Mateus 8
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs ARIB
1 Sɨmɨ bɨ Yésụ nditíogụ gɨ do landa kɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá útúye do kacɨ́ a.
1 Quando Jesus desceu do monte, grandes multidões o seguiam.
2 Zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ umbunonó roné ógụ útúne gbrị do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne kóꞌdụ́ Yésụ ṇgúṇgú roné kɨ́dí, “Áko Mongụ́ ꞌyị, togụ́ utúasá go kacɨ́ komoyị́, ídí yéme máa zɨ́ romá ídíne drá.”
2 E eis que veio um leproso e o adorava, dizendo: Senhor, se quiseres, podes tornar-me limpo.
3 Zɨ́ Yésụ ꞌdózo sị́lị́ne óto a ro oꞌdo née zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Máíli go kenée royị́ eme mu.” Geré zɨ́ umbunonó née ụ́kụ́ne gɨ roa.
3 Jesus, pois, estendendo a mão, tocou-o, dizendo: Quero; sê limpo. No mesmo instante ficou purificado da sua lepra.
4 Zɨ́ Yésụ lórụ wo oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Éyị́ bɨ mengị roné zɨ́yị née ndá aka geré úku a zɨ́ ꞌyị e wá. Ídí aka ndéré zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, togụ́ lurú royị́ utúasá kacɨ́ komoa go yá, nɨ ṇgúṇgu a kɨ́dí ɨɨ, royị́ eme go. Zɨ́yị nda ꞌdíꞌbi bangá ndéré óṇgoónzó a gɨ ro íꞌbílúgu mbófo éyị́ kɨ́e zɨ́ Lomo káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ní. ꞌYị e nɨyí geré ówo a mbá kɨ́dí royị́ eme go.”
4 Disse-lhe então Jesus: Olha, não contes isto a ninguém; mas vai, mostra-te ao sacerdote, e apresenta a oferta que Moisés determinou, para lhes servir de testemunho.
5 Sɨmɨ bɨ Yésụ ndaꞌbaogụ sɨmɨ gara bɨ Kapáranawúma ní, zɨ́ ngúru mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e ꞌbɨ káṇgá ꞌbɨ Róma ógụné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí,
5 Tendo Jesus entrado em Cafarnaum, chegou-se a ele um centurião que lhe rogava, dizendo:
6 “Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị ꞌbɨ moko amá nɨ ꞌbe ꞌdáa mɨꞌdóꞌdóne kɨ́ngaya kɨ́ ndíyá umbu sịndị́, nɨ mɨꞌdúꞌduné gɨ zɨ́a bi.”
6 Senhor, o meu criado jaz em casa paralítico, e horrivelmente atormentado.
7 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨlámáne mááyí ógụ yómo wo gɨ do ndíyá máa née.”
7 Respondeu-lhe Jesus: Eu irei, e o curarei.
8 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, mááyí ꞌyị lúyú ledre, utúasá zɨ́yị ógụyị́ zɨ́ma ꞌbe wá. Ídí lá úku kása kúrúyị zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko amá máa née ómoné.
8 O centurião, porém, replicou-lhe: Senhor, não sou digno de que entres debaixo do meu telhado; mas somente dize uma palavra, e o meu criado há de sarar.
9 Gɨ zɨ́a mándị́sị méngị moko sị́ sị́lị́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ domá ní. Zɨ́ma nda kpá ídíma mongụ́ ꞌyị do ngíti géyị ꞌyị e. Mááyí úku ledre zɨ́ ngíti a kɨ́dí, ‘Ídí ndéré ꞌdáa’ zɨ́a tɨ́ ndéréne, Mááyí ndólo ngíti a kɨ́dí, ‘Ógụ mu,’ zɨ́a tɨ́ ógụné. Mááyí úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko kɨ́dí, ‘Ídí méngị moko ba,’ zɨ́a tɨ́ méngị a.”
9 Pois também eu sou homem sujeito à autoridade, e tenho soldados às minhas ordens; e digo a este: Vai, e ele vai; e a outro: Vem, e ele vem; e ao meu servo: Faze isto, e ele o faz.
10 Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre née kenée ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ne ní kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, sɨmɨ kúfúse Isɨréle e za mbá, mándíki aka ꞌyị kɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo do mɨmbéꞌdené káa zɨ́ oꞌdo ba wá.
10 Jesus, ouvindo isso, admirou-se, e disse aos que o seguiam: Em verdade vos digo que a ninguém encontrei em Israel com tamanha fé.
11 Karanée ꞌdáꞌdá íri, ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e gɨ sɨmɨ káṇgá eyé e mɨngúngúcua a nɨyí ndéré zɨ́ye ndị́sị kótrụ royé ndro sɨmɨ ayímbi ꞌbe ꞌbɨ Lomo kɨ́ Abarayáma e kɨ́ Isáka e kɨ́ Yakóbo e, mɨngburoko ꞌyị ga kóna ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ꞌdáꞌdá ní.
11 Também vos digo que muitos virão do oriente e do ocidente, e reclinar-se-ão à mesa de Abraão, Isaque e Jacó, no reino dos céus;
12 Kúfú Isɨréle e mbá nɨyí kóo ndéré ndị́sị ꞌbe ꞌbɨ Lomo sɨmɨ rokinyi née íri ye. Tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ ilinɨ́ zɨ́ Lomo ídíne ne Ngére eyé wá ní, utúasánɨ́ lolụ ídí íri wá. Nɨyí ụ́cụ yée sɨmɨ mongụ́ mɨtụlụrụ kɨ́ꞌdí bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị mbụ́mbụ́dụ́ kɨ́ náná do soyé gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo ní.”
12 mas os filhos do reino serão lançados nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
13 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị gáa ogụ ndúꞌyú wo ní kɨ́dí, “Ndáꞌba mu ꞌbe. Ṇgúṇgu ledre eyị́ oto ꞌyị ndíyá eyị́ go zɨ́a ómoné.” Geré zɨ́ ndíyá ụ́kụ́ne gɨ ro ꞌyị ꞌbɨ moko née ꞌbe íri.
13 Então disse Jesus ao centurião: Vai-te, e te seja feito assim como creste. E naquela mesma hora o seu criado sarou.
14 Sɨmɨ bɨ Yésụ nderéogụ ꞌbe ꞌbɨ Pétero ní, do úku ledre zɨ́a kɨ́dí ro towụ́ Pétero ịrị́ mɨị́rị́ nɨ mɨꞌdúꞌduné gɨ zɨ́a bi.
14 Ora, tendo Jesus entrado na casa de Pedro, viu a sogra deste de cama; e com febre.
15 Zɨ́ Yésụ ólụ́ne zɨ́a ꞌdị́cị́ íri, zɨ́a ꞌdíꞌbi sị́lị́a lála sị́kpị wo ꞌdága, geré zɨ́ sɨmɨ saná a émené. Zɨ́a tónóne yéme éyị́ mɨánu zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị ené ga gére ní.
15 E tocou-lhe a mão, e a febre a deixou; então ela se levantou, e o servia.
16 Nda sɨmɨ bɨ kadra utú go ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị eyé ga bɨ kɨ́ dokéké e sɨmɨyé ní zɨ́ Yésụ. Zɨ́a lá úku kúrúne, zɨ́ dokéké e ólụ́ógụyé mbá gɨ sɨmɨ ꞌyị ga bɨ gáa ogụnɨ́ kɨ́ye zɨ́a ní. Zɨ́a kpá yómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ndíyá e.
16 Caída a tarde, trouxeram-lhe muitos endemoninhados; e ele com a sua palavra expulsou os espíritos, e curou todos os enfermos;
17 Ledre née mengị roné go tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo nébị Isáya uku ní kɨ́dí,
17 para que se cumprisse o que fora dito pelo profeta Isaías: Ele tomou sobre si as nossas enfermidades, e levou as nossas doenças.
18 Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí kpá fú cigíne ore ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, yée ꞌdogụnɨ́ aka bi mu sága mɨkavu Galiláya gɨ ꞌdí keṛị́.
18 Vendo Jesus uma multidão ao redor de si, deu ordem de partir para o outro lado do mar.
19 Ịnyịnɨ́ aka ndéré wá, zɨ́ ngúru ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ógụné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, máíli zɨ́ze ndéréze kése gị do bi bɨ íli ndéré doa ní.”
19 E, aproximando-se um escriba, disse-lhe: Mestre, seguir-te-ei para onde quer que fores.
20 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Lúrú goó, gba oꞌdo bangá e emenɨ́ gɨ zɨ́ma ye gɨ zɨ́a nɨyí kɨ́ gu eyé e ndị́sị ꞌdúꞌdu sɨmɨ a. Solụ́ e nɨyí kɨ́ ꞌdị́cị́ eyé e ndịsịnɨ́ ꞌdúꞌdu sɨmɨ a. Tɨ́ lá Máa bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní, gba bi ꞌdówụ́ro ndaá zɨ́ma wá.”
20 Respondeu-lhe Jesus: As raposas têm covis, e as aves do céu têm ninhos; mas o Filho do homem não tem onde reclinar a cabeça.
21 Zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ị́nyịné úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére, babá ngoko go, ili aka zɨ́ma ndáꞌbamá óto wo kí zɨ́ma ndáꞌbaógụmá lódụ́ kacɨ́yị.”
21 E outro de seus discípulos lhe disse: Senhor, permite-me ir primeiro sepultar meu pai.
22 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ nɨyí go káa zɨ́ umbu ꞌyị e gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní idínɨ́ óto wo. Ógụ ꞌbɨ eyị́ mu lódụ́ kacɨ́ma.”
22 Jesus, porém, respondeu-lhe: Segue-me, e deixa os mortos sepultar os seus próprios mortos.
23 Nda gɨ ore zɨ́a ékị́ne sɨmɨ kuṛúngba, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ékị́ lódụ́ kacɨ́ a, Yóó zɨ́ye ndéréye.
23 E, entrando ele no barco, seus discípulos o seguiram.
24 Nɨyí aka lá cịkị sɨmɨ yana iní, zɨ́ mongụ́ síli ógụné kpị kpị kpị ndị́sị ílí iní gbuwa gbuwa sɨmɨ kuṛúngba. Yésụ nɨ yị́ ené kóo mɨꞌdúꞌduné.Kuṛúngba bɨ síli ilí iní sɨmɨ∼a ní|src="CN01707B.TIF" size="span" loc="8:24" copy="Cook" ref="8:24"
24 E eis que se levantou no mar tão grande tempestade que o barco era coberto pelas ondas; ele, porém, estava dormindo.
25 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndéréye úru wo kɨ́dí, “Ngére, ꞌdiꞌdiya yómo zée mu azé go úyu.”
25 Os discípulos, pois, aproximando-se, o despertaram, dizendo: Salva-nos, Senhor, que estamos perecendo.
26 Sɨmɨ bɨ Yésụ ịnyịogụ ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Érésé ngịrị gɨ ro ꞌdi, ꞌdesị́ ba ṇgúṇgusé aka esé ledremá kɨ́ngaya fú lá wá?” Zɨ́a ị́nyịógụné ꞌdága úku ledre zɨ́ mongụ́ síli née zɨ́a tóroné zɨ́ bi ídíne sií.
26 Ele lhes respondeu: Por que temeis, homens de pouca fé? Então, levantando-se repreendeu os ventos e o mar, e seguiu-se grande bonança.
27 Zɨ́ tara ꞌyị ené ga gére née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ zɨ́ye ndị́sị úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Bɨ káa lárá ꞌyị ꞌdi? Bɨ síli uwú kúrú a gba ne ní.”
27 E aqueles homens se maravilharam, dizendo: Que homem é este, que até os ventos e o mar lhe obedecem?
28 Sɨmɨ bɨ ꞌdogụnɨ́ bi go sága gɨ ꞌdí keṛị́ ní, zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ owụ́ do ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Gadára e ní. Nɨyí aka cịkị do mɨsiꞌdi, zɨ́ ngíti géyị yaꞌdá e gbre kɨ́ dokéké sɨmɨyé, bi gámá ꞌyị e ndaá gɨ do mɨsiꞌdi née gɨ zɨ́ rará bɨ ro yaꞌdá ga gére née wá.
28 Tendo ele chegado ao outro lado, à terra dos gadarenos, saíram-lhe ao encontro dois endemoninhados, vindos dos sepulcros; tão ferozes eram que ninguém podia passar por aquele caminho.
29 Zɨ́ye úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Yị́ị, Owụ́ ꞌbɨ Lomo, éyị́ bɨ íli gɨ zɨ́ze ní ꞌdi, ógụ liṇgi ba go gɨ ro ꞌdécị ngbanga rozé ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdécị ngbangazé?”
29 E eis que gritaram, dizendo: Que temos nós contigo, Filho de Deus? Vieste aqui atormentar-nos antes do tempo?
30 Ábuwá mụkụ́ṛụ́ nɨyí yị́ eyé kóo gbóo ore ndị́sị ánu éyị́ eyé.
30 Ora, a alguma distância deles, andava pastando uma grande manada de porcos.
31 Zɨ́ dokéké ga bɨ sɨmɨ yaꞌdá ga gére ní ṇgúṇgú royé zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Togụ́ ili lágaóyó zée gɨ sɨmɨ yaꞌdá ga ba yá, idí kása zée ndéré ndị́sị sɨmɨ mụkụ́ṛụ́ ga bɨ ꞌdáa ba.”
31 E os demônios rogavam-lhe, dizendo: Se nos expulsas, manda-nos entrar naquela manada de porcos.
32 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nderénɨ́ mu ólụ́ ndị́sị sɨmɨ mụkụ́ṛụ́ ga gére ní.” Geré zɨ́ye ndéréye. Sɨmɨ bɨ olụ́nɨ́ go sɨmɨ mụkụ́ṛụ́ e ní, zɨ́ mụkụ́ṛụ́ e ụ́dụyé rụ gɨ dogboṛụ landa ngásá útúye sɨmɨ mɨkavu do úyuyé mbá.
32 Disse-lhes Jesus: Ide. Então saíram, e entraram nos porcos; e eis que toda a manada se precipitou pelo despenhadeiro no mar, perecendo nas águas.
33 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi kacɨ́ mụkụ́ṛụ́ ga gére ní, sɨmɨ bɨ lurúnɨ́ ledre bɨ Yésụ mengị née kenée ní, zɨ́ye ngásáye úku ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ gara.
33 Os pastores fugiram e, chegando à cidade, divulgaram todas estas coisas, e o que acontecera aos endemoninhados.
34 Zɨ́ ꞌyị e gɨ sɨmɨ gara gɨrí ógụyé úku ledre zɨ́ Yésụ idí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ gara eyé gɨ ona ꞌdáꞌba.
34 E eis que toda a cidade saiu ao encontro de Jesus; e vendo-o, rogaram-lhe que se retirasse dos seus termos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.