João 8

Dónbeenì páaníi fĩnle vũahṹ (BOXNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 ò o Yeesu wón wà yòora le ɓúee na ɓa le Oliivewa ɓúee wán.
1 Jesus, no entanto, foi para o monte das Oliveiras.
2 Mu tá na lée tɔ̃n yìnbíi bùirìi, ó o bĩnía van le *Dónbeenì zĩ-beenì lún yi, á ɓa zã̀amáa ɓueé kĩ́nía wo yi. Ó o lií kará ò o wee kàrán ɓa.
2 De madrugada, voltou novamente para o templo, e todo o povo se reuniu em volta dele; e Jesus, assentado, os ensinava.
3 Á ho *làndá bìo zéenílowa lè ɓa *Farizĩɛwa ɓuan o hã́a ɓúi na ɓa zù yi là a bá-veere ɓueé zonnáa, á zoó dĩ̀nía wo ɓa nùpua ɓúenɓúen yahó,
3 Então os escribas e fariseus trouxeram à presença dele uma mulher surpreendida em adultério e, fazendo-a ficar em pé no meio de todos,
4 à ɓa bía nɔn o Yeesu yi: «Nì-kàránlo, o hã́a na kà ɓa zù yi là a báa.
4 disseram a Jesus: — Mestre, esta mulher foi surpreendida em flagrante adultério.
5 À wa làndá yi, ó o *Mɔyiize bò mu henía nɔn wɛn le ká wa wé yú bán hã́awa so síi, à wa lèeka ɓa lè hã huaa ɓúe. Àwa, ũnɛ́n ɓɛ̀n le we mu dã́ní yi?»
5 Na Lei, Moisés nos ordenou que tais mulheres sejam apedrejadas. E o senhor, o que tem a dizer?
6 Ɓa bía bṹn à khũaanáa o Yeesu ɲii yi à yíráa wo kooní yi. Ká a Yeesu màhã́ lií lúnlúrá, ò o wee túa ho tá púnpùró yi lè mí nín-kíza.
6 Eles diziam isso tentando-o, para terem de que o acusar. Mas Jesus, inclinando-se, escrevia na terra com o dedo.
7 Bìo ɓa dĩ̀n lan wee tùa wo yi, ó o lií hĩ́nɔn yòó dĩ̀n, ò o bía nɔn ɓa yi: «Yìa dĩǹ yí wó bè-kohó hùúu mi tĩ́ahṹ, à wón wã́a lèe wo lè le huee ho yahó.»
7 Como eles insistiam na pergunta, Jesus se levantou e lhes disse:
8 Ò o Yeesu bĩnía lií lúnlúrá, á wee túa ho tá púnpùró yi.
8 E, inclinando-se novamente, continuou a escrever no chão.
9 Bìo ho làndá bìo zéenílowa lè ɓa Farizĩɛwa mu ɲá hɔ̃́n bíoní so, á ɓa wee lɛ́n lè mí nì-kéní kéní, à ɓúaká lè ɓa nì-kĩ́a, á ká a Yeesu là a hã́a ho tĩ́ahṹ.
9 Mas eles, ouvindo essa resposta, foram saindo um por um, a começar pelos mais velhos até os últimos, ficando só Jesus e a mulher em pé diante dele.
10 Ó o Yeesu wã́a lií hĩ́nɔn yòó dĩ̀n ò o wee bío là a hã́a: «O, o, hã́a mu, ɓa nùpua mu bò làa wen? O ɓúi mía máa síiní ũ ɲúhṹ le?»
10 Levantando-se, Jesus perguntou a ela:
11 Ó o hã́a bía nɔn o Yeesu yi: «Ɲúhṹso, o ɓúi mía máa síiní ho.» Ó o Yeesu wã́a bía nɔn wo yi: «Àwa, á ĩnɛ́n mún máa síiní ũ ɲúhṹ. Fo dà a lɛ́n, ká ũ ɓɛ̀n yí bĩní yí wé bè-kohó.»]
11 Ela respondeu: — Ninguém, Senhor! Então Jesus disse:
12 O Yeesu pá bĩnía bía bìo kà nɔn ɓa zã̀amáa yi: «Ĩnɛ́n ka lòn khoomu ho dĩ́míɲása cɔ̃́n. Yìa tà bò miì, se ɓànso yú mu khoomu na wee na le mukãnì binbirì. O máa kɛń tíbírí yi hùúu.»
12 De novo, Jesus lhes falou, dizendo:
13 Á ɓa Farizĩɛwa bía nɔn o Yeesu yi: «Ũnɛ́n wã́a wee mì ho tũ̀iá ũ ɲii, à bṹn à bìo fo wee bío á nùpue yí ko ò o tà yi.»
13 Então os fariseus lhe disseram: — Você dá testemunho de si mesmo. O testemunho que você dá não é verdadeiro.
14 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Hàrí ká ĩ wee mì ho tũ̀iá ĩ ɲii, se bìo á ĩ wee bío ó o nùpue ko ò o tà yi. Lé bìo á ĩ zũ hen na á ĩ ló yi ɓuararáa, á ĩ mún zũ hen na á ĩ wee va yi. Ká minɛ́n bán yí zũ ĩ léeníi, á mún yí zũ hen na á ĩ wee va yi.
14 Jesus respondeu:
15 Minɛ́n wee fĩ̀ ɓa nùpua cítíi fĩ̀ló sìí, ká ĩnɛ́n wón máa cítí nùpue.
15 Vocês julgam segundo a carne; eu não julgo ninguém.
16 Ká ĩ lá ko à ĩ fĩ̀ cítíi, á ĩ cítíi mu ɲúhṹ á à wé. Lé bìo mu yínɔń ĩnɛ́n ĩ dòn á à fĩ̀ le cítíi mu. Mu lé ĩnɛ́n lè ĩ Maá na tonkaa mi á à páaní ì fĩ̀ le.
16 E, se eu julgo, o meu juízo é verdadeiro, porque não sou só eu que julgo, mas eu e o Pai, que me enviou.
17 Mi làndá vũahṹ yi á mu túara le ká sɛɛ́ràsa nùwã ɲun mà ho tũ̀iá mu bìo dà-kéní bìo yi, se bṹn bìo so á nùpue ko ò o tà yi.
17 Também na Lei de vocês está escrito que o testemunho de duas pessoas é verdadeiro.
18 Ĩnɛ́n wee mì ho tũ̀iá ĩ ɲii. Á ĩ Maá na tonkaa mi mún wee mì ho tũ̀iá ĩ ɲii.»
18 Eu dou testemunho de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho de mim.
19 Á ɓa tùara a yi: «Mìn maá mu wi wen?» Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Mi yí zũ mi, á mún yí zũ ĩ Maá. Ká mi lá zũ mi, se mi mún lá à zũń ĩ Maá.»
19 Então eles lhe perguntaram: — Onde está o seu Pai? Jesus respondeu:
20 O Yeesu bía hɔ̃́n bíoní so ká a wee kàrán ɓa nùpua le *Dónbeenì zĩ-beenì lún yi, mu hãmu kúeeníi lahó nìsã́ní. Nùpue yí wìira a lé bìo ó o pã̀ahṹ dĩǹ yí dɔ̃n.
20 Jesus proferiu essas palavras perto da caixa de ofertas, quando ensinava no templo. Ninguém o prendeu, porque ainda não havia chegado a sua hora.
21 O Yeesu pá bĩnía bía bìo kà nɔn ɓa yi: «Ĩnɛ́n ǹ lɛ́n á mi ì càráa mi. Ɛ̀ɛ ká mi màhã́ à hí lè mi bè-kora. Hen na á ĩnɛ́n wee va yi, á minɛ́n yí dà máa va yi.»
21 Outra vez Jesus lhes falou, dizendo:
22 Á ɓa *zúifùwa wee bío mín yi: «O wi ò o ɓúe míten lée? Bìo ó o màhã́ le hen na mínɛ́n wee va yi á warɛ́n yí dà máa va yi.»
22 Então os judeus diziam: — Será que ele tem a intenção de se suicidar? Porque diz: “Para onde eu vou vocês não podem ir.”
23 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Minɛ́n ló ho tá yi. Ká ĩnɛ́n ló ho wáayi. Minɛ́n bìo sã̀ ho dĩ́míɲá na kà yi, ká ĩnɛ́n wón bìo yí sã̀ ho yi.
23 Jesus lhes disse:
24 Lé bṹn te bìo á ĩ le mi ì híráa lè mi bè-kora. Mu bon, hen ká mi yí tà le ĩnɛ́n lé yìa wi fɛ́ɛɛ, á mi ì hí lè mi bè-kora.»
24 Por isso, eu lhes disse que vocês morrerão em seus pecados. Porque, se não crerem que
25 Á ɓa tùara a yi: «Ũnɛ́n lé o yɛ́n?» Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Ĩ wee bío mu na mia fɛ́ɛɛ hàrí mu ɲúhṹ ɓúɛɛníi.
25 Então lhe perguntaram: — Quem é você? Jesus respondeu:
26 Ĩ dà à bío bìo cɛ̀rɛ̀ɛ mi dã́ní yi, á dà à fĩ̀ le cítíi mi bìo cɛ̀rɛ̀ɛ wán. Ká yìa tonkaa mi lé ho tũ̀iá poni ɓànso, á bìo á ĩ ɲá a cɔ̃́n, bṹn lé bìo á ĩ wee bío na ho dĩ́míɲása yi.»
26 Muitas coisas tenho para falar e julgar a respeito de vocês. Porém aquele que me enviou é verdadeiro, de modo que as coisas que dele ouvi, essas digo ao mundo.
27 Ɓa yí zũ ká lé o Maá Dónbeenì ó o wee bío bìo.
27 Eles não entenderam que Jesus lhes falava do Pai.
28 Ó o Yeesu wã́a bía nɔn ɓa yi: «Ká a *Nùpue Za á mi can le ɓùɛɛnì wán hóonía fárá, bṹn ká mi ì zũń ká ĩnɛ́n lé yìa wi fɛ́ɛɛ. Á mi ì zũń ká ĩ yí máa wé bìo woon ĩten. Bìo á ĩ Maá bía nɔn miì, bṹn lé bìo á ĩ wee bío.
28 Então Jesus disse:
29 Ĩ Maá na tonkaa mi á wi làa mi, o yí día mi ĩ dòn, lé bìo á ĩ wee wé bìo sĩ a yi fɛ́ɛɛ.»
29 E aquele que me enviou está comigo, não me deixou só, porque eu faço sempre o que lhe agrada.
30 Bìo ó o Yeesu wee bío kà, á ɓa nùpua cɛ̀rɛ̀ɛ dó mí sĩa wo yi.
30 Quando Jesus disse isto, muitos creram nele.
31 Ó o Yeesu wã́a bía nɔn ɓa zúifùwa na dó mí sĩa wo yi: «Ká mi wee bè ĩ bíonì yi, se mi màhã́ lé ĩ nì-kenínia bìo bon.
31 Então Jesus disse aos judeus que haviam crido nele:
32 Mi ì zũń ho tũ̀iá poni binbirì na ló le Dónbeenì cɔ̃́n. Lé bṹn ǹ wé á mi ì kɛń miten.»
32 conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Á ɓa bía nɔn wo yi: «Warɛ́n lé o *Abarahaamu mɔ̀nmànía. Wa yí wó a ɓúi wobáaní yí mɔn. Á lée webio nɔn á ũnɛ́n bíaráa le wa à kɛń waten?»
33 Eles responderam: — Somos descendência de Abraão e jamais fomos escravos de ninguém. Como você pode dizer que seremos livres?
34 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Le ĩ mì ho tũ̀iá na mia: Nùpue lée nùpue na wee wé mu bè-kora wón ka lòn wobá-nìi mu bè-kohó níi yi.
34 Jesus respondeu:
35 Á mi zũ le o wobá-nìi bìo yí sã̀ ho zĩ-ɲúhṹ yi fɛ́ɛɛ. Ká a za na ton ho zĩ-ɲúhṹ yi, wón bìo sã̀ ho yi fɛ́ɛɛ.
35 O escravo não fica sempre na casa; o filho, sim, fica para sempre.
36 Ká le Dónbeenì Za wã́a wó mia lè ɓa nùpua na wi míten, á mi ì wé miten binbirì.
36 Se, pois, o Filho os libertar, vocês serão verdadeiramente livres.
37 Ĩ zũ le mi lé o Abarahaamu mɔ̀nmànía, ɛ̀ɛ ká mi màhã́ wee cà à mi ɓúe mi, lé bìo á bìo á ĩ wee kàrán làa mia yí máa zo mia.
37 Bem sei que vocês são descendência de Abraão; no entanto, estão querendo me matar, porque a minha palavra não está em vocês.
38 Bìo á ĩ Maá zéenía làa mi, lé bṹn á ĩ wee bío, ká minɛ́n ɓɛ̀n wee wé bìo á mìn maá bía nɔn mia.»
38 Eu falo das coisas que vi junto de meu Pai; vocês, porém, fazem o que ouviram do pai de vocês.
39 Á ɓa bía nɔn wo yi: «Warɛ́n wàn maá lé o Abarahaamu.» Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Ká mi lá lé o Abarahaamu zàwa bìo bon, se mi lá wee wé hã wárá na ó o Abarahaamu wó ɓàn síi.
39 Então lhe disseram: — Nosso pai é Abraão. Mas Jesus respondeu:
40 Á mi yí máa wé hɔ̃́n, à mi wi mi ɓúe ĩnɛ́n na mà ho tũ̀iá poni nɔn mia, hìa na á ĩ ɲá ĩ Maá Dónbeenì cɔ̃́n. Bṹn ó o Abarahaamu yí wó.
40 Mas agora vocês estão querendo me matar, a mim que lhes falei a verdade que ouvi de Deus; Abraão não fez isso.
41 Mi wee wé mìn maá wárá.» Á ɓa bía nɔn wo yi: «Wàn maá lé le Dónbeenì mí dòn. Wa yínɔń zĩní zàwa.»
41 Vocês fazem as obras do pai de vocês. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos. Temos um pai, que é Deus.
42 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Ká mìn maá lá lé le Dónbeenì, á mi lá à wań mi, lé bìo á ĩnɛ́n ló le Dónbeenì cɔ̃́n ɓuara. Ĩ yí ɓuara ĩten. Lé lerɛ́n tonkaa mi.
42 Jesus disse:
43 Bìo nɔn á mi yí máa zũńnáa hã bíoní na á ĩ wee bío na mia kúará lé mu yɛ́n? Lé bìo á mi yí wi mi ɲí hã.
43 Por que vocês não compreendem a minha linguagem? É porque vocês são incapazes de ouvir a minha palavra.
44 Yìa lé mìn maá lé o *Satãni. Á mìn maá sĩi bìo lé bṹn á mi wi à mi wé. O lé o nì-ɓúe hàrí ho dĩ́míɲá lénló pã̀ahṹ. O yí dà máa mì ho tũ̀iá poni, lé bìo á tũ̀iá poni mía wo yi. Hen ká a fã̀ le sabéré, se lé orɛ́n mí bɛɛre sìí ó o wee zéení, lé bìo ó o lé o sabín-fũ̀aalo. Orɛ́n lé yìa á hã sabíoní wee lé yi.
44 Vocês são do diabo, que é o pai de vocês, e querem satisfazer os desejos dele. Ele foi assassino desde o princípio e jamais se firmou na verdade, porque nele não há verdade. Quando ele profere mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 Ɛ̀ɛ ká ĩnɛ́n wee mì ho tũ̀iá poni, lé bṹn nɔn á mi yí tàráa ĩ bíoní yi.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 Minɛ́n tĩ́ahṹ, ó o ɓúi so dà a bío le ĩ wó bè-kohó le? Ká ĩ wee mì ho tũ̀iá poni, á lée webio nɔn mi yí tàráa ĩ bíoní yi?
46 Quem de vocês me convence de pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Bìa na lé le Dónbeenì zàwa binbirí wee wé ɲí le Dónbeenì bíoní. Ɛ̀ɛ ká minɛ́n yínɔń le Dónbeenì zàwa, lé bṹn nɔn mi yí máa ɲínáa le bíoní.»
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus; por isso, vocês não me ouvem, porque não são de Deus.
48 Á ɓa *zúifùwa bía nɔn wo yi: «À bṹn wa tũ̀iá sĩ à wa bío le fo lé o *Samarii nìi, á wa mún tũ̀iá sĩ à wa bío le o cĩ́ná wi foǹ.»
48 Os judeus disseram a Jesus: — Será que não temos razão em dizer que você é samaritano e tem demônio?
49 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Ĩnɛ́n á cĩ́ná mía yi. Ĩ Maá lé yìa á ĩ wee kɔ̃̀nbi. Ká minɛ́n bán wee zùań miì.
49 Jesus respondeu:
50 Ĩnɛ́n yí máa bío le nùpue dé cùkú miì. O ɓúi wi á à bío le ɓa dé ho miì, á lé wón mún lé o cítí-fĩ̀.
50 Eu não procuro a minha própria glória; há quem a busque e julgue.
51 Le ĩ mì ho tũ̀iá na mia: Yìa tà bò ĩ bíoní yi, á ɓànso máa hí máa cén.»
51 Em verdade, em verdade lhes digo que, se alguém guardar a minha palavra, não verá a morte eternamente.
52 Á ɓa zúifùwa bía nɔn wo yi: «Hã laà na kà wán, á wa wã́a láa mu yi kɛ̃́nkɛ̃́n le o cĩ́ná wi foǹ. O *Abarahaamu húrun, á le *Dónbeenì ɲi-cúa fɛɛrowà húrunka. À ũnɛ́n pá wee bío le ká yìa tà bò ũ bíoní yi á ɓànso máa hí máa cén.
52 Então os judeus disseram: — Agora estamos certos de que você tem demônio. Abraão morreu, e também os profetas, e você diz: “Se alguém guardar a minha palavra, não provará a morte eternamente.”
53 Ũnɛ́n ɓɛ̀n wee leéka le ũ ɲúhṹ so wi po a Abarahaamu le? Wón húrun, á le Dónbeenì ɲi-cúa fɛɛrowà mún húrunka, á ũnɛ́n ɓɛ̀n wee leéka le fo lée wée?»
53 Você não está querendo dizer que é maior do que Abraão, o nosso pai, que morreu? Também os profetas morreram. Quem você pensa que é?
54 Ó o Yeesu bía: «Ĩ lá wee dé ho cùkú ĩten yi, se mu ɲúhṹ mía. Yìa wee dé ho cùkú miì lé ĩ Maá, yìa mi le o lé mìn Dónbeenì.
54 Jesus respondeu:
55 À mi ɲɔǹ yí zũ a. Ká ĩnɛ́n wón zũ a. Ĩ lá le ĩ yí zũ a, se ĩ lé o sabín-fũ̀aalo lè mi bìo síi. Ɛ̀ɛ ká ĩ zũ a, á wee bè o bíoní yi.
55 Entretanto, vocês não o conhecem; eu, porém, o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei como vocês: mentiroso; mas eu o conheço e guardo a sua palavra.
56 Mìn maá Abarahaamu hĩ́a wee leékaa le mí ì mi ĩ ɓuenló, ó o zã̀makaa mu bìo yi. Ó o ɓɛ̀n mɔn ĩ ɓuenló, á sĩi wan mu bìo yi.»
56 Abraão, o pai de vocês, alegrou-se por ver o meu dia; e ele viu esse dia e ficou alegre.
57 Á ɓa zúifùwa bía nɔn wo yi: «Ũnɛ́n na lúlúio máa yí ho ɓúará-ɲun làa pírú á mɔn o Abarahaamu wen?»
57 Então os judeus lhe perguntaram: — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão?
58 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Le ĩ mì ho tũ̀iá na mia: O Abarahaamu á à bío le mí ì te, à bṹn à ĩnɛ́n wi.»
58 Jesus respondeu:
59 Á ɓa wã́a sèekaa hã huaa le mí ì lèeka làa wo á à ɓúe. Ó o Yeesu sà míten ló le *Dónbeenì zĩ-beenì lún yi lée wà.
59 Então pegaram pedras para atirar nele, mas Jesus se ocultou e saiu do templo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.