João 8

bkw (BKW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yezu eezɛtɔ́ pɛ ɛtsok pyeeb oliv.
1 [Depois todos foram para casa, mas Jesus foi para o monte das Oliveiras.
2 Kɛɛŋ tɔ mɛlem, nyɛ eebaazɛsik pɛ kok Ndjaa-ebuwa. Tin, bot ɛbuɛpe eezɛzyɛ pɛ daa lɛ. Nyɛ eezɛnɔɔ nyel disi, nyɛ moo tin é lyo bot.
2 De madrugada ele voltou ao pátio do Templo, e o povo se reuniu em volta dele. Jesus estava sentado, ensinando a todos.
3 É di'enek, bɛghaŋ ɛ mɛkana mɛ etsi, nɛ eFalizyɛ eezɛzyɛ nyɛ nɛ dhiiti moma ngɔt nabelaa é sa ɛzɔ ɔ. Bɛ eezɛnɛɛg nyɛ kuku ɛbwak,
3 Aí alguns mestres da Lei e fariseus levaram a Jesus uma mulher que tinha sido apanhada em adultério e a obrigaram a ficar de pé no meio de todos.
4 bɛ eezɛke nɛ Yezu náá: «Lyoel, bis mɛt moma yak ɛ, nyɛy é sa ɛzɔ.
4 Eles disseram: — Mestre, esta mulher foi apanhada no ato de adultério.
5 Tɔ etsi ɛ Moiiz ye lɛɛ náá, ye goka ɛ́ náá, moma yak góaa nɛ mɛkok. Yɛ kabɛ wɔy ɔ, wɔ ke náá, bɛ sa moma yak dáa?»
5 De acordo com a Lei que Moisés nos deu, as mulheres adúlteras devem ser mortas a pedradas. Mas o senhor, o que é que diz sobre isso?
6 Bɛ nadi eke deenek ɛ, étɛp ɛlóo ɛ nyɛ pɛ ɛko, da bwood nyɛ pɛ kyɛ. Etɛɛ náá, bhii tak bɛ neekɛpit nyɛ. É di'enek, Yezu eezɛsil mis si, nyɛ moo é kwyal e bɔs nɛ djin.
6 Eles fizeram essa pergunta para conseguir uma prova contra Jesus, pois queriam acusá-lo. Mas ele se abaixou e começou a escrever no chão com o dedo.
7 Dáa bɛghaŋ ɛ mɛkana mɛ etsi, nɛ eFalizyɛ nadi belal nyɛ nɛ mɛdjin ɛ, nyɛ ɛ́ boo bin lo, gwyák bɛ. Bhii tak, nyɛ eezɛke nɛ nɔɔ náá: «Pak biyɔ djas di tin yenek, mot di náá, nyɛ dinaa ààpaasa mesyem ɔ, kan ɛ wus moma yak ɛkok ɛsok!»
7 Como eles continuaram a fazer a mesma pergunta, Jesus endireitou o corpo e disse a eles:
8 Bhii tak nyɛ eebaazɛmalal, tin nyɛ eebaakan ɛkwyal e bɔs.
8 Depois abaixou-se outra vez e continuou a escrever no chão.
9 Dáa bɛ nagwak deenek ɛ, tin, «kili», mot nɛ mot naazɛliig mis sik: kan nɛ bɛpaa, zɛnɔɔ mengbaaz nɛ bɔɔ dhyeeb. Bhii tak, Yezu nazokalik ɛ bɔɔ bɛbá, bɛ nɛ moma nadi tetel sok bhwoob'ɛ ɔ.
9 Quando ouviram isso, todos foram embora, um por um, começando pelos mais velhos. Ficaram só Jesus e a mulher, e ela continuou ali, de pé.
10 Dáa Yezu nakaben lo bhii tak, nyɛ eezɛke nɛ moma tak náá: «Wɛɛ moma, bot ɛ zɛpit wɔ moo wo e? Ye tok nɛ mot baadi e djɛ wɔ ndjɛ?»
10 Então Jesus endireitou o corpo e disse:
11 Moma tak eezɛbɔɔza náá: «Ààbɛ, Ghɛŋ! Mot ààpakwyesal mɛ ndjɛ sɔs.» Deenek Yezu ɛ́ boozɛke nɛ nɛ náá: «Dɔɔ nɛ mam pe, mɛ ààpatil wɔ ebhete. Tɔ́a yɔ, sa wɔ ààbaasa mesyem.»]
11 — Ninguém, senhor! — respondeu ela. Jesus disse:
12 Bhii tak, Yezu eebaazɛlii nɛ mɛdhuu mɛ bot ɛ nadi tin ɔ náá: «Ye ɛ́ mam ɛ di gwyɛ ngel di kas kɔ bot ɛ bɔs djas. Mot aadu mɛ ɔ, nyɛ aanàkwaabaakɛ tɔ ghooghom. Nyɛ waabela gwyɛ ngel di djɛ tsik ɛ.»
12 De novo Jesus começou a falar com eles e disse:
13 EFalizyɛ eezɛdji nyɛ náá: «Wɔ lɛɛ etɛp e nyel'ɔ wɔy wɔ ɛmet ɔ, ye kwyɛl ɛlɛɛ ɛ náá, etɛp wɔ di lɛɛ ɛ, tok nɛ ghwyil ɛmyaalaa.»
13 Os fariseus disseram a Jesus: — Agora você está falando a favor de você mesmo. Por isso o que você diz não tem valor.
14 Tin, Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Yɛ kobɛ náá, mɛ ɛpelɛɛ etɛp e nyel'am mam ɛmet ɔ, etɛp mɛ di lɛɛ ɛ, ye ɛ́ tsɛɛtsɛ. Etɛɛ náá, mɛ nɛ gu pɛ pak mɛ dus ɛ, nɛ pɛ pak mɛ di tɔ́ ɛ. Deenek, biyɔ, bi ààgu pɛ pak mɛ nadus ɛ, nɛ pɛ pak mɛ di tɔ́ ɛ.
14 Jesus respondeu:
15 Bi pɛ́ɛ mɛ ɛ nɛ etsoŋ ee bi di pɛ́ɛ bot ɛ bɔs ɛ. Mam ààpɛ́ɛ bot.
15 Vocês julgam de modo puramente humano; mas eu não julgo ninguém.
16 Guka náá, mam ɛ pɛ́ɛ bot ɔ, epɛ́ɛ bam aadi ɛ́, tɛtɛ mɛpɛ́ɛa. Etɛɛ náá, tɔ epɛ́ɛ bam, mɛ tok mam mɛ ɛmet. Mɛ pɛ́ɛ bot ɛ, bis nɛ Saag'am, mot nadhis mɛ ɔ.
16 E, se eu julgar, o meu julgamento é verdadeiro porque não julgo sozinho, pois o Pai, que me enviou, está comigo.
17 Tɔ etsi bin, ye ɛ́ kwyala náá, bot ɛbá ɛ di kaada tɛp tyee wat ɔ, tɛp tak ɛ tsɛɛtsɛ.
17 Na
18 Ye ɛ́ mam nakuma nyel ɛ di lɛɛ bin etɛp bam. Dɔɔ nɛ Saag'am, mot nadhis mɛ ɔ, ɛpebaalyaal etɛp bam.»
18 Eu dou testemunho a respeito de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho a meu respeito.
19 Tin, wɔ gwaa eFalizyɛ zɛdji nyɛ náá: «Soog ɛ wo?» Yezu eezɛbɔɔza náá: «Bi ààgu mɛ. Bi ààbaagu pe Saag'am. Bi ɛpedi ɛ́ di, é gu mɛ ɔ, pe bi nɛ gu pe Saag'am.»
19 — Onde está o seu pai? — perguntaram. Jesus respondeu:
20 Yezu nadi é djɛ bot mɛlyo deenek ɛ, nyɛy tɔ kok Ndjaa-ebuwa. Nyɛ nadi ɛ́ e ngwoob ɛbɔɔl ɛ bot nawewa epata ee bɛ nadii zyɛ, zɛpɛk Zɛɛb nɛ ye ɛ́. Tin, Yezu nabɛ ààmɛtaa etɛɛ náá, ɛwala nabɛ náá, nyɛ naamɛtaa ɛ, nabɛɛ ye dinaa ààkum.
20 Jesus disse essas coisas quando estava ensinando no pátio do Templo, perto da caixa das ofertas. Ninguém o prendeu porque ainda não tinha chegado a sua hora.
21 Yezu eebaazɛke nɛ nɔɔ náá: «Mɛ waatɔ́, bi ɛ waasaa mɛ. Tin, bi ɛ waagwyɛ tɔ esyem bin. Bi aanàkum pɛ pak mɛ aatɔ́ ɛ.»
21 Jesus disse outra vez:
22 Tin, eYuda eezɛdjinel pak'ɔɔ náá: «Nyɛ aatɔ́ bilak ɛ, kɛyeeda, etɛɛ náá, nyɛ ke ɛ náá: “Bi tok nɛ ghwyil ɛtɔ́ pɛ pak mam aatɔ́ ɛ”.»
22 Os líderes judeus disseram: — Ele diz que nós não podemos ir para onde ele vai! Será que ele vai se matar?
23 É di'enek, Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Biyɔ, bi ɛ bot ɛ si; mam ɛ mot pɛ ɛko. Bi ɛ bot ɛ bɔs'ak, mam tok mot bɔs'ak.
23 Jesus continuou:
24 Etɛp tak ɛ mɛ ke nɛ nen náá, bi aagwyɛ tɔ mesyem min. Tsɛɛtsɛ bi aagwyɛ tɔ mesyem min, bi ɛ di ààmyaal náá: “Ye ɛ́ mam ɛ di mot mɛ di lɛɛ náá, ye ɛ́ mam ɔ.”»
24 Por isso eu disse que vocês vão morrer sem o perdão dos seus pecados. De fato, morrerão sem o perdão dos seus pecados se não crerem que “
25 EFalizyɛ zokabaazɛdji Yezu náá: «Wɔy ɛ́ yɔ zɛ?» Yezu eezɛbɔɔza náá: «Mɛ ɛ mot mɛ nanyɛl ɛlɛɛ bin e mɛkɛn mɛ mɛlyo mam ɛ.
25 — Quem é você? — perguntaram a Jesus. Ele respondeu:
26 Mɛ bɛ ɛ́ mɛ eekoolii bɛtɛ nɛ etɛp kɔ ɛsu ɛ lin, nɛ yii ɛpɛ́ɛ bin. Deenek, mot nalwom mɛ ɔ lɛɛ etɛp ee tsɛɛtsɛ, etɛp ee mɛ nadjek dáa lɛ ɛ, mɛ ɛpegoola yɛ nɛ bot kɔ bɔs.»
26 Existem muitas coisas a respeito de vocês das quais eu preciso falar e as quais eu preciso julgar. Porém quem me enviou é verdadeiro, e eu digo ao mundo somente o que ele me disse.
27 Eghɛŋ nyɛ nadi lii deenek ɛ, bot nabɛɛ ààsiiza náá, nyɛ nadi lii ɛ, dum nɛ Sɛɛg.
27 Eles não entenderam que ele estava falando a respeito do Pai.
28 É di'enek, Yezu eezɛke nɛ nɔɔ náá: «Esok bi aakan ɛben Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot ɛ, é di'enek bi ɛ waagwyak náá, etɛp mɛ nalɛɛ ɛ́ ye ɛ́ tsɛɛtsɛ. Bi ɛ waagu náá, mam ɛ di mot mɛ di lɛɛ náá, “ye ɛ́ mam” ɔ. Bi ɛ waagu náá, mam ààsa esonok nɛ ɛkwosak ɛ lyem'am. Mɛ lɛɛ ɛ etɛp ee Saag'am nalyo mɛ ɛ.
28 Por isso Jesus disse:
29 Mot nalwom mɛ ɔ, nyɛ ɛ́ lɔɔg wat bis nɛ nɛ. Nyɛ ààpabet mɛ mam ɛmet, etɛɛ náá, mɛ dyeebasa ɛ́, esa ee lyem'ɛ di ekwyɛl ɛ.»
29 Quem me enviou está comigo e não me deixou sozinho, pois faço sempre o que lhe agrada.
30 Dáa Yezu nadi lii deenek ɛ, bot ɛbuɛpe naadum koŋ nɛ nɛ.
30 Quando Jesus disse isso, muitos creram nele.
31 Tin, Yezu eezɛke nɛ eYuda nadum koŋ nɛ nɛ ɔ náá: «Bi ɛ kɛ tɔ esosoob dáa mɛkpa mam di kwyɛl ɔ, bi ɛ bɛdjekel bam nɛ tsɛɛtsɛ.
31 Então Jesus disse para os que creram nele:
32 Etɛp tak ɛ di náá, bi ɛ waagu etsɛɛtsɛ, bhii tak, etsɛɛtsɛ waapɛk bin tɔ ekwom.»
32 e conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Bɛ eezɛbɔɔza náá: «Bis ɛ bɔɔ bɛdha ɛ Abalaam, bis dinaa ààpaakodi ekwom e mot dhiiti dwoo. Etɛp ye wɔ di ke náá: “Bi ɛ waapɛkaa tɔ ekwom”?»
33 Eles responderam: — Nós somos descendentes de Abraão e nunca fomos escravos de ninguém. Como é que você diz que ficaremos livres?
34 Tin, Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá, «Nɛ tsɛɛtsɛ mɛ lɛɛ bin ɛ náá: bot djas di sa mesyem ɔ, bɛ ɛ́ ekwom e mesyem.
34 Jesus disse a eles:
35 Deenek, ye ɛ́ tsɛɛtsɛ náá, mɔn ɛ di mot mɛbyel na kɔm-kɔm, ààkabɛ kwom. Mot di kwom ɔ, tok nɛ ghwyil ɛ liiza mot mɛbyel na tsɛɛtsɛ.
35 O escravo não fica sempre com a família, mas o filho sempre faz parte da família.
36 É di'enek, yɛ bɛ náá, mɔn eepɛk wɔ tɔ ekwom ɔ, wɔ moo ɛ́ pɛka nɛ tsɛɛtsɛ.
36 Se o Filho os libertar, vocês serão, de fato, livres.
37 Mɛ nɛ gu náá, bi ɛ bɔɔ bɛdha ɛ Abalaam. Ha etɛp ye bi di saŋ ɛgó ɛ mɛ? Ye ɛ́ etɛɛ náá, bi ààmyaal etɛp ee mɛ di lɛɛ bin ɛ.
37 Eu sei que vocês são descendentes de Abraão; porém estão tentando me matar porque não aceitam os meus ensinamentos.
38 Mam lɛɛ bin ɛ etɛp ee mɛ nabee pɛ daa Saag'am ɛ. Yɛ kabɛ biyɔ ɔ, bi sa ɛ etɛp sɛɛg'en nalyaal bin ɛ.»
38 Eu falo das coisas que o meu Pai me mostrou, mas vocês fazem o que aprenderam com o pai de vocês.
39 Wɔ gwaa bɛ baazɛbɔɔza nɛ Yezu: «Yisɔ sɛɛg ɛ Abalaam.» Deenek, Yezu eezɛke nɛ nɔɔ náá: «Bi ɛpedi ɛ́ bɔɔ ɛ Abalaam e tsɛɛtsɛ ɔ, pe bi sa étɛp ɛ dáa nyɛy.
39 — O nosso pai é Abraão! — responderam eles. Então Jesus disse:
40 Mɛ eelɛɛ bin etsɛɛtsɛ ee Zɛɛb nalyaal mɛ ɛ. Tin, bi kakwyɛl ɛ ɛgó ɛ mɛ. Abalaam nabɛɛ ààsa deenek.
40 Mas eu lhes tenho dito a verdade que ouvi de Deus, e assim mesmo vocês estão tentando me matar. Abraão nunca fez uma coisa assim!
41 Biyɔ, bi sa ɛ mɛsa mɛ wat bi nɛ sɛɛg'en.» Bɛ eezɛbaayala nɛ Yezu náá: «Bis tok bɔɔ mbel, bis ɛ bɔɔ du etɛɛ náá, Sɛɛg'es ɛ Zɛɛb nyɛ ɛmet.»
41 Vocês estão fazendo o que o pai de vocês fez. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos; nós temos um Pai, que é Deus!
42 Yezu eebaazɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Zɛɛb ɛpedi Sɛɛg'en ɔ, pe bi ɛpekwyɛl mɛ. Etɛɛ náá, Zɛɛb ɛ nadhis mɛ. Mɛ di wak ɛ e di ɛ Zɛɛb. Mɛ nabɛɛ ààzyɛ kɔ ɛkwosak ɛ lam. Ye ɛ́ Zɛɛb ɛ nadhis mɛ.
42 Jesus disse a eles:
43 Etɛp ye bi di ààgwak etɛp ee mɛ di lɛɛ bin ɛ? Ye ɛ́, etɛɛ náá, bi tok nɛ ghwyil ɛgwak etɛp bam.
43 Por que é que vocês não entendem o que eu digo? É porque não querem ouvir a minha mensagem.
44 Deenek sɛɛg'en ɛ Dim mot mɛkɔŋ. Tin, bi dyeebasa ɛ, mɛsa mɛ sɛɛg'en di kwyɛl ɛ. Nyɛ nadi ɛ́, mot ɛgó ɛ bot, kana bɔs nanyɛlaa ɛ. Nyɛ dinaa ààpaakokɛ tɔ etsɛɛtsɛ etɛɛ náá, etsɛɛtsɛ tok tɔ lɛ. E sok nyɛ di, nyɛ moo lɛɛ elɛŋ etsal ɛ, nyɛ lɛɛ ye ɛ́ nɛ lyem wat. Etɛɛ náá, nyɛ ɛ́ mot etsal, nyɛ ɛ́ sɛɛg mɛkɔŋ.
44 Vocês são filhos do Diabo e querem fazer o que o pai de vocês quer. Desde a criação do mundo ele foi assassino e nunca esteve do lado da verdade porque nele não existe verdade. Quando o Diabo mente, está apenas fazendo o que é o seu costume, pois é mentiroso e é o pai de todas as mentiras.
45 Tin, yɛ kabɛ mam ɔ, mɛ dyeebalɛɛ etɛp ee di tsɛɛtsɛ ɛ. Étɛp tak ɛ bi di ààmyaal mɛ.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 Tɔ lɔɔg'en, ɛzɛ aaben djin náá, mɛ eesa mesyem? Ha yɛ kabɛ náá, mɛ eelɛɛ etɛp ee di náá, ye ɛ́ etsɛɛtsɛ ɔ, étɛp ye bi di ààmyaal mɛ?
46 Qual de vocês pode provar que eu tenho algum pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Mot di mot Zɛɛb ɔ nɛ gwak mɛkpa ɛ Zɛɛb. Tin, dáa bi di ààgwak mɛkpa mam ɛ, ye lyaal ɛ náá, bi tok bot ɛ nadus pɛ dáa Zɛɛb ɔ.»
47 A pessoa que é de Deus escuta as palavras de Deus. Vocês não escutam as palavras de Deus porque vocês não são dele.
48 Tinaak eYuda zokazɛke nɛ Yezu náá: «Bis ɛ nɛ gham nɛ ɛke ɛ náá, wɔ ɛ mot Samali, wɔ ɛ nɛ ɛlyeeb tɔ lɔ.»
48 Eles disseram a Jesus: — Por acaso não temos razão quando dizemos que você é
49 Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Ààbɛ! Mɛ tok nɛ ɛlyeeb. Mɛ kwyɛl ɛ ɛdjɛ duu nɛ ɛdil ɛ Saag'am. Ka bela náá, biyɔ, bi ààkwyɛl ɛdil mɛ nɛ ɛdjɛ mɛ duu.
49 Jesus respondeu:
50 Mam ààsaa duu kɔ ɛsu ɛ lam met. Etɛɛ náá, ye ɛ́ nɛ mot ngɔt di saa duu'am. Nyɛ ɛ́ di pɛ́ɛ bot tɔ epiki.
50 Não procuro conseguir elogios para mim mesmo; mas existe alguém que procura consegui-los para mim, e ele é o Juiz.
51 Tsɛɛtsɛ mɛ lɛɛ bin etɛp e tsɛɛtsɛ ɛ́ náá: mot di ekɛ dáa mɛkpa mam di elɛɛ ɔ, nyɛ aanàkwaagwyɛ.»
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem obedecer aos meus ensinamentos não morrerá nunca.
52 EYuda eebaazɛke nɛ nɛ náá: «Tin, bis eemyaal tsɛɛtsɛ náá, ye ɛ́ mbee sisim ɛ́ di dhek wɔ! Etɛɛ náá, Abalaam naazegwyɛ. Bɛngoolel ɛ mɛkpa ɛ Zɛɛb naabaazegwyɛ yɔbɔ pe. Bɔɔ djas naazegwyɛ, wɔ kabaake ɛ́ náá: “Mot di ekɛ dáa mɛkpa mam di elɛɛ ɔ, nyɛ aanàkwaagwyɛ.”
52 Então eles disseram: — Agora temos a certeza de que você está dominado por um demônio! Abraão e todos os
53 Abalaam, sɛɛg'es, naazegwyɛ. Wɔ kwyɛl ɛlɛɛ náá, wɔ ɛ́ boo-mot nɛ nɛ? Bɛngoolel ɛ mɛkpa ɛ Zɛɛb naabaazegwyɛ yɔbɔ. Wɔ gek náá, wɔ ɛ́ zɛ?»
53 Será que você é mais importante do que Abraão, o nosso pai, que morreu? E os profetas também morreram! Quem você pensa que é?
54 Tin, Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Yɛ bɛ náá, mɛ duwal nyel'am mam ɛmet ɔ, yenek duu tak ààval sonok wat. Mot di djɛ mɛ duu ɔ, ye ɛ́ Saag'am. Bi dyeebake kɔ ɛsu ɛ lɛ náá: “Nyɛ ɛ́ Zɛɛbes”.
54 Ele respondeu:
55 Ghuna bi ààgu nyɛ. Tin, bela náá, mam nɛ gu nyɛ. Mɛ ɛ́ pe ke náá: “Mɛ ààgu nyɛ” ɔɔ, pe mɛ ɛ́ mot etsal dáa biyɔ. Tin, ye tok deenek, etɛɛ náá, mam nɛ gu nyɛ, etɛp tak ɛ mɛ di ekɛ dáa mɛkpa mɛ di lyo ɛ.
55 Vocês nunca conheceram a Deus, mas eu o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei mentiroso como vocês; mas eu o conheço e obedeço ao que ele manda.
56 Abalaam sɛɛg'en naamyaala, etɛɛ náá, nyɛ nadi bwood dwoo ɛzyɛ ɛ lam. Nyɛ naabee, bhii tak, lyemɛ naadyeebamyaala ɛbuɛpe.»
56 Abraão, o pai de vocês, ficou alegre ao ver o tempo da minha vinda. Ele viu esse tempo e ficou feliz.
57 Tin, eYuda eebaazɛke nɛ Yezu náá: «Wɔ dinaa ààpaakokum-kumak membu mɛkam-mɛtɛn. Wɔ lɛɛ ɛ náá, wɔ naabee Abalaam e?»
57 — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão? — perguntaram eles.
58 Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «“Iyoo” mɛ lɛɛ bin etɛp e tsɛɛtsɛ náá, ɛsok nɛ Abalaam nɛ byel, mɛ ɛ tak.»
58 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: antes de Abraão nascer, “ — respondeu Jesus.
59 É di'enek, bɛ ɛ́ boozɛtek mɛkok etɛp ɛwus ɛ Yezu. Nyɛ eezɛsɔwa, bhii tak nyɛ eezɛwyis tɔ kok Ndjaa-ebuwa tyee syaab.
59 Então eles pegaram pedras para atirar em Jesus, mas ele se escondeu e saiu do pátio do Templo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.