Marcos 14

Bora NT (BOA_TBL) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Áijyúhjáa pajtyété wañéhjɨ́ óórítyúne pááá máchómeíhíjcyáné wañéhjɨ́ míjcyoojɨ́cutúréjuco llééváíñáa llúúvájté avyéjujtémá taúhbájú uwáábojte ɨ́jtsámeí muhdú iállíñe Jetsóoke iékééveíñé ɨdsɨ́jɨ́vétsoki.
1 Faltavam dois dias para a Festa da Páscoa e a Festa dos Pães sem Fermento . Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito de prender Jesus em segredo e matá-lo.
2 Árónemáhjáa néjcatsímyé teene wañéhjɨ́ pañéi tehdu imyéénútu mɨ́amúnáake iííbórɨ́núíyónélliíhye.
2 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
3 Áijyúhjáa Jetsóó ímamyémuma Betáániárí Tsimóó dííbyere ‘Ahllárɨho’ némeííbyé jari. Aaméhjáa tééjari majchórí íjcyánáa tsáápille tsáá mítyane áhdómeíñé pacúúcújpácyoma. Aalléhjáa téjpacyórí dííbyé nííwau múrijchóhi.
3 Jesus estava no povoado de Betânia, sentado à mesa na casa de Simão, o Leproso. Então uma mulher chegou com um frasco feito de alabastro , cheio de perfume de nardo puro, muito caro. Ela quebrou o gargalo do frasco e derramou o perfume na cabeça de Jesus.
4 Aanéhjáa ímamyémuke tsaríwu pájtyénéllii néjcatsímye: —¿Ɨ́veekíami aalle ɨ́cúbahra pácúúcújpácyori tsáné pijcyábá mewákímyeíñe áhdodúné áhdómeíjpácyorij?
4 Alguns que estavam ali ficaram zangados e disseram uns aos outros: — Que desperdício!
5 Muurá téjpacyo menáhjɨ́hénúne dsɨ́ɨ́dsɨri mépɨ́aabóiyá ɨ́dáátsóméhjɨke.
5 Esse perfume poderia ter sido vendido por mais de trezentas moedas de prata , que poderiam ser dadas aos pobres. Eles criticavam a mulher com dureza,
6 Ehdúhjáa díílledítyú ditye néérónáa Jetsóó néé diityéke: —Óvi íjcyalle. ¿Ɨ́veekí ehdu ámuha méihjyúváhi? Muurá tehdújuco dille méénune.
6 mas Jesus disse:
7 Muurá diitye ɨ́dáátsojte tsá kiávú ámúhadítyú pééityúne. Áánetu tsá múhajchótá ámúhama o íjcyáityúne.
7 Pois os pobres estarão sempre com vocês, e, em qualquer ocasião que vocês quiserem, poderão ajudá-los. Mas eu não estarei sempre com vocês.
8 Áánéllii muurá oke téjpacyórí múríjcholle oke ditye cúúúíñé ɨhde tájpi iímíbajchóne.
8 Ela fez tudo o que pôde, pois antes da minha morte veio perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
9 Aane ɨ́mɨááné ámúhakye o néé íñe tajtyééveri mɨ́amúnaa pájtyetéíñé uwááboju úwáábohíjcyámé muurá idyé teene úúballéné pámeere ííñújɨri íjcyáné mɨ́amúnaa waajácuúhi. Ehdúhjáa Jetsóó néé ímamyémuke.
9 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
10 Áijyúhjáa Jóóda Ijcaríóóté dííbyé mamyémú 12-meva íjcyáméejpi íjcyároobe múijyúrá llúúvájté avyéjujté éllevu ipyééne diityéké neeté dííbyedívú iékéévétsoíñe.
10 Judas Iscariotes, que era um dos doze discípulos, foi falar com os chefes dos sacerdotes para combinar como entregaria Jesus a eles.
11 Ááneríhjyáa mítyane iímíjyúúvéne imíllémé dííbyeke iáhdone. Ehdúhjáa tsúúca diityémá ipítyácójcatsíñe ílluréjuco dibye ɨ́jtsámeíñé muhdú dííbyedívú iékéévétsoíñe.
11 Quando ouviram o que ele disse, eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele. Assim Judas começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus.
12 Aanéhjáa teene pajtyété wañéhjɨ́ óórítyúne pááá ditye máchohíjcyáné wañéhjɨ́ obééjáwuúmuke tsájaatsá múnaa dsɨ́jɨ́vétsohíjcyáné wañéhjɨ́ tújkévajcóójɨ́ Jetsóoke ímamyémú nééhií: —¿Aca kiávú ú imíllé wañéhjɨ májchó muha meméénune?
12 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , em que os judeus matavam carneirinhos para comemorarem a Páscoa , os discípulos perguntaram a Jesus: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da Páscoa para o senhor?
13 Áánélliihyéhjáa tsaatétsikye neébe: —Cáhawáá Jerotsaréevu mepej. Ácoomíyí ámuhtsi tsaapi llíyííhyori nújpáñújéébeke maájtyúmɨ́ɨ́bema mépeéhi.
13 Então Jesus enviou dois discípulos com a seguinte ordem:
14 Aabe tsájá pañévú úcáávéébe déjutu meúcáávéne tééja múnáájpikye méneéco: “Uwááboobéne múhtsikye néé kiáváhjané íchii mɨ́jcoho íjcyane tééhó pañévú dibye múúhama pajtyété wañéhjɨ májchó májchóihyo.”
14 e digam ao dono da casa em que ele entrar que o Mestre manda perguntar: “Onde fica a sala em que eu e os meus discípulos vamos comer o jantar da Páscoa?”
15 Áijyu ámúhtsikye úújétsóiibye tsaho imíwu córɨ́ɨ́hócoba néého cáámééɨ́jɨri íjcyahóvu. Ááhó pañévú méméénuco mééma majcho. Ehdúhjáa neebe diityétsikye.
15 Então ele mostrará a vocês no andar de cima uma sala grande, mobiliada e arrumada para o jantar. Preparem ali tudo para nós.
16 Ahdújucóhjáa dityétsí pééne técoomívu. Aamútsíhjyáa ɨ́mɨááné muhdú dibye néhdújuco iúújeténe tééhó pañévú méénune teene majcho.
16 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
17 Ááné iijyúnuvúhjáa Jetsóó tétsihyíjyuco pámeemáyé ímamyémuma.
17 Quando anoiteceu, Jesus chegou com os doze discípulos.
18 Aanéhjáa tsúúca imájchótsihvu neebe diityéke: —Ɨ́mɨáánetúré ámúhakye o néé íjcyaabe tsaapi ámúhadítyú óhdivu méénútsóiíbye.
18 Enquanto estavam à mesa, no meio do jantar, ele disse:
19 Aanéhjáa kímóhcó diityéké pájtyénéllii pámeere néé dííbyeke: —¿Aca caabyé ehdu uke muha méméénuúhi, a oó?
19 Eles ficaram tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu, está?
20 Áánélliihyéhjáa neébe: —Íñe tsajɨ́ pañévúré muhtsi dííbyema memájchoobe ehdu oke méénuúhi.
20 Jesus respondeu:
21 Ehdu ɨ́mɨááné oke pajtyéiñe Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyéévéébeke tsúúcajátújucóo Píívyéébé waajácúháámɨtu tene néhdújuco. Árónáa ihdyu máɨdáátsoju tene pájtyeíñé ehdu oke méénúúbeke. Tsáháa ihdyu dibye íjcyáítyuróne.
21 Pois o
22 Ehdúhjáa diityéké iñétsihdyu pááaho iékéévéne téhdújtsoobe Píívyéébeke. Áánemáhjáa idyóhdáhɨ́nunévú diityéké iwájtúne neébe: —Íñe tájpi náávé íjcyane memájcho.
22 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
23 Áhduréhjáa ado iékéévéne téhdújtsoobe Píívyéébeke. Áánevúhjáa dibye ájcune adóme.
23 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, e todos beberam do vinho.
24 Áámekéhjáa neébe: —Íñe tátyujpácyo náávé íjcyane úúballé muhdú mɨ́amúnaa ícyahíjcyáné pityájcoju o dsɨ́jɨ́véneri tsíhdyuréjuco cápáyóóveíñé múhdumé oke cáhcujtsómé ipájtyetéki.
24 Então Jesus disse:
25 Aane ɨ́mɨáánetúré ámúhakye o néé ícyoocátú tsiiñe ámúhama bíínojpácyó o ádójúcóóityúné Píívyéébé avyéjuri meíjcyácooca tsiiñe maádóiñévújuco.
25 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
26 Aaméhjáa teene pajtyété wañéhjɨ́ majtsíjyú imájtsívátsihdyu péé oríívó bajúvu.
26 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
27 Átsihvúhjáa Jetsóó néé diitye ímamyémuke: —Ípyejco muurá ámuha pámeere ílluréjuco óhdityu metsújááveíñé pahúllevávu. Muurá Píívyéébé waajácúháámɨtu nééneé: “Obééjámú tehméébeke o dsɨ́jɨ́vétsóné boone ílluréjuco ditye mújtaíñé pahúllevávu.” Ehdu muurá nééne Píívyéébé waajácúháámɨtu.
27 E Jesus disse aos discípulos:
28 Árónáa ihdyu o dsɨ́jɨ́veebe tsiiñe o bóhɨ́ɨ́ne ó peé ámúhá ɨhde Gariréavu.
28 Mas, depois que eu for ressuscitado, irei adiante de vocês para a Galileia.
29 Ehdúhjáa Jetsóó ímamyémuke néénéllii Péédoro nééhií: —Íhya ihdyu íjtye uke ɨ́hvéjtsoóhi. Áánetu ihdyu tsá uke o ɨ́hvéjtsóityúne.
29 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem!
30 Áánélliihyéhjáa neebe dííbyeke: —Ɨ́mɨáánetúré uke o néé muurá ípyejcójuco tahñéébé u íjcyaróné u tóónuíñé 3-ijyúvá cáracái míijyúcú májtsívátúné ɨhde.
30 Mas Jesus lhe disse:
31 Árónáacáhjáa Péédoro nééhií: —Muurá tsá o tóónúmeíityúne. Óvíjyuco néhi ihdyu oke ditye dsɨ́jɨ́vetsóné tééné hallútu. Ehdúhjáa pámeere neerá dííbyeke.
31 Mas Pedro repetia com insistência: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
32 Aaméhjáa úújeté ‘Getsemaníi’ némeítsihvu. Átsihvúhjáa Jetsóó néé diityéke: —Íchiíyéi meíjcyá Píívyéébema o íhjyúvatéki.
32 Jesus e os discípulos foram a um lugar chamado Getsêmani. E Jesus lhes disse:
33 Áánemáhjáa tsajtyéébé Péédoroo, Jacóóboo, Jóáaá, éhdúmekére. Áámedívúhjáa ávyétá ɨhnáhó kímóóvémeííbye.
33 Então Jesus foi, levando consigo Pedro, Tiago e João. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
34 Áánemáhjáa neébe: —Muhdú íhya o dsɨ́jɨ́véiúvúduréjuco oke táɨ́ɨ́buwa. Ahdícyane cána íchihdyúréi oke metéhmej. Árónáa ihdyu mécúwadíñe.
34 e disse a eles:
35 Ehdúhjáa iñééne peebe éhnííñéwuúvu. Átsihvúhjáa ɨmɨ́móúúvéne Píívyéébema ihjyúvaabe muhdú tene néhajchíí ɨɨ́cúbáhrámeítyuki.
35 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e pediu a Deus que, se possível, afastasse dele aquela hora de sofrimento.
36 Íllúhjáa ihjyúvaábe: —Ayúju Táácáániíj, tsá muurá ɨɨná u túhúúlletúne. Ahdícyane muhdú u néhajchíí óvíjyacóóné o ɨ́cúbáhrámeíñe. Árónáa idyé tsá o ímillédú u méénúityúne. Óvíi ihdyu muhdú u ímillédú óóma ú meenúhi.
36 Ele orava assim:
37 Ehdúhjáa Píívyéébema iíhjyúvátsihdyu óómiibye cuwárí íjcyámedívú iwájtsɨ́ne néé Péédoróke: —¿Aca eene ú cuwáhi, Tsímoj? ¿Ɨ́veekí tsá cuwa u áábúcutú oke u téhmeki?
37 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
38 Imíchi bo meíjcyáne cúwávetúmé Píívyéébema méihjyúvahíjcyá ímítyunévú ámuha metáhjátsámeítyuki. Muurá ɨ́mɨááné ámuha méimíllerá tsaímíyé meíjcyane. Árónáa tsá ámuha meɨ́hnáhootú tehdu meíjcyáiyóne.
38 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
39 Ehdúhjáa diityéké iñééne bɨwáhullévúré ipyééne tsiiñe Píívyéébema ihjyúvaabe piéhdúré tujkénúu iíhjyuvádúre.
39 Jesus foi outra vez e orou, dizendo as mesmas palavras.
40 Átsihdyúhjáa tsiiñe péébe úújeté téhdure cuwárí íjcyámedívu. Ávyetáhjáa mítyane cuwa diityéké íjcyame tsá dííbyema iíhjyúváíyónéhjɨ éllevu íjcyatúne.
40 Em seguida, voltou ao lugar onde os discípulos estavam e os encontrou de novo dormindo. Eles estavam com muito sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos. E não sabiam o que responder a Jesus.
41 Aabéhjáa diityédí iúlléjéróne tsiiñe Píívyéébema ihjyúvatéhi. Átsihdyúhjáa ihdyu óómiibye diityéké nééhií: —Áyu, ícyooca ihdyu ílluréjuco mecúwáiyóne. Árónáa Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyéévéébedívú tsaapi ímítyúmeke ékéévétsóíñe éévé tsúúca úújetéhi.
41 Quando voltou pela terceira vez, Jesus perguntou:
42 Ahdícyane ílluréjuco metsu mepéékií. Muurá tsúúca tsaabe óhdivu méénútsóiíbye.
42 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
43 Ehdúhjáa Jetsóó néénáa tsúúca tsaatémá Jóóda wajtsɨ́ tétsihvu llúúvájté avyéjujtee, taúhbájú uwáábojtee, túkevéjtsojtee, íjcyame wállóónéllii tsáámeé. Aaméhjáa tsáá ímyéénujcátsiháñé nɨɨtsúmuma, cávaájcoháñema.
43 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes, pelos mestres da Lei e pelos líderes judeus.
44 Ácoocáhjáa ɨ́hdéjuco diityéké Jóóda nééneé: —Cáábyeké o chóhchócuube diibyéjúcoói. Áábeke meékéévéne métsajtyéco.
44 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam e levem bem seguro o homem que eu beijar, pois é ele.”
45 Ehdúhjáa diityéké ipítyajcódújuco Jetsóo éllevu ipyééne dibye néétene: —‘Uwááboóbej, ¿a áánu uúj?’ nééberéhjáa chohchócú dííbyeke.
45 Logo que chegou perto de Jesus, Judas disse: — Mestre! E o beijou.
46 Ááneréjucóhjáa ditye iékéévéébeke tsájtyene.
46 Então eles pegaram Jesus e o prenderam.
47 Árónáacáhjáa tsaapi dííbyé mamyémudítyú ɨ́nɨɨtsúwari wállórɨhjúcú llúúvájté avyéjujté úníu múnáájpí núúmɨho.
47 Mas um dos que estavam ali tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
48 Áámekéhjáa Jetsóó nééhií: —¿Aca muhdú ɨ́ɨ́vane éhne múúne ímityúné méénuhíjcyáábe éllevu ditye tsáhdu ámuha metsáá taéllevu nɨɨtsúmuma cávaájcoháñéma?
48 Então Jesus disse para aquela gente:
49 Áánerá íhyajchótá ámúháj pɨɨne o íjcyaabe duurúvájá pañe o úwáábohíjcyáábeke keená ámuha oke meékéévehíjcyáne. Árónáa ihdyu tehdújuco ámuha meméénune Píívyéébé ihjyú uubálle múnaápe tsúúcajátújuco néhijcyáné dííbyé waajácúháámɨtu néhdújuco tene ipájtyeki.
49 Eu estava com vocês todos os dias, ensinando no pátio do Templo, e vocês não me prenderam. Mas isso está acontecendo para se cumprir o que as
50 Ehdúhjáa Jetsóó néénáa ímamyémú ílluréjuco wurúvájá pañe o úwáábohíjcyáábeke keená ámuha oke meékéévehíjcyáne. Árónáa ihdyu tehdújuco ámuha meméénune Píívyééááne dííbyéjtane.
50 Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
51 Áánáacáhjáa tsaapi ováhtsá íéveho íjcyaabe wájyámubávú idyóvíyíívyéne pehíjcyá diityé déjutu.
51 Um jovem, enrolado num lençol, seguia Jesus. Alguns tentaram prendê-lo,
52 Áábekéhjáa ditye ékévérónáa tehba diityé hójtsɨ́ pañévú iwááoíñúne waabe pevéhoréjuco.
52 mas ele largou o lençol e fugiu nu.
53 Aanéhjáa tsúúca Jetsóoke tsajtyémé llúúvájté avyéjúúbe éllevu. Áánáacáhjáa tsijtye llúúvájté avyéjujtee, túkevéjtsojtee, taúhbájú uwáábojtee, íjcyame píhcyaavéjucóó tétsihvu.
53 Em seguida, levaram Jesus até a casa do Grande Sacerdote , onde estavam reunidos os chefes dos sacerdotes, alguns líderes dos judeus e alguns mestres da Lei.
54 Áijyúhjáa Péédoro dííbyeke úráávyeebe pehíjcyá diityé kemúellére. Aabéhjáa úújeté lláhajtsɨ́vúré tétsihyi tééjá tehméjté íjcyuujúwatu pɨ́hmɨhíjcyáme élletu ɨpɨ́hmɨki.
54 Pedro seguiu Jesus de longe e entrou no pátio da casa do Grande Sacerdote. Ele sentou-se perto do fogo, com os guardas, para se esquentar.
55 Áánáacáhjáa ávyéjujte ɨ́tsámeíhijcyá muhdú Jetsóó hallúvú iállíñe dííbyeke ɨdsɨ́jɨ́vétsoíñe. Árónáacáhjáa tsá ditye píívyetétú muhdú dííbyé hallúvú iállíiyóne.
55 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando encontrar alguma acusação contra Jesus a fim de o condenarem à morte. Mas não conseguiram nenhuma.
56 Ávyetáhjáa mítyame dííbyé hallúvú páhduváré álliyómé báñúmeíhijcyáhi.
56 Muitos diziam mentiras contra ele, mas as suas histórias não combinavam umas com as outras.
57 Árónáacáhjáa tsaate téhdure dííbyé hallúvú iállíñe nééhií: —Áánu muurá nehíjcyá mɨ́amúnaáváa méénuja duurúvaja iwácávyáhcóne tsííjyaréjuco imyéénuíñé mɨ́amúnaa méénútuja. Aajává pánéévétsóiibye 3 coojɨ́vatúre. Ehdu ihjyúvahíjcyaábe.
57 Alguns se levantaram e acusaram Jesus com mentiras. Eles diziam:
58 — ausente —
58 — Nós ouvimos quando ele disse: “Vou destruir este Templo que foi construído por seres humanos e, em três dias, levantarei outro que não será construído por seres humanos.”
59 Ehdúhjáa ditye néérone tsá cáhcújtsómeítyúne.
59 Mesmo assim as suas histórias não combinavam umas com as outras.
60 Árónáacáhjáa llúúvájté avyéjuube diityéj pɨɨnétú iíjyócúúvéne néé Jetsóoke: —¿Ɨ́veekí tsá u áñújcutú aatye díhyallúvú ímítyunéhjɨ́ úúballéne?
60 Aí o Grande Sacerdote se levantou no meio de todos e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender dessa acusação?
61 Árónáacáhjáa tsá ɨɨná diibye néétune. Áánélliihyéhjáa tsiiñe neebe dííbyeke: —¿A ɨ́mɨááné diibyéjuco uu Críjto ɨ́mɨáábé Píívyéébé Hajchi?
61 Mas Jesus ficou calado e não respondeu nada. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Você é o
62 Áánélliihyéhjáa neébe: —Éée, diibyéjuco oó. Aane méwaajácú íñe Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyééveebe ɨ́htsútuube Píívyéébé úníuri o íjcyane. Aabe muurá tsiiñe o tsáácooca ó bóhówááveé ojtsó pañe.
62 Jesus respondeu:
63 Ehdúhjáa Jetsóó nééne ávyéta tsárí pajtyé diibye llúúvájté avyéjúúbeke. Áánélliihyéhjáa íwajyámúúné dóváríjcyámeííbyéré nééhií: —Ávyeta tsáhájuco meímílletú tsijtye éhnííñevu dííbyé hallúvú tsiiñe úúballéne.
63 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Não precisamos mais de testemunhas!
64 Muurá íñe ámuha melléébóneríyé ¿ɨ́veekí uuhɨ́vatéébé Píívyéébedi? Aane ¿muhdú ámuha méɨjtsúcunúhi? Áánélliihyéhjáa pámeere néé ílluréjuco dibye dsɨ́jɨ́veíñe.
64 Vocês ouviram esta blasfêmia contra Deus! Então, o que resolvem? Todos estavam contra Jesus e aí o condenaram à morte.
65 Ehdúhjáa ditye néénéllii tsaate dííbyé hallúvú úníchíhcyuméré íhyúmɨ ɨbɨ́ɨ́jɨ́núúbeke imyéénúne nééhií: —Áyu cána waajácú caabyé uke méénune. Téhduréhjáa duurúvájá tehméjté dííbyeke wábáajcóhi.
65 Então alguns começaram a cuspir nele. Cobriam o rosto dele, davam bofetadas nele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe! E também os guardas o pegaram e lhe deram bofetadas.
66 Aanéhjáa Péédoro lláhájtsɨri íjcyánáa llúúvájté avyéjúúbé úníu múnáadítyú tsáápille tsááhií.
66 Pedro ainda estava lá embaixo no pátio, quando apareceu uma das empregadas do Grande Sacerdote .
67 Aalléhjáa dííbyeke pɨhmɨ́rí íjcyáábeke ɨɨ́ɨ́tehíjcyáróne nééhií: —Úpée idyé éhne ú ícyahíjcyá Jetsóoma Natsarée múnáájpiíma.
67 Ela viu Pedro se esquentando perto do fogo, olhou bem para ele e disse: — Você também estava com Jesus de Nazaré.
68 Árónáacáhjáa íllure ityóónúne neébe: —Tehdu o wáájácúúbedíjɨ́ɨ́ óóma ú ihjyúváhi. Ehdúhjáa iñééne lláhájtsɨ́ mɨjcó lleehówavu íjyócúúvetéébe. Áánáacáhjáa tsúúca cáraca májtsiváhi.
68 Mas ele negou, dizendo: — Eu não o conheço. Não sei do que é que você está falando. E saiu para o corredor. Naquele momento, o galo cantou.
69 Aabéhjáa tétsihvu úújetéébeke tsiiñe ɨɨ́ɨ́téne tétsihyi íjcyámeke neélle: —Áánu muurá idyé tsaapi Jetsóó mamyémúejpi.
69 Quando a empregada viu Pedro ali, começou a dizer aos que estavam perto: — Este homem é um deles.
70 Árónáacáhjáa idyé tsiiñe tóónuúbe. Ááné illúhwuúréhjáa idyé tsíjtyeréjuco nééne dííbyeke: —Áánerá ɨ́mɨááné diibyéjuco uu Jetsóó mamyémúejpi. Muurá eene Gariréa múnaa íhjyuvádú u íhjyúvánetúré méwaajácú diibyéjuco u íjcyane.
70 Mas ele negou outra vez. Pouco depois, as pessoas que estavam ali disseram de novo a Pedro: — Não há dúvida de que você é um deles, pois você também é da Galileia.
71 Ehdúhjáa ditye néénéllii tsiiñe ityóónúne llíhcyámeííbyéré nééhií: —Éje, ɨ́mɨáánetúré tsá o wáájácutú dííbyeke eene ámuha óóma dííbyedi meíhjyúváábeke.
71 Aí Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem de quem vocês estão falando! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade!
72 Ehdúhjáa dibye néénáa tsiiñe cáraca májtsivá míijyúcújuco. Áánetúhjáa ɨ́tsááveebe Jetsóópe dííbyeke íllu nééneé: “Muurá 3-ijyúvá ú tóónúméií tahñéébé u íjcyaróné cáracái míijyúcú májtsívátúné ɨhde.” Ehdúhjáa Jetsóó nééne ɨɨ́tsáávéne ílluréjuco dibye tááne ávyétá ɨhnáho.
72 Naquele instante o galo cantou pela segunda vez, e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante duas vezes, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro caiu em si e começou a chorar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.