Tiago 3
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs VC
1 Lúndumá e sɨmɨ Lomo, ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya kɨ́dí tụ́ꞌdụ́ se nɨyí ídí mbá ꞌyị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní wá, gɨ zɨ́a ówosé bú kɨ́dí zée ga bɨ iꞌbízé rozé ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ lafúze ní, togụ́ ꞌdodozé do bɨlámá mɨsiꞌdiné wá, Lomo nɨ ꞌdóꞌdo zée kɨ́ngaya rómo ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e.
1 Meus irmãos, não haja muitos entre vós a se arvorar em mestres; sabeis que seremos julgados mais severamente,
2 Másómụ́ ówosé bú bɨlámáne kɨ́dí zée ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá za mbá azé ꞌyị lúyú ledre e, do mɨsiꞌdi e mɨngúngúcua. Togụ́ ꞌyị bɨ taraa uku lúyú ledre wá ní, kɨ́dí née go cóngó ꞌyị. Utúasá go ndị́sị ꞌbáꞌbá roné gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre.
2 porque todos nós caímos em muitos pontos. Se alguém não cair por palavra, este é um homem perfeito, capaz de refrear todo o seu corpo.
3 Ndịsịzé ódóóto káꞌdá ro tara usáni e gɨ ro óyó komoyé kɨ́e zɨ́ye ndéréye kɨ́ꞌdí bɨ ilizé ní.
3 Quando pomos o freio na boca dos cavalos, para que nos obedeçam, governamos também todo o seu corpo.
4 Nɨ kpá kenée gɨ ro mongụ́ kuṛúngba. Abú tɨ́ bɨ nɨ mongụ́ne kɨ́ngaya mongụ́ síli bɨ rokoꞌbụné ndịsị ị́trị́ a ne ndéré kɨ́e yá, ꞌyị kpúṛónyó a nɨ óyó komo mongụ́ kuṛúngba née lá kɨ́ owụ́ ngodrụ́ cúkuꞌdée bɨ ndịsịnɨ́ kpúṛónyó a kɨ́e zɨ́a ndéréne do bi bɨ ili ní.
4 Vede também os navios: por grandes que sejam e embora agitados por ventos impetuosos, são governados com um pequeno leme à vontade do piloto.
5 Ledre née nɨ kpá kenée gɨ ro dondene. Dondene nɨ owụ́ éyị́ cúkuꞌdée rozé tɨ́ lá ndịsị mbófo roné mɨmbófo. Nɨ éyị́ bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya cé káa zɨ́ so phoꞌdụ bɨ cúkuꞌdée ní, togụ́ utú sɨmɨ ngáká súwú yá, zɨ́a áṛá mongụ́ bi ndéré kɨ́e mɨndéré.
5 Assim também a língua é um pequeno membro, mas pode gloriar-se de grandes coisas. Considerai como uma pequena chama pode incendiar uma grande floresta!
6 Dondene ndịsị óngbó ꞌyị káa zɨ́ phoꞌdụ ní. Nɨ bɨsinyí éyị́ kɨ́ngaya gɨ dongará éyị́ ga bɨ rozé ní. Ndịsị sínyíónzó kụṛụꞌbụ ꞌyị nyé, zɨ́a ónzó a vuu ku phoꞌdụ. Zɨ́ dondene maꞌdáa nda áṛá ꞌbɨ ené ku phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní.
6 Também a língua é um fogo, um mundo de iniqüidade. A língua está entre os nossos membros e contamina todo o corpo; e sendo inflamada pelo inferno, incendeia o curso da nossa vida.
7 ꞌYị e utúasánɨ́ bú ꞌdíꞌbi ṛị́kị́ sị́ do bangá e, solụ́ e, kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi kɨ́ ngíti géyị éyị́ trị ga bɨ sɨmɨ iní ní do ụ́lụ́ yée ꞌbe,
7 Todas as espécies de feras selvagens, de aves, de répteis e de peixes do mar se domam e têm sido domadas pela espécie humana.
8 tɨ́ lá ꞌyị bɨ nɨ útúásá ꞌdíꞌbingéṛị dondene ní ndaá. Nɨ bɨsinyíne kɨ́ngaya sɨmɨ ndị́sị ené kpá bɨsinyí súrú éyị́ bɨ ndịsị ꞌdíꞌbiógụ umbu ní.
8 A língua, porém, nenhum homem a pode domar. É um mal irrequieto, cheia de veneno mortífero.
9 Ledre nɨ gɨ ro dondene ore kpá káa, ndịsịzé kófó ịrị Ngére Yésụ kɨ́ ꞌBụzé Lomo kɨ́ dondenezé. Zɨ́ze ndị́sịzé úku sínyi ledre gɨ do bi lafúze kpá kɨ́e, káa zɨ́ éyị́ bɨ Lomo otoogụ yée née sɨmɨ tosoné wá ní.
9 Com ela bendizemos o Senhor, nosso Pai, e com ela amaldiçoamos os homens, feitos à semelhança de Deus.
10 Kémbị́ tarazé bɨ kị́éꞌdo ba ndịsịzé íꞌbí mbófo eyị́ kɨ́ úku bɨsinyí ledre e mbá kɨ́e. Owụ́ ꞌbɨ babá e sɨmɨ Lomo, ndaá mɨútúásáne zɨ́ze ndị́sịzé méngị kéyị kenée wá.
10 De uma mesma boca procede a bênção e a maldição. Não convém, meus irmãos, que seja assim.
11 Bɨlámá iní mɨéwé kɨ́ bɨsinyí iní utúasánɨ́ bú kúkúógụ mbá gɨ sɨmɨ gu ꞌdawú kị́éꞌdo?
11 Porventura lança uma fonte por uma mesma bica água doce e água amargosa?
12 Owụ́ ꞌbɨ babá e sɨmɨ Lomo, bongó utúasá go ánáógụ mɨáná olíva, togụ́ mbú zɨ́ kóṛó ánáógụ mɨáná bongó? Kpá kenée, bɨsinyí ꞌdawú utúasá ené ꞌdíꞌbiógụ bɨlámá iní mɨéwé wá.
12 Acaso, meus irmãos, pode a figueira dar azeitonas ou a videira dar figos? Do mesmo modo a fonte de água salobra não pode dar água doce.
13 Ambí nɨyí ꞌyị ówo ledre kpá ꞌyị komokenzị dongaráse ní ye? ꞌYị idí ꞌdódo a sɨmɨ bɨlámá ndị́sị ené kɨ́ mɨméngị ledre bɨ ndoo bɨ ndị́sị ógụ gɨ zɨ́ komokenzị ené ní.
13 Quem dentre vós é sábio e inteligente? Mostre com um bom proceder as suas obras repassadas de doçura e de sabedoria.
14 Tɨ́ lá togụ́ mɨmbéꞌdesé eme ro lafúse e ngụ́ kpá kɨ́ mongụ́ ꞌbú éyị́ ndásé ndị́sị sị́kpị fúndúse gɨ zɨ́a ꞌdága, togụ́ mbú ásisé gɨ ro ledre bɨ cóngóne ní wá.
14 Mas, se tendes no coração um ciúme amargo e gosto pelas contendas, não vos glorieis, nem mintais contra a verdade.
15 Toso komokenzị máa wo née ní ogụ ené gɨ zɨ́ Lomo komo ere wá, ogụ yị́ ené gɨ zɨ́ Satána do sogo káṇgá ona.
15 Esta não é a sabedoria que vem do alto, mas é uma sabedoria terrena, humana, diabólica.
16 Gɨ zɨ́a togụ́ ndị́sịsé óto bɨsinyí mɨmbéꞌdesé ro lafúse e, zɨ́se ídíse ꞌyị ꞌbú éyị́ e yá, ndị́sị esé utúasá ídí bɨlámáne wá, komo bɨsinyí ledre nɨ ndị́sị óṇgó dosé dụụ́ ne.
16 Onde houver ciúme e contenda, ali há também perturbação e toda espécie de vícios.
17 Tɨ́ lá komokenzị máa wo bɨ ndịsị ógụ gɨ zɨ́ Lomo gɨ komo ere ní mɨzefị ledre ené, luyú ndaá sɨmɨ wá, yị́ ené ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e, mɨmbéꞌdea nɨ zɨ́ ꞌyị e mbá bɨlámáne, nɨ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi sɨmɨ ledre e cii kí, zɨ́a ídíne ꞌyị úwú ledre e gɨ zɨ́ lafúne ní. Nɨ kpá ꞌyị bɨ lerị́ ꞌyị e ndịsị méngị wo mɨméngị ní, zɨ́a ídíne ꞌyị sáká ꞌyị lerị́ e. Ndaá ꞌyị lóndo ꞌyị e wá.
17 A sabedoria, porém, que vem de cima, é primeiramente pura, depois pacífica, condescendente, conciliadora, cheia de misericórdia e de bons frutos, sem parcialidade, nem fingimento.
18 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto ꞌyị e zɨ́ mɨndị́sị ꞌyị e ídíne bɨlámáne ní, sɨmɨ odụ sịndị́ kadra nɨyí ídí mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
18 O fruto da justiça semeia-se na paz para aqueles que praticam a paz.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.