Lucas 10
भड्लाई बाइबिल (BHD) vs NVI
1 ते इन गल्लां केरे बाद प्रभुए 70 होरे चेले ठहराए, कि तै ज़ैस-ज़ैस नगर ते ठैरी तैनी एप्पू गानेरे बारे मां सोचोरू थियूं, तैड़ी दूई-दूई मैन्हु एप्पू अग्री भेज़े।
1 Depois disso o Senhor designou outros setenta e dois e os enviou dois a dois, adiante dele, a todas as cidades e lugares para onde ele estava prestes a ir.
2 ते तैनी तैन सेइं ज़ोवं, “पकोरी फसलरे ज़ेरे बड़े लोक तियार आन ज़ैना परमेशरेरे वचने पुड़ विश्वास केरनू चातन, पन कम केरनेबाले थोड़े आन ज़ैना तैन परमेशरे राज़्ज़ेरे बारे मां ज़ोन। एल्हेरेलेइ तुस फसलरे मालिके कां प्रार्थना केरा कि तै जादे कम केरनेबाले भेज़े, कि तैना लोकन परमेशरेरे राज़्ज़ेरे बारे मां ज़ोन।”
2 E lhes disse: "A colheita é grande, mas os trabalhadores são poucos. Portanto, peçam ao Senhor da colheita que mande trabalhadores para a sua colheita.
3 गाथ, अवं तुसन भैड्डां केरे ज़ेरे गिदन मां भेज़ताईं।
3 Vão! Eu os estou enviando como cordeiros entre lobos.
4 एप्पू सेइं साथी न बेटवे, न झोलो, न बूट नेइयथ, ते न बत्तां केन्ची जो नमस्कार ज़ोइयथ।
4 Não levem bolsa nem saco de viagem nem sandálias; e não saúdem ninguém pelo caminho.
5 ज़ेसेरे घरे मां गाथ त पेइले ज़ोथ कि, “इस घरे मां शान्ति भोए।”
5 "Quando entrarem numa casa, digam primeiro: ‘Paz a esta casa’.
6 अगर तैड़ी एरे लोक ज़ैना परमेशरेरी शान्ति चातन तैड़ी रहते भोलो, त तुश्शी शान्ति तैस पुड़ राली, नईं त तुश्शी शान्ति तुसन पुड़ एज्जेली।
6 Se houver ali um homem de paz, a paz de vocês repousará sobre ele; se não, ela voltará para vocês.
7 तैस्से घरे मां राथ, ते ज़ैन किछ तैन करां मैल्ले, तैन्ने खाथ-पीथ किजोकि मज़दूर अपनि मज़दूरारो हकदार भोते, घरे-घरे न गेइयथ।
7 Fiquem naquela casa, e comam e bebam o que lhes derem, pois o trabalhador merece o seu salário. Não fiquem mudando de casa em casa.
8 ते ज़ैस नगर मां गाथ, ते तैट्ठेरे लोक तुसन अपने घरे मां नेन, त ज़ैन किछ तुश्शे सामने रख्खू गाए तैन्ने खाथ।
8 "Quando entrarem numa cidade e forem bem recebidos, comam o que for posto diante de vocês.
9 तैट्ठेरे बिमारन बज़्झ़ाथ, ते तैन सेइं ज़ोथ, “परमेशरेरू राज़ नेड़े ओरूए।”
9 Curem os doentes que ali houver e digam-lhes: ‘O Reino de Deus está próximo de vocês’.
10 पन ज़ैस नगर मां गाथ, ते तैट्ठेरे लोक तुसन कबूल न केरन, त तैट्ठेरे बज़ारन मां गेइतां ज़ोथ।
10 Mas quando entrarem numa cidade e não forem bem recebidos, saiam por suas ruas e digam:
11 “कि तुश्शे नगरेरी धूड़ भी इश्शे पावन सेइं ज़ै लगोरीए अस तुश्शे सामने ठुड़कतम ते फिरी भी बुझ़ा कि परमेशरेरू राज़ तुश्शे नेड़े पुज़ेरूए।”
11 ‘Até o pó da sua cidade, que se apegou aos nossos pés, sacudimos contra vocês. Fiquem certos disto: O Reino de Deus está próximo’.
12 अवं तुसन सेइं सच़ ज़ोताईं, तैस दिहाड़े तैस नगरेरी हालत सदोम नगरेरी हालत झ़ैल्लनेरे काबल भोली।
12 Eu lhes digo: Naquele dia haverá mais tolerância para Sodoma do que para aquela cidade.
13 “हे खुराजीन! तीं पुड़ अफ़सोस! हे बैतसैदा तीं पुड़ अफ़सोस! कि एना चमत्कार मीं तुसन इड़ी हिराए अगर मीं एना कम्मां सूर ते सैदा मां हरेवरां भोथां, त तैन लोकेईं केइसेरे देंते टाट पलेटतां ते दोग्गे पुड़ मांज़न छ़ेडतां पापन करां मनफिरावरो भोथो।
13 "Ai de você, Corazim! Ai de você, Betsaida! Porque se os milagres que foram realizados entre vocês o fossem em Tiro e Sidom, há muito tempo elas se teriam arrependido, vestindo roupas de saco e cobrindo-se de cinzas.
14 पन फिरी भी इन्साफेरे दिहाड़े तुश्शो हाल सूर ते सैदारे हाले करां जादे बुरो भोलो।
14 Mas no juízo haverá menor rigor para Tiro e Sidom do que para vocês.
15 ते हे कफरनहूम नगरेरे लोकव, कुन तुस सोचतथ कि स्वर्गे मां तुश्शी आदर भोनीए! ई तुस त नरके गाले ज़ैड़ी पैपी लोकन सज़ा मैलेली!
15 E você, Cafarnaum: será elevada até o céu? Não; você descerá até ao Hades!
16 ज़ै तुश्शी शुन्ते, तै मेरी शुन्ते ज़ै तुसन घटिया समझ़ते तै मीं घटिया समझ़ते, ते ज़ै मीं घटिया समझ़ते ते मेरे भेज़ने बाले घटिया समझ़ते।”
16 "Aquele que lhes dá ouvidos, está me dando ouvidos; aquele que os rejeita, está me rejeitando; mas aquele que me rejeita, está rejeitando aquele que me enviou".
17 तैना सतर चेले खुशी सेइं वापस आए, ते ज़ोने लगे, “हे प्रभु तेरे नंव्वे सेइं भूतां भी इश्शो हुक्म मन्तन।”
17 Os setenta e dois voltaram alegres e disseram: "Senhor, até os demônios se submetem a nós, em teu nome".
18 तैनी तैन सेइं ज़ोवं, “मीं शैतान एन्च़रे बिछड़तो लाव ज़ेन्च़रे च़ड़क अम्बरेरां पेचे।
18 Ele respondeu: "Eu vi Satanás caindo do céu como relâmpago.
19 हेरा, मीं तुसन सप्पन ते बिच़न ड्लेंच़नेरो, ते दुश्मनेरी (शैतानेरी) सैरी शेक्ति पुड़ अधिकारे दित्तोरोए, ते केन्ची चीज़ी सेइं तुसन नुकसान न भोलो।
19 Eu lhes dei autoridade para pisarem sobre cobras e escorpiões, e sobre todo o poder do inimigo; nada lhes fará dano.
20 फिरी भी तुस इस गल्ली सेइं खुशी न भोइयथ कि भूतां तुश्शो हुक्म मेनचन, पन इस गल्ली सेइं खुश भोइयथ कि तुश्शू नवं स्वर्गे मां लिखोरूए।”
20 Contudo, alegrem-se, não porque os espíritos se submetem a vocês, mas porque seus nomes estão escritos nos céus".
21 तैखन यीशु पवित्र आत्मा सेइं मघन भोवं, ते ज़ोने लगो, “हे बाजी, स्वर्गेरे त धेरतरे प्रभु, अवं तेरू शुक्र केरताईं, कि तीं इना गल्लां, अक्लमन्द ते समझ़दारन करां छ़पेइतां रेख्खी, ते बच्चन पुड़ बेंदी की, हाँ, हे बाजी, किजोकि तेरी खुशी एस्से मां थी।
21 Naquela hora Jesus, exultando no Espírito Santo, disse: "Eu te louvo, Pai, Senhor do céu e da terra, porque escondeste estas coisas dos sábios e cultos e as revelaste aos pequeninos. Sim, Pai, pois assim foi do teu agrado.
22 सैरी चीज़ां मेरे बाजेरी तरफां मेरे सुपुर्द कियोरिन, कोई होरो मट्ठे न ज़ांने, सिर्फ बाजी ज़ानते; कोई बाजी न ज़ांने सिर्फ मट्ठू ज़ानते, या तै मैन्हु बाजी ज़ानते ज़ैस पुड़ मट्ठू बांदो केरने चाए।”
22 "Todas as coisas me foram entregues por meu Pai. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e aqueles a quem o Filho o quiser revelar".
23 तैखन तैनी अपने चेलां केरे पासे फिरो अकैल्ले मां ज़ोवं, “धन आन तैना एछ़्छ़ी ज़ैना एना गल्लां हेरचन ज़ैना गल्लां तुस लातथ,
23 Então ele se voltou para os seus discípulos e lhes disse em particular: "Felizes são os olhos que vêem o que vocês vêem.
24 किजोकि अवं तुसन सेइं ज़ोतां, कि बड़े नेबन ते राज़ां केरि खुवैइश थी, कि एना गल्लां हेरन, ज़ैना तुसेईं लेई, पन न लेई सके, ते एना गल्लां शुन्न ज़ैना तुस शुन्तथ पन न शुनी बेटि।”
24 Pois eu lhes digo que muitos profetas e reis desejaram ver o que vocês estão vendo, mas não viram; e ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram".
25 एक्सां यीशु लोकन शिक्षा देने लोरो थियो, ते हेरा, अक शास्त्री खड़ो भोव, ते इन ज़ोइतां तैस अज़माने लगो, “ए गुरू, हमेशारी ज़िन्दगी हासिल केरनेरे लेइ अवं कुन केरि?”
25 Certa ocasião, um perito na lei levantou-se para pôr Jesus à prova e lhe perguntou: "Mestre, o que preciso fazer para herdar a vida eterna? "
26 तैनी तैस जुवाब दित्तो, “मूसेरे कानूने मां कुन लिखोरूए? तू केन्च़रे समझ़तस?”
26 "O que está escrito na Lei? ", respondeu Jesus. "Como você a lê? "
27 तैनी जुवाब दित्तो, “तू प्रभु अपने परमेशरे सेइं अपने सारे दिले, सैरी जानी सेइं, ते अपनि सैरी ताकती सेइं ते अपनि सैरी अक्ल सेइं प्यार रख, ते अपने पड़ोसी सेइं अपने बराबर प्यार केर।”
27 Ele respondeu: " ‘Ame o Senhor, o seu Deus de todo o seu coração, de toda a sua alma, de todas as suas forças e de todo o seu entendimento’ e ‘Ame o seu próximo como a si mesmo’".
28 तैनी तैस सेइं ज़ोवं, “तीं ठीक जुवाब दित्तो एन्ने केर, फिरी तीं हमेशारी ज़िन्दगी मैलेली।”
28 Disse Jesus: "Você respondeu corretamente. Faça isso, e viverá".
29 पन तैनी अपनो आप धर्मी ठहरानेरे लेइ यीशु पुच़्छ़ू, “फिरी मेरो पड़ोसी कौने?”
29 Mas ele, querendo justificar-se, perguntou a Jesus: "E quem é o meu próximo? "
30 यीशुए तैस मिसाल देइतां जुवाब दित्तो, “अक मैन्हु यरूशलेम नगरेरां यरीहो नगरे जो च़लोरो थियो, ते तै डैकेइं तैस पुड़ हमलो कियो, ते ज़ैन किछ तैस कां थियूं नेव। ते तैसेरां लिगड़ां खोल्लां, ते मारो कुट्टो ते ज़ख्मी केरतां अधमरो बनेइतां तैड़ी ज़ेरे छ़डतां च़ले जे।
30 Em resposta, disse Jesus: "Um homem descia de Jerusalém para Jericó, quando caiu nas mãos de assaltantes. Estes lhe tiraram as roupas, espancaram-no e se foram, deixando-o quase morto.
31 ते एरू भोवं कि, अक याजक तैस बत्तां च़लोरो थियो, तैनी तै लव ते थरकतो तैसेरी मद्दत केरने बगैर ड्लखमेइं निस्सो।
31 Aconteceu estar descendo pela mesma estrada um sacerdote. Quando viu o homem, passou pelo outro lado.
32 एन्च़रे अक मन्दरे मां कम केरनेबालो लेवी भी निस्सो, ते तैस लेइतां तै भी ड्लखमेइं निस्सो।
32 E assim também um levita; quando chegou ao lugar e o viu, passou pelo outro lado.
33 फिरी अक सामरी मुसाफर भी तैस बत्तां निस्सो, ते तैस लेइतां तैस बड़ो तरस अव।
33 Mas um samaritano, estando de viagem, chegou onde se encontrava o homem e, quando o viu, teve piedade dele.
34 ते तै तैस कां जेव, ते तैसेरे ज़खमन तेल मल्लो ते दाछ़ोरो रस लाव, ते तैसेरे ज़खमन पट्टी बंधी ते अपने गधे पुड़ च़ेढ़तां एक्की धर्मशाली मां तैसेरी सेवा की।
34 Aproximou-se, enfaixou-lhe as feridas, derramando nelas vinho e óleo. Depois colocou-o sobre o seu próprio animal, levou-o para uma hospedaria e cuidou dele.
35 होरसां तैनी दूई दीनार केढतां धर्मशालरे मालिके कां दित्ते, ते ज़ोवं, ‘एसेरी हेरगेश करां अगर जादे लग्गेले त अवं वैपसी पुड़ देलो।’
35 No dia seguinte, deu dois denários ao hospedeiro e disse-lhe: ‘Cuide dele. Quando voltar lhe pagarei todas as despesas que você tiver’.
36 तेरे समझ़ी मां एन ट्लेइन मरां कौन तैसेरो पड़ोसीए ज़ै डैकेइं ट्लातोरो थियो?”
36 "Qual destes três você acha que foi o próximo do homem que caiu nas mãos dos assaltantes? "
37 तैनी जुवाब दित्तो, “ज़ैनी तैस पुड़ दया की।” यीशुए तैस सेइं ज़ोवं, “गा, तू भी एरू केर।”
37 "Aquele que teve misericórdia dele", respondeu o perito na lei. Jesus lhe disse: "Vá e faça o mesmo".
38 फिरी ज़ैखन यीशु त कने तैसेरे चेले गेइ रावरे थियो, त तैना एक्की ड्लव्वें मां जे, ते मार्था नव्वेंरी एक्की कुआन्शां यीशु अपने घरे नीयो।
38 Caminhando Jesus e os seus discípulos, chegaram a um povoado, onde certa mulher chamada Marta o recebeu em sua casa.
39 ते मरियम नव्वेंरी तैसेरी अक बेइन थी, तै यीशुएरे पावन कां बिश्तां तैसेरी गल्लां शुनती थी।
39 Maria, sua irmã, ficou sentada aos pés do Senhor, ouvindo-lhe a palavra.
40 पन मार्था किछ खास चीज़ बनेइ रावरी थी, ते यीशु कां आई ते ज़ोने लगी, “हे प्रभु तुसन ज़रां भी खियाल नईं कि, मेरी बेइनां अवं कम केरनेरे लेइ अवं अकैल्ली छ़डोरी? ते एस ज़ोथ, तै मेरी मद्दत केरे।”
40 Marta, porém, estava ocupada com muito serviço. E, aproximando-se dele, perguntou: "Senhor, não te importas que minha irmã tenha me deixado sozinha com o serviço? Dize-lhe que me ajude! "
41 प्रभुए तैस जुवाब दित्तो, “मार्था, हे मार्था, तू बेड़ि गल्लां केरे फिक्र केरतिस,
41 Respondeu o Senhor: "Marta! Marta! Você está preocupada e inquieta com muitas coisas;
42 पन अक गल ज़रूरीए, मरियमा तै रोड़ो हिस्सो च़ुनोरोए, ज़ै तैस करां कोई न नेइ सके।”
42 todavia apenas uma é necessária. Maria escolheu a boa parte, e esta não lhe será tirada".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.