1 Coríntios 11

Bora NT (BOA_TBL) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 Ahdu múu ijcyá muhdúhjáa Críjto ícyahíjcyáné o wáájáne dííbyeke o úraavyédu.
1 Ayu Keriso abi’u’ur na’atube kwa ayu kwani’u’uru.
2 Ahdícyane, ámuúha táñahbémuj, mítyane ámúhakye ó duurúvá Píívyéébé icyánéjcú ámúhakye o úwaabóné ímí ámuha meúráávyéne oke meɨ́tsáávehíjcyánélliíhye.
2 Ayu sawar ta ta’amaim mar etei kwanunuhu isan naatu bai’obaiyen abit kwabukikin kwama’am isan, a merar ayi abobora’ara’ahi.
3 Aane ó imíllé ámúhakye o úúballéné Píívyéébe Críjtó túkevéjtsoobe íjcyane. Áánetu Críjto wajpíímú túkevéjtsoóbe. Áánetu diitye wajpíímú méwámyú túkevéjtsojte eene Críjtó túkevéjtsoobe Píívyéébe íjcyadu.
3 Baise boun ayu akokok kwa etei kwanaso’ob gewas. Keriso i orot ana ukwarin, Babin ana ukwarin i orot naatu Keriso ana ukwarin i God.
4 Aame wajpíímú íhñíwaúúné iwátájcómeíñe Píívyéébé uwááboju úwáábóhajchíí núcójpɨ́tsó teéne. Téhdure tehdu imyéénúmeíñe ditye Píívyéébema íhjyúváhajchíí núcójpɨ́tsó teéne.
4 Orot yait aribun sumasum auman eyoyoyoban, o tur God biyanane baib eo’orereb Keriso biya’ohow ebitin.
5 Áánetu walléémú íhñíwaúúné wátájcómeítyúmé úwáábóhajchíí téhdure núcójpɨ́tsó teéne. Téhdure tehdu méénúmeítyúmé Píívyéébema íhjyúváhajchíí núcójpɨ́tsó teene ibyéérómeíñe ditye íjcyáiyódu.
5 Naatu babin yait aribun ana sumasum bosair eyoyoyoban, o tur God biyanane bai eo’orereb, aawan biya’ohow ebitin, ana itinin i babin aribun himafuribe.
6 Aane iwátájcómeíñé ímílletúmé óvíi íllure béérómeíhi. Áánetu tehdu imyéénúmeíiyóné núcójpɨ́tsó ɨɨ́jtsúcunúhajchíí óvíi wátájcómeímye.
6 Babin yait aribun men nasumisum, gewasin aribun hina’afuw. Baise babin aribun afuwin o mafurin isan biyan nao’ohow na’at gewasin aribun nasum.
7 Áánetu wajpíímú tsá Píívyéébé pihcyáávé pañe wátájcómeíítyuró dííbye náávé íjcyame dííbyeke iávyejúúlléébeke ibóhówátsohíjcyánélliíhye. Áhdure walle ájyúke iávyejúúlléne bóhówajtsóhi.
7 Orot aribun men nasum, anayabin orot i God ana itinin naatu ana fair, baise babin i orot ana fair.
8 Tsáháa muurá wájpiikye Píívyéébe ípívyéjtsotú wállehdítyú tsátsii iújcúnetu. Muuráhjáa ihdyu wálleekéré ípívyéjtsoobe wájpihdítyú tsátsii iújcúnetu.
8 Anayabin orot i men babinane namih, baise babin i orotone na.
9 Tsáháa muurá wálleeke tujkénú iípívyéjtsólleke dibye náhbénutú wájpihdívu. Muuráhjáa ihdyu wájpiikyéré tujkénú iípívyéjtsóóbeke nahbénuube wállehdívu.
9 Na’atube orot i men babin isan God eo matar, baise babin i orot isan matar.
10 Áánéllii múu walléémú wátácámeíhijcyá íhñíwaúúné ájyúmuke iávyejúúlléné uubállé níjkyéjɨ múnaa ímí ɨɨ́jtsúcunúki.
10 Ana’anaban iti isan, tounamatar matahimaim babin aribun nasum, saise nati sumasumamaim ebi’obaiyit, babin i orot ana fair babanamaim ema’am.
11 Muuráhjáa Píívyéébe ípívyejtsó wajpi wálleema iúcújcatsíñe ímí ɨpɨ́áábójcatsíki.
11 Regah ana yawasamaim tama’am babin men orot nihamiy akisin nabin ana fairamaim nama, na’atube orot men babin nihamiy akisin nabin ana fairamaim nama.
12 Muuráhjáa ɨ́mɨááné wájpihdítyúré walle ípívyeevéhi. Árónáa ihdyu ícyooca dííbyere Píívyéébe méénune wállehdítyuréjuco mɨ́amúnaa ípívyeevéne.
12 Anayabin babin orotone na, na’atube babin biyanane taub orot yai. Baise sawar etei i Godane hina.
13 Aane ¿muhdú ámuha méɨjtsúcunú diitye walléémú dobéévé pañe íhñíwaúúné wátájcómeítyúmé Píívyéébema íhjyuváne? ¿A tehdújuco teénej? ¿Mityá tsáhaáj?
13 Taiyuw kwanibatiy kwana’itin, babin aribun ana sumasum nabosair, bebeyanamaim nayoyoyoban i gewasin ai en?
14 Muuráhjáa ihdyu mepíívyedújuco íjcyane wajpi íhñíwácoma íjcyáiyóné múhdurá núcójpɨ́tsóhreé.
14 It ata so’ob i sawar biyatamaim temamatar imaim ebi’obaiyit, orot aribun ituw manin ere’er i boro biyan na’ohow.
15 Áánetu ihdyu wállehdítyú uuvéné íhñíwácoma dille íjcyane íhñíwáú watájcódú tene néénélliíhye.
15 Baise babin aribun ituw manin ere’ere i ana itinin ebigewasin. Anayabin aribun manin re’ere i yumatan ana sumasum na’atube.
16 Aane íñe páneere ámúhakye o nééne tsaate múhdurá ɨɨ́jtsúcunúhajchíí óvíi muhdú néé téénetu. Árónáa ehdu muha méúwáábohíjcyá pahúlleváré íjcyáné cahcújtso múáake.
16 Baise orot yait ayu ao isan inagamigam, anao inanowar. Kwafiren isan ata ef men ta ema’am boro imaim tani’ufunun o God ana ekaleisia wanawanan kwafiren ana ef men ta ema’am boro i tani’a’ait.
17 Áánetu ijcyáné tsane ámuha meméénuhíjcyáné múhdurá ámúhadívú o ɨ́jtsúcunúne. ¿Ɨ́veekí ámuha medóbéévéné pañe múhdurá médárɨ́ɨ́vécatsíhijcyá ɨ́mɨááméré íjcyatúme?
17 Roube’aten tur iti anao kwananowar. Ayu kwa boro men merarayow anitimih. Anayabin kwaru’ay a kou’ay kwabaib wanawanan kakafin i erara’at naatu ana gewasin i en.
18 Muurá oke úúballémé ámuhává metáhjácatsíhijcyáné medóbéévécoóca. Ɨ́mɨáánéubá tehdu ámuha méícyahíjcyáhi.
18 Ayu tur anowar kwa ekaleisia tutufin etei kwana kwabita’imon akwafiren wanawan i kouseb ema’am, naatu ayu abitumatum iti i tur anababatun.
19 Árónáacáubá ¿mityá tsánejcútú tehdújuco teene, téénetu mewáájácu caatyé ɨ́mɨááné Críjtoke cáhcujtsóne?
19 Men kwanakasiy, wanawananamaim kouseb iti na’atube emamatar, saise orot iyab sinaf gewasin tisisinaf boro bebeyan hinatit kwana’itih.
20 Muurévá ámuha Ávyéjuubée Jetsóó mewájyuri mééma méénune meɨ́tsáávéne májchó memájchorómé tsá ímí meméénuhíjcyatúne.
20 Kwaruru’ay ana veya kwa i men Regah ana Bay Aafufun kwa’aau’umih.
21 Ámuhává muurá tsaatéjtane memájchome ɨ́dátsó ájyábari íjcyánáa múhdumé ámuha teene mekéwáñehdúmé ílluréjuco mellíyíícyávehíjcyáne.
21 Anayabin bay aa ana veya orot afa timatkabikabiy te’aa harew fokarih tetom tibikoko’aw, naatu sabuw afa i tibi’aamoromorob.
22 ¿Aca ɨ́veekí ehdu ámuha méméénuhíjcyáhi? ¿A tsá ámúhá jaaháñevúré ámuha memájchóítyuróne? Muurá ehdu ámuha meméénúneri tsá maávyejúúlletú Píívyéébeéjté ámuha meíjcyame medóbeevéne. Íllure ámuha ménúcópɨ́vétsohíjcyá ɨ́dáátsojtéke. ¿A ehdu ámuha meícyahíjcyámeke ó duurúváiyáhi? Tsáhaá.
22 Kwa a bar tema’am boro imaim kwataa kwatatom ai en? Aisim iti na’atube kwasinaf God ana ekaleisia kwabi’afiy, naatu yababan wairafih biya’ohow kwabitih. Kwanotanot boro abisa anao kwananowar, a merar anay nati kwasisinaf isan? Boro men kafa’imo a merar anayimih.
23 Páñetúhjáa Ávyéjuube Jetsóó úwaabóné íñe ámúhakye ó úúballéhi. Jóódáhjáa dííbyedívú ékéévétsóipyéjcó pááaho iújcúne téhdújtsoobe Píívyéébeke.
23 Anayabin ayu Regah biyanane abisa abaib i kwa ai’obaiyi. Ata Regah gugumin hiyayanuw ana maramaim rafiy bai
24 Átsihdyúhjáa teeho idyóhdahɨ́róne neebe ímamyémuke: “Íñe tájpi náávé íjcyane memájcho. Ehdu paíjyuváré méméénuhíjcyaco ámuha mepájtyeté o ɨ́cúbáhrámeíñé ámuha meɨ́tsaavéne.”
24 God ana merar yi imasib itih eo, “Iti i ayu biyau kwa abit, kwanab kwana’ani’aan ana maramaim ayu kwananuhu.”
25 Átsihdyúhjáa idyé ado iékéévéne neébe: “Íñe tátyujpácyó ɨ́cúbáhrámeíñej tééveri Píívyéébema tsíhdyuréjuco ámuha meíjcyáíñé uubálle. Aane ámuha meɨ́tsaavéné tehdu méméénuhíjcyaco.”
25 Ef ta’imon kerowas isan na’atube sinaf, bay hi’aa ufunamaim kerowas wine hisuwai batabat bai, God ana merar yi, iuwih eo, “Iti kerowas i God ana Obaibasit Boubun ayu au rara’amaim ebubusuruf. Imih mar etei iti na’atube kwanasinaf, kwanatomatom ana maramaim ayu kwanuhu.”
26 Ahdícyane óvíi ámuha tehdu meméénúneri mébóhówátsohíjcyá dibyée mɨ́amúnáa wájyuri dsɨ́jɨvéné múijyú tsiiñe dibye tsááiñévújuco.
26 Mar etei iti rafiy kwana’aan, kerowasamaim wine kwanatom, naatu Regah momorob isan kwanabinan kwananan i namatabir maiye nan natit.
27 Aane muurá Ávyéjuubée mewájyuri méénune meɨ́tsáávéne májchó tsaate múhdurá nééme meélletu májchome ímityúné meenúhi. Tehdu méénume tsá ávyejúúlletú dibyée ɨɨ́cúbáhrámeíñe ítyujpácyó wáágoóne.
27 Isan imih orot yait erebosa rafiy nab na’aan naatu Regah ana kerowasamaim natomatom, nati orot i bowabow kakafin maiyow Regah biyan naatu ana rara isan esisinaf kakaf.
28 Áánéllii múu tujkénú teene imyéénútúné ɨhde ímíñeúvú ɨ́jtsámeí muhdú iíjcyane.
28 Imih wantoro’ot orot taiyuwin ana yawas nanutitiy na’itin gewas, imaibo rafiy nab na’aan naatu kerowas nab natom.
29 Muurá peecútéré teene meméénúhajchíí máhallúvúré ímityúné mémeenúhi.
29 Anayabin orot yait Regah biyan naatu ana rara hai buriburih men naso’ob gewas, rafiy nab na’aan naatu kerowasamaim wine natomatom, i taiyuwin ana baibatiyen bai enan.
30 Ehdu nééné nɨ́jcaúvú muurá eene ámúhadítyú chémeme dúhcúméhjɨúvú néémedítyú tsaate dsɨ́jɨ́vehíjcyáhi.
30 Ana’an iti isan kwa moumur na’in biyah hiririm naatu kwabisasawuw naatu afa i himoroboka.
31 Áánetu ihdyu ɨ́mɨááméré ímíñeúvú meɨ́jtsámeíñe teene meméénúhajchíí tsá Píívyéébe ɨ́ɨ́né hallútú méhdi ɨ́cúbáhráityúne.
31 Baise it taiyuwit anababatun tanabibatiyit gewas, boro men tanan God nibatiyitamih.
32 Muurá ihdyu tsáijyu meke ɨ́hvétsohíjcyaabe meɨ́cúbáhrámeí téénetu meíllíjkívyéne ɨ́mɨáámeréjuco meíjcya cáhcújtsótúmema mewágóóóvétuki.
32 Baise Regah nabibatiyit ana veya baikwatutunen boro nitit, naatu God tafaram baimakiy nabitin it boro men auman nititamih.
33 Ehdu teéne, ámuúha táñahbémuj. Áánéllii múu téhméjcatsí pámeeréi píhcyáávécooca ámuha ímíñeúvú memájcho teene Ávyéjuubée mewájyuri méénune ámuha meɨ́tsáávéne májcho.
33 Isan imih taituwau, Regah ana Bay Aafufun isan kwanaruru’ay taituwa kwanakaifih.
34 Áánetu tsaate iájyabáávatéhajchíí óvíi ihjyávú majchóhi. Tsá ditye teene dómájcóítyuró Píívyéébe diityéké tééné hallútú ɨɨ́cúbáhrátuki. Áánetu eene tsíñehjɨ ámuha meméénuhíjcyáné óvíi ámúhakye o ááhɨ́vetéijyu méímíbajchóhi.
34 Naatu orot yait aa momorob gewasin ana baremaim bay naa, saise a kou’ay kwanabaib ana maramaim boro men God ana baibatiyen wanawanan narun. Naatu sawar afa i boro ayu anan anatitabo anayabuna.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.