Lucas 17
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NAA
1 Yesuɛ anláá ábē bembapɛɛ aá, “Nyébíi bán mekəgsɛn ḿme mébɛlte bad mbéb métə́ŋgɛ́né nyé apii. Boŋ édé ngɔl ne kénzɛ́ɛ́ awě ǎpɛɛ́n mɔ́!
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Émbɛ̄ mboŋ né bêntəə́ ene ndín e mod sáŋkalaa a aláá á nkə́ŋ, bébwém mɔ́ á edíb-te, tómaa mɔ́ âbɛled ábɛ́n běndem mbéb.
2 Seria melhor para esse que uma pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço e fosse atirado no mar do que fazer tropeçar um destes pequeninos.
3 Nyétédɛn yə̌l póndé.
3 — Tenham cuidado. Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe-lhe.
4 Nzé apǎnné wɛ ngen saámbé áyə̄le epun é bǐn, boŋ apedé-ʼɛ áwōŋ ngen saámbé âchɔ́m alagsɛn aá, ‘Nhə̌ŋlɛ́né’, etə́ŋgɛ́né mɔ́ alagsɛn.”
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e sete vezes vier para lhe dizer: “Estou arrependido”, perdoe-lhe.
5 Bembapɛɛ bé nlómag bénlāā Sáŋgwɛ́ɛ́ bán, “Wéd sé adúbe áte.”
5 Então os apóstolos disseram ao Senhor: — Aumente-nos a fé.
6 Sáŋgwɛ́ɛ́ anhɔ́b aá, “Nzé nyênwóŋ adúbe áde ádé mwǎmpīn nɛ̂ŋgáne mbə́l-e-bǔ, né nyɛ́ɛ̄kamlɛ́n ádɛ́n alín dé eʼsáá bán, ‘Á-bwɛl, wubé ásē, ékɛ ésumɛn á edíb é nkwɛ̌-te’, éʼwógɛ́n-nɛ nyé.
6 Ao que o Senhor respondeu:
7 “Détêd bán, nyé mod nhɔ́g nyêwóó mbəledɛ awě akií nzag alíi, káa akií ânɔn ńdyɔŋ ḿ mbód. Nzé ahúú á nsɔ́n, chán wɛ́lāāʼɛ́ mɔ́? Wɛ̌lāā mɔ́ wɛɛ́, ‘Hyɛ̌ édyɛɛ ásē hɛ́n, édyɛ̂ ndyééd,’
7 — Qual de vocês, tendo um servo ocupado na lavoura ou em guardar o gado, lhe dirá quando ele voltar do campo: “Venha agora mesmo e sente-se à mesa”?
8 káa wɛɛ́, ‘Bɛlé mɛ ndyééd étômted mɛ, étyéem-mɛ á nkəg, kə́ə́ŋ ḿmad adyɛ́, boŋ ámbīd é póndé, wɛ-ʼɛ édyâg?’
8 Não é verdade que, ao contrário, lhe dirá: “Prepare o meu jantar. Apronte-se e sirva-me enquanto eu como e bebo. Depois, você pode comer e beber”?
9 Nyéláa mɛ ké wɛ̌sāgnɛ̄n ane mbəledɛ áyə̄le ábɛ́lé ḿme nsɔ́n?
9 Será que ele terá de agradecer ao servo por ter feito o que lhe havia ordenado?
10 Né-ɔɔ́ nyémpē, nzé nyêmaá chǒm ésyə̄ə̄l éche bétíínédé nyé abɛl, nyéhɔ̂b bán, ‘Sêdíi bembəledɛ ngɛ̂n, ḿmɛd nsɔ́n-naá sébɛ́lé sé ngáne.’ ”
10 Assim também vocês, depois de terem feito tudo o que lhes foi ordenado, digam: “Somos servos inúteis, porque fizemos apenas o que devíamos fazer.”
11 Áde Yesuɛ ákagké á Jerusalɛm, atóméʼáá á nchii ń nzii mé aloŋ á Samaria ne aloŋ á Galilia.
11 De caminho para Jerusalém, Jesus passava pelo meio de Samaria e da Galileia.
12 Asɔ́l áde ásɔ́lé mwǎ dyad nhɔ́g, antán bad dyôm ábe meləŋ mékóbé. Béntyēēm nchabnede,
12 Ao entrar numa aldeia, saíram-lhe ao encontro dez leprosos,
13 bélēbpē mɔ́ ne esaád bán, “A-Yesu, a-Sáŋ, sôn, wóg sé ngɔl!”
13 que ficaram de longe e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha compaixão de nós!
14 Áde ányíné bɔ́, anláá bɔ́ aá, “Nyékag wɛ́ɛ beprisɛ, nyélúmed bɔ́ yə̌l.” Áde békagkɛ́ nɛ̂, yə̌l é nsáŋ bɔ́.
14 Ao vê-los, Jesus disse: Aconteceu que, indo eles, foram purificados.
15 Bɔ́ mod nhɔ́g, annyín nɛ́n aá mɔ́dyɛɛ́ bwâm. Hɛ́ɛ átímé ámbīd, ákɛné Dyǒb ne ehɔ́b éche échə́gké.
15 Um dos dez, vendo que estava curado, voltou dando glória a Deus em alta voz
16 Ankwɛ Yesuɛ á mekuu, ásāgnān mɔ́. Anɛ́n mod abédɛ́ɛ mod a Samaria.
16 e prostrou-se com o rosto em terra aos pés de Jesus, agradecendo-lhe. E este era samaritano.
17 Yesuɛ ansɛdéd mɔ́ aáken, “Éesaá mbále bán nsáŋté nyé bad dyôm-ɛ? Héé ábíníí abog bédíí?
17 Então Jesus perguntou:
18 Nɛ́dē mod ké nhɔ́g ampée eétimɛɛ́ ámbīd âhyɛ dé abɛ Dyǒb mekɛnag, éetómɛɛ́ anɛ́n mod a nken-ɛ?”
18 Não se achou quem voltasse para dar glória a Deus, a não ser este estrangeiro?
19 Hɛ́ɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, “Tyéém ámīn, ékag. Ádôŋ adúbe ádídé wɛ bwâm.”
19 E lhe disse:
20 Befarisia bênsɛdéd Yesuɛ bánken, “Póndé ehéé nkamlɛn ń Dyǒb mɛ́pɛɛ́?” Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Nkamlɛn ń Dyǒb méesaá dyam áde mod ányînnɛɛ́ dǐd,
20 Indagado pelos fariseus sobre quando viria o Reino de Deus, Jesus lhes respondeu:
21 káa dyam áde mod áhɔ̄bpē aá, ‘Nɔnéʼ, mɔ̂mɛ́n,’ káa ‘mɔ̂míníí.’ Aáy, nkamlɛn ń Dyǒb ḿmáá abɛ́ átîntê echɛ̂n.”
21 Nem dirão: “Ele está aqui!” Ou: “Lá está ele!” Porque o Reino de Deus está entre vocês.
22 Hɛ́ɛ álâŋgɛɛ́ bembapɛɛ nɛ́n aá, “Eʼpun éʼ bǐn éʼhúɛ áʼsō ábe nyɛ́dəŋgé bán né nyênyín ké mbwɛ nhɔ́g ḿme Mwǎn-a-Moonyoŋ álūmēdtē nyé yə̌l, boŋ nyéenyínné.
22 A seguir, Jesus disse aos seus discípulos:
23 Bɛ́lāā nyé á póndé eched bán, ‘Mɔ̂nɛ́n,’ káa ‘Mɔ̂níníí,’ boŋ nyéeháŋtán bɔ́.
23 E dirão a vocês: “Ele está aqui!” Ou: “Lá está ele!” Não saiam nem sigam essa gente.
24 Áyə̄le, ngáne emwɛdmwɛd étómɛɛ́, boŋ épɛnté ngob e Dyǒb pɛd pɔ́g ne eníníí, nɛ̂ dɔ́ɔ epun éche Mwǎn-a-Moonyoŋ ápɛɛ́ ébɛ̄ɛ̄.
24 Porque assim como o relâmpago, que resplandece e brilha de uma extremidade do céu até a outra, assim será, no seu dia, o Filho do Homem.
25 Boŋ édɛ̂bɛ́ nɛ̂, atə́ŋgɛ́né metuné híin akud. Kə́ŋne enɛ́n nyoŋgɛl e bad eébāŋ mɔ́ áyə̄l.
25 Mas é necessário que primeiro ele padeça muitas coisas e seja rejeitado por esta geração.
26 Ngáne émbɛ̄ɛ̄ á póndé eche Noa, nɛ̂ dɔ́ɔ ébɛ̄ɛ̄ á póndé echě Mwǎn-a-Moonyoŋ.
26 Assim como foi nos dias de Noé, será também nos dias do Filho do Homem:
27 Bad bédyágéʼáá medyɛ́, bémwāg mǐm, baachóm béwóóʼáá bebaád, bebaád-tɛ békǎg á mewóŋgé kə́ə́ŋ ne mbwɛ ḿme Noa ásɔ́lé á bɔ̌lɛ éʼmbáá-te boŋ mbúú echó, mesɛ́n mélóne, méhōōd ábê bad bésyə̄ə̄l.
27 comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca, veio o dilúvio e destruiu todos.
28 Melemlem nɛ̂ dɔ́ɔ émbɛ̄ɛ̄ á póndé eche Lɔtɛ. Bad bédyágéʼáá medyɛ́, bémwāg mǐm, békābē dyɔn, béwēnē bwěm, bélōō-ʼɛ mendáb.
28 O mesmo aconteceu nos dias de Ló: comiam, bebiam, compravam, vendiam, plantavam e edificavam;
29 Boŋ mbwɛ ḿme Lɔtɛ ásyə́ŋgé á dyad á Sodom, ḿmê mbwɛ děn muú ne meláá ḿme méhyâŋtan, mémbīd ádyōb nɛ́ɛ mbúú, ńwúú ábê bad bésyə̄ə̄l.
29 mas, no dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e destruiu todos.
30 Melemlem nɛ̂ dɔ́ɔ ébɛ̄ɛ̄ ḿmê mbwɛ ḿme Mwǎn-a-Moonyoŋ ányīnnēdtē.
30 Assim será no dia em que o Filho do Homem se manifestar.
31 “Échê epun, mod awě adé á nnoŋ ń ndáb mîn áde nhɔn ńdíí mɔ́ á ndáb-te, eétɔgné asud ásē âhyɛ dé atéd mɔ́. Melemlem-ʼaá mod awě adé á nzag-tê, eétɔgné atim ámbīd á ndáb.
31 — Naquele dia, quem estiver no terraço e tiver os seus bens em casa não desça para tirá-los; e, de igual modo, quem estiver no campo não volte para trás.
32 Nyéwêmtɛn dyam áde dêmbɛnléd ne Lɔtɛ mwaád.
32 Lembrem-se da mulher de Ló.
33 Kénzɛ́ɛ́ awě awóó mewêmtɛn âsoŋ ádē aloŋgé, ǎbɔ̄d dɔ́. Kénzɛ́ɛ́-ʼɛ awě abɔ́dé ádē aloŋgé, né asoó dɔ́.
33 Quem tentar preservar a sua vida a perderá; e quem a perder, esse a salvará.
34 Á mbále, bad bébɛ bɛ́naá anɔŋ ahɔ́g nkuu, bétéd nhɔ́g, bétɛ̄dē aníníí.
34 Digo a vocês que, naquela noite, duas pessoas estarão numa cama: uma será levada, e a outra será deixada.
35 Bebaád bébɛ bɛ́kɔgé medyɛ́, bétéd nhɔ́g, bétɛ̄dē aníníí.”
35 Duas mulheres estarão juntas moendo trigo: uma será tomada, e a outra será deixada.
36 — ausente —
36 [Dois estarão no campo: um será tomado, e o outro será deixado.]
37 Dɔ́ɔ bembapɛɛ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bán “A-Sáŋ, héé nɛ̂ dɛ́bɛnlédté?” Yesuɛ antimtɛ́n bɔ́ aá, “Wɛ́ɛ ndim ḿbāgkē, áhed dɔ́ɔ benhɔgnɔnɛ́ béladnɛɛ́.”
37 Então perguntaram a Jesus: — Onde será isso, Senhor? Ele respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.