1 Coríntios 10

Píívyéébé ihjyu: jetsocríjyodítyú cáátúnuháámɨ (BOANT) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 Ámuúha táñahbémuj, cáhawáá méɨjtsúcunu muhdúhjáa méɨhdé múnáaúvuke Píívyéébe ojtsórí túkévejtsómé Tújpáñe Móóá pájtyene.
1 Taitu, ata a’agir Moses nawiyih hititit ana veya abisa isah mamatar i kwananot. Ata a’agir etei rofom re tafafarih nawiyih Red Sea yan owasasin hirabon rewan rounane hiyen.
2 Ehdúhjáa dibye diityéké pɨ́aabómé ɨ́hvéjtsámeí Moitséé hójtsɨ́ pañévú dibye diityéké ityúkévéjtsoki.
2 Rofom wanawanan naatu riy wanawanan hirarabon ana veya, etei bapataito hibai Moses ana bai’ufununayah himatar.
3 Aaméhjáa ihdyu ícyahíjcyá Píívyéébere diityéké pɨ́áábóne tájpi.
3 Naatu Ayubih ana bay itinin ta’imon marane hire’er etei hibow hi’aa.
4 Dííbyeréhjáa muurá diityéké ácuhíjcyá majchóvuu, adóvuu, íjcyane méénúráítyuróné diityémá imyéénúneri. Áámemáhjáa téijyújuco nééwayúdú néébe Críjto íjcyaabe diityéké túkévétsohíjcyáne.
4 Na’atube ayubit ana harew itinin ta’imon marane re’er etei hitom, naatu ayubit ana To’one harew tit hitomatom nawiyih bairi hin, nati to i Keriso taiyuwin.
5 Ehdúhjáa panévatúré ímíhyéjúcooro Píívyéébe diityéké túkévéjtsórónáa ímunáajte ímityúné dárɨ́ɨ́vémeíhijcyáhi. Ááné déjúcotúhjáa mítyame dsɨ́jɨvé ɨ́ɨ́néubárá píívyétúné iiñújɨvu.
5 Baise God ata a’agir moumurih na’in isah men iyasisir, imih himorob arar yan hai rarik awan karatan.
6 Ahdu meke tene ipájtyétu tsá ímítyúnéhjɨri meúmúúpívyéityúne.
6 Naatu sawar iti himamatar i bai’obaiyen na’atube it isat, ebimatnuwit saise men kakafin sinafumih nakura’ara’ahit hisisinafube tanasinafumih.
7 Tsá dityée méénuhíjcyádú níjcyotájteke mecááníváityúne. Muurá Píívyéébé waajácúháámɨtu nééneé: “Níjcyotájteke idyúúrúváné wañéhjɨ́né pañe imájchóné hallúvú ádohíjcyáme.”
7 Wagabur ata a’agir sawar iu’inuwih hikwakwafirih na’atube tanasinafumih. Buk Atamaninamaim iti na’atube eo “Sabuw himare hiyuw hi’aa hibiyasisir, hai yasisir botabir hitom hikoko’aw himisir hiwa’an kwanekwan.
8 Ahdícyane tsá medómácójcatsíityú ihdícyáméhjɨma dityéhjáa méénuhíjcyádu. Tééné déjúcotúhjáa muurá tsajcóójɨ́ré diityédítyú dsɨ́jɨvémé 23,000-meva.
8 Imih uwatanah afa hibiwa’an kwanekwanabe men taniwa’an kwanekwan, anayabin nati na’atube hisisinaf, veya ta’imon wanawanan sabuw etei 23,000 ah uy hire himorob.
9 Áánéllii tsá Píívyéébeke mepátsáríjcyóityú ímityúné meméénune dibye iáábúcuhíjcya tsaatéhjáa diityédítyú méénuhíjcyádu. Tehdúhjáa muurá méénúmeke tééné déjúcotu ííñimyémú ɨ́hdome dsɨ́jɨ́vehíjcyáhi.
9 Ata Regah men routobonamaim tanayai, uwatanah afa na’atube hisinaf Regah hirurutubun etei tuwamorob yubih himorob.
10 Aanéjɨ́ɨ́ tsá múu diityé dɨ́ɨ́vame ímityúné íhjyúvatú Píívyéébedítyu. Tehdúhjáa néémeke muurá tééné déjúcotu dííbyere Píívyéébe wálloobe ‘Dsɨjɨ́ve’ némeííbyé níjkyéjɨ múnáajpi dsɨ́jɨ́vetsóhi.
10 Men tanagam kwanekwan, anayabin afa na’atube hisisinaf gurugurusen ana tounamatar na etei rouw himorob.
11 Ehdúhjáa nénehjɨ éíjyuúvú méɨhdé múnáake pátyehíjcyáné muurá Píívyéébé waajácúháámɨtu caatúvá íñe ícyooca meíjcyámema ííñujɨ nɨjkévaríjyuco íjcyame teene meéévéne tehdu medárɨ́ɨ́vémeítyuki.
11 Sawar iti himamatar etei i bai’obaiyen na’atube it isat, naatu baimatnuwit isan bukamaim hikirum. Anayabin veya iti boun tama’ama i tana mar yomanin tatit.
12 Áánéllii ímí Píívyéébeke iúraavyéné ɨ́jtsúcunúmé téɨɨbúwá méíjcyaco ámuha ímítyúneri memújtátuki.
12 Imih o yait kunotanot i kubatabatkikin, inakaif gewas men inare’emih.
13 Muurá eene ámuha ímítyúneri meúmúúpívyehíjcyáné mávaríjchojúúné tsá apáámyekéré ámúhakye dómájcotúne. Muurá ihdyu pámeekéré patyéhijcyáne. Árónáa mécátsɨpáávé Píívyéébedívu. Dibye íjcyátúcoocájɨ́ɨ́; tsá néhi ávyétá ɨhnáhó nééné mávaríjchoju meke dómájcóityúne. Diibye ihdyu tehdɨ́ɨ́váné mávaríjchoju meke dómájcóijyu meke pɨ́ááboó maáábúcuki.
13 Routobon mar etei o kubaib na’atube, nati routobon ta’imon sabuw etei tebaib. Baise God ana omatanen mar etei ekakaif. Imih boro men nihamiy routobon gagamin inab a fair nanatabir a niyaweyaw inare’emih. Baise routobon inabaib ana veya i boro fair nit inabatkikin naatu ef nabotawiy inahaiw inatit.
14 Ehdu teéne, ámuúha táñahbémuj. Áánéllii tsáhájuco níjcyotájteke ámuha medúúrúváityúne.
14 Isan imih au ofonah, wagabur hai bowabow etei kwanihamiyen.
15 Ehdu íñe ámúhakye o néé ámúhá ɨ́jtsaméima ámuha meíjcyámeke. Aane cáhawáá ihdyu ímíñeúvú méɨ́jtsaméí ámuha mewáájácuki.
15 Ayu iti tur i kwa not wairafi isa ao, saise au tur naniyan kwanab abisa ao kwana’itin.
16 Muuráhjáa Píívyéébe mééma mepájtyetéiñe méénune meɨ́tsáávéne májchó meméénúcooca maádome météhdútsohíjcyá teene dííbyeke. Aame méduurúvahíjcyá mewájyuríi Críjtó tujpácyó páwachákevu wágóoovéne. Téhdure pááaho memájchóneri méduurúvahíjcyá mewájyuríi dibye ɨ́cúbáhrámeíñé meɨ́tsaavéne.
16 Merarayow ana kerowas imaim God ana merar tayiy tatomatom ana veya, Keriso ana rara etei tafafaram. Naatu rafiy taimasib ta’ani’aan ana veya it etei’imak Keriso biyan tafafaram.
17 Muurá mítyame meíjcyarómé tsahóóré pááaho memájchome ímí ménahbévájcatsíhi. Ahdu muurá tsáápiiye Críjto íjcyáábeéjté mítyame meíjcyarómé méijcyá tsáápihdyúre.
17 Anayabin rafiy fafar i ta’imon, it moumurit na’in, baise biyat i ta’imon, imih rafiy ta’imon tafafaram.
18 Muuráhjáa tamúnaa ijraéémú Píívyéébé ɨɨcúvé dóhijcyámé tsame ijcyá téénéejte.
18 Israel sabuw hai sinaf i kwananot. Sheep tebow terouw gem tafanamaim tisibor finimih turih tefaram ta’aau i God bairi nati’imaim tibita’imon maiye.
19 — ausente —
19 Men kwananot ayu nati wagabur naatu sibor nati wagabur isah kwasisibor i abibasit kwanarouw.
20 — ausente —
20 En! Baise, abisa au’uwi ana’an i iti na’atube. Eteni Sabuw hai sibor i wagabur isah tisisibor, men God isan. Imih ayu men akok kwa wagabur bairi kwanikofan.
21 Ahdícyane tsá tene ímityú tsúúca Píívyéébema maádóneri, memájchóneri, menáhbévácatsíhijcyámé Naavéneke ɨ́ɨ́cúvehíjcyámema menáhbeváne.
21 Kwa men karam boro Regah ana kerowasamaim kwanatom, naatu iban maiye wagabur hai kerowasimaim kwanatom. Naatu men karam Regah ana gem kakafiyinamaim kwanaa, naatu wagabur ana gem tafanamaim kwanaa maiye.
22 ¿Ɨ́veekí Píívyéébeke mepátsáríjcyóiyá ehdu medárɨ́ɨ́vémeíñeri? ¿Aca dííbyé ehnííñevu meé?
22 Men tanasinaf Regah ana yaso’ar tanakura’ahimih. Kwanotanot it Regah ana fair tanatabir? En!
23 Muurá ɨ́mɨááné panéváré meímilléné méméénúiyáhi. Árónáa tsá panéváré ímí néétune. Tsá páneere meke pɨ́áábotú Píívyéébeke meúráávyénéjcutu.
23 Sawar etei i sinaf isan hibasit, baise sawar etei boro men ta ana gewasin nitimih. Naatu sawar etei i sinaf isan hibasit, baise sawar etei boro men hinibaisimih.
24 Áánéllii tsá múu tsúúrámeítyú iiye tsaímíyé iíjcyáíyóneri. Téhdure múu ɨ́jtsámeí tsíjtyeke ɨpɨ́áábóíyóneri pámeere ímí meíjcyaki.
24 Men yait ta akisin ana gewasin nanuwetamih, baise taituwan hai gewasin nanuwet.
25 Áhdure ditye dooháñé náhjɨ́hénuhíjcyánetu múu cúúvéhulléré iáhdone dóó tsáijyu múu ɨɨcúvé íjcyane ámuha medóóne múhdurá meɨ́jtsúcunúíyónélliíhye.
25 Ahar efanamaim masanuw kwanatotobon kwana’aamo, men anot hinamour kwanibatebatemih.
26 Muurá ííñújɨri páneere múhdúné tsíeméné íjcyane Píívyéébe éhné dibyée ípívyejtsóne.
26 Anayabin Buk Atamaninamaim iti na’atube eo, “Me yan sawar tutufin etei tema’am i Regah nowan.”
27 Áánéllii múu cahcújtso múnaa íjcyáturómé ámúhakye majchóvú pɨ́úváhajchíí cúúvéhulléré majchó ɨ́nehjɨ́ ditye pícyoone ámuha múhdurá meɨ́jtsúcunútuki.
27 Orot baitumatum atin nifefeyani airi bay aamih kwanamare abisa namaim nayayare ina’aan, men anot hinamour inibatebatemih.
28 Áánetu tsaate idyóótune ‘íñe níjcyotájté ɨɨcúve’ néhajchíí tsá múu dóótu diityéké ámuha múhdurá meɨ́jtsámeíchótuki.
28 Baise orot ta tainimaim na’afare nao, “Iti bay i wagabur isah hisibor.” Nati bay men ina’aan, orot eo’otani i inakakafiy anayabin masanuw ina’ani’aan boro inasinaf kakaf.
29 Ehdu o néé ihdyu ámuha medóórone ímítyú meɨ́jtsúcunútúrónáa diityéké múhdurá ámuha meɨ́jtsámeíchóíyónélliíhye.
29 Nati i men o kakafin kusisinafumih, baise orot nati eo’otani na’iti boro o kakafin sinaf narouw nao. Aisim boro ayu au roufamen abaib sabuw afa hai notamaim ayu hinafufunu?
30 Muurá ɨɨná memájchóné hallúvú météhdútsohíjcyá Píívyéébeke dibye ímillédu. Aanéjɨ́ɨ́ ¿ɨ́veekí tsijtye ihjyúváiyá ímityúné íjcyáneríjɨ́ɨ́vari?”
30 “Ayu au bay isan God aifefeyan igegewasin abai ani’aan, aisim sabuw boro au bay abigegewasin isan kakafin hinarouw hinao?”
31 Ihdyúhde tehdújúcoóro. Árónáa ihdyu múu panéváré ɨɨná imyéénúneri, imájchóneri, iádóneri, bóhówajtsó Píívyéébeke.
31 Imih abisa ku’ani’aan o kutomatom o kusisinaf etei God wabin bora’ara’ahin isan inasinaf.
32 Ánéhjɨri ihdyu tsá múu tútávájtsotú jodíómuu, jodíómú íjcyáturómee, íjcyámeke pámeere cáhcújtsótúróméhjɨmájuco.
32 Jew sabuw, Greek sabuw, na’atube ekaleisia sabuw wanawanahimaim men yait ta iniwa’an yababan nab nare’emih.
33 Muurá ihdyu ó imíllé pamévamáyé ímí o íjcyane ditye téhdure ipájtyetéki. Tsá oore ímí o íjcyáíyóneri o íjyácunútúne.
33 Ayu i mar etei asisinaftobon sabuw afa aniyasisirih, saise anibaisih yawas hinab, men ayu taiyuwu aniyasisiru.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.