Mateus 23
Píívyéébé ihjyu: jetsocríjyodítyú cáátúnuháámɨ (BOANT) vs NTLH
1 Áijyúu idyé pámeere tétsii muha meíjcyámeke Jetsóó nééhií:
1 Então Jesus falou à multidão e aos seus discípulos.
2 —Muurá taúhbájú uwáábojtémá paritséómú ɨjtsúcunúmeí Píívyéébée Moitséeúvuj tééveri méénúné taúhbájú uwáábojte iíjcyane.
2 Ele disse:
3 Ɨ́mɨáánéhde tehdújuco ditye úwáábohíjcyáne. Aane melléébóne mécahcújtso. Árónáa ihdyu eene múhduhjɨ́rá ditye ícyahíjcyánetu tsá múu ɨ́ɨ́vatúne. Muurá ímí úwaabójúcoorómé tsá tehdu íjcyatúne.
3 Por isso vocês devem obedecer e seguir tudo o que eles dizem. Porém não imitem as suas ações, pois eles não fazem o que ensinam.
4 Aame mɨ́amúnáama tsíñéhjɨ́ taúhbajúúné ípívyétsohíjcyá diitye páñetu íjcyarómé teene úráávyénejɨ́ɨ́va awáá muhdú ditye iúráávyeki.
4 Amarram fardos pesados e os põem nas costas dos outros, mas eles mesmos não os ajudam, nem ao menos com um dedo, a carregar esses fardos.
5 Muurá páneere ɨɨná imyéénune méénuhíjcyámé mɨ́amúnaa diityéké imítyájtsokíye. Aame muurá eene Píívyéébé ihjyu icyáátúnúné waajácúhaamɨ́nevu pícyámeíhijcyá íñéjuwáánetu íúmɨcóónetu. Áhdure eene tsíjtyé wajyámúúné ehnííñevu íwajyámúúné icyáméjtsójácobájɨvu úcámeíhijcyáme.
5 Tudo o que eles fazem é para serem vistos pelos outros. Vejam como são grandes os trechos das das suas
6 Aame muurá wañéhjɨ́né pañe imíllé íboohówátsɨhjɨ́vúré imájchone. Áhdure pihcyáávejááné pañe iíjcyácooca imíllémé íimítsɨjɨ́vúré iácuuvéne.
6 Eles preferem os melhores lugares nos banquetes e os lugares de honra nas
7 Téhdure imíllémé mɨ́amúnaa diityéké iávyejúúlléne patsɨ́hjɨvávúré uwáábojtédí díllone.
7 Gostam de ser cumprimentados com respeito nas praças e de ser chamados de “mestre”.
8 Áánetu ámuha tahñéjté meíjcyame tsá múu tehdu néétune. Tsá múu íjyácunútú mɨ́amúnaa ámúhakye uwáábojtédí díllóíyóneri. Muurá ámuha tsahdúré tsané nahbémú meíjcyamé uwááboobe apáábyéré oo Críjtoó.
8 Porém vocês não devem ser chamados de “mestre”, pois todos vocês são membros de uma mesma família e têm somente um Mestre.
9 Ahdícyane tsá ámuha múúbaké mecááníváityú ííñújɨri. Muurá níjkyéjɨri íjcyaabe apáábyéré ámúháj Caáni.
9 E aqui na terra não chamem ninguém de pai porque vocês têm somente um Pai, que está no céu.
10 Áhdure tsá múu díllótsámeítyú ávyéjujtédi. Muurá oo apáábyéré ámúhá avyéjuúbe.
10 Vocês não devem também ser chamados de “líderes” porque vocês têm um líder, o
11 Muurá ihdyu tsíjtyeke ɨ́ɨ́cuvémé ɨ́mɨááné ijcyá ɨ́htsutúmé íboohówajte.
11 Entre vocês, o mais importante é aquele que serve os outros.
12 Aame ɨdáátsóméhjɨúvú tsaɨ́ɨ́buwáré íjcyame ávyéjúúteéhi. Áánetu iiye ɨ́htsutúmé ávyéjujte iíjcyane némeíhijcyámé íllure núcójpɨ́vétsáméiíhi.
12 Quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
13 Aane máɨdáátsoju ámúhakye tene pájtyeíñé bañú múnaa pánehjɨ́dú ɨ́mɨáámeúvúdú ámuha taúhbájú uwáábojtémá paritséómú meíjcyámeke. Muurá níjkyéjɨri íjcyaabe Píívyéébé avyéjúejte íjcyáíyómeke íllure ámuha mémáváríchohíjcyá múhdurá ténejcu ámuha meúráávyénélliíhye. Áánéllii tsá ámuha dííbyé avyéjúejte meíjcyáitúne.
13 — Ai de vocês,
14 Ááneréi íjcyáíyónáa ¿ɨ́veekí ámuha pííbájyujte walléémudítyú médótuhíjcyá ihjyáháñe? Ááne ehdu ámuha meméénuhíjcyánéhjɨ́ nucójpɨ́ ulléjɨjtóné úniúúnevu ámuha meíjcyáne Píívyéébema cááménécobájɨúvú méihjyúvahíjcyá wáájácúratúne. Ehdu ámuha medárɨ́ɨ́vémeíhíjcyáné déjúcotu muurá ávyétá ɨhnáhó ámuha méɨ́cúbáhráméiíhi.
14 [— Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês exploram as viúvas e roubam os seus bens e, para disfarçarem, fazem longas orações! Por isso o castigo de vocês será pior!]
15 Téhdure ɨ́veekí ámuha pahúllevá múnáake úwááboméré mépehíjcyá ámúhá uwááboju múhdurá nééne ditye iúráávyeki. Muurá ímítyúmeke éhnííñevúré ámuha métútávátsohíjcyá múhdurá meúwáábóneri. Áánéllii diityé hallúrí ápíchó cúújúwá pañévú ditye wágóóóveíñé ímichi ámúha llííñé íjcyane.
15 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês atravessam os mares e viajam por todas as terras a fim de procurar converter uma pessoa para a sua religião. E, quando conseguem, tornam essa pessoa duas vezes mais merecedora do inferno do que vocês mesmos.
16 Máɨdáátsoju ámuuha éhne múúne hállúvatúmé tsiéllevu tsátyéjcatsíiyódú menééme tsá mewáájácúmeítyú muhdú Píívyéébeke meúráávyéiyóne. Aame ámuha ménehíjcyá duurúvája mémerívá tsane ámuha meméénuíñé menéérone ámuha meméénúturóné muhdú néétune. Áánetúvá ihdyu tééjá pañéene óórótu méénúmeíñe mémeri tsane ámuha meméénuíñé menéérone ámuha meméénútúhajchíí ímityúné ámúhá hallúrí íjcyane ámuha ménehíjcyáhi.
16 — Ai de vocês, guias cegos! Pois vocês ensinam assim: “Se alguém jurar pelo Templo, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se alguém jurar pelo ouro do Templo, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
17 Aame ɨ́mɨááné ámuha méijcyá éhne múúne hállúvatúmé íjcyadu wáájácúmeítyúme. ¿Aca keená ímichi máavyéjúúlléiyáhi? ¿A teene tééjá pañéene óórótu méénúmeíñéhjɨj, mityá teeja duurúvaja ímichi tééja tájpí páñéenéhjɨ́ íjcyajaj?
17 Tolos e cegos! Qual é mais importante: o ouro ou o Templo que
18 Áhdure ámuha ménehíjcyá Píívyéébé ɨɨcúvé cóvájtsómeíñé waɨ́jɨ mémerívá tsane ámuha meméénuíñé menéérone ámuha meméénúturóné muhdú néétune. Áánetúvá ihdyu dííbyé ɨɨcúve mémeri ámuha tsane meméénuíñé menéérone ámuha meméénútúhajchíí ímityúné ámúhá hallúrí íjcyane ámuha ménehíjcyáhi.
18 Vocês também ensinam isto: “Se alguém jurar pelo altar, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se jurar pela oferta que está no altar, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
19 Aame ɨ́mɨááné ámuha méijcyá éhne múúne hállúvatúmé íjcyadu wáájácúmeítyúme. ¿Aca keená ímichi máavyéjúúlléiyáhi? ¿A teene Píívyéébé ɨɨcúve, mityá teene wáɨjɨ ímichi téɨjɨ́ hallúvú tene cóvátsómeíhíjcyaɨ́jɨj?
19 Cegos! Qual é mais importante: a oferta ou o altar que santifica a oferta?
20 Muurá téɨjɨ́ mémeri tsane imyéénuíñé tsaate nééne dómajcó páneeréjuco múhduná téɨjɨ́ene íjcyánéhjɨmájuco.
20 Por isso, quando alguém jura pelo altar, está jurando pelo altar e por todas as ofertas que estão em cima dele.
21 Áhdure idyé duurúvája mémeri tsane imyéénuíñé ditye nééne dómajcó páneeréjuco tééjáene íjcyanéhjɨ́ Píívyéébe mémemájuco ímichi dííbyé wáábyuta tene íjcyánélliíhye.
21 Quando alguém jura pelo Templo, está jurando pelo Templo e por Deus, que mora ali.
22 Áhdure níjkyéjɨ mémeri tsane imyéénuíñé ditye nééne dómajcó Píívyéébekéjuco dííbyé avyéjú tene íjcyánélliíhye.
22 E, quando alguém jura pelo céu, está jurando pelo trono de Deus e pelo próprio Deus, que está sentado nele.
23 ¡Ahdícyane máɨdáátsoju ámúhakye tene pájtyeíñej! Muurá tehdújuco ámuha Píívyéébeke meɨ́ɨ́cúveróné ámúha bájtsori. Árónáa ámuha mécoévahíjcyá teenéjuco awáá taúhbájutu páñétúetsíí íjcyane Píívyéébeke ámuha meúráávyéne tsaímíyé meíjcyame tsíjtyeke mepɨ́áábóiyóne. Ehdu ámuha tsanéhjɨ́juco meméénúiyóné tsá meméénuhíjcyatúne.
23 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês dão a Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da erva-doce e do
24 Aame muurá ámuha éhne múúne hállúvatúmé tsiéllevu tsátyéjcatsíiyódú wáájácúmeítyúme. Muurá éétébáwu íjcyáróóbeke ámúha ádó pañétú ámuha mewáágoómé ¿ɨ́veekí caméélloke wáágóotúmé dííbyemáyé ámuha máádohíjcyáhi?
24 Guias cegos! Coam um mosquito, mas engolem um camelo!
25 ¡Máɨdáátsoju ámúhakye tene pájtyeíñej! Muurá ámúhá lliyíhllóné, ámúhá bohtámú, ámuha ménítyuhíjcyará imíwu. Árónáa ténéhjɨ́ pañévú ámuha mépícyohíjcyá ímityúné naníyí ámuha meúcuhíjcyanéhjɨ.
25 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês lavam o copo e o prato por fora, mas por dentro estes estão cheios de coisas que vocês conseguiram pela violência e pela ganância.
26 Aame ámuha ɨ́mɨááné hállúvatúmé íjcyadu menééme tujkénú méímibáávyé ámúhá ɨ́buwááné ɨ́jtsaméí ɨ́mɨáámeréjuco ámuha meíjcyane ámúhadítyú ibóhówaúcunúki.
26 Fariseu cego! Lave primeiro o copo por dentro, e então a parte de fora também ficará limpa!
27 ¡Árónáa ihdyu máɨdáátsoju ámúhakye tene pájtyeíñej! Muurá ámuha pánehjɨ́dú ɨ́mɨáámédú éhne múúne níjkyéné pañe nehníwu néérone pánehjɨ́dú hállu imíwu meɨ́ɨ́tedu.
27 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês são como túmulos pintados de branco, que por fora parecem bonitos, mas por dentro estão cheios de ossos de mortos e de podridão.
28 Ehdu ámuha meícyahíjcyá mɨ́amúnáama pánehjɨ́dú ɨ́mɨáámeúvúdú tsanééré ímítyúné ɨ́jtsaméí ámúhá pañe íjcyame.
28 Por fora vocês parecem boas pessoas, mas por dentro estão cheios de mentiras e pecados.
29 ¡Áámeke ámúhakye máɨdáátsoju tene pájtyeíñej! Ɨ́veekí ámuha éíjyuúvúu ditye dsɨ́jɨ́vétsohíjcyámé Píívyéébé ihjyú uubálle múnáaúvú nijkyéné méícyáávétsohíjcyá ɨ́mɨáámeváa diityéúvú íjcyánélliíhye.
29 — Ai de vocês,
30 Ááne ámuha ménehíjcyáhi: “Éíjyuúvúu méɨhdé múnáaúvú íjcyáijyu meíjcyaca muurá tsá medsɨ́jɨ́vétsóítyuró Píívyéébé ihjyú uubálle múnáake.”
30 E dizem: “Se tivéssemos vivido no tempo dos nossos antepassados, não teríamos feito o que eles fizeram, não teríamos matado os profetas.”
31 Ehdu ámuha menééneri muurá ámuháyé méúúbállémeí diityéúvukée dsɨ́jɨ́vétsohíjcyámeúvúj tsɨɨménémúhaabe ámuha meíjcyane.
31 Assim vocês confirmam que são descendentes daqueles que mataram os profetas.
32 Ahdícyane wa ihdyu oke meméénú ámuha meímillédú ámúhá ɨhdé múnáaúvúu méénuhíjcyádú diityédúré ámuha menéémeé.
32 Portanto, vão e terminem o que eles começaram!
33 Ávyeta muurá ámuha ííñimyémúeméjte. ¿Aca ámuha méɨjtsúcunú cúújúwatu ámuha mepállójcóiyóne?
33 Cobras venenosas, ninhada de cobras! Como esperam escapar da condenação do inferno?
34 Áánéllii ícyooca ó pícyóóroó ámúhama tsíjtyeke Píívyéébé ihjyú uwáábojte pane wáájacúmeke ámúhá uwáábojte íjcyáímyeke. Árómeke muurá ámuha méúráávyehíjcyaá pátsáríjcyoméré pacóómiváríye. Áámedítyú muurá tsaatéké ámuha méwátsíhcyuú pihcyáávejááné pañévu. Ááne tsááteke ámuha médsɨ́jɨ́vétsoó páwachékevu mewátyétyéhcúneri.
34 Pois eu lhes mandarei profetas, homens sábios e mestres. Vocês vão matar alguns, crucificar outros, chicotear ainda outros nas
35 Ehdu ámuha menéénéllii ámuha pámé hallúríyé teene éíjyuúvúu ɨ́mɨá uwáábojtéké ditye dsɨ́jɨ́vétsohíjcyanéhjɨ. Muuráhjáa Abéé ɨ́mɨáábé íjcyáábeke íñahbéré dsɨ́jɨ́vetsóhi. Ááné boonée tsijtye Píívyéébé ihjyú uubálle múnáake ámúhá ɨhdéejte dsɨ́jɨ́vetsóhi. Átsihdyúu nihñéré dsɨ́jɨ́vetsómé Berekíá hajchi Tsacaríake duurúvájama Píívyéébé ɨɨcúvé cóvátsómeíhíjcyáné waɨ́jɨ́ ráhoúcunútsihvu.
35 Por isso Deus castigará vocês pela morte de todas as pessoas inocentes que os antepassados de vocês mataram, desde a morte do inocente Abel até a de Zacarias, filho de Baraquias, que vocês mataram entre o Templo e o altar.
36 Aane ɨ́mɨááné ámúhakye o néé ehdúu éíjyu múnáaúvú dárɨ́ɨ́vémeíhijcyáné muurá ámúhá hallúrí íñe ícyooca ámuha meíjcyámé hallúri.
36 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o castigo por tudo isso cairá sobre o povo de hoje.
37 Ahdícyane ámuúha Jerotsarée múnaaj, ¿ɨ́veekí ámuha mélliihyánúpétsohíjcyá Píívyéébé ihjyú uwáábojtéke? ¿Ɨ́veekí ámuha diityéké néwayúúnevu mááámuhíjcyáhi? Muurá imílléroobe ámúhakye iújcune éhne múúne cáraca ɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́meke íhñúwáácyú lliiñévú újcudu. Árónáa ¿ɨ́veekí tsá ámuha meímíllehíjcyatúne?
37 Jesus terminou, dizendo:
38 Ááné déjúcotu muurá ámúha cóómí ápajyúréjuco íjcyaíñe.
38 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada.
39 Ahdícyane ámúhakye o néé téhdure oke ámuha maájtyumɨ́júcóóityúné tsiiñe o tsááiñévújuco. Téijyu muurá ámuha oke maájtyúmɨ́ne méneéhi: “Maímijyu áánu Píívyéébe mémeri tsááneéj.”
39 Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.