João 8
Carapana NT (CBC_WBT) vs NTLH
1 Jesús pʉame roque Jerusalẽpʉ tʉari, Olivo cawãmecʉti buropʉ ámí.
1 [Depois todos foram para casa, mas Jesus foi para o monte das Oliveiras.
2 Bairo cabusuri rʉ̃mʉ caãno Dios ya wii templo wii ámí Jesús tunu. Bairo to macããna camasã Jesure qũĩñarĩ, cʉ̃ tʉpʉ neñapowã, cʉ̃ caquetibʉjʉrijere tʉ̃gogarã. Bairo na cabairo ĩñaʉ, Jesús pʉame topʉ ruiri na quetibʉjʉ jʉ̃gowĩ.
2 De madrugada ele voltou ao pátio do Templo, e o povo se reuniu em volta dele. Jesus estava sentado, ensinando a todos.
3 Bairo narẽ cʉ̃ caquetibʉjʉãnipaʉre, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caquetibʉjʉcũrĩqũẽrẽ cajʉ̃gobueri majã, bairi fariseo majã cʉ̃ã Jesús tʉpʉ etawã. Jĩcãõ carõmio cõ manapʉ mee caãcʉ̃ mena roro caátiatacore nipetiro camasã na caĩñajoropʉ cõ ne etawã.
3 Aí alguns mestres da Lei e fariseus levaram a Jesus uma mulher que tinha sido apanhada em adultério e a obrigaram a ficar de pé no meio de todos.
4 Bairo cõ ne eta yua, atore bairo qũĩwã Jesure: —Jãã Quetiupaʉ, atio carõmio cõ manapʉ mee caãcʉ̃ mena roro caácore jãã bócaetaapʉ.
4 Eles disseram: — Mestre, esta mulher foi apanhada no ato de adultério.
5 Marĩ ñicʉ̃ Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩcã tutipʉ, cõrẽ bairo caánarẽ ʉ̃tã rupaa mena wẽẽjĩãre rotiyupi. ¿Mʉate, dope bairo miñati? —qũĩ jẽniñañuparã fariseo majã Jesure.
5 De acordo com a Lei que Moisés nos deu, as mulheres adúlteras devem ser mortas a pedradas. Mas o senhor, o que é que diz sobre isso?
6 Tore bairo qũĩ jẽniñawã Jesure, roro cʉ̃ bʉsʉáto, ĩrã. Na quetiuparãrẽ cʉ̃ caĩrĩjẽrẽ bʉsʉjãbuitigarã ĩwã. Bairo na caĩrõ tʉ̃gori, Jesús pʉame mubianumuáti yua, cʉ̃ wãmojũã mena yepapʉ woawĩ.
6 Eles fizeram essa pergunta para conseguir uma prova contra Jesus, pois queriam acusá-lo. Mas ele se abaixou e começou a escrever no chão com o dedo.
7 Bairo cʉ̃rẽ na cajẽniña jãnaeto tʉ̃gori, camubiatacʉ wãmʉ nʉcãrĩ, atore bairo na ĩwĩ Jesús: —Mʉjãã mena macããcʉ̃ jĩcãni ũno carorije caátiñaetacʉ cʉ̃ caãmata, ʉ̃tããrẽ nerĩ, cõrẽ cʉ̃ wẽẽ jʉ̃goáto —na ĩwĩ.
7 Como eles continuaram a fazer a mesma pergunta, Jesus endireitou o corpo e disse a eles:
8 Bairo ĩ yaparo, yepapʉ mubia numuáti tunu, cʉ̃ wãmojũã mena woatunemowĩ.
8 Depois abaixou-se outra vez e continuou a escrever no chão.
9 Bairo cʉ̃ caĩrĩjẽrẽ tʉ̃gori fariseo majã pʉame witipeticõámá, jĩcãʉ̃rĩ jeto yua. Mai, cabʉtoa pʉame witiájʉ̃gowã. Na bero aperã cʉ̃ã witiámá. Bairi Jesús pʉame jĩcãʉ̃ã carõmio mena tuacõãwĩ.
9 Quando ouviram isso, todos foram embora, um por um, começando pelos mais velhos. Ficaram só Jesus e a mulher, e ela continuou ali, de pé.
10 Bairo cabero wãmʉnʉcãrĩ, carõmio jĩcãõã cõ caãno ĩñaʉ, atore bairo cõ ĩwĩ: —¿Mʉrẽ cabʉsʉjãatana noo na áyati? ¿Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃, “Mʉ carorije wapa mʉ buicʉtiya,” caĩ ũcʉ̃ cʉ̃ maati yua? —cõ ĩwĩ Jesús carõmiorẽ.
10 Então Jesus endireitou o corpo e disse:
11 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go: —Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ maniñami —qũĩwõ. Bairo cõ caĩrõ, Jesús pʉame atore bairo cõ ĩwĩ tunu: —Yʉ cʉ̃ã, “Mʉ buicʉtiya,” mʉ ñiecʉ̃. Tunu ácója. Carorijere átinemoeticõãña yua —cõ ĩwĩ Jesús carõmiorẽ.
11 — Ninguém, senhor! — respondeu ela. Jesus disse:
12 Cabero tunu Jesús camasãrẽ na quetibʉjʉnemogʉ, atore bairo na ĩ cõña quetibʉjʉwĩ: —Ati ʉmʉrecóo macããnarẽ cajĩñawoʉre bairo caãcʉ̃ yʉ ãniña. Bairi ni ũcʉ̃ yʉre catʉ̃goʉsaʉ pʉame caroaro cariape tʉ̃goñamasĩgʉmi. Tie cʉ̃ yʉ camasĩõjorije jʉ̃gori yeri capetieti pũnarẽ cʉ̃gogʉmi —na ĩwĩ Jesús.
12 De novo Jesus começou a falar com eles e disse:
13 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃gorã, atore bairo qũĩwã fariseo majã Jesure: —Mʉ majũã mʉ caátiãnipeere quetibʉjʉ mʉ átiya. Apei mʉrẽ cajʉĩnemoʉ mácʉ̃mi. Bairi mʉ caquetibʉjʉrije wapa maa —qũĩwã Jesure.
13 Os fariseus disseram a Jesus: — Agora você está falando a favor de você mesmo. Por isso o que você diz não tem valor.
14 Bairo na caĩrõ tʉ̃gori yua, atore bairo na ĩwĩ Jesús fariseo majãrẽ: —Yʉ majũã yʉ caátiãninucũrĩjẽrẽ yʉ caquetibʉjʉmiatacʉ̃ãrẽ, yʉ caĩquetibʉjʉrije caãnimajũrĩjẽ majũ nicõãña. Yʉ caãnatõrẽ, bairi tunu yʉ caápáropʉ cʉ̃ãrẽ yʉ masĩña. Mʉjãã pʉame roque, “Topʉ caatácʉ niñami,” o “Topʉ caápáʉ niñami,” yʉ mʉjãã ĩ masĩẽtĩña.
14 Jesus respondeu:
15 Ati ʉmʉrecóo macããna na caĩñabesenucũrõrẽ bairo mʉjãã ĩñabeseya mʉjãã cʉ̃ã. Yʉ pʉame roque ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ caátiãnie jʉ̃gori ñiñabeseetiya.
15 Vocês julgam de modo puramente humano; mas eu não julgo ninguém.
16 Bairo yʉ caápata roque, cariapea mʉjããrẽ ñiñabesebujioʉ. Yʉ majũã yʉ caboro ñiñabese masĩẽtĩña. Yʉ Pacʉ yʉre cajoricʉ mena roque ñiñabese masĩña.
16 E, se eu julgar, o meu julgamento é verdadeiro porque não julgo sozinho, pois o Pai, que me enviou, está comigo.
17 Mʉjããrẽ carotirije, atore bairo niña: Apei jĩcãʉ̃ cʉ̃ caátajere pʉgarã camasã na caĩñarĩqũẽrẽ quetibʉjʉrã, na pʉgarãpʉa caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni na caĩquetibʉjʉ netõata, na caquetibʉjʉrije cariape niña, ĩ quetibʉjʉya.
17 Na
18 Bairo bairi yʉa, jĩcãʉ̃ yʉ ãniña, “Yʉ caátiãnierẽ cariapea niña,” caĩquetibʉjʉ. Yʉ Pacʉ yʉre cajoricʉ cʉ̃ã torea bairo jĩcãrõ tʉ̃ni quetibʉjʉyami. Bairi jãã yaye quetire mʉjãã catʉ̃goʉsaro ñuña —na ĩwĩ Jesús judío majã quetiuparãrẽ.
18 Eu dou testemunho a respeito de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho a meu respeito.
19 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃gorã, atore bairo qũĩ jẽniñanemowã Jesure tunu: —¿Toroquere, noopʉ mʉ pacʉ cʉ̃ ãnicʉti? Bairo cʉ̃rẽ na cajẽniñarõ tʉ̃go, atore bairo na ĩ yʉwĩ Jesús: —Yʉre mʉjãã masĩẽtĩña. Bairi yʉ Pacʉ roquere nemorõ mʉjãã masĩẽna. Yʉre mʉjãã camasĩata, yʉ Pacʉ cʉ̃ãrẽ mʉjãã masĩbujiorã.
19 — Onde está o seu pai? — perguntaram. Jesus respondeu:
20 Mai Jesús, bairo atiere na quetibʉjʉ, Dios ya wii templo wiipʉ ãmi. Camasã dinero jorã na cajããrĩ patari tʉpʉ nucũwĩ. Topʉ cʉ̃ caãno, judío majã quetiuparã dope bairo roro cʉ̃ átimasĩẽma. Dios cʉ̃rẽ cʉ̃ cacũrĩcã rʉ̃mʉ caetaetoi, cʉ̃ ñemasĩẽma mai.
20 Jesus disse essas coisas quando estava ensinando no pátio do Templo, perto da caixa das ofertas. Ninguém o prendeu porque ainda não tinha chegado a sua hora.
21 Atore bairo na ĩnemowĩ Jesús judío majã quetiuparãrẽ: —Caápáʉ yʉ ãniña. Bairo yʉ caátó bero, yʉ mʉjãã macãgarã. Bairo macãmirãcʉ̃ã, yʉ mʉjãã bócaetigarã. Yʉ caátípaʉpʉre mʉjãã ámasĩẽtĩña. Bairo bairi carorije mʉjãã caátiãninucũrĩjẽ mena mʉjãã baiyasicoagarã —na ĩwĩ Jesús.
21 Jesus disse outra vez:
22 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃gorã, judío majã quetiuparã pʉame atore bairo ãmeo ĩ jẽniñawã na majũ: —“Yʉ caátópʉre mʉjãã ámasĩẽna,” cʉ̃ caĩata, ¿cʉ̃ majũã pajĩãyasigʉ qũĩñati? —ĩwã na majũ.
22 Os líderes judeus disseram: — Ele diz que nós não podemos ir para onde ele vai! Será que ele vai se matar?
23 Bairo na caãmeoĩrõ tʉ̃gori, atore bairo na ĩ nemowĩ Jesús: —Mʉjãã, ati ʉmʉrecóo macããna mʉjãã ãniña. Yʉ pʉame roque jõbuipʉ macããcʉ̃ yʉ ãniña. Ati yepa macããcʉ̃ mee yʉ ãniña.
23 Jesus continuou:
24 Bairi merẽ cajʉ̃goye torea bairo mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉapʉ: “Roro mʉjãã caátie wapa jʉ̃gori mʉjãã baiyasigarã,” mʉjãã ñiapʉ̃. “Mesías, Dios macʉ̃ majũã niñami,” yʉ mʉjãã ĩ tʉ̃goñaẽtĩña. Torena, roro mʉjãã caátinucũrĩjẽ mena mʉjãã baiyasigarã —na ĩwĩ Jesús judío majã quetiuparãrẽ.
24 Por isso eu disse que vocês vão morrer sem o perdão dos seus pecados. De fato, morrerão sem o perdão dos seus pecados se não crerem que “
25 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃gorã, atore bairo qũĩ jẽniñanemowã Jesure: —¿Mʉa, ni ũcʉ̃ majũ mʉ ãniñati? Bairo na caĩjẽniñarõ tʉ̃go, Jesús pʉame atore bairo na ĩwĩ: —Caãnijʉ̃goripaʉpʉa mʉjããrẽ merẽ yʉ caãnierẽ yʉ quetibʉjʉ jʉ̃gomiwʉ̃.
25 — Quem é você? — perguntaram a Jesus. Ele respondeu:
26 Apeyera tunu capee majũ niña mʉjããrẽ yʉ caquetibʉjʉgarije. Roro mʉjãã caátie jʉ̃gori mʉjããrẽ popiye yʉ caátipee cʉ̃ã niña. Yʉre cajoricʉ pʉame cariape caquetibʉjʉ niñami. Bairo bairi cʉ̃ caquetibʉjʉriquere catʉ̃goricʉ ãnirĩ mʉjãã ati yepa macããnarẽ cariapea mʉjãã yʉ quetibʉjʉnetõña —na ĩwĩ Jesús judío majã quetiuparãrẽ.
26 Existem muitas coisas a respeito de vocês das quais eu preciso falar e as quais eu preciso julgar. Porém quem me enviou é verdadeiro, e eu digo ao mundo somente o que ele me disse.
27 Bairo narẽ cʉ̃ caĩquetibʉjʉro, na pʉame cʉ̃ tʉ̃gomasĩẽma. Cʉ̃ pacʉre na ĩ quetibʉjʉ ĩmiwĩ Jesús.
27 Eles não entenderam que ele estava falando a respeito do Pai.
28 Bairi atore bairo na ĩnemowĩ Jesús: —Yʉ, Camasã Jʉ̃gocʉre, jõbui yucʉpãĩpʉ yʉre mʉjãã capapuaturotiropʉ, Mesías, Dios macʉ̃ majũ yʉ caãnierẽ mʉjãã ĩñamasĩgarã yua. Yʉa, yʉ Pacʉ yʉre cʉ̃ caquetibʉjʉricaro cãrõã mʉjãã camasãrẽ yʉ quetibʉjʉnucũña.
28 Por isso Jesus disse:
29 Yʉ Pacʉ yʉre cajoricʉ pʉame yʉ mena nicõãñami. Yʉ caátiãnierẽ ĩñarĩ catʉ̃goñaʉseani ãcʉ̃ ãnirĩ di rʉ̃mʉ ũno yʉ aweyoetiyami —na ĩwĩ Jesús.
29 Quem me enviou está comigo e não me deixou sozinho, pois faço sempre o que lhe agrada.
30 Bairo Jesús cʉ̃ caquetibʉjʉrijere tʉ̃gorã, to macããna capããrã camasã qũĩroa jʉ̃gowã Jesure.
30 Quando Jesus disse isso, muitos creram nele.
31 Cabero atore bairo ĩwĩ Jesús judío majã cʉ̃rẽ catʉ̃goʉsajʉ̃gorã pʉamerẽ: —Yʉ caquetibʉjʉrijere caroaro cariape mʉjãã catʉ̃goʉsa ãmata, yʉ yarã, yʉ cabueri majã majũ, mʉjãã tuagarã.
31 Então Jesus disse para os que creram nele:
32 Tunu bairoa cariape macããjẽ quetibʉjʉriquere mʉjãã masĩgarã. Bairo tiere caroaro cariape mʉjãã camasĩata, ni ũcʉ̃rẽ carotiecorãrẽ bairo mʉjãã baietigarã.
32 e conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃gori, atore bairo qũĩwã Jesure: —¿Nopẽĩ, “Ni ũcʉ̃rẽ carotiecorãrẽ bairo mʉjãã baietigarã,” jãã miñati? Jãã, Abraham ãnacʉ̃ pãrãmerã caãnibuipearã majũ jãã ãniña. Ni ũcʉ̃ cʉ̃ carotirijere caáticotenucũrĩcãrã mee jãã ãniña —qũĩwã Jesure.
33 Eles responderam: — Nós somos descendentes de Abraão e nunca fomos escravos de ninguém. Como é que você diz que ficaremos livres?
34 Jesús atore bairo na ĩnemowĩ tunu: —Cariape mʉjããrẽ ñiña: Nipetirã carorije caána roro na caátinucũrĩjẽrẽ jãnamasĩẽtĩñama. Bairi carorijere caátirotiecocõãninucũrã majũ tuayama.
34 Jesus disse a eles:
35 Jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ aperãrẽ paacoteri majõcʉ cʉ̃ caãmata, cʉ̃ ya wii macããna mena macããcʉ̃ ãmerĩcõã ninucũñami. Cʉ̃, quetiupaʉ macʉ̃ pʉame roque cʉ̃ ya wii macããna mena macããcʉ̃ majũ nicõã nigʉmi.
35 O escravo não fica sempre com a família, mas o filho sempre faz parte da família.
36 Torecʉ, yʉ, Dios macʉ̃ ãnirĩ carorije mʉjãã caátinucũrĩjẽrẽ carotiire mʉjãã netõbojaʉ acʉ́ yʉ apʉ́. Bairo mʉjããrẽ yʉ canetõbojaro bero, carorije macããjẽrẽ cajãnarĩcãrã majũ mʉjãã tuacõãgarã yua.
36 Se o Filho os libertar, vocês serão, de fato, livres.
37 Merẽ yʉ masĩña Abraham ãnacʉ̃ pãrãmerã majũ mʉjãã caãnierẽ. Cʉ̃ pãrãmerã nimirãcʉ̃ã, yʉ caquetibʉjʉrijere cabaibotiorã ãnirĩ yʉre mʉjãã pajĩãga coteãninucũña.
37 Eu sei que vocês são descendentes de Abraão; porém estão tentando me matar porque não aceitam os meus ensinamentos.
38 Yʉ Pacʉ yʉre cʉ̃ caquetibʉjʉrotijoriquerea mʉjãã yʉ quetibʉjʉnucũña. Mʉjãã pʉame roque mʉjãã pacʉ cʉ̃ carotirijere catʉ̃gorã ãnirĩ cʉ̃ caátore bairo mʉjãã átinucũña.
38 Eu falo das coisas que o meu Pai me mostrou, mas vocês fazem o que aprenderam com o pai de vocês.
39 Na pʉame atore bairo qũĩwã: —¡Jãã ñicʉ̃ ãnacʉ̃ majũ niñami Abraham! Bairo na caĩrõ, atore bairo na ĩwĩ Jesús tunu: —Abraham ãnacʉ̃ pãrãmerã majũ mʉjãã caãmata, cʉ̃ caátiãninucũñarĩcãrõrẽã bairo mʉjãã átiãnibujiorã.
39 — O nosso pai é Abraão! — responderam eles. Então Jesus disse:
40 Yʉ Pacʉ cʉ̃ caquetibʉjʉrije cariape caãnierẽ yʉ caquetibʉjʉmiatacʉ̃ãrẽ, yʉ mʉjãã pajĩãgaya. ¡Abraham ãnacʉ̃ pʉame tore bairo caápei ãñupĩ!
40 Mas eu lhes tenho dito a verdade que ouvi de Deus, e assim mesmo vocês estão tentando me matar. Abraão nunca fez uma coisa assim!
41 Mʉjãã pacʉ cʉ̃ caátinucũrõrẽ bairo mʉjãã átiya mʉjãã cʉ̃ã —na ĩwĩ Jesús. Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃gori, atore bairo qũĩwã: —Jãã pacʉa noo caboro átieperi na capũnaa cʉtana mee jãã niña. ¡Jããrã, jãã pacʉ Dios jĩcãʉ̃ã niñami!
41 Vocês estão fazendo o que o pai de vocês fez. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos; nós temos um Pai, que é Deus!
42 Jesús na ĩnemowĩ tunu: —Cariapea, “Dios, jãã pacʉa niñami,” mʉjãã caĩata, yʉ cʉ̃ãrẽ mʉjãã maibujiorã. Yʉa, Dios tʉpʉ caãnacʉ̃ yʉ apʉ́. Yʉ majũã yʉ caboro jʉ̃gori yʉ apéwʉ. Dios pʉame roque yʉre yʉ jowĩ.
42 Jesus disse a eles:
43 Bairi, ¿nopẽĩrã yʉ caquetibʉjʉrijere mʉjãã tʉ̃goʉsagaetiyati? Atore bairo niña: Yʉ caquetibʉjʉrijere catʉ̃gogaena ãnirĩ tiere mʉjãã tʉ̃gonʉcʉ̃bʉgogaetiya.
43 Por que é que vocês não entendem o que eu digo? É porque não querem ouvir a minha mensagem.
44 Mʉjãã pacʉ wãtĩ niñami. Cʉ̃ yarã mʉjãã ãniña. Bairi cʉ̃ caborije pʉamerẽ mʉjãã átiganucũña. Caãnijʉ̃goripaʉpʉa cañuecʉ̃ camasãrẽ capajĩãrei ãnijʉ̃goyupi. Cariape caápei majũ niñami. Jĩcã wãme ũnoacã cariape quetibʉjʉetinucũñami. Caĩtopai majũ niñami. Bairo caĩtopai ãnirĩ caĩtopairã pacʉ niñami.
44 Vocês são filhos do Diabo e querem fazer o que o pai de vocês quer. Desde a criação do mundo ele foi assassino e nunca esteve do lado da verdade porque nele não existe verdade. Quando o Diabo mente, está apenas fazendo o que é o seu costume, pois é mentiroso e é o pai de todas as mentiras.
45 Torena mʉjãã, cʉ̃ mena macããna ãnirĩ cariape macããjẽ yʉ caquetibʉjʉrije pʉamerẽ cariape mʉjãã tʉ̃goetiya.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 ¿Bairi ni pʉame mʉjãã mena macããcʉ̃, “Ati wãme carorijere caátacʉ majũ niñami,” cariapea yʉre qũĩ masĩñati? Cariape yʉ caquetibʉjʉrije to ãnimiatacʉ̃ãrẽ, ¿nopẽĩrã yʉre mʉjãã tʉ̃goʉsaetiyati?
46 Qual de vocês pode provar que eu tenho algum pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Dios yarã caãna caroaro tʉ̃goʉsayama Dios yaye quetire. Mʉjãã, Dios yarã mee ãnirĩ yʉ caquetibʉjʉrijere mʉjãã tʉ̃goʉsagaetiya —na ĩwĩ Jesús.
47 A pessoa que é de Deus escuta as palavras de Deus. Vocês não escutam as palavras de Deus porque vocês não são dele.
48 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃gori, atore bairo qũĩwã judío majã: —Samaria yepa macããcʉ̃ mʉ ãcʉ̃. Tore bairo ĩrã, cawãtĩ cʉ̃goʉ cariapea mʉrẽ jãã ĩña —qũĩ tutiwã Jesure.
48 Eles disseram a Jesus: — Por acaso não temos razão quando dizemos que você é
49 Bairo na caĩtutiro tʉ̃go, atore bairo na ĩwĩ Jesús: —Cawãtĩ cʉ̃goʉ mee yʉ ãniña. Yʉ Pacʉ roquere cʉ̃ nʉcʉ̃bʉgoʉ yʉ átiya. Mʉjãã pʉame roque yʉ caátiere ĩñarã, “Carorijere caácʉ niñami,” yʉ mʉjãã ĩnucũña.
49 Jesus respondeu:
50 Caroaro yʉ caátinucũrĩjẽrẽ ácʉ, “Caãnimajũʉ̃ niñami,” camasã yʉre na ĩáto ĩ mee yʉ baiya. Jĩcãʉ̃ pʉame yʉre camasã na caĩroapeere cʉ̃ caboro jʉ̃gori roque yʉ baiya. Bairi camasã yʉre caĩroaena pʉamerẽ popiye na baio joroque na átigʉmi.
50 Não procuro conseguir elogios para mim mesmo; mas existe alguém que procura consegui-los para mim, e ele é o Juiz.
51 Cariapea mʉjãã ñiña: Yʉ caquetibʉjʉrijere catʉ̃goʉsarã baiyasietigarãma —na ĩwĩ Jesús.
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem obedecer aos meus ensinamentos não morrerá nunca.
52 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃gori, atore bairo qũĩwã judío majã: —“Yʉ caquetibʉjʉrijere catʉ̃goʉsarã baiyasietigarãma,” mʉ caĩrĩjẽrẽ tʉ̃gori, cariapea, “Cawãtĩ cʉ̃goʉ majũã niñami,” mʉrẽ jãã ĩ masĩña. Cajʉ̃goye macããna profeta majã ãnana nipetirã baiyasi peticoasupa. Abraham ãnacʉ̃ cʉ̃ã baiyasicoasupi. Mʉ pʉame, ¿dopẽĩ, “Yʉ yaye quetire catʉ̃goʉsaʉ baiyasietigʉmi,” miñati?
52 Então eles disseram: — Agora temos a certeza de que você está dominado por um demônio! Abraão e todos os
53 ¿Mʉ pʉame jãã ñicʉ̃ Abraham ãnacʉ̃ netõrõ caãcʉ̃ majũ mʉ ãniñati? Profeta majã ãnana cʉ̃ã baiyasi peticoasupa. Bairo mʉ caĩbʉsʉata, ¿“Noa netõrõ caãcʉ̃ yʉ ãniña,” ĩ tʉ̃goñaʉ miñati?
53 Será que você é mais importante do que Abraão, o nosso pai, que morreu? E os profetas também morreram! Quem você pensa que é?
54 Bairo na caĩrõ, atore bairo na ĩwĩ Jesús: —Yʉ majũã, “Caroaro caácʉ yʉ ãniña,” yʉ caĩata, yʉ caquetibʉjʉrije wapa manibujioro. “Dios jãã pacʉ niñami,” mʉjãã caĩnucũmii pʉame yʉ caátiere ĩñajesonucũñami.
54 Ele respondeu:
55 Mʉjãã pʉame cʉ̃rẽ mʉjãã masĩẽtĩmajũcõãña. Yʉ roque cʉ̃rẽ yʉ masĩña. Cʉ̃rẽ masĩmicʉ̃ã, “Cʉ̃rẽ yʉ masĩẽtĩña,” yʉ caĩata, mʉjããrẽ bairoa caĩtoriquepai majũ yʉ ãnibujioʉ. Cariapea, “Cʉ̃rẽ yʉ masĩña,” mʉjããrẽ yʉ caĩata, ñuña. Bairi cʉ̃ carotirijere yʉ átinucũña.
55 Vocês nunca conheceram a Deus, mas eu o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei mentiroso como vocês; mas eu o conheço e obedeço ao que ele manda.
56 Mʉjãã ñicʉ̃ Abraham ãnacʉ̃ ati yepapʉ yʉ caátípa rʉ̃mʉrẽ queti tʉ̃gori, ʉseanijʉ̃goye cʉtiyayupi.
56 Abraão, o pai de vocês, ficou alegre ao ver o tempo da minha vinda. Ele viu esse tempo e ficou feliz.
57 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃gori, atore bairo qũĩwã judío majã tunu: —¿Cincuenta cʉ̃marĩ majũ cʉ̃goetimicʉ̃ã, “Abraham ãnacʉ̃rẽ cʉ̃ ñiñawʉ̃,” caĩrẽ bairo miñati?
57 — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão? — perguntaram eles.
58 Bairo na caĩrõ, atore bairo na ĩwĩ Jesús tunu: —Cariape mʉjããrẽ ñiña: Abraham ãnacʉ̃ cʉ̃ cabuiaparo jʉ̃goyepʉa merẽ yʉ ãnijʉ̃gowʉ.
58 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: antes de Abraão nascer, “ — respondeu Jesus.
59 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃gori, ʉ̃tã rupaa mena cʉ̃rẽ wẽjĩãgamiwã. Cʉ̃ pʉame ti wii, Dios ya wiipʉ caãniatacʉ na watoapʉ “Cʉ̃ jãã,” ĩ masĩã mano na witiweyocoámí yua.
59 Então eles pegaram pedras para atirar em Jesus, mas ele se escondeu e saiu do pátio do Templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.