Mateus 18

MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ógụyé ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ambí nɨ karanée ídí ne mongụ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere zɨ́ lafúne e mbá?”
1 Naquela hora, aproximaram-se de Jesus os discípulos, perguntando: Quem é, porventura, o maior no reino dos céus?
2 Zɨ́ Yésụ ndóloógụ owụ́ tóroné dongará ꞌyị e kɨ́rɨ́ née.
2 E Jesus, chamando uma criança, colocou-a no meio deles.
3 Zɨ́a úku ledre gɨ ro owụ́ née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ótosé rosé ndoo káa zɨ́ mɨnzéré owụ́ e wá, útúásásé ógụ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere wá.
3 E disse: Em verdade vos digo que, se não vos converterdes e não vos tornardes como crianças, de modo algum entrareis no reino dos céus.
4 Bɨ go kenée ní, ꞌyị bɨ ꞌboꞌbụ́ roné go káa zɨ́ owụ́ ba ní ní, nɨ go ne mongụ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo ꞌdáa.
4 Portanto, aquele que se humilhar como esta criança, esse é o maior no reino dos céus.
5 “Kpá kenée, togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi owụ́ bɨ cúkuꞌdée káa zɨ́ wo ba sɨmɨ sụmụ, kɨ́dí ꞌdíꞌbi née go kpá máa.
5 E quem receber uma criança, tal como esta, em meu nome, a mim me recebe.
6 ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá abú nɨ aka lá cúkuꞌdée káa zɨ́ owụ́ ba, zɨ́ ngíti ꞌyị ógụné lóndo wo zɨ́a lúyú ledre yá, nɨ ídí bɨlámáne togụ́ odónɨ́ káꞌdá ro goa, do odóngeṛị wo kɨ́e ro tutú do ụ́cụ wo kɨ́e bu sɨmɨ mongụ́ kụ́lụ́.
6 Qualquer, porém, que fizer tropeçar a um destes pequeninos que creem em mim, melhor lhe fora que se lhe pendurasse ao pescoço uma grande pedra de moinho, e fosse afogado na profundeza do mar.
7 “Mongụ́ nduwú nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí ndị́sị lóndo ꞌyị e zɨ́ye lúyú ledre ní. Maꞌdíi, ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ídí ꞌyị lóndo ꞌyị e. ꞌYị máa ga gére ní, Lomo nɨ ꞌdóꞌdo yée bɨsinyíne kɨ́ngaya.
7 Ai do mundo, por causa dos escândalos; porque é inevitável que venham escândalos, mas ai do homem pelo qual vem o escândalo!
8 Togụ́ lúrú ngíti sị́lị́yị togụ́ mbú ngíti sịndị́yị ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí óṇgoóyó a ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́yị ndíki trịdrị bɨ za fí ní kɨ́ sịndị́yị kị́éꞌdo gɨ zɨ́ wo bɨ áyí ídí kɨ́ sịndị́yị togụ́ mbú sị́lị́yị gbrengárá do ụ́cụ yị́ị nyé sɨmɨ mongụ́ gu phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní.
8 Portanto, se a tua mão ou o teu pé te faz tropeçar, corta-o e lança-o fora de ti; melhor é entrares na vida manco ou aleijado do que, tendo duas mãos ou dois pés, seres lançado no fogo eterno.
9 Togụ́ ngúru komoyị́ ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí cígíóyó a ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́yị ndíki trịdrị bɨ za fí ní kɨ́ komoyị́ kị́éꞌdo gɨ zɨ́ wo bɨ áyí ídí kɨ́ komoyị́ gbrengárá do ụ́cụ yị́ị nyé sɨmɨ mongụ́ gu phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní.”
9 Se um dos teus olhos te faz tropeçar, arranca-o e lança-o fora de ti; melhor é entrares na vida com um só dos teus olhos do que, tendo dois, seres lançado no inferno de fogo.
10 “Ídísé ówo a kɨ́dí, ꞌyị ndaá lúrú cáyi ꞌyị gɨ dongará mɨnzéré owụ́ ga ba wá. Máúku zɨ́se maꞌdíi, maláyika ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị kɨ́ Babá komo ere ní, nɨyí íꞌbí ngbángá ꞌyị máa née zɨ́ Babá.
10 Vede, não desprezeis a qualquer destes pequeninos; porque eu vos afirmo que os seus anjos nos céus veem incessantemente a face de meu Pai celeste.
11 “Babá kasaogụ máa yómo ꞌyị lúyú ledre e.
11 [Porque o Filho do Homem veio salvar o que estava perdido.]
12 “Sómụ́sé ꞌbɨ esé káa be ꞌdi? Togụ́ ꞌyị nɨ kɨ́ kábịṛị́kị e zɨ́ne míya zɨ́ kémbị́ a ị́ndrịné ní, mị́ngị́ a utúasá ótoómo yée ga bɨ cị́ eso doa sokó doa ịnyị doa eso (99) née zɨ́a ndéréne gámásóꞌdo wo bɨ ịndrị née wá?
12 Que vos parece? Se um homem tiver cem ovelhas, e uma delas se extraviar, não deixará ele nos montes as noventa e nove, indo procurar a que se extraviou?
13 Sɨmɨ bɨ togụ́ ndiki go ní, máúku zɨ́se maꞌdíi, nɨ ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ roa kɨ́ngaya rómo do yée ga bɨ cị́ eso doa sokó doa ịnyị doa eso (99) ngárá ịndrịnɨ́ wá ní.
13 E, se porventura a encontra, em verdade vos digo que maior prazer sentirá por causa desta do que pelas noventa e nove que não se extraviaram.
14 Kpá kenée ꞌBụsé Lomo bɨ komo ere ní, ili ené zɨ́ bɨkéṛị́ owụ́ ị́ndrịné gɨ dongará lafúne wá.”
14 Assim, pois, não é da vontade de vosso Pai celeste que pereça um só destes pequeninos.
15 “Togụ́ ezeyị́ bɨ ṇguṇgu ledremá go ní luyú ledre royị́ yá, ídí ndéré úku ꞌdódo luyú ené née zɨ́a sɨmɨ bɨ ásé lá gbre kéne ní. Togụ́ ṇguṇgu go yá, yéme dongaráse go kéne.
15 Se teu irmão pecar [contra ti], vai argui-lo entre ti e ele só. Se ele te ouvir, ganhaste a teu irmão.
16 Togụ́ ili ené ṇgúṇgu a wá, ídí ndólo ꞌyị kị́éꞌdo togụ́ mbú gbre zɨ́se ídíse kéye, ‘Gɨ ro ledre ga bɨ za mbá ásé ótoyéme yée dongará ꞌyị kɨ́ ezené ní idí ídí do komo ꞌyị e gbre togụ́ mbú ota (3).’
16 Se, porém, não te ouvir, toma ainda contigo uma ou duas pessoas, para que, pelo depoimento de duas ou três testemunhas, toda palavra se estabeleça.
17 Togụ́ ili ené kpá úwú ledre gɨ tara ꞌyị ga gére née wá, zɨ́yị ndéré kɨ́e zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní zɨ́ye ódroyé zɨ́a. Togụ́ íli kpá fú wá, ídísé ási gɨ roa káa zɨ́ ꞌyị bɨ ngárá ṇgúṇgu aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, togụ́ mbú ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ gɨ zɨ́ ꞌyị e.
17 E, se ele não os atender, dize-o à igreja; e, se recusar ouvir também a igreja, considera-o como gentio e publicano.
18 “Máúku zɨ́se maꞌdíi, ledre bɨ tórosé go doa do sogo káṇgá ona ní, Lomo bɨ komo ere ní toro kpá go doa kenée. Wo bɨ ásisé go gɨ roa ní Lomo bɨ komo ere nɨ kpá ási gɨ roa kenée.
18 Em verdade vos digo que tudo o que ligardes na terra terá sido ligado nos céus, e tudo o que desligardes na terra terá sido desligado nos céus.
19 “Mááyí go kpá úku ándá a zɨ́se, togụ́ ꞌyị e gbre gɨ dongaráse do sogo káṇgá ona otonɨ́ sómụ́ ledre eyé go kị́éꞌdo ndúꞌyú Lomo gɨ ro éyị́ bɨ ilinɨ́ ní, Babá Lomo bɨ komo ere ní nɨ íꞌbí a zɨ́ye.
19 Em verdade também vos digo que, se dois dentre vós, sobre a terra, concordarem a respeito de qualquer coisa que, porventura, pedirem, ser-lhes-á concedida por meu Pai, que está nos céus.
20 Nɨ kenée maꞌdíi, togụ́ ꞌyị e gbre togụ́ mbú ota yokonɨ́ royé íni ini gɨ zɨ́a bɨ nɨyí ꞌyị amá e ní, mááyí ídí dongaráye.”
20 Porque, onde estiverem dois ou três reunidos em meu nome, ali estou no meio deles.
21 Zɨ́ Pétero ógụné zɨ́ Yésụ do ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ngére, togụ́ ezemá ndịsị lúyú ledre romá ní, máídí ótoómo ledre zɨ́a kɨ́ꞌdí ndu? Kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre?”
21 Então, Pedro, aproximando-se, lhe perguntou: Senhor, até quantas vezes meu irmão pecará contra mim, que eu lhe perdoe? Até sete vezes?
22 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ɨ́ꞌɨ, ndaá lá kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre (7) wá, idí ídí kɨ́ꞌdí cị́ ota doa sokó doa ịnyị doa gbre (77).”
22 Respondeu-lhe Jesus: Não te digo que até sete vezes, mas até setenta vezes sete.
23 Bɨ kenée ní, ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo nɨ cé káa zɨ́ ngére bɨ kóo ꞌyị moko ené e ꞌdiꞌbinɨ́ késị́ gɨ zɨ́a ili nda go zɨ́ye íꞌbílúgu a ní.
23 Por isso, o reino dos céus é semelhante a um rei que resolveu ajustar contas com os seus servos.
24 Káa zɨ́ bɨ mongụ́ ꞌyị nɨ go tónó ótoyéme ledre ga gére née ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ ngúru ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ kóo ꞌdiꞌbi tụ́ꞌdụ́ késị́ ené ní kóꞌdụ́ a.
24 E, passando a fazê-lo, trouxeram-lhe um que lhe devia dez mil talentos.
25 Gɨ zɨ́a bɨ rokoꞌbụ bɨ zɨ́ ꞌyị moko née íꞌbílúgu mongụ́ késị́ née kɨ́e ndaá ní, mongụ́ ꞌyị ené ya kɨ́dí togụ́ kenée yá, idínɨ́ ꞌdíꞌbi wo kɨ́ meꞌbea kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e nda kɨ́ éyị́ ga bɨ zɨ́a ní mbá úgúóyó yée ꞌdáꞌba gɨ ro do íꞌbílúgu késị́ ené née.
25 Não tendo ele, porém, com que pagar, ordenou o senhor que fosse vendido ele, a mulher, os filhos e tudo quanto possuía e que a dívida fosse paga.
26 “Zɨ́ ꞌyị moko née útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne kóꞌdụ́ mongụ́ ꞌyị ené ṇgúṇgú roné zɨ́a kɨ́dí, ‘Áko mongụ́ ꞌyị, ótoómo ledre zɨ́ma, mááyí íꞌbílúgu késị́ née mbá.’
26 Então, o servo, prostrando-se reverente, rogou: Sê paciente comigo, e tudo te pagarei.
27 Zɨ́ lerị́a méngị mongụ́ ꞌyị née zɨ́a ótoómo ledre zɨ́a kɨ́dí ndá lolụ íꞌbílúgu késị́ née wá.
27 E o senhor daquele servo, compadecendo-se, mandou-o embora e perdoou-lhe a dívida.
28 “Tɨ́ lá bɨ ị́nyị gɨ ore ndéréne ní, zɨ́a ówo ngúru ezené ꞌyị moko bɨ kóo ꞌdiꞌbi késị́ gɨ zɨ́a kpá lá cúkuꞌdée ní. Zɨ́a útúne doa geré ꞌdíꞌbi kúrúa ngị́rị kɨ́dí, ‘Íꞌbílúgu késị́ amá bɨ zɨ́yị ní mu.’
28 Saindo, porém, aquele servo, encontrou um dos seus conservos que lhe devia cem denários; e, agarrando-o, o sufocava, dizendo: Paga-me o que me deves.
29 “Zɨ́ eze a née útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne ṇgúṇgú roné zɨ́a kɨ́dí, ‘Áko, ótoómo ledre zɨ́ma, mááyí íꞌbílúgu késị́ née mbá.’
29 Então, o seu conservo, caindo-lhe aos pés, lhe implorava: Sê paciente comigo, e te pagarei.
30 “Eze moko a née asi yị́ ené mɨási. Sɨmɨ ledre née ní, zɨ́a lála wo ndéré kɨ́e sɨmɨ sị́gịnị. Zɨ́ eze a née ndị́sịné íri gị do íꞌbíónzó késị́ ené née té kí.
30 Ele, entretanto, não quis; antes, indo-se, o lançou na prisão, até que saldasse a dívida.
31 Sɨmɨ bɨ lafúga ꞌyị ꞌbɨ moko e lurúnɨ́ ledre bɨ mengị kɨ́ ezené née ní, zɨ́a sínyíne royé kɨ́ngaya do ndéréye úku ꞌdódo ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé née ní mbá zɨ́ mongụ́ ꞌyị eyé.
31 Vendo os seus companheiros o que se havia passado, entristeceram-se muito e foram relatar ao seu senhor tudo que acontecera.
32 “Zɨ́ mongụ́ ꞌyị née ndólo ꞌyị ꞌbɨ moko née do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Áyí bɨsinyí ꞌyị, Máótoómo kóo tụ́ꞌdụ́ késị́ amá bɨ kacɨ́yị gɨ zɨ́a ṇgúṇgú royị́ kɨ́dí máídí ótoómo ledre zɨ́yị ní.
32 Então, o seu senhor, chamando-o, lhe disse: Servo malvado, perdoei-te aquela dívida toda porque me suplicaste;
33 Útúásá eyị́ ótoómo ledre zɨ́ ezeyị́ née káa zɨ́ bɨ kóo máótoómo ledre zɨ́yị ní wá?’
33 não devias tu, igualmente, compadecer-te do teu conservo, como também eu me compadeci de ti?
34 Gɨ zɨ́ sɨmɨkesị́, zɨ́ mongụ́ ꞌyị ené ꞌdíꞌbi a ndéré kɨ́e sɨmɨ sị́gịnị do ndị́sị ꞌdóꞌdo wo gị zɨ́a íꞌbílúgu késị́ bɨ kóo ꞌdiꞌbi ní za mbá kí.
34 E, indignando-se, o seu senhor o entregou aos verdugos, até que lhe pagasse toda a dívida.
35 “Née ledre bɨ Babá gɨ komo ere nɨ méngị a zɨ́se ní, ꞌbúó togụ́ ótoómosé ledre go zɨ́ lafúse gɨ yana mɨmbéꞌdesé.”
35 Assim também meu Pai celeste vos fará, se do íntimo não perdoardes cada um a seu irmão.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.