Atos 16
Buang NT (BZH_PNG) vs VC
1 Ggovek log Paulus luho Silas ya deverup Derbe medeya Lustra ving. Lob Yesu yi hur ti nedo sagu arë nebë Timoti. Yuda avëh ti sën ayo neya timu vu Yesu lo nalu yi, gamaḳ Grik ti.
1 Chegou a Derbe e depois a Listra. Havia ali um discípulo, chamado Timóteo, filho de uma judia cristã, mas de pai grego,
2 Lob Kerisi-yi-alam vu Lustra los Ikonium denenër Timoti bë mehö nivesa.
2 que gozava de ótima reputação junto dos irmãos de Listra e de Icônio.
3 Paulus ahë ving Timoti bë na geving yi, lob ḳo yi merah* navi. In kwa vo bë alam Yuda sën denedo agu, lob vonġ nebë sënë in deraḳ ni bë Timoti ama Grik, om rëḳ dejuuk yi.
3 Paulo quis que ele fosse em sua companhia. Ao tomá-lo consigo, circuncidou-o, por causa dos judeus daqueles lugares, pois todos sabiam que o seu pai era grego.
4 Lob detetuu aggata medeya deyoh vu begganġ-bu nġahiseḳë, lob denevonġ ġaġek sën sinarë los ggev dejoo vu Yerusalem lo vu Kerisi-yi-alam pin gedenër vu sir bë desepa doḳ.
4 Nas cidades pelas quais passavam, ensinavam que observassem as decisões que haviam sido tomadas pelos apóstolos e anciãos em Jerusalém.
5 Lob mëm Kerisi-yi-alam devonġ ving niwëëk ata, log alam deneloḳ yam ving sir yoh vu buk, besir nġahiseḳë neraḳ.
5 Assim as igrejas eram confirmadas na fé, e cresciam em número dia a dia.
6 Devonġin bë dena distrik Asia* rëḳ Anon Vabuung nërin sir bë su dena denanër Anutu yi ġaġek vu alam Asia*. Lom verup detetuu aggata meya deḳo loḳ distrik Prugia los Galata.
6 Atravessando em seguida a Frígia e a província da Galácia, foram impedidos pelo Espírito Santo de anunciar a palavra de Deus na {província da} Ásia.
7 Lob ya deverup loḳ distrik Musia hir den atov, lom kwaj nevo bë dedoḳ na distrik Bitunia, rëḳ Yesu yi Anon Vabuung nërin sir.
7 Ao chegarem aos confins da Mísia, tencionavam seguir para a Bitínia, mas o Espírito de Jesus não o permitiu.
8 Lob deyoh ya Musia hir den atov meya deto Troas.
8 Depois de haverem atravessado rapidamente a Mísia, desceram a Trôade.
9 Lob Paulus lë nġaa nebë pesepsën loḳ buk, geMasedonia ti nare getahi ya vu yi bë, “Ġeġök loo meġenam distrik Masedonia meġedoḳ vu he!”
9 De noite, Paulo teve uma visão: um macedônio, em pé, diante dele, lhe rogava: Passa à Macedônia, e vem em nosso auxílio!
10 Paulus lë nġaa saga ggovek, log he pevis benesero yaġ in bë ajaḳ mana loo vahi distrik Masedonia, in he raḳ ni bë Anutu tahi he in bë he na nanër Bengö Nivesa vu alam sagu.
10 Assim que teve essa visão, procuramos partir para a Macedônia, certos de que Deus nos chamava a pregar-lhes o Evangelho.
11 Lob he raḳ yaġ vu Troas besesor maya Samotrakia. Log monbuk lob he ya verup Neapolis,
11 Embarcados em Trôade, fomos diretamente à Samotrácia e no outro dia a Neápolis;
12 baya verup Pilipi sën alam Rom yam denedo loḳ benyëġ böpata kesuu begganġ-bu pin vu distrik Masedonia lo. Lob he nado buk la vu nyëġ saga.
12 e dali a Filipos, que é a cidade principal daquele distrito da Macedônia, uma colônia {romana}. Nesta cidade nos detivemos por alguns dias.
13 Log Buk-sewahsën-yi* lob he heto mayoh bël nenga sën neggëp dus vu begganġ agi aggata avi, behe ya matöḳ vu nyëġ len teka sën alam Yuda denesupin sir medenejom raḳ loḳ lo. Lob he töḳ raḳ avëh la gedesupin sir medenedo bël saga nenga, lob he heto nado ving sir manër ġaġek ranġah vu sir.
13 No sábado, saímos fora da porta para junto do rio, onde pensávamos haver lugar de oração. Aí nos assentamos e falávamos às mulheres que se haviam reunido.
14 Lob Tuatira avëh ti arë nebë Ludia nġo he ġaġek sagi. Avëh sënë nevonġ huk monë yi raḳ tob mala saġap, geyö nejom raḳ vu Anutu yoh vu buk. Nenġo Paulus yi ġaġek lob Mehöböp ggërin ayo gebë nenga in.
14 Uma mulher, chamada Lídia, da cidade dos tiatirenos, vendedora de púrpura, temente a Deus, nos escutava. O Senhor abriu-lhe o coração, para atender às coisas que Paulo dizia.
15 Lob losho yi alam deripek bël ggovek loḳ nër bë, “Bë ham gwelë nabë sayoġ neya timu vu Mehöböp yönon, og ham doḳ nam medo sa begganġ.” Jij he niwëëk ata nebë sënë, lob he su ayoh vu bë ḳeyëh aye rë.
15 Foi batizada juntamente com a sua família e fez-nos este pedido: Se julgais que tenho fé no Senhor, entrai em minha casa e ficai comigo. E obrigou-nos a isso.
16 Buk ngwë lob tum he tetuu aggata maya nyëġ jomraḳsën-yi, loḳ hur avëh ti töḳ vu he loḳ aggata. Mehöti baġo avëh sënë tu yi nġaa meris, lob yi avëh sënë yutöḳsën benenër ġaġek vunsën ranġah. Lom avëh sagi ala neḳo monë böpata raḳ yi huk yutöḳsën sënë.
16 Certo dia, quando íamos à oração, eis que nos veio ao encontro uma moça escrava que tinha o espírito de Pitão, a qual com as suas adivinhações dava muito lucro a seus senhores.
17 Lob avëh sagi sepa he los Paulus metahi bë, “Anutu vavunë yi alam sënë yönon rot! Denenër aggata sën Anutu geḳo mehönon nah lo tato vu hil!”
17 Pondo-se a seguir a Paulo e a nós, gritava: Estes homens são servos do Deus Altíssimo, que vos anunciam o caminho da salvação.
18 Avëh sënë nevonġ nebë sënë raḳ buk, lob Paulus ni tebö raḳ, lom ggërin menër vu memö nipaya bë, “Senër raḳ Yesu Kerisi arë niwëëk vu honġ bë ġedëëin avëh sënë geġena!” Lob pevis bememö lëëin avëh geto meya.
18 Repetiu isto por muitos dias. Por fim, Paulo enfadou-se. Voltou-se para ela e disse ao espírito: Ordeno-te em nome de Jesus Cristo que saias dela. E na mesma hora ele saiu.
19 Lom avëh sagi ala lo pin delë bë hir baġosën degwa to meya, lob dejom Paulus luho Silas ahon mededadii luho ya telig vu alam ggev.
19 Vendo seus amos que se lhes esvaecera a esperança do lucro, pegaram Paulo e Silas e levaram-nos ao foro, à presença das autoridades.
20 Deḳo luho ya vu kiap log denër bë, “Alam Yuda luu sënë deyam in bë degevonġ bebeġö berup doḳ hil nyëġ.
20 Em seguida, apresentaram-nos aos magistrados, acusando: Estes homens são judeus; amotinam a nossa cidade.
21 In denenër bë hil sepa doḳ horek agga ti sën hil alam Rom hil su ayoh vu bë ġevonġ ma sepa doḳ rë lo.”
21 E pregam um modo de vida que nós, romanos, não podemos admitir nem seguir.
22 Lob alam pin deloḳ vu sir medenër ġaġek raḳ luho ving. Lob kiap kah luho hir tob ya in luho, log nër bedeveek luho raḳ beggi.
22 O povo insurgiu-se contra eles. Os magistrados mandaram arrancar-lhes as vestes para açoitá-los com varas.
23 Deveek luho rot ggovek, log detunġ luho loḳ ya ḳarabus gedenër niwëëk vu mehö neġin begganġ ḳarabus bë geġin luho nivesa.
23 Depois de lhes terem feito muitas chagas, meteram-nos na prisão, mandando ao carcereiro que os guardasse com segurança.
24 Mehö saga nġo ġaġek niwëëk sënë, lob tunġ luho loḳ ya begganġ ḳarabus ayo peggo, gedevingin luho vahaj ahon raḳ nġadoheng.
24 Este, conforme a ordem recebida, meteu-os na prisão inferior e prendeu-lhes os pés ao cepo.
25 Log buk vuheng raḳ lob Paulus lu Silas medo denejom raḳ los denevonġ raro vu Anutu, galam ḳarabus pin medo denenġo luho.
25 Pela meia-noite, Paulo e Silas rezavam e cantavam um hino a Deus, e os prisioneiros os escutavam.
26 Lob pevis bejemapi ggee böpata beggee raḳ begganġ ḳarabus los mudeng pin, lob repinġ pin tahinin avuti, gesëng puh in alam ḳarabus pin.
26 Subitamente, sentiu-se um terremoto tão grande que se abalaram até os fundamentos do cárcere. Abriram-se logo todas as portas e soltaram-se as algemas de todos.
27 Lob mehö neġin ḳarabus kedi melë bë repinġ pin tahinin, lom kuung bë alam ḳarabus to deya pin, lom tur yi paëp-yu-anil in bë yö tetev yi benadiiḳ.
27 Acordou o carcereiro e, vendo abertas as portas do cárcere, supôs que os presos haviam fugido. Tirou da espada e queria matar-se.
28 Rëḳ Paulus tahi niwëëk ya vu bë, “Su ġebasap honġ! In he pin nado!”
28 Mas Paulo bradou em alta voz: Não te faças nenhum mal, pois estamos todos aqui.
29 Log mehö neġin ḳarabus tahi bedeḳo ram yam. Log seröġ meluḳ ya ḳarabus ayo, rëḳ neggöneng rot genelëk, lob petev meneggëp loḳ Paulus lu Silas vahaj.
29 Então o carcereiro pediu luz, entrou e lançou-se trêmulo aos pés de Paulo e Silas.
30 Log li luho to meyah dobnë genër bë, “Mehö böp luho! Sa ġevonġ nabë va in Anutu geḳo sa nah vu yi?”
30 Depois os conduziu para fora e perguntou-lhes: Senhores, que devo fazer para me salvar?
31 Lob luho denër vu yi bë, “Ayom na timu vu Mehöböp Yesu, og rëḳ Anutu geḳo honġ los honġ alam geving nah vu yi.”
31 Disseram-lhe: Crê no Senhor Jesus e serás salvo, tu e tua família.
32 Lob mëm luho detateḳin Mehöböp yi ġaġek ranġah vu losho yi alam sën deneggëp loḳ yi begganġ lo.
32 Anunciaram-lhe a palavra de Deus, a ele e a todos os que estavam em sua casa.
33 Lob buk vuheng raḳ rëḳ ḳo luho beya meripek beggi niben. Lom pevis belosho yi alam pin deripek bël loḳ yiḳ buk saga.
33 Então, naquela mesma hora da noite, ele cuidou deles e lavou-lhes as chagas. Imediatamente foi batizado, ele e toda a sua família.
34 Log ḳo luho loḳ yah yi begganġ ayo bevo nos vu luho, log losho yi alam ayoj tee yi in ayoj ya timu vu Anutu.
34 Em seguida, ele os fez subir para sua casa, pôs-lhes a mesa e alegrou-se com toda a sua casa por haver crido em Deus.
35 Log heng to, lob kiap devonġ ahëvavu la ya medenër bë, “Ham gweḳo mehö luu saga vër in ḳarabus bedenah bej!”
35 Quando amanheceu, os magistrados mandaram os lictores dizer: Solta esses homens.
36 Lob mehö neġin ḳarabus yah menër ġaġek sënë vu Paulus bë, “Kiap devonġ ġaġek yam bë melu nah. Om melu dëëin begganġ ḳarabus na gemelu na los ġaġek nahub.”
36 O carcereiro transmitiu essa mensagem a Paulo: Os magistrados mandaram-me dizer que vos ponha em liberdade. Saí, pois, e ide em paz.
37 Rëḳ Paulus nër vu sir bë, “Aluu alam Rom, rëḳ alu su hevonġ nġaa nipaya ti in bë degetunġ aluu duḳ na ḳarabus rë. Gaḳ yö desis aluu meris mu raḳ alam pin malaj gedetunġ aluu yam ḳarabus. Log gwëbeng maḳ bë degetii aluu vunsën geto mena? Ma rot! Yö denam medegeli aluu geto menah dobnë.”
37 Mas Paulo replicou: Sem nenhum julgamento nos açoitaram publicamente, a nós que somos cidadãos romanos, e meteram-nos no cárcere, e agora nos lançam fora ocultamente... Não há de ser assim! Mas venham e soltem-nos pessoalmente!
38 Lob ahëvavu deḳo ġaġek sënë meyah denër vu kiap lo, lob kiap denġo bë luho alam Rom yönon, lom deggöneng rot.
38 Os lictores deram parte dessas palavras aos magistrados. Estes temeram, ao ouvir dizer que eram romanos.
39 Lob ya denër ġaġek nahub los kwaj paya vu luho gedeli luho to deyah dobnë. Log denër vu luho bë luho degevuu nyëġ sënë gedena.
39 Foram e lhes falaram brandamente. Pedindo desculpas, rogavam-lhes que se retirassem da cidade.
40 Lob luho to deya in begganġ ḳarabus, geto deyah Ludia yi begganġ, bedelë Kerisi-yi-alam bedenër ġaġek vahi vu sir in bë bo niwëëk doḳ ayoj. Log luho deya.
40 Saindo do cárcere, entraram em casa de Lídia, onde reviram e consolaram os irmãos. Depois partiram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.