Mateus 26
Píívyéébé ihjyu: jetsocríjyodítyú cáátúnuháámɨ (BOANT) vs VC
1 Ehdúu Jetsóó iñééné boone tsiiñe múúhakye nééhií:
1 — ausente —
2 Ááné pañe muurá Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyéévéébedívú tsaapi ékéévétsoó tsaatéke. Aame oke dsɨ́jɨ́vétsoó páwachékevu iwátyétyéhcúneri.
2 Ye know that after two days the passover takes place, and the Son of man is delivered up to be crucified.
3 Aanéhjáa ɨ́mɨááné téijyu teene wañéhjɨ́ tujkéveri páñétúejpi llúúvájté avyéjuube Caipáa jávú píhcyaavémé tsijtye llúúvájté avyéjujtee, túkevéjtsojtee, taúhbájú uwáábojtee, íjcyame.
3 Then the chief priests and the elders of the people were gathered together to the palace of the high priest who was called Caiaphas,
4 Aaméhjáa pítyácójcatsí muhdú dííbyé hallúvú iállíñe dííbyeke iékééveíñé ɨdsɨ́jɨ́vétsoki.
4 and took counsel together in order that they might seize Jesus by subtlety and kill him;
5 Aaméhjáa néjcatsíhi:
5 but they said, Not in the feast, that there be not a tumult among the people.
6 Áijyúu muha Betáániárí Tsimóó dííbyere ‘Ahllárɨho’ némeííbyé jari.
6 — ausente —
7 Áánáacáa tsáápille tsáá Jetsóo éllevu pácúúcujpácyó mítyane áhdómeíjpácyoma. Ájpacyóríi múríjcholle íhñíwau majchórí íjcyáábeke.
7 a woman, having an alabaster flask of very precious ointment, came to him and poured it out upon his head as he lay at table.
8 Aanée múúhakye tsaríwu pájtyénéllii muha menééhií:
8 But the disciples seeing it became indignant, saying, To what end {was} this waste?
9 Muurá téjpacyo menáhjɨ́hénúne dsɨ́ɨ́dsɨri mépɨ́áábóiyá ɨ́dáátsóméhjɨke.
9 for this might have been sold for much and been given to the poor.
10 Ehdúu muha menéjcatsíñé illéébóne múúhakye neébe:
10 But Jesus knowing {it} said to them, Why do ye trouble the woman? for she has wrought a good work toward me.
11 Muurá diitye ɨ́dáátsojte tsá kiávú ámúhadítyú pééityúne. Áánetu tsá múhajchótá ámúhama o íjcyáityúne.
11 For ye have the poor always with you, but me ye have not always.
12 Áánéllii oke téjpacyórí múríjcholle oke ditye cúúúíñé ɨhde tájpi iímíbajchóne.
12 For in pouring out this ointment on my body, she has done it for my burying.
13 Aane ɨ́mɨáánetúré ámúhakye o néé íñe tajtyééveri mɨ́amúnaa pájtyetéíñé uwááboju úwáábohíjcyámé muurá idyé teene úúballéné pámeere ííñújɨri íjcyáné mɨ́amúnaa waajácuúhi. Ehdúu Jetsóó néé múúhakye.
13 Verily I say to you, Wheresoever these glad tidings may be preached in the whole world, that also which this {woman} has done shall be spoken of for a memorial of her.
15 — ausente —
15 and said, What are ye willing to give me, and *I* will deliver him up to you? And they appointed to him thirty pieces of silver.
16 Aanéhjáa diityémá ipítyácójcatsíñé tsúúca iímíbáchójcatsíñéllii ɨ́tsámeíhíjcyaabe muhdú dííbyedívú iékéévétsoíñe.
16 And from that time he sought a good opportunity that he might deliver him up.
17 Aanée teene pajtyété wañéhjɨ́ óórítyúne pááá májchómeíhíjcyáné wanéhjɨ́ tújkévajcóójɨ́ muha Jetsóoke menééhií:
17 — ausente —
18 Áánélliihyée neebe múúhakye:
18 And he said, Go into the city unto such a one, and say to him, The Teacher says, My time is near, I will keep the passover in thy house with my disciples.
19 Ahdújucóo tsaate múúhadítyú ipyééne teene majcho dííbye jávú méénune.
19 And the disciples did as Jesus had directed them, and they prepared the passover.
20 Ááné iijyúnuvúu tsúúca muha mémajchó dííbyema.
20 And when the evening was come he lay down at table with the twelve.
21 Átsihvúu neebe múúhakye:
21 And as they were eating he said, Verily I say to you, that one of you shall deliver me up.
22 Ehdúu dibye múúhakye nééne ávyétá kimóhcó múúhakye pajtyéhi. Áánélliihyée muha pámeere menéé dííbyeke:
22 And being exceedingly grieved they began to say to him, each of them, Is it *I*, Lord?
23 Áánélliihyée múúhakye neébe:
23 But he answering said, He that dips his hand with me in the dish, *he* it is who shall deliver me up.
24 Ehdu ɨ́mɨááné oke pajtyéiñe Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyéévéébeke tsúúcajátújucóo Píívyéébe íwaajácúháámɨtu néhdújuco. Árónáa ihdyu máɨdáátsoju tene pájtyeíñé ehdu oke méénúúbeke. Tsáháa ihdyu dibye íjcyáítyuróne.
24 The Son of man goes indeed, according as it is written concerning him, but woe to that man by whom the Son of man is delivered up; it were good for that man if he had not been born.
25 Ehdúu dibye néénéllii diibye Jóóda eenéhjáa dííbyedívú méénútsóiibye néé dííbyeke:
25 And Judas, who delivered him up, answering said, Is it *I*, Rabbi? He says to him, *Thou* hast said.
26 Ehdúu iñétsihdyu pááaho iékéévéne téhdújtsoobe Píívyéébeke. Áánemáa idyóhdáhɨ́nunévú múúhakye iwájtúne neébe:
26 — ausente —
27 Áhdurée idyé ado iékéévéne téhdújtsoóbe. Áánevúu múúhakye iájcúne neébe:
27 And having taken {the} cup and given thanks, he gave {it} to them, saying, Drink ye all of it.
28 Aane úúballé íñe muhdú ámuha meícyahíjcyáné pityájcoju o dsɨ́jɨ́véneri tsíhdyuréjuco cápáyóóveíñe. Ahdícyane tátyujpácyó wágóóóveé páme wájyuríyé múhdumé teene cáhcujtsómé imítyú iábájɨ́ɨ́vémeíki.
28 For this is my blood, that of the {new} covenant, that shed for many for remission of sins.
29 Aane ámúhakye o néé ícyoocátú tsiiñe ámúhama o ádójúcóóityúné óóvajpácyó múijyú Llihíyó avyéjuríyéjuco meíjcyácooca tsiiñe maádóiñévújuco. Ehdúu Jetsóó néé múúhakye.
29 But I say to you, that I will not at all drink henceforth of this fruit of the vine, until that day when I drink it new with you in the kingdom of my Father.
30 Aamée teene pajtyété wañéhjɨ́ majtsíjyú muha memájtsívátsihdyu mepéé oríívó bajúvu.
30 Depois do canto dos Salmos, dirigiram-se eles para o monte das Oliveiras.
31 Átsihvúu múúhakye neébe:
31 Disse-lhes então Jesus: Esta noite serei para todos vós uma ocasião de queda; porque está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão dispersadas {Zc 13,7}.
32 Árónáa ihdyu o dsɨ́jɨ́veebe tsiiñe o bóhɨ́ɨ́ne ó peé ámúhá ɨhde Gariréavu.
32 Mas, depois da minha Ressurreição, eu vos precederei na Galiléia.
33 Áánélliihyée Péédoro nééhií:
33 Pedro interveio: Mesmo que sejas para todos uma ocasião de queda, para mim jamais o serás.
34 Áánélliihyée neebe dííbyeke:
34 Disse-lhe Jesus: Em verdade te digo: nesta noite mesma, antes que o galo cante, três vezes me negarás.
35 Áánélliihyée Péédoro nééhií:
35 Respondeu-lhe Pedro: Mesmo que seja necessário morrer contigo, jamais te negarei! E todos os outros discípulos diziam-lhe o mesmo.
36 Aamée tétsihdyu muha mepééme méúújeté ‘Getsemaníi’ némeítsihvu. Átsihvúu Jetsóó néé múúhakye:
36 Retirou-se Jesus com eles para um lugar chamado Getsêmani e disse-lhes: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 Aabée múúhadítyú tsajtyé Péédorómá Tsebedéó hájchimútsikye.
37 E, tomando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se.
38 Áámedívúhjáa ávyétá ɨhnáhóré kímóóvémeííbyé néé diityéke:
38 Disse-lhes, então: Minha alma está triste até a morte. Ficai aqui e vigiai comigo.
39 Ehdúhjáa iñééne peebe diityédítyú éhnííñéwuúvu. Átsihvúhjáa ɨmɨ́móúúvéne Píívyéébema íhjyúvaabe nééhií:
39 Adiantou-se um pouco e, prostrando-se com a face por terra, assim rezou: Meu Pai, se é possível, afasta de mim este cálice! Todavia não se faça o que eu quero, mas sim o que tu queres.
40 Ehdúhjáa iíhjyúvátsihdyu óómiibye wajtsɨ́ cuwárí íjcyámedívu. Aabéhjáa néé Péédoróke:
40 Foi ter então com os discípulos e os encontrou dormindo. E disse a Pedro: Então não pudestes vigiar uma hora comigo...
41 Imíchi bo meíjcyáne cúwávetúmé Píívyéébema méihjyúvahíjcyá ámúhakye dibye ɨpɨ́áábo ímítyunévú ámuha metáhjátsámeítyuki. Muurá ɨ́mɨááné ámuha meímíllerá tsaímíyé meíjcyane. Árónáa tsá ámuha meɨ́hnáhootú tehdu meíjcyáiyóne.
41 Vigiai e orai para que não entreis em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 Ehdúhjáa diityéké iñééne tsiiñe óómiibye bɨwáhullévúre. Áánemáhjáa idyé tsiiñe Píívyéébema íhjyúvaabe nééhií:
42 Afastou-se pela segunda vez e orou, dizendo: Meu Pai, se não é possível que este cálice passe sem que eu o beba, faça-se a tua vontade!
43 Átsihdyúhjáa idyé tsiiñe tsáábe wajtsɨ́ bɨwáhdúré cuwárí íjcyámedívu. Ávyetáhjáa tsá cuwa ditye áábúcutúne.
43 Voltou ainda e os encontrou novamente dormindo, porque seus olhos estavam pesados.
44 Áámedíhjyáa ɨ́ɨ́cúvétuube tsiiñe oomí bɨwáhullévúre. Áánemáhjáa idyé tsiiñe Píívyéébema ihjyúvaabe piéhdúré tujkénúu iíhjyuvádu.
44 Deixou-os e foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Átsihdyúhjáa tsiiñe diityé éllevu itsááne neebe diityéke:
45 Voltou então para os seus discípulos e disse-lhes: Dormi agora e repousai! Chegou a hora: o Filho do Homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores...
46 Ahdícyane ílluréjuco metsu. Muurá tsúúca tsaabe óhdivu méénútsóiíbye.
46 Levantai-vos, vamos! Aquele que me trai está perto daqui.
47 Ehdúhjáa Jetsóó néénáa tsúúca tsaatémá Jóóda wajtsɨ́ tétsihvu llúúvájté avyéjujtémá túkevéjtsojte wállóónéllii tsáámeé. Aamée tsáá ímyéénujcátsiháñé nɨɨtsúmuma cávaájcoháñema.
47 Jesus ainda falava, quando veio Judas, um dos Doze, e com ele uma multidão de gente armada de espadas e cacetes, enviada pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos do povo.
48 Ácoocáhjáa ɨ́hdéjuco Jóóda nééne diityéke:
48 O traidor combinara com eles este sinal: Aquele que eu beijar, é ele. Prendei-o!
49 Ehdúhjáa diityéké ipítyajcódújuco dibye Jetsóo éllevu itsááne dííbyeke nééneé:
49 Aproximou-se imediatamente de Jesus e disse: Salve, Mestre. E beijou-o.
50 Áánélliihyée Jetsóó néé dííbyeke:
50 Disse-lhe Jesus: É, então, para isso que vens aqui? Em seguida, adiantaram-se eles e lançaram mão em Jesus para prendê-lo.
51 Ááneréjucóo tsaapi múúhadítyú ɨ́nɨɨtsúwari wállórɨhjúcúné llúúvájté avyéjúúbé úníu múnáájpí núúmɨho.
51 Mas um dos companheiros de Jesus desembainhou a espada e feriu um servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
52 Áánélliihyée dííbyeke Jetsóó nééhií:
52 Jesus, no entanto, lhe disse: Embainha tua espada, porque todos aqueles que usarem da espada, pela espada morrerão.
53 ¿Aca tsá u wáájácutú o ímílleca ícyoocáré Llihíyoke o táúmeíiyóné níjkyéjɨ múnaa oke ipájtyetétsoki?
53 Crês tu que não posso invocar meu Pai e ele não me enviaria imediatamente mais de doze legiões de anjos?
54 Muurá íllu oke ditye méénútúhajchíí ¿muhdúikyé pajtyéiyóné tsúúcajátújucóo Píívyéébe néhijcyáné dííbyé waajácúháámɨtu cáátuváne?
54 Mas como se cumpririam então as Escrituras, segundo as quais é preciso que seja assim?
55 Ehdúu dííbyeke iñétsihdyu neebe dííbyeke ékéévémeke:
55 Depois, voltando-se para a turba, falou: Saístes armados de espadas e porretes para prender-me, como se eu fosse um malfeitor. Entretanto, todos os dias estava eu sentado entre vós ensinando no templo e não me prendestes.
56 Árónáa ihdyu tehdújuco ámuha meméénune Píívyéébé ihjyú uubálle múnaápe tsúúcajátújuco néhijcyáné dííbyé waajácúháámɨtu néhdújuco tene ipájtyeki. Ehdúu Jetsóó néénáa ílluréjuco muha mewááne tétsihdyu dííbyéjtane.
56 Mas tudo isto aconteceu porque era necessário que se cumprissem os oráculos dos profetas. Então os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Aamée awáá tsajtyéjucóó dííbyeke llúúvájté avyéjuube Caipáa jávú tééjari páñétúejte avyéjujte íjcyáme éllevu.
57 Os que haviam prendido Jesus levaram-no à casa do sumo sacerdote Caifás, onde estavam reunidos os escribas e os anciãos do povo.
58 Áánáacáhjáa Péédoro dííbyeke úráávyeebe pehíjcyá diityé kemúellére. Aabéhjáa úújeté páñétúejpi llúúvájté avyéjúúbé já llahájtsɨvújuco. Aabéhjáa tétsihyi tééjá tehmé múnááj pɨɨnévú úújeté tétsihdyu ɨɨ́ɨ́te muhdú ditye Jetsóoke méénuíñe.
58 Pedro seguia-o de longe, até o pátio do sumo sacerdote. Entrou e sentou-se junto aos criados para ver como terminaria aquilo.
59 Áánáacáhjáa diitye avyéjujte ɨ́jtsámeí muhdú dííbyé hallúvú iállíñe dííbyeke ɨdsɨ́jɨ́vétsoíñe.
59 Enquanto isso, os príncipes dos sacerdotes e todo o conselho procuravam um falso testemunho contra Jesus, a fim de o levarem à morte.
60 Árónáacáhjáa tsá ditye píívyetétú muhdú dííbyé hallúvú iállíiyóne. Mítyaméróhjáa diitye dííbyé hallúvú állihíjcyáme.
60 Mas não o conseguiram, embora se apresentassem muitas falsas testemunhas.
61 Áánéj pɨɨnévúhjáa tsaatétsí úúballé dííbyé hallúvú íllúu dibye nééneé:
61 Por fim, apresentaram-se duas testemunhas, que disseram: Este homem disse: Posso destruir o templo de Deus e reedificá-lo em três dias.
62 Ehdúhjáa dityétsí úúbállénéllii llúúvájté avyéjuube néé Jetsóoke:
62 Levantou-se o sumo sacerdote e lhe perguntou: Nada tens a responder ao que essa gente depõe contra ti?
63 Árónáacáhjáa cúúvéhulléré diíbye. Áánélliihyéhjáa tsiiñe neebe dííbyeke:
63 Jesus, no entanto, permanecia calado. Disse-lhe o sumo sacerdote: Por Deus vivo, conjuro-te que nos digas se és o Cristo, o Filho de Deus?
64 Áánélliihyéhjáa neébe:
64 Jesus respondeu: Sim. Além disso, eu vos declaro que vereis doravante o Filho do Homem sentar-se à direita do Todo-poderoso, e voltar sobre as nuvens do céu.
65 Ehdúhjáa Jetsóó néénéllii diibye llúúvájté avyéjuube íwajyámú dóváríjcyámeííbyéré nééhií:
65 A estas palavras, o sumo sacerdote rasgou suas vestes, exclamando: Que necessidade temos ainda de testemunhas? Acabastes de ouvir a blasfêmia!
66 ¿Áábeke muhdú ámuha méɨjtsúcunúhi?
66 Qual o vosso parecer? Eles responderam: Merece a morte!
67 Ehdúhjáa iñééne dííbyeke méénuméré íhyúmɨ úníchihcyúhi.
67 Cuspiram-lhe então na face, bateram-lhe com os punhos e deram-lhe tapas,
68 Aanéhjáa tsaate dííbyeke imyéénúne nééhií:
68 dizendo: Adivinha, ó Cristo: quem te bateu?
69 Áánáacáhjáa Péédoro lláhájtsɨri ácuúcunúhíjcyáábe éllevu tsáápille tééja múnáá úníu múnáalle ipyééne néé dííbyeke:
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado no pátio. Aproximou-se dele uma das servas, dizendo: Também tu estavas com Jesus, o Galileu.
70 Árónáacáhjáa pámeere tétsihyi íjcyame lléébónáa íllure ityóónúne neébe:
70 Mas ele negou publicamente, nestes termos: Não sei o que dizes.
71 Ehdúhjáa ityóónútsihdyu lláhájtsɨ́ lleehówá ijcyáhullévú péébeke idyé tsíjpille iájtyúmɨ́ne tétsihyi íjcyámeke nééhií:
71 Dirigia-se ele para a porta, a fim de sair, quando outra criada o viu e disse aos que lá estavam: Este homem também estava com Jesus de Nazaré.
72 Áánélliihyéhjáa idyé tsiiñe tóónuube nééhií:
72 Pedro, pela segunda vez, negou com juramento: Eu nem conheço tal homem.
73 Ááné illúhwuúréhjáa tsijtye dííbyeke nééhií:
73 Pouco depois, os que ali estavam aproximaram-se de Pedro e disseram: Sim, tu és daqueles; teu modo de falar te dá a conhecer.
74 Ehdúhjáa ditye nénéllii tsiiñe ityóónúne llíhcyámeííbyéré nééhií:
74 Pedro então começou a fazer imprecações, jurando que nem sequer conhecia tal homem. E, neste momento, cantou o galo.
75 Áánetúhjáa botsíi ɨ́tsááveebe Jetsóópe dííbyeke nééne ɨ́mɨááné dííbyé uráávye múnáajpi iíjcyaróné dibye tóónuíñé cáracámúi májtsívatúné ɨhde 3-ijyúva. Aabéhjáa áachívú icyájtúcuíñúne ílluréjuco tááne ávyétá ɨhnáhó ɨ́mɨááné ityóónune ɨɨ́tsáávéneri.
75 Pedro recordou-se do que Jesus lhe dissera: Antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes. E saindo, chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.