Mateus 6
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NTLH
1 “Nyétêd póndé! Nyéēbɛ̄lē nsɔ́n ń Dyǒb âbɛl boŋ bad bényîn nyé. Nzé nyêbɛle nɛ̂, né nyéekudté nsábe wɛ́ɛ awɛ̂n Titɛ́ɛ awě adé á nkamlɛn ḿ mín.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 “Né-ɔɔ́, nzé ebage mod chǒm éche átógnɛ́né, weékūmē nkə́ŋ nɛ̂ŋgáne bad ábe bédoge yə̌l. Békume nkə́ŋ á ndáb é mekáne ne á dyad-tê wɛ́ɛ bad bédíí, âbɛl boŋ bényîn bɔ́. Ne mbále nlâŋge nyé mɛɛ́, bémáá ḿmab nsábe ńsyə̄ə̄l akud.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Boŋ nzé ebage mod chǒm éche átógnɛ́né, weébɛ̄lēʼ-sɛ ké awoŋ wɛ̌n awě étómtɛ́né adəŋ abíí.
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 Nɛ̂ dɛ́bɛ̌l mod ké nhɔ́g éebííʼɛ́ chǒm éche ébágé mɔ́. Dyǒb, awoŋ Titɛ́ɛ awě anyíne mam ḿme mébɛnled á eʼkoŋnéd-te mɔ́ɔ̄sābē wɛ.
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 “Nzé nyêkanneʼ, nyéekánnéʼ nɛ́ɛ bedog-badɛ́, ábe nzé békânneʼ bédəə atyéem á ndáb é mekáne ne á mbom, âbɛl boŋ bad bényîn bɔ́. Ne mbále nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, bémáá ḿmāb nsábe ńsyə̄ə̄l akud.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Boŋ pɛn, nzé mod akânneʼ, asɔ́l áwē toŋ-tê, ádīb ekob, boŋ ákānnē wɛ́ɛ eche sáŋ Dyǒbɛ awě mod éēnyīnɛ̄ɛ̄. Ene póndé awôŋ Titɛ́ɛ awě anyíneʼ mam ḿme médé á eʼkoŋnéd-te ǎsābē wɛ.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 Nzé nyêkánneʼ, nyéebádnán eʼyale mbád ne mbád, ngáne bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl bébɛlɛɛ́. Bébɛlé béwēmtān bán Dyǒb dɛ́wōg bɔ́ mekáne áyə̄le bébúdé eʼyale áte.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Nyéebág nɛ́ɛ bɔ́, áyə̄le Dyǒb, awɛ̂n Titɛ́ɛ, amaá abíi chǒm éche nyétógnɛ́né byánán nyɛ́ɛ̄sɛdéd mɔ́.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 Né-ɔɔ́, enɛ́n nyaa e mekáne chɔ́ɔ nyétə́ŋgɛ́né akáne,
9 Portanto, orem assim:
10 Ḿmōŋ nkamlɛn ńhyɛ ńtêd etə́l.
10 Venha o teu
11 Bag sé echɛd ndyééd e epun e bǐn êʼ chii.
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Lagsɛ́n sé ḿmɛd mbéb, ngáne sémpē sélagsanné mod tɛ́ɛ́ awě abɛlé sé mbéb.
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Weémwāg-sɛ sêhún á mekəgsɛn-tê, boŋ húd sé á mekáá mé Satan.
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 Nzé nyêlagsan bad mewusé ḿme bébɛ́nlé nyé, né Dyǒb Titɛ́ɛ awɛ̂n awě áde ámīn mɔ́mpē ǎlagsɛ́n nyé.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Boŋ nzé nyéēlagsán bad, né ké Dyǒb awɛ̂n Titɛ́ɛ éelagsɛ́nné nyé.
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 “Nzé edide yə̌l nzaa á mekáne-tê, weésudnéʼ ngáne bedog-badɛ́ bébɛlɛɛ́. Béchêmteʼ eʼsó á nló âbɛl boŋ bad béchem bán bédide yə̌l nzaa á mekáne-tê. Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́ bémáá ḿmāb nsábe ńsyə̄ə̄l akud.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Boŋ nzé edide yə̌l nzaa á mekáne-tê, éwōbē eʼsó, ésɛ̄dɛ̄-ʼɛ nló áte.
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 Bɛ̌l nɛ̂, âbɛl boŋ bad béechemé bán edide yə̌l nzaa á mekáne-tê, étōmɛɛ́ awôŋ Titɛ́ɛ awě mod éēnyīnɛ̄ɛ̄. Anyíneʼ mam ḿme médé á eʼkoŋnéd-te, mɔ́-ʼaá ǎsābē wɛ.
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 “Nyéēkoŋnád yə̌l nhɔn á nkǒŋsé wɛ́n, wɛ́ɛ síi ne ngag bɛ́bēbēdtē, bechîb-pɛ ámpē bébóó ndáb, béchíb.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Boŋ nyékoo ḿmɛ̄n nhɔn wɛ́ɛ síi ne ngag béebébédté, bechîb-pɛ ámpē béebóóʼɛ́ ndáb se béchíb.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Nyêbíí bán wɛ́ɛ nhɔn ḿbágkē mod, áhed dɔ́ɔ nlém-mɛ ḿbágkē mɔ́.
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 “Dǐd dɔ́ɔ ádé ngáne etrúkáŋ é yə̌l e mod. Nzé dǐd ákɛ́nlé wɛ áte, echoŋ yə̌l esyəə́l chɔ́mpē ebɛlé ekɛ́lé.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Nzé déekɛ̂nle, yə̌l chɔ́mpē ělōn wɛ áte ne ehíntɛ́n. Né-ɔɔ́, nzé chǒm éche ényînte nyé ekíde étímé abɛ́ chǒm éche étímté nyé á ehíntɛ́n-tê, né échê ehíntɛ́n échě nyɛ́bɛ̄ɛ̄ áte étōmtɛ̄n ngíne abɛ́.
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 “Modmod eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ abɛ́ mbəledɛ a bewóŋ bébɛ. Ǎlūmēd nhɔ́g edəŋge tómaa aníníí, kéʼɛ átīmɛ̄n nhɔ́g, abáŋ-ʼɛ aníníí áyə̄l. Weéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ebɛ́ mbəledɛ a bad bébɛ abɛ́ ahɔ́g. Weéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ebɛ́ mbəledɛ a Dyǒb se ebɛ́-ʼɛ mbəledɛ a mɔné.
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 “Né-ɔɔ́, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́ nyéētāgē áte á aloŋgé, se nyéhɔ̄bē nɛ́n bán cheé nyédyɛ̄ɛ̄, kéʼɛ nzé-chómé nyémwɛ̄ɛ̄, kéʼɛ cheé nyéwāāʼɛ̄ á yə̌l. Éesaá mbále bán aloŋgé átómé ndyééd-ɛ? Yə̌l-lɛ ámpē eésaá etógnɛ́n tómaa mbɔ́té-yɛ?
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Nyénɔne menɔn, méēwēnɛ̄ɛ̄ bwěm, méēpādɛ̄ɛ̄, méēwóo-ʼáa hǒm ádě békoŋgɛɛ́ medyɛ́. Kénɛ̂, Dyǒb awɛ̂n Titɛ́ɛ awě adé ámīn adídte mɔ́! Nyéebíiʼɛ́ bán nyêdé etógnɛ́n bwâmbwam tómaa menɔn-ɛ?
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 Nzɛ́-módɛ́ áwɛn tîntê ahɛle átāg áte kə́ə́ŋ, abád ké epun ehɔ́g áwē aloŋgé?
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 Cheé-ɔ̄ ékə́ə́ boŋ nyétagé áte áyə̄le mbɔ́té éche nyéwáaʼɛ́? Nyénɔneʼ mbonja éche édé á mehîn-te ngáne ékwogɛɛ́. Éebɛlɛ́ɛ́ ntǔ, éebaŋgɛ́ɛ́ mesaŋ.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, ké kə̂ŋ Solomonɛ ne ḿmē nhɔn ńsyə̄ə̄l eewáaʼaá mbɔ́té éche épédé échɛ́n mbonja ké pɔ́g eʼboŋ.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Nzé Dyǒb áhɛlɛsɛ áwāādtē eʼsum ábě éʼbâg chii boŋ chǎn béhɛ́ bɔ́ á dǔ, né éetómmé nyé awáad né-yɛ? Chán adúbe ádíí nyé mwǎmpīn nɛ́n?
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 Né-ɔɔ́ nyéētāgē áte bán, ‘Cheé sɛ́dyɛ̄ɛ̄? Cheé sɛ́mwɛ̄ɛ̄?’ Ké-ʼɛ bán, ‘Cheé sɛ́wāāʼɛ́?’
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 Bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl bɔ́ɔ béchyɛɛʼ âkud échɛ́n ndín é bwěm. Awɛ̂n Titɛ́ɛ awě adé ámīn abíí aá nyêtógnɛ́né ábɛ́n bwěm éʼsyə̄ə̄l.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Boŋ nyésébe nyé nyéhɛd mam mé nkamlɛn ń Dyǒb tómaa mam mésyə̄ə̄l, nyébɛle-ʼɛ ngáne Dyǒb áhɛdnɛɛ́ nyé. Nzé nyêbɛle nɛ̂, né Dyǒb dɛ́bɛ̌ nyé ábíníí bwěm éʼsyə̄ə̄l.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Né-ɔɔ́ nyéētāgē áte áyə̄le epun êʼ chǎn. Epun êʼ chǎn chěn éwōŋ ḿmē metake ḿme mɛ́kwognéd chɔ́. Epun tɛ́ɛ́ éwóó ḿmē metake.
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.