Mateus 24
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NVI
1 Sɨmɨ bɨ Yésụ olụ́ogụ gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo gɨ ore nɨ nda go ndéréókpó ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndị́sị úku ledre toso mɨóꞌbó ꞌdị́cị́ ga bɨ ore ní zɨ́a.
1 Jesus saiu do templo e, enquanto caminhava, seus discípulos aproximaram-se dele para lhe mostrar as construções do templo.
2 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúrúsé ꞌdị́cị́ ga gére née go? Máúku zɨ́se maꞌdíi, tutú bɨ kị́éꞌdo karanée nɨ ídíáká do lafúne ní ndaá, nɨyí ndụ́rụónzó yée za mbá bi.” Mongụ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ ndụrụnɨ́ sɨmɨ Yerụsaléma ní|src="lb00247c.tif" size="span" loc="24:2" copy="Knowles" ref="24:1-2"
2 "Vocês estão vendo tudo isto? ", perguntou ele. "Eu lhes garanto que não ficará aqui pedra sobre pedra; serão todas derrubadas".
3 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ mɨndị́sịné ngúcuné do Landa Olíva ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ógụyé zɨ́a. Zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ledre máa née nɨ méngị roné kɨ́ be ꞌdi? Sara éyị́ bɨ nɨ ꞌdódo mɨndáꞌbaógụyị́ kɨ́ odụ do sogo káṇgá ba ní ní ꞌdi?”
3 Tendo Jesus se assentado no monte das Oliveiras, os discípulos dirigiram-se a ele em particular e disseram: "Dize-nos, quando acontecerão essas coisas? E qual será o sinal da tua vinda e do fim dos tempos? "
4 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Komosé idí ídí rosé, ngíti géyị ꞌyị e ndanɨ́ lóndo sée wá.
4 Jesus respondeu: "Cuidado, que ninguém os engane.
5 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ógụ úku ledre kɨ́dí mákása yée máa, ngíti géyị nɨyí úku ꞌbɨ eyé kɨ́dí, ‘Mááyí Kɨ́résịto,’ bɨ kenée ní, nɨyí lóndo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.
5 Pois muitos virão em meu nome, dizendo: ‘Eu sou o Cristo! ’ e enganarão a muitos.
6 Ásé úwú gboṛụ okó e, kɨ́ ledre okó máa yée ga bɨ nɨyí ndị́sị méngị royé do ngíti géyị bi e ní, ndásé sị́kpị mɨmbéꞌdesé ꞌdága wá. Ledre ga gére née nɨyí méngị royé kenée kí, tɨ́ lá née ndaá ꞌbɨ ené aka odụ do sogo káṇgá ba wá.
6 Vocês ouvirão falar de guerras e rumores de guerras, mas não tenham medo. É necessário que tais coisas aconteçam, mas ainda não é o fim.
7 Ngíti géyị ꞌyị e gɨ sɨmɨ ngíti káṇgá nɨyí ị́nyị ndéré útú kɨ́ okó do ngíti káṇgá. Ngíti mị́ngị́ káṇgá nɨ kása ꞌyị ené e ndéré útú kɨ́ okó do ezené bɨ ꞌbɨ ngíti káṇgá kpị́ ní. Bizóró ꞌbɨ ꞌbú nɨ útú do ꞌyị e mbá, zɨ́ mɨkị́ꞌdị káṇgá ídíne do bi e mɨngúngúcua bɨsinyíne.
7 Nação se levantará contra nação, e reino contra reino. Haverá fomes e terremotos em vários lugares.
8 Ga gére née aka yị́ ené lá dosị́ nduwú.
8 Tudo isso será o início das dores.
9 “Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ꞌdíꞌbi sée íꞌbí sée zɨ́ mɨngburoko mị́ngị́ káṇgá e zɨ́ye ꞌdóꞌdo sée, do kɨ́ úfu ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mbá nɨyí sógó sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledremá ní.
9 "Então eles os entregarão para serem perseguidos e condenados à morte, e vocês serão odiados por todas as nações por minha causa.
10 Gɨ zɨ́ ngịrị, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ási gɨ romá, zɨ́ye óyólóꞌbó royé sógó lafúye zɨ́ye kpá ndị́sịyé íꞌbí lafúye e zɨ́ ezeokóye.
10 Naquele tempo muitos ficarão escandalizados, trairão e odiarão uns aos outros,
11 Nda kpá lá dụụ́ wo née wá, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ṛanga e nɨyí ógụ kɨ́dí yée nɨyí kpá nébị e zɨ́ye lóndo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.
11 e numerosos falsos profetas surgirão e enganarão a muitos.
12 Gɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ bɨsinyí ledre ga bɨ nɨyí méngị royé kenée ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ótoómo kɨ́ óto ꞌbú lafúye.
12 Devido ao aumento da maldade, o amor de muitos esfriará,
13 Tɨ́ lá ꞌyị bɨ nɨ ódó mɨmbéꞌdené zɨ́a tóroné ngbúó oyó sogoné zɨ́ma mbá wá ní, sɨmɨ odụ sịndị́ kadra, nɨ ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
13 mas aquele que perseverar até o fim será salvo.
14 Bɨlámá ledre bɨ gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní, nɨyí aka úku ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e za mbá kí, odụ do sogo káṇgá ba nɨ nda fú ógụ.
14 E este evangelho do Reino será pregado em todo o mundo como testemunho a todas as nações, e então virá o fim.
15 “Née ní sɨmɨ bɨ lúrúndíkisé ‘mongụ́ éyị́ bɨsinyí go kɨ́ tóro do bi ꞌbɨ Lomo’ cé káa bɨ kóo nébị Dániyele uku ledreyé ní, ꞌyị bɨ nɨ ólo ledre ba ní, idí ówoyéme ini ledre gɨ sɨmɨ a bɨlámáne.
15 "Assim, quando vocês virem ‘o sacrilégio terrível’, do qual falou o profeta Daniel, no lugar santo — quem lê, entenda —
16 Sɨmɨ bɨ ledre máa ga gére née nɨyí go méngị royé ní, ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ Yụdáya ní, idínɨ́ ngásá komo landa e.
16 então, os que estiverem na Judéia fujam para os montes.
17 ꞌYị bɨ ledre née nɨ ndíki wo do ꞌdị́cị́ ní, ndaá ndítíógụ ólụ́ ꞌdị́cị́ ꞌdíꞌbi éyị́ e kí wá.
17 Quem estiver no telhado de sua casa não desça para tirar dela coisa alguma.
18 ꞌYị máa wo bɨ ledre née ndiki wo yáká ní, ndaá ndáꞌba ꞌbe gɨ ro ꞌdíꞌbi bongó ené kí wá.
18 Quem estiver no campo não volte para pegar seu manto.
19 Nɨ ídí bɨsinyí sịndị́ kadra zɨ́ kará ga bɨ kɨ́ sɨmɨyé kpá kɨ́ kará máa yée ga bɨ owụ́ nɨyí ndị́sị ụ́lụ umba kóꞌdụ́ye ní.
19 Como serão terríveis aqueles dias para as grávidas e para as que estiverem amamentando!
20 Ídísé íni ini zɨ́ Lomo, bɨsinyí ledre née ndaá méngị roné sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ drụ́ togụ́ mbú sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá.
20 Orem para que a fuga de vocês não aconteça no inverno nem no sábado.
21 ꞌDoꞌdó née nɨ rómo yée ga bɨ kóo mengịnɨ́ royé kú gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Lomo otoogụ káṇgá ba sɨmɨ a ní. Toso bɨsinyí ledre née mengị andá lolụ roné kenée pị́ṛị́wá.
21 Porque haverá então grande tribulação, como nunca houve desde o princípio do mundo até agora, nem jamais haverá.
22 Togụ́ Lomo nda kóo ꞌdósoógụ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdoꞌdó née zɨ́a ídíne gbúꞌdu wá, káa bɨ ꞌyị ómo ndaá. Tɨ́ lá gɨ ro ledre ꞌyị ené ga bɨ gelé yée ní, zɨ́a ꞌdósoógụ sịndị́ kadra née gbúꞌdu.
22 Se aqueles dias não fossem abreviados, ninguém sobreviveria; mas, por causa dos eleitos, aqueles dias serão abreviados.
23 “Sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ bɨsinyí ledre máa née ní, togụ́ ꞌyị ogụ úku ledre zɨ́se kɨ́dí, ‘Kɨ́résịto nɨ go ba,’ togụ́ mbú kɨ́dí ‘Nɨ go bɨ ꞌdáa’ yá, ndásé ṇgúṇgu a wá.
23 Se, então, alguém lhes disser: ‘Vejam, aqui está o Cristo! ’ ou: ‘Ali está ele! ’, não acreditem.
24 Gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ṛanga e nɨyí ógụ zɨ́ye ndị́sị úku ledre ya yée nɨyí Kɨ́résịto, ngíti géyị ya yée nɨyí nébị e. Zɨ́ye ndị́sịyé méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní gɨ ro lóndo kpá za cụ́ mɨgélé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní togụ́ mɨsiꞌdi nɨ bo zɨ́ye ní.
24 Pois aparecerão falsos cristos e falsos profetas que realizarão grandes sinais e maravilhas para, se possível, enganar até os eleitos.
25 Ledre ga bɨ máénzị komosé kɨ́e née ní, ndaá lị́gị sée wá.
25 Vejam que eu os avisei antecipadamente.
26 “Togụ́ ꞌyị uku ledre zɨ́se ya, ‘Kɨ́résịto nɨ sɨmɨ súwú ꞌdáa yá,’ ndásé ndéré íri wá. Togụ́ uku mbú ya ‘Kɨ́résịto nɨ ꞌdị́cị́ ona yá, ndásé ṇgúṇgu a wá.’
26 "Assim, se alguém lhes disser: ‘Ele está lá, no deserto! ’, não saiam; ou: ‘Ali está ele, dentro da casa! ’, não acreditem.
27 Gɨ zɨ́a mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, nɨ ídí káa zɨ́ nzagba bɨ ꞌbɨleꞌbe, zɨ́ phoꞌdụ a óṇgóne kú gɨ gbére gị gólụ ní. ꞌYị e nɨyí lúrú a mbá kɨ́ komoyé.
27 Porque assim como o relâmpago sai do Oriente e se mostra no Ocidente, assim será a vinda do Filho do homem.
28 Bi bɨ umbu eyị́ nɨ doa ní, lugúnu e nɨyí yóko royé ore.
28 Onde houver um cadáver, aí se ajuntarão os abutres.
29 “Geré gɨ do kacɨ́ ꞌdoꞌdó ga gére ní,
29 "Imediatamente após a tribulação daqueles dias ‘o sol escurecerá, e a lua não dará a sua luz; as estrelas cairão do céu, e os poderes celestes serão abalados’.
30 “Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, éyị́ bɨ nɨ ꞌdódo mɨógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní nɨ ꞌdódo roné komo ere, zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá útúye mbá ndị́sị íni ini. Nɨyí lurúndikinɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ógụ gɨ komo ere kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́ kɨ́ cóngó roné kpá kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné.
30 "Então aparecerá no céu o sinal do Filho do homem, e todas as nações da terra se lamentarão e verão o Filho do homem vindo nas nuvens do céu com poder e grande glória.
31 Nɨ kása maláyika e ené e ndéréye kɨ́ ímí dịbịlị e do bi e za mbá gɨ ro zɨ́ye ꞌdóꞌdụ́yóko ꞌyị ené ga bɨ gelé yée go zɨ́ne ní gɨ do sogo káṇgá mbá.
31 E ele enviará os seus anjos com grande som de trombeta, e estes reunirão os seus eleitos dos quatro ventos, de uma a outra extremidade dos céus.
32 “Ídísé lúrútóko lị́lị ledre gɨ ro kágá e. Sɨmɨ bɨ mbílí kágá tonó go ụ́ꞌbụlúgu roné ní, kɨ́dí ndumu nɨ go gbóo.
32 "Aprendam a lição da figueira: quando seus ramos se renovam e suas folhas começam a brotar, vocês sabem que o verão está próximo.
33 Kpá kenée, sɨmɨ bɨ lúrúsé éyị́ ga gére née nɨyí go kɨ́ méngị royé kenée ní, ídísé ówo a kɨ́dí, sịndị́ kadra bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní nɨ go gbóo.
33 Assim também, quando virem todas estas coisas, saibam que ele está próximo, às portas.
34 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ledre née nɨ méngị roné ꞌdáꞌdá kí gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ cakaba ba kɨ́ úyuónzó royé.
34 Eu lhes asseguro que não passará esta geração até que todas essas coisas aconteçam.
35 Do sogo káṇgá kɨ́ ere nɨyí ụ́kụ́ mbá, tɨ́ lá ledre amá ụkụ́ ené wá.”
35 O céu e a terra passarão, mas as minhas palavras jamais passarão".
36 “ꞌYị bɨ owo sịndị́ kadra kɨ́ sị́lị́ bɨ ledre ga gére née nɨyí méngị royé sɨmɨ a ní ndaá. Gba maláyika ga bɨ komo ere kɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní owonɨ́ wá. Tɨ́ lá Babá owo dụụ́ ne.
36 "Quanto ao dia e à hora ninguém sabe, nem os anjos dos céus, nem o Filho, senão somente o Pai.
37 Sɨmɨ bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ ní, ledre nɨyí ídí cé káa zɨ́ bɨ kóo sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbɨ Nówa ní.
37 Como foi nos dias de Noé, assim também será na vinda do Filho do homem.
38 Gɨ zɨ́a, ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ mongụ́ iní bɨ kóo eꞌdị zɨ́a úcuné do sogo káṇgá ba za mbá ní, ꞌyị e otonɨ́ yị́ eyé kóo komoyé lá dụụ́ gɨ ro ánu éyị́ e kɨ́ éwé éyị́ e, ngíti géyị kɨ́ ófụ́ royé ndéréne kenée gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Nówa ólụ́ye sɨmɨ kuṛúngba ní.
38 Pois nos dias anteriores ao dilúvio, o povo vivia comendo e bebendo, casando-se e dando-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca;
39 ꞌYị e owonɨ́ eyé kóo éyị́ bɨ nɨ ógụ méngị roné ní wá, zaá gị sɨmɨ bɨ mongụ́ iní eꞌdị zɨ́a úcuné do sogo káṇgá ba zɨ́a úfuónzó ꞌyị e za mbá ní. Mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ lị́yị ꞌyị e gú kenée.
39 e eles nada perceberam, até que veio o dilúvio e os levou a todos. Assim acontecerá na vinda do Filho do homem.
40 Maꞌdíi, kadra bɨ mááyí ndáꞌbaógụ ní, togụ́ ꞌyị e gbre nɨyí méngị moko yáká yá, mááyí yomo wo bɨ kị́éꞌdo ṇguṇgu ledre amá go ní zɨ́ma ótoómo wo bɨ ṇguṇgu ledre amá wá ní.
40 Dois homens estarão no campo: um será levado e o outro deixado.
41 Kpá kenée, togụ́ kará e nɨyí gbre do bi ụ́sụ éyị́, mááyí yomo wo bɨ kị́éꞌdo ṇguṇgu ledre amá go ní zɨ́ma ótoómo wo bɨ ṇguṇgu ledre amá wá ní.
41 Duas mulheres estarão trabalhando num moinho: uma será levada e a outra deixada.
42 “Bɨ kenée ní, ídísé ídí kɨ́ komosé rosé, gɨ zɨ́a bɨ ngárá ówosé kadra bɨ Ngére esé nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨa ní wá ní.
42 "Portanto, vigiem, porque vocês não sabem em que dia virá o seu Senhor.
43 Ówosé bú kɨ́dí, togụ́ kóo mị́ngị́ ꞌbe owo sịndị́ kadra bɨ ꞌyị ugu nɨ ógụ úgu éyị́ ené sɨmɨ a bú ní, káa bɨ nɨ óndóráyi bi ndre, otoomo ꞌyị ugu zɨ́a úgu éyị́ ené e wá.
43 Mas entendam isto: se o dono da casa soubesse a que hora da noite o ladrão viria, ele ficaria de guarda e não deixaria que a sua casa fosse arrombada.
44 Bɨ kenée ní, ledre ndaá lị́gị sée wá, gɨ zɨ́a mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ lị́yị sée mɨlị́yị. Ówosé sịndị́ kadra a wá.
44 Assim, também vocês precisam estar preparados, porque o Filho do homem virá numa hora em que vocês menos esperam.
45 “ꞌYị ꞌbɨ moko bɨ mɨméngị ledre ené nɨ mɨútúásáne nɨ kpá ꞌyị komokenzị ní nɨ wo be ꞌdi, wo bɨ mongụ́ ꞌyị ené oto wo lúrú bi kacɨ́ lafúga ꞌyị ꞌbɨ moko e, zɨ́a ndị́sịné íꞌbí éyị́ mɨánu eyé e zɨ́ye sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ mɨútúásáne ní?
45 "Quem é, pois, o servo fiel e sensato, a quem seu senhor encarrega dos de sua casa para lhes dar alimento no tempo devido?
46 Nɨ ídí bɨlámáne zɨ́ ꞌyị moko née togụ́ mongụ́ ꞌyị ené ogụ ndiki wo tɨ́ fú kɨ́ lúrú bi kacɨ́ lafúne kenée ní.
46 Feliz o servo a quem seu senhor encontrar fazendo assim quando voltar.
47 Máúku zɨ́se maꞌdíi, mị́ngị́ ꞌbe née nɨ óto ꞌyị moko née zɨ́a ídíne ꞌyị lúrú bi kacɨ́ yị́ ené ga bɨ ꞌbe ore ní mbá.
47 Garanto-lhes que ele o encarregará de todos os seus bens.
48 Tɨ́ lá idí kóo ꞌyị ꞌbɨ moko née nɨ bɨsinyí ꞌyị zɨ́a sómụ́ ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị ené nderé go gbála ndaꞌbaogụ ené ꞌdiya wá,’
48 Mas suponham que esse servo seja mau e diga a si mesmo: ‘Meu senhor se demora’,
49 zɨ́a ndị́sịné kɨ́ ócó lafúne ga gére née bɨsinyíne kpá kɨ́ ánu éyị́ kɨ́ éwé leꞌyị́ kɨ́ ꞌyị kóyó e.
49 e então comece a bater em seus conservos e a comer e a beber com os beberrões.
50 Mongụ́ ꞌyị née nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ sị́lị́ kɨ́ sịndị́ kadra bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko née owo wá ní.
50 O senhor daquele servo virá num dia em que ele não o espera e numa hora que não sabe.
51 Nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị ꞌbɨ moko née bɨsinyíne, zɨ́a ónzó wo dongará ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lóndo royé kɨ́dí yée nɨyí bɨlámá ꞌyị e ní kɨ́ꞌdí bɨ ini nɨ gú ídí kɨ́ náná do so ꞌyị gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo ní.”
51 Ele o punirá severamente e lhe dará lugar com os hipócritas, onde haverá choro e ranger de dentes".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.