Lucas 18

bkw (BKW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Bhii tak Yezu eebaazɛlii nɛ nɔɔ tɔ kana yak étɛp nyɛ neelyo bɛ náá, bɛ goka ɛ́ náá, bɛ gheedjaala mɛlu djas, ààbula bhis.
1 Jesus contou a seguinte parábola , mostrando aos discípulos que deviam orar sempre e nunca desanimar:
2 Nyɛ eezɛke náá: «Pɛ kɔ dhiiti ghaada wat, ye nabɛ ɛ́ nɛ dhiiti tetɛp ngɔt nadi náá, etɛp e Zɛɛb, ààgwyak nyɛy ɔ. Nyɛ nabɛ ɛ́ ààkobem ba nɛ mot.
2 — Em certa cidade havia um juiz que não
3 Kɔ dɛl ɛ tak, ye nabɛ ɛ́ nɛ dhiiti kus moma nadi é pyap ɛzyɛ pɛ dáa tetɛp tak é zɛkeke nɛ nɛ náá: “Pɛ́ɛa mɛ tɛp bis di nɛ yɛ bis nɛ bot bak'aak,” etɛɛ náá, nyɛ nadi é gu náá, nyɛ ɛ́ nɛ gham.
3 Nessa cidade morava uma viúva que sempre o procurava para pedir justiça, dizendo: “Ajude-me e julgue o meu caso contra o meu adversário!”
4 E mɛkɛn, tetɛp nadi byen. Deenek nyɛ eezɛke tɔ lyemɛ náá: “Yɛ ko bɛ náá, mɛ ààkaab Zɛɛb ɔ, baadi náá, mam ààbis bot ɔ,
4 — Durante muito tempo o juiz não quis julgar o caso da viúva, mas afinal pensou assim: “É verdade que eu não temo a Deus e também não respeito ninguém.
5 dáa ye di náá, kus moma yak ɛpemyel mɛ ɛ, ye goka ɛ́ mɛ pɛ́ɛ tɛp'ɛ étɛp nyɛ neekat ɛpyap wak.”»
5 Porém, como esta viúva continua me aborrecendo, vou dar a sentença a favor dela. Se eu não fizer isso, ela não vai parar de vir me amolar até acabar comigo.”
6 Bhii tak Ghɛŋ eezɛbaabil náá: «Gwakeka dáa mbee tetɛp tak nalii ɛ́.
6 E o Senhor continuou:
7 Tin, Zɛɛb tok nɛ ghwyil ɛkwyee bot ɛ nyɛ nazesɛ́ɛ ɔ, bot ɛ tak ɛ di ewaab esonok pɛ daa lɛ mwos nɛ pum ɔ. Nyɛ aanàkwaakwyee bɛ?
7 Será, então, que Deus não vai fazer justiça a favor do seu próprio povo, que grita por socorro dia e noite? Será que ele vai demorar para ajudá-lo?
8 Mɛ lɛɛ bin ɛ tsɛɛtsɛ náá: Nyɛ waalel ɛkwyee bin kaab dum nɛ ghamen. Tin, esok Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot aazyɛ ɛ́, nyɛ waazɛbela bot ɛ di dum koŋ nɛ Zɛɛb ɔ kɔ bɔs'ak ee?»
8 Eu afirmo a vocês que ele julgará a favor do seu povo e fará isso bem depressa. Mas, quando o
9 Yezu eebaazɛlɛɛ kana kɔ ɛsu ɛ bot ɛ di bun náá, bɛ ɛ́ bot ɛ epiki, da bɛ ɛ́ kadyamal ɛ́ bɔn nyɛɛg bɔɔ ɔ. Nyɛ eezɛke nɛ nɔɔ náá:
9 Jesus também contou esta parábola para os que achavam que eram muito bons e desprezavam os outros:
10 «Bot ɛbá naazɛbyet pɛ kok Ndjaa-ebuwa kɛdjaala; ngɔt nadi ɛ́ Falizyɛ, dhiiti kadi ɛ́ nɔŋel epata e lapo.
10 — Dois homens foram ao Templo para orar. Um era
11 Falizyɛ eezɛtyaa e yɛ di, nyɛ moo djaala náá: “Hee, Zɛɛb! Mɛ eeduwal wɔ, etɛɛ náá, mɛ tok dáa bɛdhiiti bot: bɛ ɛ́ bot ɛ djii, embee bot, bot ɛ mɛzɔ. Mɛ ɛpeduwal wɔ, etɛɛ náá, mɛ tok dáa nɔŋel epata e lapo di'ak.
11 O fariseu ficou de pé e orou sozinho, assim: “Ó Deus, eu te agradeço porque não sou avarento, nem desonesto, nem imoral como as outras pessoas. Agradeço-te também porque não sou como este cobrador de impostos.
12 Mam tsi edee ɛ́, esok ebá tɔ yenga wat. Mɛ nɛ djɛ wɔ endiyal kam bam.”
12 Jejuo duas vezes por semana e te dou a décima parte de tudo o que ganho.”
13 Nɔŋel epata e lapo natyaa ye ɛ́ ba ɛtsetaɛpe. Nyɛy ààben mis pɛ ɛko. Nyɛ eekɛl mɛmbɔ kɔ lo. Nyɛy náá: “Iyeee, Zɛɛb, wɔy ààkogek mɛ ghoŋ e? Mam mot mesyem.”»
13 — Mas o cobrador de impostos ficou de longe e nem levantava o rosto para o céu. Batia no peito e dizia: “Ó Deus, tem pena de mim, pois sou pecador!”
14 Yezu ɛ́ boozɛke náá: «Nɔŋel epata e lapo naka sik ɛ́, Zɛɛb eezɛpel mesyem mɛ, ààbɛ Falizyɛ. Étɛp tak ɛ́ di náá, mot ɛ ghɛɛ nyel ɔ, Zɛɛb ɛ waasiil nyɛ. Mot ɛ siila ɔ, Zɛɛb ɛ́ bin nyɛ.»
14 E Jesus terminou, dizendo:
15 Bot naazyɛ nɛ bɔɔ tɔlɔɔ bɔɔ pɛ dáa Yezu étɛp nyɛ neekɛl mɛmbɔ kɔ lɔɔ. Tyee bɛdjekel nakabee deenek ɛ, bɛ naazɛbhɛm bɛ.
15 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças a Jesus para que ele as abençoasse, mas os discípulos viram isso e repreenderam aquelas pessoas.
16 Tin, Yezu eezɛke náá, bɔɔ tɔlɔɔ tiila pɛ nyɛ nadi ɛ́: «Betka bɔɔ dhyeeb bɛ zyɛ pɛ daa lam. Sa bi ààlu bɛ, etɛɛ náá, Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb ɛ́ yii bot ɛ di dáa bɔɔ dhyeeb ɔ.
16 Então Jesus chamou as crianças para perto de si e disse:
17 Tsɛɛtsɛ nɛ tsɛɛtsɛ, mɛ lɛɛ bin ɛ náá: Mot ɛ di ààmyaal Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb dáa mɔɔ dhyeeb ɔ, nyɛ aanàkwaani tɔ tak.»
17 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem não receber o Reino de Deus como uma criança nunca entrará nele.
18 Dhiiti kukuma eYuda ngɔt zokazɛdji Yezu náá: «Mbɛɛ lyoel, mɛ goka nɛ ɛsa dáa étɛp mɛ neebela tsik na kɔm-kɔm?»
18 Certo líder judeu perguntou a Jesus: — Bom Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
19 Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɛ náá: «Étɛp yé wɔ di djóo mɛ mbɛɛ lyoel? Ye tok nɛ mbɛɛ mot kɔ bɔs'ak bhis Zɛɛb nyɛy nyɛ ɛmet.
19 Jesus respondeu:
20 Wɔ nɛ gu etsi djas: “Sa wɔ ààsa mɛzɔ. Sa wɔ ààgó mot. Sa wɔ ààdjii sa mot. Sa wɔ ààlɛɛ elɛŋ e etsal dum nɛ sɔ mot. Duwala soog nɛ nyoog.”»
20 Você conhece os mandamentos: “Não cometa adultério, não mate, não roube, não dê falso testemunho contra ninguém, respeite o seu pai e a sua mãe.”
21 Mot'enɔk eezɛbɔɔza nɛ nɛ náá: «Etsi binek djas mɛ nɛ duwal yɛ, kana edhɔma bam, kɛkum dwoo pan mos'ak.»
21 O homem respondeu: — Desde criança eu tenho obedecido a todos esses mandamentos.
22 Bhis Yezu nagwak nyɛ ɛ́, nyɛ eezɛke nɛ nɛ náá: «E zokalik ɛ́ wɔ sa sa wat: kɛbɔmsa esa bɔ djas, da wɔ ɛ́ nɔɔ epata e tak, djɛ bɛdjel ɛ bot. Tin, wɔ waabela mɛvu tɔ gwoo, bhii tak da wɔ ɛ́ zɛdu mɛ.»
22 Quando Jesus ouviu isso, disse:
23 Dáa mot mɛvu menɔk nagwak deenek ɛ, ye nabɛ ɛ́ mɛkpa menek naatek nyɛ nyel na wɔyɔŋ, etɛɛ náá, nyɛ nadi ɛ́, nɛ mɛvu ɛbuɛpe.
23 Quando o homem ouviu isso, ficou muito triste, pois era riquíssimo.
24 Dáa Yezu nabee náá, lyem mot mɛvu menɔk nabɛ ɛ́, ye naakpaŋ ɛ, nyɛ ɛ́ boozɛke náá: «E kɔɔla nɛ bot ɛ di nɛ ekum ɔ, bɛ ni tɔ Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb!
24 Vendo a tristeza dele, Jesus disse:
25 Ɛlyel náá, boo yaaga kyee bɔs bɛsyɛ di ààbɛ nɛ mɛdii ɛ dhaa tɔ ba mɔɔ ɛlen ɛ dhɔɔ, baadhaa-dhaŋa mɛlyel nɛ mot mɛvu étɛp nyɛ neeni tɔ Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb.»
25 É mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
26 Bot ɛ nadi gwak nyɛ moo tin é ke pak'ɔɔ náá: «Yɛ bɛ deenek ɔ, ɛzɛ aabela tsik?»
26 Os que ouviram isso perguntaram: — Então, quem é que pode se salvar?
27 Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Sa di náá, bot aanàkwak ɛ, Zɛɛb aanàkwaakat yɛ.»
27 Jesus respondeu:
28 Wɔ gwaa Pyɛɛd ke náá: «Gwyáka, bis eezebet djas étɛp ɛdu ɛ wɔ.»
28 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos a nossa família e seguimos o senhor.
29 Yezu ɛ́ boolɛɛ bɛ náá: «Tsɛɛtsɛ nɛ tsɛɛtsɛ, mɛ lɛɛ bin ɛ náá: Mot ɛ bet ndjaŋ'ɛ, nɛghu myɛl, nɛghu bɔn nyɛɛg, nɛghu sɛɛg, nɛ nyɛɛg, nyɛ baabet bɔɔ bɛ étɛp ɛ Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb ɔ,
29 Jesus respondeu:
30 nyɛ waabela bɛtɛ nɛ bot binɔk é mɛwala mak. Dɔɔ nɛ tɔ tsik aazyɛ bhis'aak, nyɛ waabela tsik na kɔm-kɔm.»
30 receberá ainda nesta vida muito mais e, no futuro, receberá a vida eterna.
31 Dhiiti dwoo, Yezu zokanɔɔ bɛdjekel kam nɛ bɛbá, e bhaaz'ɛ. Nyɛy nɛ nɔɔ náá: «Gwakeka! Mena moo tɔ́ pɛ Yeluzalɛm. Penek ɛ yɛ aadjala djas bɛngoolel ɛ mɛkpa ɛ Zɛɛb nazekwyal dum nɛ Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot ɛ.
31 Jesus levou os doze discípulos para um lado e disse:
32 Nyɛ waaseebaa é mɛmbɔ mɛ bot ɛ di ààbɛ bot ɛ́ mbyak eYuda ɔ. Bot binɔk aadek nyɛ, lee nyɛ, nɛ ɛsɛɛ ɛ́ nyɛ mɛtel.
32 Ele será entregue aos não judeus, e estes vão zombar dele, insultá-lo, cuspir nele
33 Bɛ waanyuu nyɛ nɛ eghwyɛs. Bhii tak, bɛ waagó nyɛ. Mɛlu mɛlɛl bhii tak, nyɛ waagom.»
33 e bater nele; e depois o matarão. Mas no terceiro dia ele ressuscitará.
34 Ghuna bɛdjekel kadi ɛ́, ààgu sa wat tɔ etɛp ee nyɛ nadi é ke ɛ. Ye nadi nɛ nɔɔ syela. Bɛ nadi ɛ́, ààgu sa Yezu nalii ɛ.
34 Os discípulos não entenderam nada do que Jesus disse. O que essas palavras queriam dizer estava escondido deles, e eles não sabiam do que Jesus estava falando.
35 Dáa Yezu nabɛ náá, bɛ moo kunaa nɛ Yeliko ɛ, ghuna dhiiti mot na edhim nadi ɛ́, ndiindil e ngwoob gba. Nyɛ nadi ɛ́, mot engwyeebel.
35 Jesus já estava chegando perto da cidade de Jericó. Acontece que um cego estava sentado na beira do caminho, pedindo esmola.
36 Nyɛ eezɛgwak ɛtap ɛ zukamwaa nɛ mot eezyɛ pɛ kyee nyɛ nadi ɛ́, wɔ gwaa nyɛ zɛdji sa nadi dhaŋ ɛ.
36 Quando ouviu a multidão passando, ele perguntou o que era aquilo.
37 Bɛ zɛlɛɛ nyɛ náá: «Ye ɛ́ Yezu, mot Nazalɛt, ɛ di dhaa tin.»
37 — É Jesus de Nazaré que está passando! — responderam.
38 Wɔ gwaa nyɛ zɛtsim náá: «Yezu, Mɔɔ Dhavid, geka mɛ ghoŋ!»
38 Aí o cego começou a gritar: — Jesus,
39 Bɛtɛɛ nɛ bot ɛ nadi kɛpɛ sok ɔ moo tin é bhɛm nyɛ, nɛ é lyak nyɛ, étɛp nyɛ needi gwyem. Tin, nyɛ eebaazɛloogal gwood ɛlyelɛpe: «Mɔɔ Dhavid, geka mɛ ghoŋ!»
39 As pessoas que iam na frente o repreenderam e mandaram que ele calasse a boca. Mas ele gritava ainda mais: — Filho de Davi, tenha pena de mim!
40 Yezu eezɛtyaa. Bhii tak, nyɛ eezɛlwom náá, bɛ zyɛ nɛ nɛ daa lɛ. Dáa mot edhim binɔk natiila pɛ Yezu nadi ɛ́, Yezu eezɛdji nyɛ náá:
40 Jesus parou e mandou que trouxessem o cego. Quando ele chegou perto, Jesus perguntou:
41 «Wɔ kwyɛl náá, mɛ sa wɔ yé?» Mot edhim binɔk eezɛbɔɔza nɛ nɛ náá: «Ghɛŋ, mɛ kwyɛl ɛ náá, mis mam baabɛŋel!»
41 — O que é que você quer que eu faça? — Senhor, eu quero ver de novo! — respondeu ele.
42 Yezu zɛke nɛ nɛ náá: «Beea, ɛmyaal ɛ lɔ eetsik wɔ.»
42 Então Jesus disse:
43 É di'enek wat, mis mɛ eezɛbɛŋel. Bhii tak, nyɛ moo du Yezu é duwal Zɛɛb. Dáa ɛdhuu ɛ bot ɛ nadi tinaak ɔ djas nabee deenek ɛ, bɔɔ djas naduwal Zɛɛb.
43 No mesmo instante o homem começou a ver e, dando glória a Deus, foi seguindo Jesus. E todos os que viram isso começaram a louvar a Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.