Mateus 26
Dónbeenì páaníi fĩnle vũahṹ (BOXNT) vs VC
1 Bìo ó o Yeesu bía hɔ̃́n bíoní so vó, ó o bía nɔn mí nì-kenínia yi:
1 — ausente —
2 «Mi zũ le hen làa wizooní bìo ɲun ká ho *Paaki sã́nú á à dí. Ó o *Nùpue Za ɓa à dé á à na ɓa à ɓúɛɛ ho *kùrùwá wán.»
2 Ye know that after two days the passover takes place, and the Son of man is delivered up to be crucified.
3 Á ɓa yankarowà ɲúnása lè ɓa *zúifùwa nì-kĩ́a wã́a kúaa mín wán ɓa yankarowà ɲúhṹso beenì na ɓa le Kayiifu lún yi.
3 Then the chief priests and the elders of the people were gathered together to the palace of the high priest who was called Caiaphas,
4 Ɓa wã̀anía tò le mí ì wìi o Yeesu ká mu yí zũ, á à ɓúe.
4 and took counsel together in order that they might seize Jesus by subtlety and kill him;
5 Ɓa wee bío: «Wa yí ko wa wìi wo ho sã́nú pã̀ahṹ. Ká wa wó mu, á ɓa zã̀amáa á à kánká mu bìo yi.»
5 but they said, Not in the feast, that there be not a tumult among the people.
6 Bìo ó o Yeesu wi ho Betanii lóhó yi o Simɔn na hĩ́a lé o *ɓùeré nìi zĩi á wee dí,
6 — ausente —
7 ó o hã́a ɓúi ɓueé zon ká a ɓuan ho dṹukó-za na sú lè ho ɲiló na sãmu sĩ á yàwá here. O hã́a mu vá ɓueé ɓó a Yeesu yi, ò o kúaa ho ɲiló mu o ɲúhṹ wán.
7 a woman, having an alabaster flask of very precious ointment, came to him and poured it out upon his head as he lay at table.
8 Bìo ó o nì-kenínia mɔn mu, á ɓa yiwa cã̀ mu yi, á ɓa wee bío: «Bìo kà yí nɔn bè-yáarè le?
8 But the disciples seeing it became indignant, saying, To what end {was} this waste?
9 Ho ɲiló mu ɲɔǹ lá dà à yɛ̀ɛ́ ho yàwá na here yi á à sanka ɓàn wárí á à na ɓa nì-khenia yi.»
9 for this might have been sold for much and been given to the poor.
10 Ó o Yeesu zũna bìo ɓa wee bío, ó o bía nɔn ɓa yi: «Mi wee zá là a hã́a mu le we? Bìo ó o wó làa mi á se.
10 But Jesus knowing {it} said to them, Why do ye trouble the woman? for she has wrought a good work toward me.
11 Ɓa nì-khenia bán làa mia á a kɛń mín wán fɛ́ɛɛ, ɛ̀ɛ ká ĩnɛ́n wón máa kɛń làa mia fɛ́ɛɛ.
11 For ye have the poor always with you, but me ye have not always.
12 Ho ɲiló mu ó o kúaa ĩ wán á fèra wíokaaráa ĩ sãnía ĩ nùuló bìo yi.
12 For in pouring out this ointment on my body, she has done it for my burying.
13 Le ĩ mì ho tũ̀iá na mia: Le Dónbeenì bín-tente wé buera lùe lée lùe yi, ho dĩ́míɲá ɓúenɓúen yi á ɓa à bío bìo ó o hã́a na kà wó, á ɓa à leéka a bìo.»
13 Verily I say to you, Wheresoever these glad tidings may be preached in the whole world, that also which this {woman} has done shall be spoken of for a memorial of her.
14 Lé mu ó o Yeesu nì-kenínia pírú ɲun nì-kéní na ɓa le Zudaa Isikariote wà van ɓa yankarowà ɲúnása cɔ̃́n, á vaá bía nɔn ɓa yi:
14 — ausente —
15 «Hen ká ĩ dó a Yeesu nɔn mia, á mi ì na webio miì?» Á ɓa mà le wɛ́n-hãani ɓóní làa pírú nɔn wo yi.
15 and said, What are ye willing to give me, and *I* will deliver him up to you? And they appointed to him thirty pieces of silver.
16 À lá bṹn ɲii wán ó o Zudaa wã́a wee cà bìo ó ò wé wé è déráa o Yeesu ɓa níi yi.
16 And from that time he sought a good opportunity that he might deliver him up.
17 Ho *búurú na á ɲa-fĩni yí dó yi sã́nú díró ɓàn nín-yání wizonle zoǹ, ó o Yeesu nì-kenínia wà ɓueé tùara a yi: «Lé wen á fo wi à wa wíoka ho *Paaki sã́nú dĩ́nló bìo yi.»
17 — ausente —
18 Ó o Yeesu wã́a bía nɔn ɓa yi: «Mi lɛ́n zo ho lóhó yi, ká mi zoó fò mín làa nùpue na, à mi bío na ɓànso yi: O Ɲúhṹso bía le mí pã̀ahṹ dɔ̃n, á lé ũnɛ́n cɔ̃́n á mí ɓueé dí ho Paaki sã́nú yi lè mí nì-kenínia.»
18 And he said, Go into the city unto such a one, and say to him, The Teacher says, My time is near, I will keep the passover in thy house with my disciples.
19 Á ɓa nì-kenínia wó bìo ó o Yeesu bía le ɓa wé, á wíokaa ho Paaki dĩ́nló bìo.
19 And the disciples did as Jesus had directed them, and they prepared the passover.
20 Bìo ho zĩihṹ dɔ̃n, ó o Yeesu lè mí nì-kenínia pírú ɲun kará ho dĩ́nló ɲúhṹ yi.
20 And when the evening was come he lay down at table with the twelve.
21 Bìo ɓa wee dí, ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Le ĩ mì ho tũ̀iá na mia: Minɛ́n nì-kéní lé yìa á à dé mi ì na.»
21 And as they were eating he said, Verily I say to you, that one of you shall deliver me up.
22 Ó o nì-kenínia yilera lùnkaa mu bìo yi làa sòobɛ́ɛ, á ɓa ɓúakáa wee tùa wo yi lè mí nì-kéní kéní. À yìa le: «Ɲúhṹso, mu lé mínɛ́n le?» À yìa le: «Mu lé mínɛ́n le?»
22 And being exceedingly grieved they began to say to him, each of them, Is it *I*, Lord?
23 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Yìa páanía zoó cã̀ làa mi, wón lé yìa á à dé mi ì na.
23 But he answering said, He that dips his hand with me in the dish, *he* it is who shall deliver me up.
24 O *Nùpue Za á à hí làa bìo le Dónbeenì bíonì vũahṹ bíaráa mu. Ká yìa màhã́ níi ì bè mu á ho yéréké è zo ɲúhṹ. Ɓànso yàá lá yí ton, se mu sṹaaní.»
24 The Son of man goes indeed, according as it is written concerning him, but woe to that man by whom the Son of man is delivered up; it were good for that man if he had not been born.
25 Ó o Zudaa na á à dé wo ò na á lá le bíonì ò o tùara: «Nì-kàránlo, á lé ĩnɛ́n le, tàá?» Ó o Yeesu bía nɔn wo yi: «Ũnɛ́n lé yìa bía mu.»
25 And Judas, who delivered him up, answering said, Is it *I*, Rabbi? He says to him, *Thou* hast said.
26 Bìo ɓa wee dí, ó o Yeesu lá ho búurú, á dó le Dónbeenì bárákà, ò o cɛ̀ɛkaa ho nɔn mí nì-kenínia yi ò o bía: «Mi fé là. Hón lé ĩ sãnía.»
26 — ausente —
27 Bṹn mɔ́n ó o lá le ɲuuníi dɛ̀ɛ na ho *dìvɛ̃́n wi yi, á dó le Dónbeenì bárákà ò o nɔn ho ɓa yi ó o bía: «Mi ɓúenɓúen fé ɲuka.
27 And having taken {the} cup and given thanks, he gave {it} to them, saying, Drink ye all of it.
28 Dén lé ĩ cãni na wíokaa wee zéení le Dónbeenì páaníi na le bò bìo, dén lé ĩ cãni na kúaará ɓa nùpua cɛ̀rɛ̀ɛ bè-kora sɛ́ndíaró bìo yi.
28 For this is my blood, that of the {new} covenant, that shed for many for remission of sins.
29 Le ĩ bío mu na mia: À lá bìo kà ɲii wán, á ĩ máa bĩní máa ɲu ho dìvɛ̃́n mu, fúaa nɔ̀nzoǹ na á ĩ khíi bĩní ì ɲu ho wàn Maá Dónbeenì bɛ́ɛnì yi.»
29 But I say to you, that I will not at all drink henceforth of this fruit of the vine, until that day when I drink it new with you in the kingdom of my Father.
30 Bṹn mɔ́n, á ɓa sía ho sã́nú lení à ɓa wà yòora hã Oliivewa vĩ̀nsĩ̀a ɓúee wán.
30 Depois do canto dos Salmos, dirigiram-se eles para o monte das Oliveiras.
31 O Yeesu wã́a bía nɔn mí nì-kenínia yi: «Ho tĩ́nɔ̀n-kéní na kà yi, ká mi ɓúenɓúen á à pĩ́ ĩ bìo. Mu bon. Mu túara le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi kà síi á ɓa wee kàrán:
31 Disse-lhes então Jesus: Esta noite serei para todos vós uma ocasião de queda; porque está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão dispersadas {Zc 13,7}.
32 Ɛ̀ɛ ká ĩ vèeró mɔ́n, á ĩ ì dí mí yahó vaá pa mia ho Kalilee kɔ̃hṹ yi.»
32 Mas, depois da minha Ressurreição, eu vos precederei na Galiléia.
33 Ó o Piɛre lá le bíonì á bía nɔn wo yi: «Hàrí à bìa ká ɓúenɓúen pĩ́ ũ bìo, á ĩnɛ́n wón máa pĩ́ mu hùúu.»
33 Pedro interveio: Mesmo que sejas para todos uma ocasião de queda, para mim jamais o serás.
34 Ó o Yeesu bía nɔn wo yi: «Le ĩ mì ho tũ̀iá na foǹ: Ho tĩ́nɔ̀n-kéní na kà yi, ó o kò-bɛ́ɛ máa wá, ká ũnɛ́n bía hã cúa-tĩn le fo yí zũ mi.»
34 Disse-lhe Jesus: Em verdade te digo: nesta noite mesma, antes que o galo cante, três vezes me negarás.
35 Ó o Piɛre bía: «Ĩ máa bío le ĩ yí zũ fo hùúu, hàrí ká ĩ ko á ĩ hí làa fo.» Á ɓa nì-kenínia na ká ɓúenɓúen bía mu bìo dà-kéní mu.
35 Respondeu-lhe Pedro: Mesmo que seja necessário morrer contigo, jamais te negarei! E todos os outros discípulos diziam-lhe o mesmo.
36 Ó o Yeesu lè mí nì-kenínia wã́a vaá dɔ̃n le lùe ɓúi na ɓa le Zɛtesemanii, ó o bía nɔn ɓa yi: «Mi kɛɛní hen, ká ĩnɛ́n wón á à lɛ́n ǹ va vaá hen, á vaá fìo.»
36 Retirou-se Jesus com eles para um lugar chamado Getsêmani e disse-lhes: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 Ò o fó a Piɛre là a Zebedee zàwa nùwã ɲun wàráa. Ó o yi wã́a ɓúakáa wee dè, á hácírí yáara.
37 E, tomando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se.
38 Ó o bía nɔn ɓa yi: «Ĩ hácírí yáara dàkhĩína. Ĩ ka lè ĩ máa fen. Mi kɛɛní hen làa mi à tĩní mí yìo.»
38 Disse-lhes, então: Minha alma está triste até a morte. Ficai aqui e vigiai comigo.
39 Bṹn mɔ́n ó o wã́a vá van cĩ́inú, á vaá lií ɓúrá, ò o wee fìo kà síi: «Ĩ Maá, ká mu lá dà à wé, à ũ yí le le lònbee na kà à yí mi. Ɛ̀ɛ ká ɓùeé. Ĩ yí le ĩnɛ́n sĩi bìo wé. Ũnɛ́n lé yìa sĩi bìo wé.»
39 Adiantou-se um pouco e, prostrando-se com a face por terra, assim rezou: Meu Pai, se é possível, afasta de mim este cálice! Todavia não se faça o que eu quero, mas sim o que tu queres.
40 Ò o bĩnía ɓuara mí nì-kenínia nùwã tĩn mu cɔ̃́n, á ɓueé yú ɓa à mu dãmu ɓó ɓa. Ó o bía nɔn o Piɛre yi: «Éee minɛ́n, le lɛ́ɛ̀rè dà-kéní na miì fání mi yìo yi á à fìo làa mi lé bṹn mí yí dàńna yí wó lon?
40 Foi ter então com os discípulos e os encontrou dormindo. E disse a Pedro: Então não pudestes vigiar uma hora comigo...
41 Mi fání mi yìo, à fìo, bèra a na à mi yí zo mu bè-kora wéró yi. O nùpue sĩi wee wé vá mu bè-tente wéro yi, ɛ̀ɛ ká ho pànká na ó o ò wé làa bũ lé hìa mia.»
41 Vigiai e orai para que não entreis em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 Ó o Yeesu bĩnía wà mu cúa-ɲun níi, á vaá wee fìo kà síi: «Ĩ Maá, hen ká le lònbee na kà yí dà máa dà ĩ wán ká le yí yú mi, à ũnɛ́n lé fo sĩi bìo pá wé.»
42 Afastou-se pela segunda vez e orou, dizendo: Meu Pai, se não é possível que este cálice passe sem que eu o beba, faça-se a tua vontade!
43 Ò o tĩ́n bĩnía ɓuara mí nì-kenínia cɔ̃́n, á ɓueé yú ɓa à mu dãmu ɓó ɓa. Ɓa yí dàńna yí fánía mí yìo.
43 Voltou ainda e os encontrou novamente dormindo, porque seus olhos estavam pesados.
44 Mu cúa-tĩn níi, ó o bĩnía wà, á tĩ́n vaá fìora mu bìo dà-kéní mu.
44 Deixou-os e foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Bṹn mɔ́n, ó o bĩnía ɓuara mí nì-kenínia cɔ̃́n, á ɓueé bía nɔn ɓa yi: «Mi dũma wee vũńka le? Mi loń, ho pã̀ahṹ dɔ̃n. O *Nùpue Za á ɓa à dé ɓa bè-kora wérowà níi yi.
45 Voltou então para os seus discípulos e disse-lhes: Dormi agora e repousai! Chegou a hora: o Filho do Homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores...
46 Mi hĩ́ní wa lɛ́n. Yìa á à dé mi ì na ɓueé dɔ̃n.»
46 Levantai-vos, vamos! Aquele que me trai está perto daqui.
47 Pã̀ahṹ na ó o Yeesu wee bío yi, à bṹn ó o Zudaa ɓueé dɔ̃n. O lé ɓa nì-kenínia pírú ɲun nì-kéní. Ɓa zã̀amáa na bò làa wó á ɓuan hã khà-túa lè hã bũ̀aa. Lé le *Dónbeenì yankarowà ɲúnása lè ɓa *zúifùwa *nì-kĩ́a lé bán tonkaa ɓa.
47 Jesus ainda falava, quando veio Judas, um dos Doze, e com ele uma multidão de gente armada de espadas e cacetes, enviada pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos do povo.
48 O Zudaa, yìa á à dé o Yeesu mu á à na, á zéenía bìo ɓa zã̀amáa á à zũńnáa wo. O bía: «Ĩ hĩ́a vaá tɛ̀ɛnía nùpue na yi lè le kɔ̃̀nbii, se wón lé yìa mi wee cà, à ɓa wã́a wìi wo.»
48 O traidor combinara com eles este sinal: Aquele que eu beijar, é ele. Prendei-o!
49 Ò o dɛ̀ɛnía wà ɓueé ɓó a Yeesu yi ò o bía nɔn wo yi: «Nì-kàránlo, foó.» Ò o tɛ̀ɛnía wo yi lè le kɔ̃̀nbii.
49 Aproximou-se imediatamente de Jesus e disse: Salve, Mestre. E beijou-o.
50 Ó o Yeesu bía nɔn wo yi: «Wàn bɔ̃́nlo, bìo fo wà ɓueé wé hen, à ũ wã́a wé.»
50 Disse-lhe Jesus: É, então, para isso que vens aqui? Em seguida, adiantaram-se eles e lançaram mão em Jesus para prendê-lo.
51 Á bìa wi là a Yeesu mu nì-kéní ɓúi dò mí khà-tóní ò o hà le Dónbeenì yankarowà ɲúhṹso beenì ton-sá nín-tĩánì ɲikãahṹ kúio.
51 Mas um dos companheiros de Jesus desembainhou a espada e feriu um servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
52 Ó o Yeesu wã́a bía nɔn wo yi: «Dé ũ khà-tóní mí lóorè yi. Lé bìo á bìa wee khuii hã khà-túa ɓúenɓúen khíi hí làa hã.
52 Jesus, no entanto, lhe disse: Embainha tua espada, porque todos aqueles que usarem da espada, pela espada morrerão.
53 Fo yí zũ ká ĩ lá dà à ve ĩ Maá le o ɓuee séení mi le? Ó o lá à dɛ̀ɛní ì tonka mí wáayi tonkarowà hĩn-táwá ká ɓa po kuio pírú ɲun le?
53 Crês tu que não posso invocar meu Pai e ele não me enviaria imediatamente mais de doze legiões de anjos?
54 Ɛ̀ɛ ká mu wó kà, á bìo túara le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi á à wé kaka ɲii ì síráa? Mu bon, ho vũahṹ mu yi á mu bía le lé kà síi á mu ko mu wéráa.»
54 Mas como se cumpririam então as Escrituras, segundo as quais é preciso que seja assim?
55 Bṹn mɔ́n ó o Yeesu bía nɔn ɓa zã̀amáa yi: «Mi so lá ko mi ɓua khà-túa làa bũ̀aa ɓuee wìiráa mi lòn nì-kã́anii le? Làa wizooní ɓúenɓúen ká ĩ lá wee wé kɛɛní le *Dónbeenì zĩ-beenì yi à kàrán ɓa nùpua á mi yí wìira mi.
55 Depois, voltando-se para a turba, falou: Saístes armados de espadas e porretes para prender-me, como se eu fosse um malfeitor. Entretanto, todos os dias estava eu sentado entre vós ensinando no templo e não me prendestes.
56 Ɛ̀ɛ ká bṹn ɓúenɓúen wó lée bèra a na, à le *Dónbeenì ɲi-cúa fɛɛrowà bìo na ɓa bía le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi à ɲii sí.» Á ɓa nì-kenínia ɓúenɓúen wã́a lùwa ɓa día a.
56 Mas tudo isto aconteceu porque era necessário que se cumprissem os oráculos dos profetas. Então os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Bìa wìira a Yeesu á ɓuan wo vannáa ɓa yankarowà ɲúhṹso na ɓa le Kayiifu cɔ̃́n. Lé bĩ́n á ho *làndá bìo zéenílowa lè ɓa *zúifùwa nì-kĩ́a kúaa mín wán yi.
57 Os que haviam prendido Jesus levaram-no à casa do sumo sacerdote Caifás, onde estavam reunidos os escribas e os anciãos do povo.
58 O Piɛre khɛ̀ra bò a Yeesu mɔ́n fúaa o Kayiifu lún, á vaá zoó páanía kará lè ɓa parowà, á wee loń bìo mu hĩ́a wéráa.
58 Pedro seguia-o de longe, até o pátio do sumo sacerdote. Entrou e sentou-se junto aos criados para ver como terminaria aquilo.
59 Ɓa yankarowà ɲúnása, lè ho làndá tũ̀iá fɛɛrowà ɓúenɓúen wee cà bìo ɓa à koonínáa o Yeesu yi á à bè yi ì síinínáa o ɲúhṹ á à na ɓa à ɓúe.
59 Enquanto isso, os príncipes dos sacerdotes e todo o conselho procuravam um falso testemunho contra Jesus, a fim de o levarem à morte.
60 Ká ɓa màhã́ yí yú bìo ɓúi, hàrí bìo ɓa nùpua cɛ̀rɛ̀ɛ pá wã́a ɓuara ɓueé koonía o yi mí cúee. Mu véeníi, á nùpua nùwã ɲun ɓúi
60 Mas não o conseguiram, embora se apresentassem muitas falsas testemunhas.
61 ɓuara ɓueé bía bìo kà: «O nìi mu bía le mí dà à fío le Dónbeenì zĩ-beenì á à bĩní ì so hã wizooní bìo tĩn yi.»
61 Por fim, apresentaram-se duas testemunhas, que disseram: Este homem disse: Posso destruir o templo de Deus e reedificá-lo em três dias.
62 Á ɓa yankarowà ɲúhṹso lií hĩ́nɔn yòó dĩ̀n ò o bía nɔn o Yeesu yi: «Bìo ɓa nùpua mu wee bío ũ dã́ní yi á fo le fo yí máa bío dɛ̀ɛ ɓúi yi le?»
62 Levantou-se o sumo sacerdote e lhe perguntou: Nada tens a responder ao que essa gente depõe contra ti?
63 Ó o Yeesu cɛ̀kɛ̀ ò o dĩ̀n. Á ɓa yankarowà ɲúhṹso wã́a bía nɔn wo yi: «Ĩ wee fìo fo, le Dónbeenì na wi fɛ́ɛɛ yèni yi, ká fo lé o *Krista, le Dónbeenì Za, ũ bío mu na wɛn.»
63 Jesus, no entanto, permanecia calado. Disse-lhe o sumo sacerdote: Por Deus vivo, conjuro-te que nos digas se és o Cristo, o Filho de Deus?
64 Ó o Yeesu bía nɔn wo yi: «Lé fo bía mu. Le ĩ mì ho tũ̀iá na mia: Á lá bìo kà wán, á mi ì mi a Nùpue Za ká a kará le Dónbeenì na dà mu bìo ɓúenɓúen nín-tĩánì. Mi mún khíi mi a ká a kará hã dùndúio wán wà à ɓuen.»
64 Jesus respondeu: Sim. Além disso, eu vos declaro que vereis doravante o Filho do Homem sentar-se à direita do Todo-poderoso, e voltar sobre as nuvens do céu.
65 Á ɓa yankarowà ɲúhṹso wã́a lɛ̀ɛkaa mí dà-zĩ́nii lé bìo mu vá a yi dàkhĩína, ò o bía: «Lé le Dónbeenì ó o là. Wa màkóo yàá wã́a mía sɛɛ́ràsa yi. Mi ɲá bìo ó o là lè le Dónbeenì.
65 A estas palavras, o sumo sacerdote rasgou suas vestes, exclamando: Que necessidade temos ainda de testemunhas? Acabastes de ouvir a blasfêmia!
66 Àwa, á lé mu yɛ́n á mi wee leéka?» Á ɓa bía: «O wó khon, ó o ko ò o ɓúe.»
66 Qual o vosso parecer? Eles responderam: Merece a morte!
67 À ɓa wee pũ̀iní mí ɲinsãní kúee o yahó wán, ká ɓa a vṹaa wo lè mí nín-kuio. Ɓa ɓúi wee fío o sáarà,
67 Cuspiram-lhe então na face, bateram-lhe com os punhos e deram-lhe tapas,
68 ká ɓa a bío: «Ũnɛ́n Krista, wã́a zéení yìa vĩ́na fo làa wɛn.»
68 dizendo: Adivinha, ó Cristo: quem te bateu?
69 Hón pã̀ahṹ so yi, ò o Piɛre pá kará ho lún yi, á ɓa yankarowà ɲúhṹso beenì ton-sá hã́a nì-kéní vá ɓueé ɓó a yi, á bía nɔn wo yi: «Ũnɛ́n mún lá wi là a Kalilee nìi Yeesu.»
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado no pátio. Aproximou-se dele uma das servas, dizendo: Também tu estavas com Jesus, o Galileu.
70 Ká a Piɛre màhã́ pã́ mu ɓa nùpua ɓúenɓúen yìo yi, ò o bía: «Bìo fo wee bío kà á ĩnɛ́n yí zũ.»
70 Mas ele negou publicamente, nestes termos: Não sei o que dizes.
71 Ò o wà vaá dĩ̀n ho lún zũaɲii. Ó o ton-sá hã́a nì-kéní tĩ́n mɔn wo, á wón bía làa bìa wi bĩ́n: «Yìa kà là a Nazarɛɛte nìi Yeesu lá páanía wi.»
71 Dirigia-se ele para a porta, a fim de sair, quando outra criada o viu e disse aos que lá estavam: Este homem também estava com Jesus de Nazaré.
72 Ó o Piɛre tĩ́n pã́ mu ò o báa: «O nìi na kà a ĩnɛ́n yí zũ.»
72 Pedro, pela segunda vez, negou com juramento: Eu nem conheço tal homem.
73 Mu dó mi yi cĩ́inú, á bìa bĩ́n vá ɓueé ɓó a Piɛre yi, à ɓa bía nɔn wo yi: «Mu bon kɛ̃́nkɛ̃́n. Fo lé ɓa nì-kéní ɓúi. Ũ bíonì wee zéení mu.»
73 Pouco depois, os que ali estavam aproximaram-se de Pedro e disseram: Sim, tu és daqueles; teu modo de falar te dá a conhecer.
74 Ó o Piɛre wíokaa báa lè mí sòobɛ́ɛ á bía: «O nìi na kà á ĩ yí zũ hùúu.» Ho pɔ̃̀n-kéní mu yi, ó o kò-bɛ́ɛ wá.
74 Pedro então começou a fazer imprecações, jurando que nem sequer conhecia tal homem. E, neste momento, cantou o galo.
75 Ó o Piɛre hácírí màhã́ bĩnía ɓuara bìo ó o Yeesu bía nɔn wo yi wán: Sã́ni ò o kò-bɛ́ɛ wá, bṹn ká ũnɛ́n pã́ le fo yí zũ mi á dɔ̃n hã cúa-tĩn. Ó o Piɛre ló, á lée wá bùbùbù.
75 Pedro recordou-se do que Jesus lhe dissera: Antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes. E saindo, chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.