João 10

Bora NT (BOA_TBL) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Muurá naní múnaa obééjámú mɨ́jcó pañévú llééhówatu úcáávetúmé ihdícyátsihdyúré úcaavéhi.
1 Jesus disse:
2 Áánetu ihdyu diityé tehméébé úcaavé lleehówatu tééwá tehméébé pááyúcúcoóca. Aabe diityéké pɨ́úvácooca íjkyéétu waajácúme. Aaméjuco témɨjcó pañétú áachívú dííbye déjutu íjchivyécunúne.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor do rebanho.
3 — ausente —
3 O porteiro abre a porta para ele. As ovelhas reconhecem a sua voz quando ele as chama pelo nome, e ele as leva para fora do curral.
4 Aabe kiávú diityéké tsúúlléhullévú úraavyémé dííbyeke iwáájácúnema.
4 Quando todas estão do lado de fora, ele vai na frente delas, e elas o seguem porque conhecem a voz dele.
5 Áánetu tsíjtyere diityéké pɨ́úváhajchíí tsá ditye péétune. Íllure wááme ditye pɨ́úvárónáa diityéké iwáájácútúnélliíhye.
5 Mas de jeito nenhum seguirão um estranho! Pelo contrário, elas fugirão, pois não conhecem a voz de estranhos.
6 Ehdúu Jetsóó diityéké nééne tsá ditye wáájácutú ɨɨná iñééiyóné obééjámú mɨjcótú dibye íhjyuváne.
6 Jesus fez esta comparação, mas ninguém entendeu o que ele queria dizer.
7 Aanée ditye lléébótúnéllii tsiiñe neebe íboohówájɨ́jtori: —Oo muurá ɨ́mɨááné teene obééjámú mɨ́jcó lleehówádu.
7 Então Jesus continuou:
8 Aabéikyée o tsáátúné ɨhde naní múnaádú nééme úwáábohíjcyá tsɨ́jɨjtóríye. Árómé uwáábóo tsá mɨ́amúnaa obééjámúdú nééme cáhcútsohíjcyatúne.
8 Todos os que vieram antes de mim são ladrões e bandidos, mas as ovelhas não deram atenção à voz deles.
9 Aane ɨ́mɨááné llééhowádú o néébeke cáhcujtsómé tajtyééveri pájtyetéhi. Aame ɨ́ɨ́né imíjyaú ijcyá éhne múúne obééjámú ítyehméébema íjcyame íjcyadu.
9 Eu sou a porta. Quem entrar por mim será salvo; poderá entrar e sair e achará comida.
10 Muurá naní múnáajpi íllure ɨ́cúbahrá obééjámuke. Áánetúu tsá o tsáátu tehdu mɨ́amúnáake o méénuki. Ópée o tsáá diityéké o pájtyetétso ɨdsɨ́jɨvéjúcóóítyúne bóhɨ́ ditye iújcuki.
10 O ladrão só vem para roubar, matar e destruir; mas eu vim para que as ovelhas tenham vida, a vida completa.
11 Aabe ɨ́mɨááné páñétúejpi oo oke cáhcujtsómé obééjámúdú néémé tehméébe. Muurá obééjámú tehméébé diityé wájyuri ɨ́cúbáhrámeíhi.
11 — Eu sou o bom pastor; o bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 Áánetu áhdólliihyéré diityéké téhmehíjcyaabe tsá ímí téhmetúne. Muurá oohííbyé dɨ́ɨ́vaabe diityéké idyóó tsáábedítyú dibye wááné boone tsáápiikye dibye tábejcárónetu wáchájaavémé ílluréjuco mújtane pahúllevávu.
12 Um empregado trabalha somente por dinheiro; ele não é pastor, e as ovelhas não são dele. Por isso, quando vê um lobo chegando, ele abandona as ovelhas e foge. Então o lobo ataca e espalha as ovelhas.
13 Ehdu muurá diityéjtane waabe ditye áhdónélliihyéré téhméroóbe. Aabe tsá diityédí íjyácunútú ihñéjté ditye íjcyátúnélliíhye.
13 O empregado foge porque trabalha somente por dinheiro e não se importa com as ovelhas. Eu sou o bom pastor. Assim como o Pai me conhece, e eu conheço o Pai, assim também conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem. E estou pronto para morrer por elas.
14 Áánetu ihdyu páñétúejpi diityé tehméébé íjcyadu tahñéjté tehméébé o íjcyámema muha méwaajácújcatsíhi.
14 — ausente —
15 Ahdu téhdure Llihíyoma muhtsi méwaajácújcatsíhi. Aabe tahñéjte wájyuri ó ɨ́cúbáhráméií ditye iwágóóóvétuki.
15 — ausente —
16 Téhdure ijcyámé tsijtye jodíómú íjcyáturómé tahñéjté íjcyaímye. Áámeke ó pihjyúcuú pámeere oke cáhcujtsómé tsamééréjuco íjcyámé tehméébé o íjcyaki.
16 Tenho outras ovelhas que não estão neste curral. Eu preciso trazer essas também, e elas ouvirão a minha voz. Então elas se tornarão um só rebanho com um só pastor.
17 Muurá Llihíyó oke wajyú diityé wájyuri o dsɨ́jɨ́veebe tsiiñe o bóhɨ́ɨ́ííbyeke.
17 — O Pai me ama porque eu dou a minha vida para recebê-la outra vez.
18 Tsá muurá múha oke dsɨ́jɨ́vétsóítyuróne. Muurá ihdyu o ímíllénélliihyéré o ɨ́hvéjtsámeííbyé ó dsɨ́jɨ́veéhi. Ároobe tsiiñe ó bóhɨɨ́hi. Ehdu táúmɨwa Llihíyóo néhdújuco.
18 Ninguém tira a minha vida de mim, mas eu a dou por minha própria vontade. Tenho o direito de dá-la e de tornar a recebê-la, pois foi isso o que o meu Pai me mandou fazer.
19 Ehdúu Jetsóó néénetu páhduváré ɨ́jtsámeímyé dííbyedítyu.
19 Quando ouviu isso, o povo se dividiu outra vez. Muitos diziam:
20 Tsaatée nééhií: —Muurá áábyé pañe naavéné íjcyáábé ɨ́jtsaméí mújtáábeke ¿ɨ́veekí ámuha mécáhcútsohíjcyá állíuuháñé dibye íhjyuváne?
20 — Ele está dominado por um demônio! Está louco! Por que é que vocês escutam o que ele diz?
21 Árónáacáa tsijtye nééhií: —Tsáháubá ehdu naavéné ípañe íjcyaabe íhjyúváítyuróne. Pane ¿aca naavéné ípañe íjcyame hállúvátúmeke ímíjpyetétsóiyáhi?
21 Outros afirmavam: — Quem está dominado por um demônio não fala assim! Será que um demônio pode dar vista aos cegos?
22 Áhdurée tsáijyu Jerotsaréeri muha úúníjyá pañe meíjcyánáa duurúvaja Píívyéébé wáábyuta íjcyaja iwáñehjɨ́nuhíjcyajcóójɨ́ wáñehjɨ́núme.
22 Era inverno, e em Jerusalém estavam comemorando a Festa da Dedicação .
23 Áánáacáa Jetsóó patyéíñuhíjcyá tsátsii tééjá lleehówá úmɨwa ‘Tsaromóo’ némeítsihyi.
23 Jesus estava andando pelo pátio do Templo, perto da entrada chamada “ Alpendre de Salomão ”.
24 Áábedívúu ɨmɨ́cáávéne néémeé: ¿Aanéhaca íñe múhajchótá múúhadívú tsá u wáájácútsámeíityúne? Bo ihdyu apáhajchíí ɨ́mɨááné diibyéjuco Críjto u íjcyáhajchíí múúhakye duubállej.
24 Então o povo se ajuntou em volta dele e perguntou: — Até quando você vai nos deixar na dúvida? Diga com franqueza: você é ou não é o
25 Áánélliihyée neebe diityéke: —Tsúúca muurá ámúhakye ó nehíjcyará diibyéjuco o íjcyane. Árone tsá ámuha oke mecáhcútsohíjcyatúne. Téhdure muurá Llihíyo mémeri méénúráítyuróné o méénúneri ó bóhówátsómeíhíjcyará diibyéjuco o íjcyane.
25 Jesus respondeu:
26 Árone tsá ámuha oke mecáhcútsohíjcyatú táobééjámúdú nééme tahñéjté ámuha meíjcyátúnélliíhye.
26 mas vocês não creem porque não são minhas ovelhas.
27 Muurá ihdyu tahñéjté oke waajácú oke icyáhcújtsónélliíhye. Áámeke téhdure ó waajácúhi. Aame ímí tehdújuco oke uráávyehíjcyáne.
27 As minhas ovelhas escutam a minha voz; eu as conheço, e elas me seguem.
28 Áánéllii diityéké ó ájcuú múijyú ditye dsɨ́jɨvéjúcóóítyúne bóhɨɨvu ditye iwágóóóvétuki. Áámeke tsá múha óhdityu dójtúcúityúne.
28 Eu lhes dou a vida eterna, e por isso elas nunca morrerão. Ninguém poderá arrancá-las da minha mão.
29 Muurá Llíhíyó okée diityédívú téhmétsoobe pámé ehnííñevu ɨ́htsútuúbe. Áábedítyú tsá múha diityéké dójtúcúityúne.
29 O poder que o Pai me deu é maior do que tudo, e ninguém pode arrancá-las da mão dele.
30 Muurá muhtsi Llihíyoma tsáápiiyéro.
30 Eu e o Pai somos um.
31 Ehdúu Jetsóó néénéllii tsiiñe éhkebámé néwayúúné dííbyeke téúhjɨri ɨdsɨ́jɨ́vétsóroki.
31 Então eles tornaram a pegar pedras para matar Jesus.
32 Árónáacáa neebe diityéke: —Áánerá Llihíyó oke pɨ́áábóneri ámúhama méénúráítyuróné o méénuhíjcyáábeke ¿ɨ́ɨ́né hallútú ámuha méimíllé oke medsɨ́jɨ́vetsóne?
32 E ele disse:
33 Áánélliihyée nééme dííbyeke: —Tehdu tééné hallútú uke muha medsɨ́jɨ́vétsóíñejɨ́ɨ́vari. Muurá ihdyu ɨ́veekí mɨ́amúnáajpi u íjcyaabe Píívyéébedi u díllómeíñé hallútúré uke muha médsɨ́jɨ́vétsoóhi.
33 Eles responderam: — Não é por causa de nenhuma coisa boa que queremos matá-lo, mas porque, ao dizer isso, você está
34 Áánélliihyée neebe diityéke: —Áánerá ámúhá taúhbaju íjcyáháámɨtu Píívyéébe nééhií: “Ámuha méijcyá ohdu.”
34 Então Jesus afirmou:
35 Aane muurá dííbyé uwáábó icyáhcujtsóné úráávyémeke ɨ́mɨáánéjuco dibye íwaajácúháámɨtu nééne dííbyedu ditye íjcyane.
35 Sabemos que as
36 Aanéjɨ́ɨ́ muhdú dííbyerée oke ííñujɨ́vú wálloobe tehdu oore dííbyé Hajchi o íjcyane o néénejɨ́ɨ́vari. Aane ¿ɨ́veekí ámuha méɨjtsúcunú ímityúné Píívyéébedítyú o íhjyuváne?
36 Quanto a mim, o Pai me escolheu e me enviou ao mundo. Então por que vocês dizem que blasfemo contra Deus quando afirmo que sou Filho dele?
37 Ihdyu méénúráítyúronéhjɨ́ ámúhama o méénuhíjcyáné dííbyedítyú tsáátuca tehdújuco ɨ́mɨááné ámuha tsá oke mecáhcújtsóítyuróne.
37 Se não faço o que o meu Pai manda, não creiam em mim.
38 Aane ihdyu okée dibye wálloone ámuha mecáhcújtsótúrónáa mécahcújtsó o méénuhíjcyanéhjɨ́ dííbyedítyú tsááne ámuha mewáájácu Llihíyoma muhtsi tsáápihdyúré meíjcyane.
38 Mas, se eu faço, e vocês não creem em mim, então creiam pelo menos nas coisas que faço. E isso para que vocês fiquem sabendo de uma vez por todas que o Pai vive em mim e que eu vivo no Pai.
39 Ehdúu Jetsóó nééné hallútú idyé imíllerómé dííbyeke iékeevéne. Árónáacáa pállójcoobe diityéke.
39 A essa altura tentaram novamente prendê-lo, mas Jesus escapou das mãos deles.
40 Áábemáa tsiiñe muha mepéé Joodáá ehnéjcuvu tsojtsó múnáajpíi Jóááuvu tsótsohíjcyáhullévu.
40 Ele voltou de novo para o lado leste do rio Jordão, foi para o lugar onde João Batista tinha batizado antes e ficou lá.
41 Áijyúu mítyane mɨ́amúnaa dííbyedívú píhcyaavémé néjcatsíhi: —Tsáháa muurá áánu méénuhíjcyádú Jóááuvu méénúráítyúronéhjɨ́ méénuhíjcyatúne. Árónáacáhjáa ihdyu ɨ́mɨáánéjuco díbyeúvú dííbyedítyú úúbállehíjcyáne. Ehdúu nééme Jetsóodítyu.
41 E muita gente ia vê-lo, dizendo: — João não fez nenhum milagre, mas tudo o que ele disse sobre Jesus é verdade.
42 Áábekée mítyame tétsíi múnaa cáhcujtsóhi.
42 E naquele lugar muita gente creu em Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.