Romanos 14
Bora NT (BOA_TBL) vs VC
1 Tsaate Píívyéébeke cáhcújtsorómé ímí dííbyé uwááboju wáájácútúmema tsá múu táhjájcatsítyú tééneri. Tsaímíyé múu nahbévájcatsí diityéma.
1 Acolhei aquele que é fraco na fé, com bondade, sem discutir as suas opiniões.
2 Muurá ijcyámé tsaate pamévakéré dóómeé. Áánetu ijcyámé tsijtye Píívyéébé uwááboju ímí wáájácutúmé pamévakéré idyóóiyóné múhdurá ɨɨ́jtsúcunúne pevéne májchóré májchome.
2 Um crê poder comer de tudo; outro, que é fraco, só come legumes.
3 Aane panéváré dóóme tsá múu múhdurá ɨ́jtsúcunútú tsijtye ténehjɨ dóótune. Áhdure panéváré dóótume tsá múu íhjyúvatú panéváré dóómedi. Muurá idyé diityéké Píívyéébe wajyú téhdure ihñéjté íjcyámeke.
3 Quem come de tudo não despreze aquele que não come. Quem não come não julgue aquele que come, porque Deus o acolhe do mesmo modo.
4 ¿Aca muutá mee muhdú Píívyéébeke tsijtye úráávyéneri meíhjyúvaki? Óvíi ihdyu dííbyere néé ditye muhdú íjcyane. Tsáijyu múúne ímí ijcyáme, ¿mityá tsáhaáj? Muurá ihdyu dííbyere piivyété diityéké ɨpɨ́aabóné ditye ímí iíjcya muhdú iíjcyáiyódu.
4 Quem és tu, para julgares o servo de outros? Que esteja firme, ou caia, isto é lá com o seu senhor. Mas ele estará firme, porque poderoso é Deus para o sustentar.
5 Muurá ijcyámé tsaate kéjcoojɨ́ dííbyeke idyúúrúvahíjcyáné éhnííñevu ímí ɨ́jtsúcunúme. Áánetu ijcyámé tsaate pajcóójɨváré idyúúruváné ímí ɨjtsúcunúme. Aane ihdyu óvíi iímíllejcóójɨ́ dííbyeke dúúrúvahíjcyámé téjcoojɨ duurúváhi.
5 Um faz distinção entre dia e dia; outro, porém, considera iguais todos os dias. Cada um proceda segundo sua convicção.
6 Áhdure panéváré dóóme óvi dóóhií. Áánetu panéváré dóótume óvi tsá dóótune. Muurá pevéne májchó íjcyáróné hallúvú Píívyéébeke téhdujtsóme. Áhdure tsijtye téhdujtsó dó hallúvu. Ááneri muurá pámeere tsahdúré ávyéjujtsó dííbyeke.
6 Quem distingue o dia, age assim pelo Senhor. Quem come de tudo, o faz pelo Senhor, porque dá graças a Deus. E quem não come, abstém-se pelo Senhor, e igualmente dá graças a Deus.
7 Tsá muurá meere meímillédú meíjcyatúne. Muurá Píívyéébere meke picyóó dííbyeke mebóhówájtsoki. Aame médsɨ́jɨvé dibye ímílléijyu.
7 Nenhum de nós vive para si, e ninguém morre para si.
8 Muurá mebóhɨ́ɨ́né hajchótá méijcyá dííbyé hójtsɨri. Aame medsɨ́jɨ́vécooca téhdure tsá kiávú dííbyedítyú mepéétune. Muurá dííbyemáyé méijcyá dííbyeéjté meíjcyánélliíhye.
8 Se vivemos, vivemos para o Senhor; se morremos, morremos para o Senhor. Quer vivamos quer morramos, pertencemos ao Senhor.
9 Téénélliihyée muurá Críjto dsɨ́jɨ́veebe tsiiñe bohɨ́ɨ́hií. Aabe muurá téhdure dsɨ́jɨ́vetúméi dííbyé cahcújtso múnaa íjcyámé avyéjuúbe. Áhdure dííbyé cahcújtso múnaápe íjcyame tsúúca dsɨ́jɨvéjúcóómé avyéjuube diíbye.
9 Para isso é que morreu Cristo e retomou a vida, para ser o Senhor tanto dos mortos como dos vivos.
10 Aanéjɨ́ɨ́ tsá múu ámúhá nahbémú cahcújtso múnaa múhdurá íjcyáneri íhjyúvatúne. Tsá múu diityé piivyétetu néétune. Muurá pámeere mépíhcyááveé Críjtodívú dibye meke iñéé ɨ́mɨááné muhdú meícyahíjcyáne.
10 Por que julgas, então, o teu irmão? Ou por que desprezas o teu irmão? Todos temos que comparecer perante o tribunal de Deus.
11 Muurá Píívyéébé waajácúháámɨtu nééneé:
11 Porque está escrito: Por minha vida, diz o Senhor, diante de mim se dobrará todo joelho, e toda língua dará glória a Deus {Is 45,23}.
12 Aane muurá pámeere méúúbálleé dííbyeke muhdú meícyahíjcyáné meke dibye díllóijyu.
12 Assim, pois, cada um de nós dará conta de si mesmo a Deus.
13 Áánéllii tsá múu tsaate múhdurá íjcyáneri íhjyúvatúne. Métsu ɨ́mɨááméré meíjcya ménahbémú Píívyéébeke cáhcújtsónetu diityéké metútávájtsótuki.
13 Deixemos, pois, de nos julgar uns aos outros; antes, cuidai em não pôr um tropeço diante do vosso irmão ou dar-lhe ocasião de queda.
14 Muurá Críjtoéjpí o íjcyaabe ó waajácú panéváré medóórone muhdú néétune. Árónáa tsaate panéváré medóóne ímityúné ɨ́jtsúcunúmé óvi tsá dóótune.
14 Sei, estou convencido no Senhor Jesus de que nenhuma coisa é impura em si mesma; somente o é para quem a considera impura.
15 Aane teene dóótúmeke ámuha medóóneri métútávájtsóhajchíí muurá tsá ámuha diityéké mewájyutúne. Áánéllii múu téɨɨbúwá ijcyá ámuha tsaatéké memújtátsótu téhdurée diityé wájyuri Críjto dsɨ́jɨ́vémeke.
15 Ora, se por uma questão de comida entristeces o teu irmão, já não vives segundo a caridade. Pela comida não causes a perdição daquele por quem Cristo morreu!
16 Aame tsáma ménéétsámeídí tehdújúcooro néérone ámúhadívú ímítyú ɨ́tsúcunúhíjcyámedívu.
16 Não venha a tornar-se objeto de calúnia a tua vantagem.
17 Muurá Píívyéébé avyéjúejte meíjcyame tsá apááñéré méjpi tééne tájpí íjcyáneri metsúúrámeíítyuróne. Téhdure métsúúrámeíiyá dibye Íapííchó mépañévú pícyóónej tééveri ímíjyuuri tsaímíyé meíjcyáíyóneri.
17 O Reino de Deus não é comida nem bebida, mas justiça, paz e gozo no Espírito Santo.
18 Ehdu muurá Jetsocríjtoke meúraavyéné Píívyéébe ímí ɨjtsúcunúhi. Téhdure mɨ́amúnaa ímí ɨjtsúcunúhi.
18 Quem deste modo serve a Cristo, agrada a Deus e goza de estima dos homens.
19 Ahdícyane metsu dííbyeéjté meíjcyame mepɨ́áábójcatsííyóneri metsúúrámeí tsaímíyé meíjcyame dííbyeke meúráávyeki.
19 Portanto, apliquemo-nos ao que contribui para a paz e para a mútua edificação.
20 Áánéllii médohdí ámúhá nahbémú dóótunéhjɨ́ Píívyéébeke ditye úráávyénetu ámuha diityéké metútávájtsótuki. Tsáháturo dooháñé ímityúné íjcyatúne. Árónáa tsaate ménahbémú ímityúné ɨ́jtsúcunúné médohdí ditye ɨ́ɨ́ténáa diityéké ámuha metútávájtsótuki.
20 Não destruas a obra de Deus por questão de comida. Todas as coisas, em verdade, são puras, mas o que é mau para um homem é o fato de comer provocando um escândalo.
21 Áánéllii tsá ditye dóótunéhjɨ́ medóóítyuróne. Áhdure tsá maádóítyuró ávyéjpacyóné diityéké metútávájtsótuki. Panéváré ímityúné ditye ɨ́jtsúcunúnéhjɨ́ tsá meméénúítyuró Píívyéébeke ditye úráávyénetu diityéké metútávájtsóíyónélliíhye.
21 Bom é não comer carne, nem beber vinho, nem outra coisa que para teu irmão possa ser uma ocasião de queda.
22 Áánetu tsane ámuha meméénune ímí tehdújuco ámuha meɨ́jtsúcunúné múu meenúhi. Árónáa ihdyu tsá múu tééneri tsíjtyeke pátsáríjcyotúne. Muurá ɨ́ɨ́né imíjyaú méijcyá ímítyúnetu menéétsámeítyúme.
22 Tens uma convicção; guarda-a para ti mesmo, diante de Deus. Feliz é aquele que não se condena a si mesmo no ato a que se decide.
23 Muurá tsaate ímityúné ɨɨ́jtsúcunúróné idyóhajchíí tsúúca ímityúné meenúhi. Panéváré ímityúné meɨ́jtsúcunúróné meméénúhajchíí muurá tsúúca ímityúné mémeenúhi.
23 Mas, aquele que come apesar de suas dúvidas, condena-se, por não se guiar pela convicção. Tudo o que não procede da convicção é pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.