Lucas 9
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NAA
1 Sɨmɨ bɨ Yésụ ndolo yoko ꞌyịmɨkása ené ga bɨ ịnyị doa gbre go mbá do bi kị́éꞌdo ní, zɨ́a íꞌbí cóngó ro kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye rómo komo bɨcayi lomo e kɨ́e kpá gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdíꞌbióyó ndíyá kɨ́e gɨ ro ꞌyị e ꞌdáꞌba.
1 Tendo Jesus convocado os doze, deu-lhes poder e autoridade sobre todos os demônios e para curar doenças.
2 Zɨ́a kása yée kɨ́dí, “Ndérésé mu kɨ́ ꞌdódo bɨlámá ledre bɨ gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́se kpá kɨ́ sị́kpị ꞌyị e gɨ do ndíyá eyé e.”
2 Também os enviou a pregar o Reino de Deus e a curar os enfermos.
3 Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ ásé go ndéré ní, ndásé ídí kɨ́ sómụ́ ledre gɨ ro ꞌdíꞌbi éyị́ ga bɨ káa zɨ́ ngbángbá ní, togụ́ kombo, togụ́ ambata, togụ́ mbú késị́, nda kɨ́ ngíti géyị bongó e, gɨ ro zɨ́ éyị́ máa ga gére née sáká sée wá.
3 E disse-lhes:
4 Togụ́ ógụsé go sɨmɨ ngíti ꞌbe, mị́ngị́ ꞌbe maáge ꞌdiꞌbinɨ́ sée go sɨmɨ sụmụ yá, ndásé ndéréókpó wá, ídísé ndị́sị ore.
4 Na casa em que vocês entrarem, fiquem ali até saírem daquele lugar.
5 ꞌBe bɨ ógụsé sɨmɨ a ꞌdiꞌbinɨ́ sée sɨmɨ sụmụ wá ní, ídísé ụ́ꞌbụ́ ꞌbụrụ bɨ gɨ ro sịndị́se cịkị ore zɨ́a ꞌdódo a kɨ́dí asinɨ́ go gɨ ro bɨlámá ledre amá.”
5 E onde quer que não receberem vocês, ao saírem daquela cidade sacudam o pó dos pés em testemunho contra eles.
6 Yóó, zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née ndéréye kacɨ́ tara ꞌbe ga bɨ ore ní za mbá kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e kpá kɨ́ ꞌdíꞌbióyó ndíyá gɨ ro ꞌyị e ꞌdáꞌba.
6 Então, saindo, percorriam todas as aldeias, anunciando o evangelho e fazendo curas por toda parte.
7 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úku ledre ga bɨ Yésụ ndịsị méngị yée née mbá zɨ́ Eróde Andipá. Ngíti géyị somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí Yésụ nɨ Yiwáni ꞌyị íꞌbí babatị́za zɨ́ ꞌyị e bɨ kóo ufunɨ́ wo ní urú go ne gɨ sɨmɨ umbu ndịsị méngị ledre ga gére née ne. Zɨ́ ledre máa née kóo sínyíne mɨsínyí ro Eróde.
7 Ora, o tetrarca Herodes soube de tudo o que se passava e ficou perplexo, porque alguns diziam: “João ressuscitou dentre os mortos.”
8 Ngíti géyị yá Yésụ nɨ nda mbú nébị kóo kɨ́ ịrịné Ilíya ní urú ne gɨ sɨmɨ umbu zɨ́a ndị́sịné méngị ledre ga gére ní, ngíti géyị ya nɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará nébị ga kóo uyunɨ́ ꞌdesị́ ní urúne zɨ́a ógụné ndị́sị méngị ledre ga gére ní.
8 Outros diziam: “Elias apareceu.” E ainda outros diziam: “Um dos antigos profetas ressuscitou.”
9 Zɨ́ Eróde ndị́sịné úkulóꞌbó ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “ꞌYị née ndaá Yiwáni wá. Gɨ zɨ́a ufunɨ́ kóo Yiwáni go, do óṇgo ꞌdécị goa tụ, ayí úrú láráne kɨ́e ꞌdi? Née ndaá wo wá. Togụ́ kenée yá, máíli aka lúrú wo cụ́ kɨ́ komomá.”
9 Herodes, porém, disse: — Eu mandei decapitar João. Quem, então, é este a respeito do qual tenho ouvido tais coisas? E se esforçava para vê-lo.
10 Zɨ́ ꞌyịmɨkása ga bɨ Yésụ kasa yée ndéré kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e ní ndáꞌbaógụyé, zɨ́ye úku ledre ga bɨ mengịnɨ́ yée íri ní mbá zɨ́ Yésụ. Gɨ do kacɨ́ ledre ga gére ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa ꞌdíꞌbi yée ndéré kɨ́ye sɨmɨ ngíti owụ́ gara ꞌbɨ Galiláya ore kɨ́ ịrịné Beteseyị́da.
10 Ao regressarem, os apóstolos relataram a Jesus tudo o que tinham feito. Ele, levando-os consigo, retirou-se à parte para uma cidade chamada Betsaida.
11 Zɨ́ ꞌyị e úwú ledre a kɨ́dí nderénɨ́ go kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e sɨmɨ Beteseyị́da, zɨ́ye lódụ́ógụ wo gị íri. Zɨ́a ꞌdíꞌbi yée sɨmɨ sụmụ do ndị́sịné úku bɨlámá ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo zɨ́ye. Zɨ́a ndị́sịné kpá kɨ́ sị́kpị ꞌyị máa yée ga bɨ kɨ́ ndíyá ní gɨ do ndíyá eyé e.
11 Mas as multidões souberam disso e o seguiram. Acolhendo-as, Jesus lhes falava a respeito do Reino de Deus e socorria os que tinham necessidade de cura.
12 Sɨmɨ bɨ ꞌyịmɨkása ené e lurúnɨ́ kɨ́dí kadra utú go ní, zɨ́ye ógụyé úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, lurúzé kadra utú go ili go zɨ́ ꞌyị ga gére née báyiyé ndéréye do bi ga bɨ nɨyí útúásá ndíki bi ꞌdúꞌdu kɨ́ éyị́ mɨánu zɨ́ye doa gɨ zɨ́a bi bɨ azé doa ba yị́ ené owụ́ bi, bi ꞌdúꞌdu kɨ́ éyị́ mɨánu utúasá ídí ona gɨ ro sáká tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e káa zɨ́ née wá.”
12 Mas o dia estava chegando ao fim. Então os doze se aproximaram de Jesus e disseram: — Despeça a multidão, para que, indo às aldeias e campos ao redor, se hospedem e encontrem alimento; pois estamos aqui em lugar deserto.
13 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Ásé íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye.”
13 Jesus, porém, lhes disse: Os discípulos responderam: — Não temos mais que cinco pães e dois peixes, a não ser que nós mesmos vamos e compremos comida para todo este povo.
14 ꞌYị ga gére née nɨyí kóo tụ́ꞌdụ́, yaꞌdá e ngúcuyé nɨyí ꞌbɨ eyé álifu ịnyị (5,000).
14 Porque estavam ali cerca de cinco mil homens. Então Jesus disse aos seus discípulos:
15 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ífi báyi ꞌyị ga gére née tɨ́ kenée káa zɨ́ bɨ Yésụ uku ní, zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé bi.
15 Eles atenderam, fazendo com que todos se assentassem.
16 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ꞌdíꞌbi ambata ga bɨ ịnyị kɨ́ kénzé ga bɨ gbre née, zɨ́a sị́kpị a ꞌdága, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa, zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata, zɨ́a ꞌdéwe sɨmɨ a. Zɨ́a íꞌbí kása a zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, idínɨ́ íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ga gére née ánu a.
16 E Jesus, pegando os cinco pães e os dois peixes, erguendo os olhos para o céu, os abençoou, partiu e deu aos discípulos para que os distribuíssem entre o povo.
17 Zɨ́ ꞌyị ga gére née ánu éyị́ zɨ́ye léreyé mbá. Zɨ́ ꞌyịmɨkása e ụ́nzụ ꞌdúcu gbété e sokó doa gbre (12) kɨ́ ngítí éyị́ mɨánu ga bɨ idíakánɨ́ ní.
17 Todos comeram e se fartaram; e dos pedaços que sobraram foram recolhidos doze cestos.
18 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra zɨ́ Yésụ ị́nyịné lá kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye lé do ngíti owụ́ bi kɨ́ꞌdí bɨ ngárá tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndanɨ́ íri wá ní, zɨ́a ndị́sịné íni ini zɨ́ Lomo. Zɨ́a ị́nyịné ndúꞌyú ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí zɨ́ye na, “Úkusé aka mbigí ledre zɨ́ma, ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku ledre gɨ do bimá kɨ́dí mááyí amá kú mbị́ náambi?”
18 E aconteceu que, enquanto Jesus estava orando em particular, achavam-se presentes os discípulos, a quem perguntou:
19 Zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née úkulúgu ledre e zɨ́a mbá mɨngúngúcua, “Ngíti géyị ya nɨ Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e kóna ní, ngíti géyị ya ɨ́ꞌɨ, nɨ nébị kóo ꞌdesị́ kɨ́ ịrịné Ilíya ní, ngíti géyị ya nɨ ngúru nébị gɨ dongará nébị ga kóna uyunɨ́ ní urú ne zɨ́a ndáꞌbaógụné née.”
19 Eles responderam: — Uns dizem que é João Batista; outros dizem que é Elias; e ainda outros dizem que um dos antigos profetas ressuscitou.
20 Zɨ́a nda ndúꞌyú za cụ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Sara aka nda sée, ndị́sịsé ꞌbɨ esé úku a dongaráse ní kɨ́dí, mááyí náambi?”
20 Então Jesus perguntou: Respondendo, Pedro disse: — O Cristo de Deus.
21 Zɨ́ Yésụ ésị sị́lị́ne komoyé kɨ́dí, “Ndásé aka úku ledre née zɨ́ ꞌyị e wá.”
21 Jesus, porém, advertindo-os, mandou que a ninguém declarassem tal coisa,
22 Zɨ́ Yésụ kpá úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a bɨ mááyí Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní, ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e kɨ́ mɨngburoko manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e zɨ́ Lomo ní, nda kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo lorụ ní nɨyí úfu máa, sɨmɨ sị́lị́ ota zɨ́ma úrúma.”
22 dizendo:
23 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ꞌyị ili ídíne ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma, idí ídí nzíyiné gɨ ro úyu gɨ romá.
23 Jesus dizia a todos:
24 ꞌYị bɨ ili yómo roné ne kɨ́ roné ní, nɨ úyu ené gɨ zɨ́a utúasá ené yómo roné wá. Wo bɨ nɨ ótoómo roné mbá zɨ́ma, togụ́ umbu yá, née idí úyu kɨ́ lódụ́ kacɨ́ma ní, mááyí yómo wo.
24 Pois quem quiser salvar a sua vida a perderá; e quem perder a vida por minha causa, esse a salvará.
25 Wo be ꞌdi emene, zɨ́yị óyó sogoyị́ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ gbékpị́ éyị́ ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba mbá zɨ́yị ndị́sịyị́ lódụ́ dụụ́ kacɨ́ma gɨ ro zɨ́yị ídíyị kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní?
25 De que adianta uma pessoa ganhar o mundo inteiro, se vier a perder-se ou causar dano a si mesma?
26 Sɨmɨ odụ sịndị́ kadra kɨ́ꞌdí bɨ karanée Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ do sogo káṇgá ba kɨ́ maláyika e kpá kɨ́ rokoꞌbụ bɨ Babá iꞌbí zɨ́ma ní, mááyí kpá ási gɨ ro ꞌyị bɨ asi kɨ́ úwú ledre amá ní.
26 Pois quem se envergonhar de mim e das minhas palavras, dele se envergonhará o Filho do Homem, quando vier na sua glória e na glória do Pai e dos santos anjos.
27 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse bɨ ásé tóro née utúasánɨ́ aka úyu cakaba wá, ꞌbúó togụ́ lurúnɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo go.”
27 Em verdade lhes digo que alguns dos que aqui se encontram não passarão pela morte até que vejam o Reino de Deus.
28 Sɨmɨ sị́lị́ ịnyị doa ota gɨ do kacɨ́ ódro née ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné ꞌdíꞌbi ꞌyịmɨkása ené ota, née kóo Pétero, Yiwáni, nda kɨ́ Yakóbo, zɨ́ye ndéréye do ngíti mongụ́ landa do bi ené bɨ utúasá komoa gɨ ro zɨ́ne ndị́sịné doa íni ini zɨ́ Lomo ní.
28 Cerca de oito dias depois de proferidas estas palavras, Jesus levou consigo Pedro, João e Tiago e subiu ao monte com o propósito de orar.
29 Sɨmɨ bɨ nɨ aka cịkị íni ini zɨ́ Lomo ní, zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo óyólóꞌbó tosoa, zɨ́ toso sɨmɨ komoa óyólóꞌbó roné kpị́, zɨ́ bongó bɨ roa ní ényị́ne kpɨ́lélé.
29 E aconteceu que, enquanto ele orava, a aparência do seu rosto se transfigurou e a roupa dele ficou de um branco brilhante.
30 Zɨ́ yaꞌdá e gbre Mụ́sa e kɨ́ Ilíya,
30 E eis que dois homens falavam com ele: eram Moisés e Elias,
31 ólụ́ógụyé sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo zɨ́ye ndị́sịyé ódroyé dongaráye kɨ́ Yésụ. Ndịsịnɨ́ kóo úku mɨsiꞌdi ledre umbu bɨ Yésụ nɨ ndéré úyu a sɨmɨ Yerụsaléma ní.
31 que apareceram em glória e falavam da morte de Jesus, que ele estava para cumprir em Jerusalém.
32 Sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị ódro ní, zɨ́ Pétero e kɨ́ lafúne ga bɨ gbre née útúye ꞌdúꞌduyé. Zɨ́ye gbúgbu úrúye ndíki Yésụ kɨ́ yaꞌdá ga bɨ gáa gbre ogụnɨ́ zɨ́a ní. Zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo oto wo zɨ́ roa ndị́sị ṛíṛí mɨṛíṛí.
32 Pedro e seus companheiros estavam caindo de sono; mas, conservando-se acordados, viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Sɨmɨ bɨ Pétero lurú kɨ́dí yaꞌdá ga gére née nɨyí go ndéré eyé ní, zɨ́ Pétero maꞌdáa úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị ga gére née ayínɨ́ nda ndéré ꞌda, idízé ndị́sị kéye ona. Azé yéme kụ́tụ́ ota (3) zɨ́se kéye, kị́éꞌdo zɨ́yị, ngíti a zɨ́ Mụ́sa ngíti a nda ꞌbɨ ené zɨ́ Ilíya.” Pétero uku ledre née lá sɨmɨ mɨtụlụrụ owo wá.
33 Quando estes começaram a se afastar de Jesus, Pedro lhe disse: — Mestre, bom é estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias. Porém, Pedro não sabia o que estava dizendo.
34 Sɨmɨ bɨ Pétero nɨ aka cịkị ndị́sị úku ledre née kenée ní, zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo ógụné káa zɨ́ bụṛụngụ́ ní, sólụ Yésụ kɨ́ yaꞌdá ga gére née nda kɨ́ Pétero e kɨ́ lafúne ga gére née yeré. Zɨ́ ngịrị méngị Pétero e gɨ zɨ́ ledre née mɨméngị kɨ́ngaya.
34 Enquanto assim falava, veio uma nuvem e os envolveu. E ficaram com medo ao entrar na nuvem.
35 Zɨ́ Lomo úku kása ledre kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́ née zɨ́ Pétero e kɨ́ lafúne ga gére née kɨ́dí, “Ba Owụ́ ꞌbɨ amá, mágélé wo máa. Ídísé úwú ledre gɨ taraa.”
35 E dela veio uma voz que dizia: — Este é o meu Filho, o meu eleito; escutem o que ele diz!
36 Sɨmɨ bɨ Lomo odro go zɨ́ye ní, nɨyí ídí kɨ́e ní Mụ́sa e kɨ́ Ilíya ndanɨ́ eyé lolụ wá, nda lá Yésụ ngúcuné. Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo née, ukunɨ́ ledre née zɨ́ ꞌyị e wá.
36 Depois daquela voz, perceberam que Jesus estava sozinho. Eles ficaram calados e, naqueles dias, não contaram nada a ninguém a respeito do que tinham visto.
37 Zɨ́ bi áráne kɨ́ phịyị́, zɨ́ye ndítíógụyé gɨ do landa gɨrí. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ otoomonɨ́ yée ore ní ógụyé zɨ́ Yésụ.
37 No dia seguinte, quando eles desceram do monte, uma grande multidão veio ao encontro de Jesus.
38 Ábuwá ngíti oꞌdo nɨ dongará ꞌyị ga gére née kɨ́rɨ́ née ndiki owụ́ kpálá kpó kị́éꞌdo owụ́ née bɨcayi lomo e olụ́nɨ́ go sɨmɨ a. Zɨ́ oꞌdo née ótrụ́ ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ógụ aka yómo owụ́ ꞌbɨ amá, odụ owụ́ bɨ zɨ́ma ní tɨ́ dụụ́ née kị́éꞌdo née.
38 E eis que, do meio da multidão, surgiu um homem, dizendo em alta voz: — Mestre, peço que o senhor olhe o meu filho, porque é o único que tenho.
39 Bɨcayi lomo ga gére née ndịsị nda méngị wo bɨsinyíne kɨ́ lálaónzó wo bi zɨ́a ndị́sịné kɨ́ gbúrógbóne gɨ zɨ́ye, zɨ́ somụ́ ndị́sị ólụ́ógụné gɨ taraa kotrụ kotrụ kotrụ káa. Ili ndị́sị ótoómo wo wá ꞌbúó togụ́ lurú cóngó ro owụ́ née ụkụ́ go mɨụ́kụ́.
39 Um espírito se apodera dele, e, de repente, o menino grita, e o espírito o convulsiona até espumar; e dificilmente o deixa, depois de o ter maltratado.
40 Máꞌdíꞌbiógụ wo zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị ga ba gɨ ro zɨ́ye lágaóyó dokéké ga gére née gɨ sɨmɨ a ní, utúasánɨ́ kɨ́e wá, zɨ́ma ndị́sịmá sóngó yị́ị ba.”
40 Pedi aos seus discípulos que o expulsassem, mas eles não puderam.
41 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née kɨ́dí, “Ílisé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo wá gɨ zɨ́ ꞌdi. Azé ndị́sị go fú lá kése kenée?” Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌbụmɨowụ́ née kɨ́dí, “Ógụ kɨ́ owụ́ née gɨrí mu yáa.”
41 Jesus exclamou:
42 Sɨmɨ bɨ owụ́ née nɨ go ógụ zɨ́ Yésụ ní, zɨ́ éyị́ kpá lálaónzó wo bi ndị́sị kángba wo bɨsinyíne. Zɨ́ Yésụ lágaóyó bɨcayi lomo ga gére née gɨ sɨmɨ a zɨ́a íꞌbílúgu wo zɨ́ ꞌbụa.
42 Quando o menino estava se aproximando, o demônio o atirou no chão e o convulsionou; mas Jesus repreendeu o espírito imundo, curou o menino e o entregou ao pai.
43 Zɨ́ tara ꞌyị ga gére née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Lurúzé mbigí rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo go cụ́ kɨ́ komozé.”
43 E todos ficaram maravilhados com a majestade de Deus. Como todos estavam admirados com tudo o que Jesus fazia, ele disse aos seus discípulos:
44 “Ídísé úwú ledre ba zɨ́se óto a sɨmɨ dosé. Sịndị́ kadra nɨ ógụ do íꞌbí Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ ezeokóga.”
44 — Prestem bem atenção nas seguintes palavras: o Filho do Homem está para ser entregue nas mãos dos homens.
45 Owoꞌdiꞌbinɨ́ ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ Yésụ uku née wá, gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené mɨótoécịné gɨ zɨ́ye. Utúasánɨ́ kpá gbawá ndúꞌyú wo, gɨ zɨ́a ngịrị mengị yị́ ené yée mɨméngị.
45 Eles, porém, não entendiam isso, e lhes foi encoberto para que não o compreendessem. E temiam fazer perguntas a Jesus a respeito deste assunto.
46 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ gére née tónóye go ndị́sị úkulóꞌbó ledre dongaráye yaá, “Ambí gɨ dongaráze ba nɨ ídíne manda ꞌdáꞌdá zɨ́ lafúne e ne?”
46 Surgiu entre os discípulos uma discussão sobre qual deles seria o maior.
47 Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbióto ngíti owụ́ tóroné cigíne gɨ zɨ́a owo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmɨkása ené ga gére née go.
47 Mas Jesus, sabendo o que se passava no coração deles, pegou uma criança, colocou-a junto de si
48 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúrúsé owụ́ ba go? ꞌYị bɨ ꞌdíꞌbi owụ́ káa zɨ́ wo ba go sɨmɨ sụmụ gɨ romá ní, ꞌdiꞌbi máa go sɨmɨ sụmụ. ꞌYị bɨ ꞌdiꞌbi máa go sɨmɨ sụmụ ní, ꞌdiꞌbi kpá Lomo bɨ kasaogụ máa ní go sɨmɨ sụmụ. ꞌYị bɨ ndịsị ꞌbúóꞌbụ́ roné mɨꞌbúóꞌbụ́ ní, nɨ ídí kɨ́ ledrené owóowó zɨ́ Lomo.”
48 e lhes disse:
49 Zɨ́ Yiwáni ngúru ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “mongụ́ ꞌyị, nderé ndikizé ngíti oꞌdo kɨ́ ndị́sị lága óyó bɨcayi lomo e gɨ sɨmɨ ꞌyị e kɨ́dí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ne yị́ị. Zɨ́ze ụ́cụómo wo gɨ zɨ́a owozé bú ndaá ꞌbɨ ené ngúruzé wá.”
49 João tomou a palavra e disse: — Mestre, vimos certo homem que expulsava demônios em seu nome, mas nós o proibimos de fazer isso, porque não segue conosco.
50 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Yiwáni kɨ́dí, “Ndásé ụ́cụómo wo wá. Ndịsị née go óto moko ezé zɨ́a ngbóró tátá roné. Née ndaá ezeokóze wá.”
50 Mas Jesus lhe disse:
51 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra nɨ nda go gbóo gɨ ro zɨ́ Yésụ maꞌdáa ndáꞌbalúgu roné komo ere ní, zɨ́a yéme roné ndéréne sɨmɨ Yerụsaléma.
51 E aconteceu que, ao se completarem os dias em que seria elevado ao céu, Jesus manifestou, no semblante, a firme resolução de ir para Jerusalém.
52 Zɨ́a kása ꞌyị kasa ené e idínɨ́ yémeómo bi nzíyiné sɨmɨ ngíti owụ́ gara kɨ́ ịrịné Samáriya.
52 E enviou mensageiros que fossem na frente. Indo eles, entraram numa aldeia de samaritanos para lhe preparar pousada.
53 Sɨmɨ bɨ ꞌyị kasa ga bɨ Yésụ kasa yée née ogụnɨ́ íri ní, ꞌyị ꞌbɨ Samáriya e ya yée utúasánɨ́ eyé yémeómo bi zɨ́ Yésụ wá gɨ zɨ́a ndaá ꞌbɨ ené ṇgu eyé wá, ili ndéré ené mɨndéré sɨmɨ Yerụsaléma.
53 Mas não o receberam, porque o aspecto dele era de quem, decisivamente, ia para Jerusalém.
54 Zɨ́ ledre bɨ ꞌyị ꞌbɨ Samáriya e mengịnɨ́ ngárá ilinɨ́ yéme bi zɨ́ Yésụ wá ní sínyíne ro ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ Yakóbo e kɨ́ Yiwáni ní. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ Ngére Yésụ, idí úku ledre, Lomo idí ụ́cụógụ phoꞌdụ gɨ komo ere sɨmɨ Samáriya gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga gére née áṛáónzó royé ꞌdáꞌba.
54 Vendo isto, os discípulos Tiago e João perguntaram: — Senhor, quer que mandemos descer fogo do céu para os consumir?
55 Yésụ ya zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére ní, idínɨ́ ótoómo ledre née ꞌdáꞌba, sómụ́ ledre eyé née ndaá bɨlámáne wá.
55 Mas Jesus, voltando-se, os repreendeu.
56 Yóó, zɨ́ye ndéréókpóye, ꞌdúꞌduyé nda gbála sɨmɨ ngíti owụ́ gara kpị́.
56 E seguiram para outra aldeia.
57 Yésụ nɨyí aka fú do mɨsiꞌdi mɨndéréye sɨmɨ Yerụsaléma, zɨ́ye ndíkíye kɨ́ ngíti oꞌdo. Zɨ́ oꞌdo née úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, máíli zɨ́ze ndéréze kéyị kɨ́ꞌdí bɨ íli ndéré ní.”
57 Enquanto seguiam pelo caminho, alguém disse a Jesus: — Vou segui-lo para onde quer que o senhor for.
58 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ꞌbe ndaá ꞌbɨ ené gɨ romá wá, mááyí yị́ amá ꞌyị gámá ꞌdáa ꞌdága gba oꞌdo bangá e nɨyí kɨ́ gu eyé ga bɨ ndịsịnɨ́ ólụ́ ꞌdúꞌdu sɨmɨ a ní. Kpá gba solụ́ e nɨyí mbá kɨ́ ꞌbe ꞌbɨ eyé e. Éyị́ ga gére née ndanɨ́ gɨ romá mbá wá, gbawá bi ꞌdówụ́ro zɨ́ma.”
58 Mas Jesus lhe respondeu:
59 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́dí, “Ógụ mu lódụ́ máa.”
59 A outro Jesus disse: Mas ele respondeu: — Senhor, deixe-me ir primeiro sepultar o meu pai.
60 Yésụ ya zɨ́a ní, ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá wá ní, nɨyí yị́ eyé go káa zɨ́ umbu e ní, idínɨ́ ndị́sị cigí ꞌbụyị́ zɨ́ye óto wo. Yị́ị bɨ ṇgúṇgu ledremá go ba ní, ídí mu ndéré kɨ́ úku bɨlámá ledre bɨ gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní zɨ́ ꞌyị e.
60 Mas Jesus insistiu:
61 Kpá kenée sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra, ngíti oꞌdo ya zɨ́ Yésụ ní, “Máṇgúṇgu ledreyị́ go Ngére, mááyí lódụ́ yị́ị. Tɨ́ lá ili aka zɨ́ma ndéréma ꞌdící kacɨ́ma zɨ́ ꞌyị amá e, zɨ́ma nda ndáꞌbaógụmá lódụ́ kacɨ́yị.”
61 Outro lhe disse: — Senhor, quero segui-lo, mas permita que antes disso eu me despeça das pessoas da minha casa.
62 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máúku zɨ́yị, ꞌyị bɨ nɨ kɨ́ mɨsómụ́ ledre gbre gbre ní, utúasá ídí ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo wá.”
62 Mas Jesus lhe respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.