Marcos 12
Bora NT (BOA_TBL) vs NTLH
1 Áijyúhjáa Jetsóó tsíeménéhjɨ́tu úwááboobe nééhií: —Tsaapíhjyáa íúmɨhe tsanééré óóva ibájtsone mɨjcónúhi. Áánemáhjáa tsátsii ímíbájchoobe tééne néévá dótsúhcúmeíitsíi. Áhduréhjáa tépallíj pɨɨnévú méénuube jáhwu cáámé cóhnaúvú tééjá pañétú tépalli téhmémeíijya. Ehdúhjáa imyéénúne tsaatéké tépallívú ityéhmétsoíñúne aahɨ́vetéébé tsííñé iiñújɨ.
1 Depois Jesus começou a falar por meio de parábolas . Ele disse:
2 Aanéhjáa tsúúca tépalli néévane iwáájácútsihvu wálloobe íúníu múnáájpiikye dííbyema ditye iwállóóro dííbye éhné íjcyadúne.
2 Quando chegou o tempo da colheita, o dono enviou um empregado para receber a sua parte.
3 Ahdújucóhjáa pééróóbeke ditye íllure méénúpéjtsónetu dibye óómiñe íéveébe.
3 Mas os lavradores agarraram o empregado, bateram nele e o mandaram de volta sem nada.
4 Áánélliihyéhjáa tsíjpiikyéréjuco dibye wállóróóbeke téhdure néwayúúneri íhñíwáutu ityúúvátsóóbedi íllure uuhɨ́vatéme.
4 O dono mandou mais um empregado, mas eles bateram na cabeça dele e o trataram de um modo vergonhoso.
5 Áróné pañéhjáa tsíjpiikye dibye wállóóbeke ílluréjuco ditye dsɨ́jɨ́vétsópejtsóne. Árónáacáhjáa tsiiñe wálloobe pívámevákéjuco. Áámekéhjáa idyé imyéénúpéjtsóne tsaatéké dsɨ́jɨ́vetsóme.
5 E ainda outro foi mandado para lá, mas os lavradores o mataram. E o mesmo aconteceu com muitos mais — uns foram surrados, e outros foram mortos.
6 Ááné boonéhjáa ílli apáábyeréjuco cóeváné mítyane dibye wájyuúbe. Áábekéréjucóhjáa dibye wálloone ‘íhya hájchíwu íjcyánéllii dííbyeke avyéjúúlléiyóme’ iñéénema.
6 E agora a única pessoa que o dono da plantação tinha para mandar lá era o seu querido filho. Finalmente ele o mandou, pensando assim: “O meu filho eles vão respeitar.”
7 Aabéhjáa bóhdɨtéébeke iájtyúmɨ́ne néjcatsímye: “Aabye muurá íllíyéjuco íñe cááníñúiyóne. Áánéllii metsu dííbyeke medsɨ́jɨ́vétso mehnéréjuco tene iíjcyaki.”
7 Mas os lavradores disseram uns aos outros: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
8 Ehdúhjáa iñéjcatsíñe ɨdsɨ́jɨ́vétsóóbeke waagóómé ííhyóvé pañévu.
8 — Então agarraram o filho, e o mataram, e jogaram o corpo para fora da plantação.
9 Ehdúhjáa Jetsóó diityéké iúúbállétsihdyu nééhií: —¿Aane íñe diibye úmɨhé aabájaabe itsáácooca muhdú méénuú eenée tépallívú dibye téhmétsoíñúmé ímítyú dárɨ́ɨ́vémeímyeke? Muurá diityéké dsɨ́jɨ́vétsóiibye tééné hallútu. Ááne tsíjtyekéréjuco dibye téhmétsoíñé tépallívu.
9 Aí Jesus perguntou:
10 ¿A tsá ámuha múijyú meéévetú Píívyéébé waajácúháámɨ? Muurá téhaamɨ́tú nééneé:
10 Vocês não leram o que as
11 — ausente —
11 Isso foi feito pelo Senhor
12 Ehdújáa diitye llúúvájté avyéjujtee, taúhbájú uwáábojtee, túkevéjtsojtee, íjcyámeke Jetsóó llébóóbóné hallútú imíllerómé dííbyeke tétsihdyu iwáágoóne. Árónáacáhjáa nuhnévémé Píívyéébé ihjyú uubálle múnáajpi dibye íjcyane mɨ́amúnaa néhíjcyámedi iíllityénema. Aaméhjáa ílluréjuco pééneé.
12 Os líderes judeus sabiam que a parábola era contra eles e quiseram prender Jesus, mas tinham medo do povo. Por isso deixaram Jesus em paz e foram embora.
13 Ááné boonétúhjáa paritséómú wallójcatsí Heróódé icyánéjcúejtémá dííbye éllevu ditye iñééte muhdú dííbyedítyú ipítyácócatsíhijcyáne. Ehdúhjáa ɨ́jtsámeímyé dibye muhdú áñújcúnetu dííbyedívú iñéétsóroki.
13 Depois mandaram que alguns fariseus e alguns membros do partido de Herodes fossem falar com Jesus a fim de conseguirem alguma prova contra ele.
14 Aaméhjáa neeté dííbyeke: —Uwááboóbej, muha muurá méwaajácú ɨ́mɨáábé u íjcyane állíútuúbe. Aabe ú úwáábohíjcyá kéjɨjtó Píívyéébe mɨ́amúnáadívú ímí ɨ́jtsúcunújɨ́jtó tsijtye múhdurá úhdivu ɨ́jtsúcunúróneri ɨ́ɨ́cúvétuubére. Árómeke muurá pámeekéré tsahdúré ú ɨjtsúcunú muhdú ditye íjcyane u túhúúllétúnélliíhye. Aabe cána múúhakye diñe díicyánéjcutuj. ¿A tehdújuco ávyéjuube romáánómuube íjcyáábé wáábyuta dsɨ́ɨ́dsɨke ditye áhdótsohíjcyáné maáhdóiyóne, mityá tsáhaáj?
14 Eles chegaram e disseram: — Mestre, sabemos que o senhor é honesto e não se importa com a opinião dos outros. O senhor não julga pela aparência, mas ensina a verdade sobre a maneira de viver que Deus exige. Diga: é ou não é contra a nossa
15 Ehdúhjáa dííbyeke dillómé íllure imújtátsóroki. Aanéhjáa iwáájácúne neebe diityéke: —¿Ɨ́veekí íllure oke ámuha memújtátsóro mémávárijchóhi? Áyu cána oke méuujétsó dsɨ́ɨ́dsɨjɨ́vuj.
15 Mas Jesus percebeu a malícia deles e respondeu:
16 Ahdújucóhjáa ditye tsájɨ́hcobávú ájcune dííbyeke. Áájɨtúhjáa húmɨ náávee, memee, íjcyane ɨɨ́ɨ́téne neebe diityéke: —¿Aca múhúmɨ náávé íñeé? Áhdure ¿mumémé íñe tééjɨtu? Áánélliihyéhjáa néémeé: —Ávyéjuube Tséétsá húmɨ nááve. Áábe méméré eene tééjɨtu.
16 Eles trouxeram, e ele perguntou: Eles responderam: — São do Imperador.
17 Áánélliihyéhjáa neebe diityéke: —Ané wa ihdyu diibye Tséétsáke mááhdohíjcyá dííbye éhnéjuco íjcyanévu. Áánetu ihdyu Píívyéébeke máácuhíjcyá dííbyé wáábyuta íjcyanévu. Ehdúhjáa Jetsóó diityéké nééneri íllure ullévenúme.
17 Então Jesus disse: E eles ficaram admirados com Jesus.
18 Téijyúréhjáa idyé tsadotséómú péé dííbye éllevu medsɨ́jɨvémé tsiiñe mebóhɨɨne cáhcújtsotúme.
18 Alguns saduceus , os quais afirmam que ninguém ressuscita, chegaram perto de Jesus e disseram:
19 Aaméhjáa néé dííbyeke: —Ávyéjuúbej, Moitséeúvúhjáa muurá néé tsaapi méwadívú tsɨ́ɨ́mávátuube dsɨ́jɨ́véhajchíí íñahbéréjuco díílleke táábávaíñé dííbyeréjuco ɨtsɨ́ɨ́máva díílledívú íñáhbeúvúu tsɨ́ɨ́máváiyóne.
19 — Mestre, Moisés escreveu para nós a seguinte lei : “Se um homem morrer e deixar a esposa sem filhos, o irmão dele deve casar com a viúva, para terem filhos, que serão considerados filhos do irmão que morreu.”
20 Aanée ijcyámé 7-meva tsané nahbému. Áámé amíaabée ityáábávárólléjtane dsɨ́jɨvé tsɨ́ɨ́mávátuubére.
20 Acontece que havia sete irmãos. O mais velho casou e morreu sem deixar filhos.
21 Ááné boonée bóneebe díílleke táábávároobe idyé dsɨ́jɨvé díílledívú téhdure tsɨ́ɨ́mávátuubére. Áábé bonéébekée idyé téhdure pajtyéne.
21 O segundo casou com a viúva e morreu sem deixar filhos. Aconteceu a mesma coisa com o terceiro.
22 Ehdúu pámeere tsané nahbémú 7-meva íjcyame díílleke ityáábáválledívú tsɨ́ɨ́mávatúmé dsɨ́jɨ́vehíjcyáhi. Aanée nihñévúré díílleréjuco dsɨ́jɨvéne.
22 Afinal, os sete irmãos casaram com a mesma mulher e morreram sem deixar filhos. Depois de todos eles, a mulher também morreu.
23 Aane cána múúhakye diñe ímichi ¿cáábyé taaba dille íjcyaíñé tsiiñe ditye bóhɨ́ɨ́coóca?
23 Portanto, no dia da ressurreição, quando todos os mortos tornarem a viver, de qual dos sete a mulher vai ser esposa? Pois todos eles casaram com ela!
24 Ehdúhjáa ditye néénéllii Jetsóó nééhií: —Íllure ámuha mémujtá Píívyéébe ɨ́htsútuube íjcyáábé waajácúháámɨtu muhdú tene úwaabóné ámuha mewáájácútúnélliíhye.
24 Jesus respondeu:
25 Muurá dsɨ́jɨvémé tsiiñe bóhɨ́ɨ́cooca páneere tsíhdyuréjuco cápáyóóveíñe. Tsáhájuco téijyu mɨ́amúnaa táábávácatsíhijcyáné íjcyáityúne. Muurá téijyu pámeere íjcyaá níjkyéjɨ múnaáduréjuco.
25 Pois, quando os mortos ressuscitarem, serão como os anjos do céu, e ninguém casará.
26 ¿Aca tsá múijyú ámuha meéévetú Píívyéébé waajácuháámɨ? Íllúu muurá Píívyéébe Moitséeke néé úméhéwu péétécunúné pañétú dííbyema iíhjyúvácoóca: “Aavaráaa, Itsáaa, Jacóóboo, íjcyámé Piivyéébé ó ijcyáhi.”
26 Vocês nunca leram no
27 Ehdúu Píívyéébe néénetu muurá méwaajácú ditye íjcyane. Muurá ditye íjcyátuca tsá dibye nééítyuró diityé Piivyéébé iíjcyane. Aanéjɨ́ɨ́va íllure ámuha mémujtáhi.
27 E Deus não é Deus dos mortos e sim dos vivos. Vocês estão completamente errados!
28 Ehdúhjáa Jetsóó tsadotséómuma táhjájcatsíñé tsaapi taúhbájú uwááboobe lleebúcunúhi. Aabéhjáa ímí diityéké Jetsóó áñúcuhíjcyánéllii néé dííbyeke: —¿Aca teene Píívyéébé taúhbajúúnetu keená ímichi páñétúene?
28 Um mestre da Lei que estava ali ouviu a discussão. Viu que Jesus tinha dado uma boa resposta e por isso perguntou: — Qual é o mais importante de todos os mandamentos da
29 Áánélliihyéhjáa neébe: —Ímichi muurá páñétúene taúhbajúúnetu nééhií: “Ámuúha ijraéémuj, muurá Máavyéjuube Mépiivyéébé apáábyéré ɨ́htsútuube ijcyáhi.
29 Jesus respondeu:
30 Áánéllii múu dííbyeke Dípiivyéébé Díavyéjuube íjcyáábeke wajyú ávyeta dɨ́ɨ́ɨ́búutúré páneere muhdú u íjcyáneri dɨ́ɨ́jtsaméiyi.” Ehdu nééne ímichi páñétúene teene taúhbajúúnetu.
30 Ame o Senhor, seu Deus, com todo o coração, com toda a alma, com toda a mente e com todas as forças.”
31 Áánetu tsiiñe nééhií: “Pamévakéré múu wajyú muhdú u wájyúmeídyu.” Íñeecu muurá ímichi páñétúenéécú taúhbajúúnetu.
31 E o segundo mais importante é este: “Ame os outros como você ama a você mesmo.” Não existe outro mandamento mais importante do que esses dois.
32 Ehdúhjáa Jetsóó néénéllii diibye taúhbájú uwááboobe néé dííbyeke: —Ávyéjuúbej, tehdújuco u nééne ɨ́mɨááné tsáápiiye Píívyéébe íjcyane apáábyéré ɨ́htsútuube íjcyaábe.
32 Então o mestre da Lei disse a Jesus: — Muito bem, Mestre! O senhor disse a verdade. Ele é o único Deus, e não existe outro além dele.
33 Áábeke ɨ́mɨááné méwájyúiyá ávyeta méɨ́ɨ́búutúre páneere muhdú meíjcyáneri méɨ́jtsaméiyi. Áhdure tsíjtyeke méwájyúiyá muhdú mewájyúmeídyu. Ehdu muurá meíjcyane ímí ɨjtsúcunúúbé íñe dííbyeke meɨ́ɨ́cuvéné panéváré dííbyé úmɨwávú mecóvátsohíjcyáné ehnííñevu.
33 Devemos amar a Deus com todo o nosso coração, com toda a nossa mente e com todas as nossas forças e também devemos amar os outros como amamos a nós mesmos. Pois é melhor obedecer a estes dois mandamentos do que trazer animais para serem queimados no altar e oferecer outros sacrifícios a Deus.
34 Ehdúhjáa dibye tsaímíyé áñújcúnéllii Jetsóó néé dííbyeke: —Tsúúca muurá Píívyéébé avyéjúejpíjyúcooíyó uú. Ehdúhjáa dííbyeke Jetsóó nééné boone tsáhájuco múha dííbyeke tsiiñe díllotúne.
34 Jesus viu que o mestre da Lei tinha respondido com sabedoria e disse: Depois disso ninguém tinha coragem de fazer mais perguntas a Jesus.
35 Téijyúhjáa duurúvájá pañe íjcyámeke úwááboobe íhdityúré nééhií: —¿Aca ɨ́veekí taúhbájú uwáábojte nehíjcyá Dabíiúvúj tsɨɨménémúhaabe Críjto íjcyaíñe?
35 Quando Jesus estava ensinando no pátio do Templo, perguntou:
36 Ááneráhjáa Píívyéébé Apííchóré dííbyeúvuke túkévéjtsóneri neébe:
36 Pois Davi, inspirado pelo Espírito Santo, escreveu:
37 Ehdúhjáa muurá neebe Dabíiúvú Críjtodítyú Íavyéjuube dibye íjcyane. Aanéjɨ́ɨ́ ¿muhdú ɨ́ɨ́vane Dabíiúvúj tsɨɨménémúhaabe íjcyáíyoobe Críjtoó? Ehdúhjáa Jetsóó úwaabóné ímí diityéké pájtyénéllii lleebúcunúme.
37 O próprio Davi chama o Messias de Senhor. Portanto, como é que o Messias pode ser descendente de Davi? Uma grande multidão escutava com prazer o que Jesus ensinava.
38 Téhduréhjáa tsiiñe úwááboobe nééhií: —Ámuúhaj, téɨɨbúwá tsáma méíjcyaco. Tsá múu ɨ́ɨ́vatú eene aatye taúhbájú uwáábojte mɨ́amúnaa diityéké iávyejúúllekíyé cááméjácobájɨ́ úcámeíhíjcyánetu.
38 Ele dizia ao povo:
39 Muurá pihcyáávejááné pañévú iúcáávécooca imíllémé íboohówátsɨhjɨ́vúré iácuuvéne. Áhdure teene pihcyááveháñe májchó májchómeícyooca imíllémé ímítsɨhjɨ́vúré imájchone.
39 preferem os lugares de honra nas
40 Aame pííbájyujte walléémudítyú dótuhíjcyá diityé jaaháñe. Ehdu muurá imyéénúné nucójpɨ́ cááménécóbaúvú ihjyúvahíjcyarómé Píívyéébema. Árome muurá tééné déjúcotu ɨ́cúbáhráméiíhi. Ehdúhjáa Jetsóó nééhií.
40 Exploram as viúvas e roubam os seus bens; e, para disfarçarem, fazem orações compridas. Portanto, o castigo que eles vão sofrer será pior ainda!
41 Téijyúhjáa duurúvájá pañe Píívyéébé wáábyuta dsɨ́ɨ́dsɨke ditye pícyohíjcyábá úníuri dibye ácuúcunúnáa téhbá pañévú picyóómé teene dsɨɨ́dsɨ. Dsɨ́ɨ́dsɨváméhjáa mítyanéhjɨ́ picyóóhií.
41 Jesus estava no pátio do Templo, sentado perto da caixa das ofertas, olhando com atenção as pessoas que punham dinheiro ali. Muitos ricos davam muito dinheiro.
42 Áánáacáhjáa pííbájyulle ɨ́dátsó picyóó mɨ́jɨ́hwuúcúre.
42 Então chegou uma viúva pobre e pôs na caixa duas moedinhas de pouco valor.
43 Aanéhjáa ɨɨ́ɨ́téne ímamyémuke neébe: —Áámye muurá pííbájyulle ɨ́dátsó néérolle picyóó pámé ehnííñevúre.
43 Aí Jesus chamou os discípulos e disse:
44 Muurá aatye picyóó mítyane ɨdsɨ́ɨ́dsɨ́vánetu áyánéwuújɨ. Áánetu pícyoolle páneere tééne tájpí iíjcyáiyóne.
44 Porque os outros deram do que estava sobrando. Porém ela, que é tão pobre, deu tudo o que tinha para viver.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.