João 7
Parnai Yiang Sursĩ - Kinh Thánh tiếng Bru (BRU) vs NTLH
1 Vớt ki Yê-su pỡq pláh nheq cruang Cali-lê. Án tỡ ễq mut tâng cruang Yudê, yuaq cũai I-sarel tâng cruang ki yoc ễ cachĩt án.
1 Depois disso, Jesus começou a andar pela Galileia; ele não queria andar pela Judeia, pois os líderes judeus dali estavam querendo matá-lo.
2 Ma bo cheq ễ toâq tangái tỗp I-sarel cha bũi sanhữ Tangái Chóh Nloâh,
2 Aconteceu que a festa dos judeus chamada Festa das Barracas estava perto.
3 sễm ai Yê-su atỡng án neq: “O mới loŏh chíq tễ ntốq nâi, cớp pỡq chu cruang Yudê ễn, dŏq máh cũai ca puai mới têq hữm máh ranáq salễh mới táq.
3 Então os irmãos de Jesus disseram a ele: — Saia daqui e vá para a Judeia a fim de que os seus seguidores vejam o que você está fazendo.
4 Yuaq khân cũai aléq yoc cũai canŏ́h dáng ramứh án, ki án tỡ bữn táq ranáq cutooq. Máh ranáq ntrớu mới táq, cóq mới apáh yỗn dũ náq têq hữm.”
4 Pois quem quer ser bem-conhecido não deve esconder o que está fazendo. Já que você faz essas coisas, deixe que todos o conheçam.
5 Ma lứq sễm ai Yê-su toâp tỡ bữn sa‑âm án.
5 Até os irmãos de Jesus não criam nele.
6 Ngkíq Yê-su ta‑ỡi alới neq: “Tỡ yũah toâq ngư cứq apáh yỗn dũ náq dáng. Ma ngư anhia pỡq, bo léq la têq.
6 Ele respondeu:
7 Máh cũai tâng dỡi tỡ têq kêt anhia, ma alới kêt cứq yuaq cứq pai máh ranáq alới táq la sâuq lứq.
7 O mundo não pode ter ódio de vocês, mas tem ódio de mim porque eu afirmo que o que o mundo faz é mau.
8 Yỗn anhia pỡq cha bũi sanhữ Tangái Nloâh. Cứq tỡ yũah pỡq, yuaq ngư cứq pỡq tỡ yũah toâq.”
8 Vão vocês à festa, mas eu não vou porque a minha hora ainda não chegou.
9 Moâm Yê-su pai ngkíq, án noâng ỡt tâng cruang Cali-lê.
9 Jesus disse isso e ficou na Galileia.
10 Ma vớt sễm ai án khoiq pỡq Yê-su pỡq tê, ma án pỡq tooq tuoiq.
10 Depois que os seus irmãos foram à festa, Jesus também foi, mas fez isso em segredo e não publicamente.
11 Bân ntốq alới cha bũi, cũai I-sarel chuaq Yê-su cớp blớh neq: “Nléq án ki?”
11 Os líderes judeus o procuravam na festa e perguntavam: — Onde é que está aquele homem?
12 Cớp bữn clứng cũai ki táq ntỡng tễ Yê-su. Bữn án ca pai neq: “Yê-su la cũai o.”
12 Na multidão havia muita gente comentando sobre ele. Alguns diziam: — Ele é bom. — Não é não; ele engana o povo! — afirmavam outros.
13 Ma tỡ bữn noau khớn pai yỗn cũai canŏ́h tamứng, yuaq alới ngcŏh cũai sốt tỗp I-sarel.
13 Mas ninguém falava abertamente sobre ele porque todos tinham medo dos líderes judeus.
14 Tâng tapul tangái noau cha bũi sanhữ Tangái Nloâh. Ma catâm tangái pỗn Yê-su pỡq chu Dống Sang Toâr, cớp án tabŏ́q atỡng tâng ntốq ki.
14 Quando a festa já estava no meio, Jesus foi ao Templo e começou a ensinar.
15 Tỗp cũai I-sarel sâng dớt lứq, cớp alới blớh neq: “Nŏ́q án nâi tỡ yũah rien, ma án dáng sa‑ữi lứq?”
15 Os líderes judeus ficaram muito admirados e diziam: — Como é que ele sabe tanto sem ter estudado?
16 Yê-su ta‑ỡi alới neq: “Máh santoiq cứq atỡng anhia tỡ bữn toâq tễ cứq bữm, ma santoiq ki toâq tễ án ca ớn cứq toâq pỡ nâi.
16 Jesus disse:
17 Khân cũai aléq yoc ễ puai rangứh Yiang Sursĩ, cũai ki bữn dáng raloaih lứq santoiq cứq atỡng toâq tễ Yiang Sursĩ, tỡ la santoiq ki toâq tễ cứq bữm.
17 Quem quiser fazer a vontade de Deus saberá se o meu ensino vem de Deus ou se falo em meu próprio nome.
18 Cũai aléq atỡng parnai tễ án bữm, cũai ki chuaq ễq noau khễn án. Ma cũai aléq táq ranáq ễq noau khễn án ca ớn cũai ki toâq, cũai ki la cũai lứq pĩeiq, cớp án tỡ bữn bữn muoi ŏ́c ntrớu tỡ pĩeiq tâng mứt án.
18 Quem fala em seu próprio nome está procurando ser elogiado. Mas quem quer conseguir louvores para aquele que o enviou, esse é honesto, e não há falsidade nele.
19 Môi-se khoiq yỗn anhia bữn phễp rit Yiang Sursĩ. Ma tỡ bữn noau tễ anhia trĩh phễp rit ki. Yuaq nŏ́q anhia yoc ễ cachĩt cứq?”
19 Foi Moisés quem deu a
20 Cũai clứng ki ta‑ỡi Yê-su neq: “Thâi la samoât yiang sâuq payốh. Noau yoc ễ cachĩt thâi?”
20 A multidão respondeu: — Você está dominado por um demônio! Quem é que está querendo matá-lo?
21 Yê-su ta‑ỡi loah alới: “Cứq khoiq táq muoi ranáq salễh tâng Tangái Rlu mbỡiq muoi trỗ sâng; ma anhia sâng dớt.
21 Então Jesus disse:
22 Môi-se yỗn anhia táq rit cứt. Ma khân pĩeiq tâng Tangái Rlu, lứq anhia táq tê rit ki. (Ma lứq samoât rit nâi tỡ bữn toâq tễ Môi-se, ma rit nâi toâq tễ achúc achiac anhia.)
22 Vocês
23 Khân anhia têq táq rit cứt yỗn con samiang anhia tâng Tangái Rlu tỡ ễq táh phễp rit Môi-se, nŏ́q anhia ũan cứq cỗ cứq táq bán cũai a‑ĩ tâng Tangái Rlu?
23 Para não deixarem de cumprir a Lei de Moisés, vocês circuncidam um menino, mesmo no sábado. Então por que ficam com raiva de mim quando eu curo completamente uma pessoa no sábado?
24 Khân anhia hữm cũai táq ntrớu, anhia chỗi coâp tếq án. Ma khân anhia yoc ễ tếq án, cóq anhia tutuaiq yỗn dáng samoât lứq voai.”
24 Parem de julgar pelas aparências e julguem com justiça.
25 Bữn cũai tễ vil Yaru-salem blớh neq: “Cũai nâi tỡ, ca noau ễ cachĩt?
25 Algumas pessoas que moravam em Jerusalém perguntavam: — Não é este o homem que estão querendo matar?
26 Ma sanua án ntôm atỡng yỗn máh cũai tamứng, cớp tỡ hữm noau pai ntrớu án. Cũai sốt dáng nâng tỡ án nâi la Crĩt?
26 Vejam! Ele está falando em público, e ninguém diz nada contra ele! Será que as autoridades sabem mesmo que ele é o Messias ?
27 Hái khoiq dáng chơ tễ léq Yê-su nâi toâq, ma tữ Crĩt toâq, tỡ bữn noau dáng tễ léq án toâq.”
27 No entanto, quando o Messias vier, ninguém saberá de onde ele é; e nós sabemos de onde este homem vem.
28 Ngkíq Yê-su atỡng casang lứq tâng Dống Sang Toâr neq: “Anhia dáng cứq víq? Cớp anhia dáng tễ léq cứq toâq tỡ? Tỡ cỡn cứq chống ễ toâq. Ma án ca ớn cứq toâq, án ki la Yiang Sursĩ ca pĩeiq lứq. Ma lứq samoât, anhia tỡ bữn dáng án.
28 Quando estava ensinando no pátio do Templo, Jesus disse bem alto:
29 Ma cứq dáng án, yuaq cứq toâq tễ án, cớp án ớn cứq toâq.”
29 Mas eu o conheço porque venho dele e fui mandado por ele.
30 Moâm Yê-su pai ngkíq, bữn cũai yoc ễ cỗp án, ma tỡ bữn noau aloŏh atĩ yống án, yuaq tỡ yũah toâq ngư án cóq cuchĩt.
30 Então quiseram prender Jesus, mas ninguém fez isso porque a sua hora ainda não tinha chegado.
31 Ma tễ cũai clứng ki bữn sa‑ữi náq pruam sa‑âm Yê-su. Alới blớh neq: “Khân Crĩt toâq, lứq án táq ranáq salễh o clữi tễ án nâi táq tỡ?”
31 Porém muitas pessoas que estavam na multidão creram nele e perguntavam: — Quando o Messias vier, será que vai fazer milagres maiores do que este homem tem feito?
32 Tỗp Pha-rasi sâng cũai clứng ki táq ntỡng neq ngkíq tễ Yê-su. Ngkíq tỗp Pha-rasi cớp máh cũai sốt tỗp tễng rit sang Yiang Sursĩ, alới ớn ranễng alới pỡq cỗp Yê-su.
32 Os fariseus ouviram a multidão comentando essas coisas sobre Jesus, e por isso eles e os chefes dos sacerdotes mandaram guardas para o prenderem.
33 Ma Yê-su pai neq: “Noâng bĩq tangái sâng cứq ỡt cớp anhia. Vớt ki cứq chu loah pỡ án ca ớn cứq toâq.
33 Jesus disse:
34 Tangái ki anhia chuaq cứq, ma anhia tỡ ramóh cứq. Cớp ntốq cứq ỡt, anhia tỡ têq pỡq toâq ntốq ki.”
34 Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou.
35 Ngkíq cũai I-sarel ki manoaq blớh manoaq: “Ntốq léq cũai nâi ễ pỡq, ma hái chuaq tỡ ramóh án? Nâng án ễ pỡq pỡ cũai I-sarel ca ỡt cruang yơng, dŏq atỡng alới ca tỡ cỡn cũai I-sarel tâng cruang ki tỡ?
35 Então os líderes judeus começaram a comentar: — Para onde será que ele vai que não o poderemos achar? Será que ele vai morar com os judeus que moram no estrangeiro? Será que vai ensinar os não judeus?
36 Adớh án pai neq: ‘Anhia chuaq cứq, ma anhia tỡ bữn ramóh cứq.’ Cớp án pai neq hỡ: ‘Ntốq cứq ỡt, anhia tỡ têq toâq pỡq chu ntốq ki.’ Ntrớu toâp án pai ngkíq?”
36 O que será que ele quis dizer quando afirmou: “Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou”?
37 Tangái parsốt noau cha bũi Tangái Chóh Nloâh, tangái ki la toâr clữi tễ máh tangái nhũang. Tâng tangái ki Yê-su yuor tayứng cớp atỡng casang lứq neq: “Khân cũai sâng ễ khlac, cóq án toâq pỡ cứq cớp nguaiq.
37 O último dia da festa era o mais importante. Naquele dia Jesus se pôs de pé e disse bem alto:
38 Cũai aléq sa‑âm cứq, cũai ki cỡt samoât dỡq yỗn tamoong, án hoi níc tễ mứt pahỡm cũai ki. Ŏ́c ki khoiq noau chĩc tâng tâm saráq Yiang Sursĩ tễ mbŏ́q.”
38 Como dizem as
39 Yê-su pai ngkíq, án atỡng tễ Raviei Yiang Sursĩ. Cũai aléq sa‑âm Yê-su, nỡ‑ra cũai ki lứq bữn roap Raviei Yiang Sursĩ. Ma tangái ki Raviei Yiang Sursĩ tỡ yũah toâq, yuaq Yê-su tỡ yũah cuchĩt cớp chỗn chu paloŏng.
39 Jesus estava falando a respeito do Espírito Santo, que aqueles que criam nele iriam receber. Essas pessoas não tinham recebido o Espírito porque Jesus ainda não havia voltado para a presença gloriosa de Deus.
40 Tữ máh cũai sâng Yê-su pai ngkíq, Bữn noau pai neq: “Cũai nâi la lứq Cũai Tang Bỗq ca Yiang Sursĩ rưoh.”
40 Muitas pessoas que ouviram essas palavras afirmavam: — De fato, este homem é o
41 Ma cũai canŏ́h pai neq: “Lứq samoât án nâi la Crĩt.”
41 Outros diziam: — Ele é o E ainda outras pessoas perguntavam: — Mas será que o Messias virá da Galileia?
42 Tâm saráq Yiang Sursĩ tễ mbŏ́q pai Crĩt toâq tễ tŏ́ng toiq Davĩt. Cớp Crĩt cóq cỡt tâng vil Bet-lahem la vil Davĩt khoiq ỡt.”
42 As Escrituras Sagradas dizem que o Messias será descendente de Davi e vai nascer em Belém, onde Davi morou.
43 Ngkíq cũai clứng ki muoi tỗp pai nneq, muoi tỗp pai ngkíq, tễ Yê-su.
43 Então o povo se dividiu por causa dele.
44 Tâng tỗp ki bữn cũai yoc ễ cỗp Yê-su, ma tỡ bữn noau aloŏh atĩ yống án.
44 Alguns queriam prender Jesus, mas ninguém fez isso.
45 Vớt ki manoaq tễ tỗp kĩaq Dống Sang Toâr chu loah pỡ máh cũai sốt tỗp tễng rit sang Yiang Sursĩ, cớp pỡ tỗp Pha-rasi hỡ. Máh cũai sốt ki blớh cũai kĩaq ki: “Nŏ́q anhia tỡ bữn cỗp án?”
45 Os guardas voltaram para o lugar onde estavam os chefes dos sacerdotes e os fariseus , e eles perguntaram: — Por que vocês não trouxeram aquele homem?
46 Cũai ki ta‑ỡi neq: “Hếq tỡ nai sâng cũai aléq táq ntỡng ariang cũai nâi.”
46 Eles responderam: — Nunca ninguém falou como ele!
47 Tỗp Pha-rasi blớh loah: “Anhia noap tê máh parnai án phếq atỡng tỡ?
47 Então os fariseus disseram aos guardas: — Será que vocês também foram enganados?
48 Léq anhia hữm cũai sốt tỡ la cũai tễ tỗp Pha-rasi ma sa‑âm án?
48 Por acaso alguma autoridade ou algum fariseu creu nele?
49 Ma cũai clứng nâi la sacũl; alới tỡ dáng ntrớu tễ phễp rit Môi-se. Ngkíq yuaq Yiang Sursĩ dadŏq ễ táq alới ki.”
49 Essa gente que não conhece a Lei está amaldiçoada por Deus.
50 Bữn manoaq tễ tỗp cũai sốt ki, ramứh Ni-cudem. Nhũang ki án khoiq toâq ramóh Yê-su. Án blớh cũai sốt canŏ́h neq:
50 Mas Nicodemos, que era um deles e que certa ocasião havia falado com Jesus, disse:
51 “Khân puai rit hái, têq tỡ hái sữq cũai khân tỡ yũah blớh án tễ ranáq án táq?”
51 — De acordo com a nossa Lei não podemos condenar um homem sem ouvi-lo primeiro e descobrir o que ele fez.
52 Máh cũai sốt ki ta‑ỡi Ni-cudem neq: “Mới la toâq tễ cruang Cali-lê tê tỡ? Khân mới chuaq salĩq tâng tâm saráq Yiang Sursĩ, mới lứq tỡ bữn ramóh ntốq aléq ma atỡng tễ cũai tang bỗq Yiang Sursĩ toâq tễ cruang Cali-lê.”
52 — Por acaso você também é da Galileia? — perguntaram eles. — Estude as Escrituras Sagradas e verá que da Galileia nunca surgiu nenhum profeta .
53 Moâm ki tỗp alới loŏh tễ Dống Sang Toâr cớp chu loah pỡ dống alới.
53 — ausente —
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.