõ, bairo na ĩñupʉ̃ Jesús: —Ãni niñami yʉre roro caĩbʉsʉjãbuitirocapaʉ, ãmerẽ ati bapare yʉ mena cʉ̃ pan cayoseʉgaʉ pʉame.
20 Jesus respondeu:
21 Torecʉna, yʉ, Camasã Jʉ̃gocʉ, profeta majã yʉ cabaipeere na caquetibʉjʉcũrĩcãrõrẽã bairo yʉ baigʉ. Cabaimiatacʉ̃ãrẽ, ¡yʉre caĩbʉsʉjãbuitirocapaʉre cʉ̃ carorije wapa pairo nigaro! Bairi cʉ̃ cabuiaeticõãta, ñubujioricaro —na ĩñupʉ̃ Jesús cʉ̃ cabuerãrẽ.
21 Pois o Filho do Homem vai, como está escrito a seu respeito; mas ai daquele por quem o Filho do Homem está sendo traído! Melhor seria para ele se nunca tivesse nascido!
22 Bairo na ĩrĩ bero, na caʉgatoye, Jesús pʉame cʉ̃ wãmo mena pããrẽ nerĩ, “Dios, mʉ ñujãñuña jãã mena,” ĩ yaparori, carecomacã peenerĩ, cʉ̃ cabuerãrẽ, atore bairo ĩrĩ na batoyupʉ: —Atie pan, yʉ rupaʉ niña. Tiere ʉgaya —na ĩñupʉ̃ Jesús.
22 E, enquanto comiam, Jesus pegou um pão e, abençoando-o, o partiu e lhes deu, dizendo:
23 Bairo ĩ yaparo, cʉ̃ wãmo mena copa etirica bapare nerĩ, “Dios, mʉ ñujãñuña jãã mena,” qũĩ yaparori, ti copare na nuniñupʉ̃. Bairo cʉ̃ caáto, cʉ̃ cabuerã nipetiro ʉse oco ti copa macããjẽrẽ etipeticõãñuparã.
23 A seguir, Jesus pegou um cálice e, tendo dado graças, o deu aos seus discípulos; e todos beberam dele.
24 Bairo na caetiro, atore bairo na ĩñupʉ̃: —Atie ʉse oco pʉame yʉ rií niña. Camasã capããrãrẽ na netõõgʉ, yʉ riacoagʉ. Bairo yʉ cariápee jʉ̃gori cawãma wãme camasãrẽ Dios cʉ̃ caátibojacũrĩqũẽ etacoaya.
24 Então lhes disse:
25 Cariape mʉjããrẽ ñiña: Ãmea mʉjãã mena ʉse ocore pʉgani yʉ etinemoetigʉ yʉ Pacʉ cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ tunu caetaro marĩ caetinemoparo jʉ̃goye —na ĩñupʉ̃ Jesús.
25 Em verdade lhes digo que nunca mais beberei do fruto da videira, até aquele dia em que beberei o vinho novo, no Reino de Deus.
26 Ĩ yaparo, salmos basarique mena Diore basapeoyuparã. Basapeo yaparo yua, acoásúparã Olivo cawãmecʉti buropʉ.
26 E, tendo cantado um hino, saíram para o monte das Oliveiras.
27 Bairo na caátó, atore bairo na ĩñupʉ̃ Jesús: —Yʉ cabuerã, mʉjãã nipetirã aperãrẽ uwirã, yʉ mʉjãã aweyocoagarã. Mʉjãã cabaipeere ĩ quetibʉjʉ jʉ̃goyeticũñañupã profeta majã Dios yaye woaturica tutipʉ: “Ovejare cacoteire camasã na capajĩãrõ yʉ ẽñotaetigʉ. Bairo cʉ̃rẽ na capajĩãrõ bero, cʉ̃ oveja pʉame bata peticõãgarãma,” ĩ quetibʉjʉ jʉ̃goyeticũñañupã.
27 E Jesus disse aos discípulos:
28 Tunu apeyera cariacoatacʉ nimicʉ̃ã, yʉ caticoagʉ tunu. Bairo cati yua, mʉjãã jʉ̃goye Galilea yepapʉ yʉ ágʉ —na ĩñupʉ̃ Jesús.
28 Mas, depois da minha ressurreição, irei adiante de vocês para a Galileia.
29 Bairo cʉ̃ caĩrõ bero, Pedro pʉame bairo qũĩñupʉ̃ Jesure: —Ãnoa yʉ mena macããna nipetirã mʉrẽ na caaweyocoamiatacʉ̃ãrẽ, yʉ pʉame roque di rʉ̃mʉ ũno mʉ yʉ aweyoetigʉ.
29 Então Pedro disse a Jesus: — Ainda que o senhor venha a ser um tropeço para todos, não o será para mim!
30 Bairo cʉ̃ caĩrõ, bairo qũĩñupʉ̃ Jesús: —Pedro, cariape mʉrẽ ñiña: Ãme ñami ãbocʉ pʉgani cʉ̃ capiiparo jʉ̃goye itiani, “Cʉ̃ yʉ masĩẽtĩña Jesure,” yʉ mitogʉ —qũĩñupʉ̃ Jesús Pedrore.
30 Mas Jesus lhe disse:
31 Pedro pʉame bʉtioro tutuaro mena bairo qũĩnemoñupʉ̃: —Mʉ mena yʉre na capajĩã rocagamiatacʉ̃ãrẽ, “Cʉ̃ yʉ masĩẽtĩña Jesure,” ñitoetimajũcõãgʉ —qũĩñupʉ̃ Pedro Jesure. Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, Jesús cʉ̃ cabuerã cʉ̃ã nipetiro, bairo jeto qũĩñuparã.
31 Mas Pedro insistia com mais veemência: — Ainda que me seja necessário morrer com o senhor, de modo nenhum o negarei. E todos os outros diziam a mesma coisa.
32 Bairi Jesujãã ásúparã Getsemaní cawãmecʉtopʉ. Topʉ etari, bairo na ĩñupʉ̃ Jesús cʉ̃ cabuerãrẽ: —Ato ruicoteya mai. Jõ jãñurõpʉ Diore cʉ̃ jẽnigʉ yʉ átiya.
32 Então foram a um lugar chamado Getsêmani. Ali, Jesus disse aos seus discípulos:
33 Ĩ yaparo, Pedro, Santiago, bairi Juarẽ jõjãñurõpʉ na jʉ̃goásúpʉ Jesús. Bairo ácʉ́, bʉtioro tʉ̃goña yapapuayupʉ Jesús.
33 E, levando consigo Pedro, Tiago e João, começou a sentir-se tomado de pavor e de angústia.
34 Bairi atore bairo na ĩñupʉ̃ Pedrojããrẽ: —Riaʉre bairo yʉ tʉ̃goña yapapuaya. Mʉjãã pʉame cãniena, atoa yʉ mʉjãã cotewa.
34 E lhes disse:
35 Ĩ yaparo, na jʉ̃goye jãñurõpʉ ánemoñupʉ̃ Jesús. Ánemo yua, cʉ̃ rʉpopaturi mena etanumurĩ yepapʉ cʉ̃ riapére mucũmuáti, Diore qũĩ jẽniñupʉ̃, roro cʉ̃ cabaipeere Dios cʉ̃ canetõõbojaparore bairo ĩ.
35 E, adiantando-se um pouco, prostrou-se em terra; e orava para que, se possível, lhe fosse poupada aquela hora.
36 Atore bairo qũĩ jẽniñupʉ̃ Diore: “Caacʉ, mʉ cabooata, atie roro yʉ canetõpeere yʉ mʉ netõõbojagʉ. Bairopʉa, yʉ caborore bairo to baieticõãto. Mʉ caborore bairo roque to bai áto,” ĩ jẽniñupʉ̃.
36 E dizia:
37 Cabero tunu ásúpʉ Jesús, Pedrojãã na caãnopʉ. Bairo cacãnirãpʉ̃rẽ na etayupʉ. Bairi qũĩñupʉ̃ Jesús Pedrore: —Jĩcã hora ũnoacã cãniena, ¿yʉ mʉjãã cotemasĩẽtĩñati?
37 E, voltando, achou-os dormindo. E disse a Pedro:
38 Cãniena, wãmʉnʉcãrĩ Diore cʉ̃ jẽniña, wãtĩ mʉjããrẽ cʉ̃ canetõõẽtĩparore bairo ĩrã. Bairo mʉjãã cabomiatacʉ̃ãrẽ, mʉjãã rupaʉ pʉame tutuaetiya —na ĩñupʉ̃.
38 Vigiem e orem, para que não caiam em tentação; o espírito, na verdade, está pronto, mas a carne é fraca.
39 Ĩ yaparo, ásúpʉ tunu Jesús Diore cʉ̃ jẽninemoʉ ácʉ́. Á yua, cʉ̃rẽ cʉ̃ caĩjẽnijʉ̃goatatorea bairo qũĩ jẽninemoñupʉ̃ tunu.
39 Retirando-se de novo, orou repetindo as mesmas palavras.
40 Ĩ jẽni yaparo, tunucoásúpʉ Jesús Pedrojãã tʉpʉ. Bairo cacãnirãpʉ̃rẽ na etayupʉ tunu. Na pʉame wʉgoa cʉtiri ĩñapãã masĩẽsuparã. Bairi dope bairo qũĩ yʉ masĩẽsuparã.
40 E voltando, achou-os outra vez dormindo, porque os olhos deles estavam pesados; e não sabiam o que lhe responder.
41 Bairo na cabairo ĩña yua, ásúpʉ Jesús tunu Diore cʉ̃ jẽniácʉ́. Bairo jẽni yaparo, tunucoásúpʉ Jesús Pedrojãã na caãnopʉ. Merẽ itiani majũ natʉre etayupʉ. Bairo natʉ eta, atore bairo na ĩñupʉ̃: —¿Nopẽĩrã mai cacãnirãrẽ bairo mʉjãã nicõãnucũñati? Tocãrõã cãniña. Carorije cacʉ̃gorãrẽ Camasã Jʉ̃gocʉre, yʉ na canunirocaripaʉ etaya merẽ.
41 E, quando voltou pela terceira vez, Jesus lhes disse:
42 Bairi wãmʉnʉcãña. Jito, yʉre caĩbʉsʉjãbuitirocari majõcʉ pʉame marĩtʉ atíyami merẽ —na ĩñupʉ̃ Jesús Pedrojããrẽ.
42 Levantem-se, vamos embora! Eis que o traidor se aproxima.
43 Bairo cʉ̃ caĩãno, Judas, Jesús cʉ̃ cabuerã mena macããcʉ̃ jĩcãʉ̃ caãninucũmiatacʉ pʉame etayupʉ. Cʉ̃ mena capããrã camasã cʉ̃ã etayuparã. Na pʉame jarericapãĩrĩ, bairi yucʉ rʉcaari cʉ̃ãrẽ cʉ̃gori etayuparã. Sacerdote majã quetiuparã, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ cajʉ̃gobueri majã, bairi aperã judío majã cabʉtoa camasĩrã na cajoatana ãñuparã.
43 E logo, enquanto Jesus ainda falava, chegou Judas, um dos doze, e, com ele, uma multidão com espadas e porretes, vinda da parte dos principais sacerdotes, escribas e anciãos.
44 Mai, na caetaparo jʉ̃goye, Judas pʉame atore bairo na ĩñupʉ̃ Jesure cañeranárẽ: “Cʉ̃ wasopanarẽ ũpũrĩ yʉ cajẽnipaʉ pʉame, Jesús nigʉmi. Bairo mʉjãã pʉame cʉ̃ yʉ caáto ĩñarã, cʉ̃rẽ mʉjãã ñegarã. Cʉ̃ ñe, caroaro cʉ̃ jiya, cʉ̃rẽ mʉjãã neágarã,” na ĩñupʉ̃.
44 Ora, o traidor tinha dado a eles um sinal: “Aquele que eu beijar, é esse; prendam e levem-no com segurança.”
45 Bairo Judas Jesutʉ etari, atore bairo qũĩ jẽniñupʉ̃: —¡Cabuei, mʉ ãnimiñati! Bairo caroaro mena qũĩtori cʉ̃ ũpũñupʉ̃.
45 E logo que chegou, aproximando-se de Jesus, Judas disse: — Mestre! E o beijou.
46 Bairo cʉ̃ caáto, Judas mena caetari majã pʉame Jesutʉ etari, cʉ̃ ñecoásúparã yua.
46 Então eles agarraram Jesus e o prenderam.
47 Mai, bairo Jesure na caáto ĩñarĩ, jĩcãʉ̃ Jesús mena macããcʉ̃ pʉame sacerdote majã quetiupaʉ ʉ̃mʉrẽ cʉ̃ ãmorõrẽ cʉ̃ patañocõã joyupʉ.
47 Nisto, um dos que estavam ali, sacando da espada, feriu o servo do sumo sacerdote e cortou-lhe a orelha.
48 Bairo cʉ̃ caáto bero, atore bairo ĩñupʉ̃ Jesús cʉ̃rẽ cañerĩ majãrẽ: —¿Nopẽĩrã cajerutiri majõcʉ yʉ caãnorẽ bairo jarericapãĩrĩ mena, bairi yucʉ rʉcaari mena yʉ mʉjãã ñerã atíati?
48 Jesus lhes disse:
49 Tocãnacã rʉ̃mʉa mʉjãã watoa yʉ ãninucũãpʉ̃ templo wiipʉre. Bairo yʉ caãnimiatacʉ̃ãrẽ, ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ mʉjãã mena macããcʉ̃ yʉ ñeemi. Bairopʉa, nipetiro yʉ mʉjãã caátie Dios bʉsʉrica tutipʉ profeta majã na caĩquetibʉjʉ jʉ̃goyeticũrĩqũẽrẽ bairo baietaro baiya —na ĩñupʉ̃.
49 Todos os dias eu estava com vocês no templo, ensinando, e vocês não me prenderam; mas isto é para que se cumprissem as Escrituras.
50 Tipaʉ caãno yua, Jesús cʉ̃ cabuerã pʉame uwirã, Jesure rutiweyo peticoasuparã.
50 Então todos o deixaram e fugiram.
51 Bairo cʉ̃rẽ na cañeáto, jĩcãʉ̃ cawãmaʉ pʉame cʉ̃ cãnirĩ jutiro mena dʉrʉaturi ʉsa ásúpʉ.
51 Um jovem, coberto unicamente com um lençol, seguia Jesus. Eles o agarraram,
52 Bairo cʉ̃ cabairo, cʉ̃ cʉ̃ãrẽ cʉ̃ ñegamiñuparã. Cʉ̃rẽ na cañemiatacʉ̃ãrẽ, cʉ̃ cacãnirĩ jutirore tuwe rocacũ, jutii mácʉ̃ã atʉ ruticoásúpʉ.
52 mas ele largou o lençol e fugiu nu.
53 Bairi Jesure cañerĩ majã pʉame sacerdote majã quetiupaʉ majũ ya wiipʉ cʉ̃ neásúparã. Mai, ti wiire merẽ ãñuparã sacerdote majã quetiuparã, bairi aperã judío majã cabʉtoa camasĩrã, bairi Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ cajʉ̃gobueri majã cʉ̃ã ti ñamirẽ caneñaetaatana.
53 E levaram Jesus ao sumo sacerdote, e então se reuniram todos os principais sacerdotes, os anciãos e os escribas.
54 Bairi Jesure ti wiipʉ na caneátó, Pedro pʉame yoajãñurõpʉa na ĩña ʉsayupʉ. Bairo ti wiire na cajããetaro bero, Pedro cʉ̃ã etayupʉ ti wii macã yepapʉ. Bairi ti yepa ẽñotaricarore jããetari, templo coteri majã guardia mena ruiyupʉ. Na peerotʉ jũma ruiyupʉ Pedro cʉ̃ã.
54 Pedro seguiu Jesus de longe até o interior do pátio do sumo sacerdote e estava assentado entre os servos, aquentando-se ao fogo.
55 Bairi ti wii pupeapʉ sacerdote majã quetiuparã, bairi nipetiro Junta Suprema macããna mena Jesús cʉ̃ cayasiro boyuparã. Bairi, “¿di wãme carorije cʉ̃ ásupari?” ãmeo ĩ macãñuparã na majũ. “¿Dope bairo cʉ̃ caátaje wapa cʉ̃ marĩ pajĩãrotiyati?” Bairo ãmeo ĩmacãmirãcʉ̃ã, dope bairo cʉ̃ caátaje wapa cʉ̃ na capajĩãrotimasĩpeere bócaesuparã.
55 E os principais sacerdotes e todo o Sinédrio procuravam algum testemunho contra Jesus para o condenar à morte, mas não achavam nada.
56 Camasã capããrã Jesús cʉ̃ caĩrĩqũẽrẽ na caĩtonetõmiatacʉ̃ãrẽ, dope bairo jĩcã riseroa ĩ bʉsʉesuparã.
56 Pois muitos testemunhavam falsamente contra Jesus, mas os depoimentos não eram coerentes.
57 Bairi jĩcããrã na mena macããna wãmʉnʉcãrĩ atore bairo ĩtoyuparã mʉnana:
57 E, levantando-se alguns, testemunhavam falsamente, dizendo:
58 —Ãni Jesús, cʉ̃ caĩrĩqũẽrẽ jãã tʉ̃gowʉ. Bairo ĩwĩ: “Ati wii templo camasã na caqũẽnorĩ wiire yʉ rocacõãgʉ. Bairo áti yaparori, itia rʉ̃mʉ bero yʉ pʉame yʉ wasoanʉcõgʉ tunu ape wii camasã mee na caqũẽnorĩcã wii majũ yua,” ĩwĩ Jesús —qũĩ bʉsʉjãñuparã.
58 — Nós o ouvimos declarar: “Eu destruirei este santuário edificado por mãos humanas e, em três dias, construirei outro, não por mãos humanas.”
59 Bairo ĩ bʉsʉmirãcʉ̃ã, na caĩrĩjẽ cʉ̃ãrẽ jĩcãrõrẽ bairo tʉ̃goñarĩ bʉsʉmasĩẽsuparã.
59 Nem assim o testemunho deles era coerente.
60 Bairo na caĩquetibʉjʉro tʉ̃go, sumo sacerdote pʉame wãmʉnʉcãrĩ atore bairo qũĩñupʉ̃ Jesure: —¿Mʉna mee mʉrẽ na ĩñati? Roro mʉrẽ na caĩbʉsʉmiatacʉ̃ãrẽ, ¿nopẽĩ narẽ mʉ yʉetiyati? —qũĩ jẽniñañupʉ̃ Jesure.
60 E, levantando-se o sumo sacerdote, no meio, perguntou a Jesus: — Você não diz nada em resposta ao que estes depõem contra você?
61 Jesús pʉame cʉ̃ yʉeticõãñupʉ̃. Bairo cʉ̃ cayʉeto ĩña, atore bairo qũĩnemoñupʉ̃ tunu sumo sacerdote Jesure: —Jããrẽ cariape quetibʉjʉya: ¿Mʉ, Mesías, Dios nocãrõ Cañuʉ macʉ̃ mʉ ãniñati?
61 Jesus, porém, guardou silêncio e nada respondeu. O sumo sacerdote tornou a interrogá-lo: — Você é o Cristo, o Filho do Deus Bendito?
62 Bairo cʉ̃ caĩrõ, atore bairo qũĩñupʉ̃ Jesús: —Cʉ̃ã yʉ ãniña. Tunu bairoa ãme beroaca Nipetiro Carotimasĩ tʉpʉ cariape nʉgõãrẽ yʉ caruiparore mʉjãã ĩñamʉgõjogarã. Bairi tunu oco poa buseri watoapʉ ati yepare acʉ́ yʉ caruiató cʉ̃ãrẽ mʉjãã ĩñamʉgõjogarã —qũĩñupʉ̃ Jesús sumo sacerdotere.
62 Jesus respondeu:
63 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, sumo sacerdote pʉame cʉ̃ yaro jutirore tʉ̃gãworocacõã joyupʉ. Bairo átiri, atore bairo ĩñupʉ̃: —¡Roro majũ ĩcõãñami Diore, bairo cʉ̃ caĩata! Bairi roro cʉ̃ caĩrĩqũẽrẽ marĩrẽ caquetibʉjʉnemoparãrẽ na marĩ macãnemoetigarã.
63 O sumo sacerdote, rasgando as suas vestes, disse: — Por que ainda precisamos de testemunhas?
64 Merẽ marĩ majũã marĩ tʉ̃go yaparoya roro cʉ̃ caĩrĩjẽrẽ. Bairi, dope bairo cʉ̃ marĩ ánaati —na ĩñupʉ̃ sumo sacerdote cʉ̃ ya wiire caneñaatíatanarẽ. Bairo cʉ̃ caĩrõ, to macããna nipetirã pʉame bairo ĩñuparã: “Roro cʉ̃ caĩrĩjẽ wapa cʉ̃ marĩ pajĩã rocarotigarã,” jĩcãrõ ãmeo ĩ bʉsʉyuparã.
64 Vocês ouviram a blasfêmia. Qual é o parecer de vocês? E todos o julgaram réu de morte.
65 Bairo ĩ yaparo, jĩcããrã Jesure cʉ̃ riapépʉ ʉco eyotu epeyuparã. Bairi tunu cʉ̃ bapeyuparã. Aperã tunu cʉ̃ caapeere jutii asero mena jiyabiatori, cʉ̃ riapére cʉ̃ payuparã. Bairo átiri, qũĩ jẽniñañuparã: —¡Mʉ camasĩrĩjẽ jʉ̃gori jãã quetibʉjʉya! ¿Noa ãmerẽ mʉrẽ na paayati? —qũĩ epeyuparã to macããna Jesure. Templo wii coteri majã guardia majã cʉ̃ã Jesure cʉ̃ riapére paepeyuparã.
65 Alguns começaram a cuspir nele, a cobrir-lhe o rosto, a bater nele e a dizer-lhe: — Profetize! E os guardas davam-lhe bofetadas.
66 Bairo na cabaiãno, Pedro pʉame ti wii macã yepa majũrẽ ruiyupʉ. Bairo cʉ̃ caruiro, jĩcãõ sacerdote majã quetiupaʉ paabojari majõco pʉame qũĩñacõã maniáti, atore bairo qũĩñupõ: —Mʉ cʉ̃ã, Jesús, Nazaret macã macããcʉ̃ mena mʉ áñesẽãwʉ̃. Cʉ̃ã mʉ ãcʉ̃.
66 Estando Pedro embaixo no pátio, veio uma das empregadas do sumo sacerdote
67 — ausente —
67 e, vendo Pedro, que se aquecia, fixou os olhos nele e disse: — Você também estava com Jesus, o Nazareno.
68 Pedro pʉame ĩtori atore bairo cõ ĩñupʉ̃: —Yʉ masĩẽtĩña. ¿Ñe ũnierẽ yʉ mʉ jẽniñañati? Cʉ̃ yʉ masĩẽtĩña Jesure. Bairo cõ ĩ yaparo yua, ti yepa ẽñotarica jope tʉpʉ ásúpʉ Pedro. Bairo topʉ cʉ̃ caetanʉcãrõ, ãbocʉ pʉame piiyupʉ.
68 Mas ele negou, dizendo: — Não o conheço, nem compreendo o que você está falando. E saiu para o pórtico. E o galo cantou.
69 Cabero tunu carõmio Pedrore qũĩñarĩ atore bairo na ĩñupõ tunu cõtʉ caãnarẽ: —Ãni cʉ̃ã, Jesús, Nazaret macããcʉ̃ mena cabapacʉti nucũatacʉ ãcʉ̃mi.
69 E a empregada, vendo-o, tornou a dizer aos que estavam ali: — Este é um deles.
70 Pedro pʉame cõ ĩtonemoñupʉ̃ tunu: —¡Cariape Dios mena mʉ ñiña! Cʉ̃ yʉ masĩẽtĩmajũcõãña Jesure. Cabero tunu to macããna Pedrotʉ etari bairo qũĩñuparã: —Bairo ĩcũʉ̃ miña. Mʉa, Jesús mena macããcʉ̃ majũ mʉ ãniña. Mʉ cabʉsʉrije cʉ̃ã Galilea macããna na cabʉsʉrore bairo mʉ bʉsʉya. Bairi na mena macããcʉ̃ mʉ ãniña.
70 Mas ele negou outra vez. E, pouco depois, os que estavam ali disseram outra vez a Pedro: — Com certeza você é um deles, porque também é galileu.
71 Bairo na caĩrõ tʉ̃go, Pedro pʉame na ĩtonemoñupʉ̃ tunu: —¡Tame, cariape Dios mena ñiña! Netõjãñurõ merẽ mʉjããrẽ, “¡Cʉ̃ yʉ masĩẽtĩña!” mʉjãã ñimiñajã —na ĩñupʉ̃.
71 Ele, porém, começou a praguejar e a jurar: — Não conheço esse homem de quem vocês estão falando!
72 Bairo Pedro cʉ̃ caĩto ãnipaʉa, ãbocʉ pʉame piinemoñupʉ̃ tunu. Bairo cʉ̃ capiiro, Pedro pʉame tʉ̃goña bocayupʉ Jesús cʉ̃ cʉ̃ caĩatajere. “Pedro, ãmeacã ãbocʉ pʉgani cʉ̃ capiiparo jʉ̃goye itiani, ‘Cʉ̃ yʉ masĩẽtĩña Jesure,’ yʉ mitogʉ,” cʉ̃ caĩatajere tʉ̃goña bocayupʉ. Bairo tʉ̃goña bocari yua, bʉtioro otiyupʉ Pedro.
72 E no mesmo instante o galo cantou pela segunda vez. Então Pedro se lembrou da palavra que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante duas vezes, você me negará três vezes.” E, caindo em si, começou a chorar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.