Lucas 5
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NTLH
1 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Yésụ ndéré tóroné do gbúṛóngó mongụ́ mɨkavu bɨ Galiláya ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yóko royé cigí a zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye.
1 Certo dia Jesus estava na praia do lago da Galileia, e a multidão se apertava em volta dele para ouvir a mensagem de Deus.
2 Zɨ́a óyó komoné do lúrúndíki kuṛúngba e gbre mị́ngị́ye odóngeṛịnɨ́ go kóꞌdụ́ gbúṛóngó kenée, nɨyí go ndị́sị lúgu mbírá eyé e.
2 Ele viu dois barcos no lago, perto da praia. Os pescadores tinham saído deles e estavam lavando as redes.
3 Zɨ́a ndéré ékị́ne sɨmɨ ngúru kuṛúngba, née wo bɨ ꞌbɨ Simúna ní. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ị́trị́ ꞌdóso aka kuṛúngba maꞌdáa mɨꞌdí sɨmɨ iní íri.” Sɨmɨ bɨ Simúna ịtrị́ ní, zɨ́ Yésụ ndị́sị yéme roné bi ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e.
3 Jesus entrou num dos barcos, o de Simão, e pediu que ele o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se e começou a ensinar a multidão.
4 Sɨmɨ bɨ ꞌdodo asá ledre ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ Simúna kɨ́dí, “Ị́trị́ tátá mu sɨmɨ yana iní gɨ ro zɨ́yị ónzó mbírá.”
4 Quando acabou de falar, Jesus disse a Simão:
5 Simúna ya zɨ́a ní, “Mongụ́ ꞌyị, icizé rozé kɨ́ mbírá go bi ndre ba, kémbị́ éyị́ ndaá. Nda lá kacɨ́ kúrúyị, mááyí ónzó a.”
5 Simão respondeu: — Mestre, nós trabalhamos a noite toda e não pescamos nada. Mas, já que o senhor está mandando jogar as redes, eu vou obedecer.
6 Sɨmɨ bɨ onzónɨ́ mbírá ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ kénzé e útúye sɨmɨ a. Gɨ zɨ́a bɨ ofụnɨ́ nda go ní, zɨ́ mbírá tónóne lófoné.
6 Quando eles jogaram as redes na água, pescaram tanto peixe, que as redes estavam se rebentando.
7 Zɨ́ Simúna e tónó kéwu lafúye ga bɨ sɨmɨ ngíti kuṛúngba ní, idínɨ́ ógụ sáká yée. Zɨ́ lafúye ga gére née ógụyé do tónóye lála mbírá kɨ́ kénzé ga gére née sɨmɨ kuṛúngba. Zɨ́ kénzé e ídíye sɨmɨ kuṛúngba ga bɨ gbre née cị́ꞌdị́. Nda gɨ zɨ́ mɨówó ye, kuṛúngba ayí nda go ólụ́ sị́ iní.
7 Então fizeram um sinal para os companheiros que estavam no outro barco a fim de que viessem ajudá-los. Eles foram e encheram os dois barcos com tanto peixe, que os barcos quase afundaram.
8 Sɨmɨ bɨ Simúna Pétero lurú ledre née kenée ní, zɨ́a útúne sị́ sịndị́ Yésụ bi, ṇgúṇgú roné do úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, mááyí ꞌyị lúyú ledre, máútúásá ídí gbóo kɨ́yị wá, ídí ị́nyị gɨ cigíma ꞌdáꞌba.”
8 Quando Simão Pedro viu o que havia acontecido, ajoelhou-se diante de Jesus e disse: — Senhor, afaste-se de mim, pois eu sou um pecador!
9 Zɨ́ tara Simúna Pétero kɨ́ lafúne ga gére née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ kénzé ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ yée kenée ní.
9 Simão e os outros que estavam com ele ficaram admirados com a quantidade de peixes que haviam apanhado.
10 Ngíti géyị lafú Simúna ga bɨ Yakóbo e kɨ́ Yiwáni wotị́ Zebedị́ya ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne kpá mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ledre máa née.
10 Tiago e João, filhos de Zebedeu, que eram companheiros de Simão, também ficaram muito admirados. Então Jesus disse a Simão:
11 Geré née ní, zɨ́ Simúna ị́nyịyé kɨ́ lafúne ga gére née ódóóto kuṛúngba eyé e kóꞌdụ́ gbúṛóngó ore, yóó, do útúye do kacɨ́ Yésụ.
11 Eles arrastaram os barcos para a praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra sɨmɨ ngíti owụ́ gara, zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ sámá roné ógụné zɨ́ Yésụ. Zɨ́a útúne kóꞌdụ́ Yésụ bi ṇgúṇgú roné zɨ́a kɨ́dí, “Ngére, togụ́ utúasá kacɨ́ komoyị́ mɨútúásá, ídí ꞌdíꞌbióyó sámá ba gɨ romá gɨ ro zɨ́ romá ídíne drá.”
12 Certa vez Jesus estava numa cidade onde havia um homem que tinha o corpo todo coberto de lepra. Quando viu Jesus, o leproso se ajoelhou diante dele, encostou o rosto no chão e pediu: — Senhor, eu sei que o senhor pode me curar se quiser!
13 Zɨ́ Yésụ óto sị́lị́ne ro oꞌdo née do úku ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Máṇgúṇgu go, royị́ idí mu ídí drá.” Tɨ́ maꞌdíi, geré zɨ́ sámá ụ́kụ́ne gɨ ro oꞌdo née.
13 Jesus estendeu a mão, tocou nele e disse: No mesmo instante a lepra desapareceu.
14 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá aka ꞌdíꞌbi ledre née tarayị́ wá. Ídí aka ndéré zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ kí. Zɨ́yị íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ Lomo káa zɨ́ bɨ Mụ́sa eké ledre a ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị méngị a kenée sɨmɨ bɨ togụ́ bɨlámá ledre mengị roné go zɨ́ye ní. Gɨ ro do ówo a mbá kɨ́dí éyị́ mengị roné go.”
14 Então Jesus lhe deu esta ordem:
15 Abú kenée ndotó, ꞌdesị́ phanda ledre bɨ Yésụ mengị née, aṇga go do bi ga bɨ kɨ́rɨ́ née née za mbá. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nda ndị́sị ógụyé úwú ledre ga bɨ nɨ ndị́sị ꞌdódo yée ní. Zɨ́a kpá ndị́sịné kɨ́ yómo ngíti géyị gɨ do ndíyá eyé e.
15 Mas as notícias a respeito de Jesus se espalhavam ainda mais, e muita gente vinha para ouvi-lo e para ser curada das suas doenças.
16 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, kɨ́ꞌdí bɨ Yésụ ili go íni ini zɨ́ Lomo ní, zɨ́a ndéréne do bi bɨ ꞌyị e ndanɨ́ doa wá ní, zɨ́a íni ini zɨ́ Lomo íri.
16 Porém Jesus ia para lugares desertos e orava.
17 Sɨmɨ ngíti sị́lị́ kpị́, Yésụ nɨ go ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní nɨyí kóo mɨndị́sịyé gbóo kɨ́rɨ́ née. Ngíti géyị ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ gara ga bɨ ꞌbɨ Galiláya mɨngúngúcua ní, ngíti géyị ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya kpá kɨ́ Yerụsaléma ní. Zɨ́ Ngére Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ Yésụ, zɨ́a ndị́sịné ꞌdíꞌbióyó ndíyá kɨ́e gɨ ro ꞌyị e ore.
17 Um dia Jesus estava ensinando, e alguns fariseus e alguns mestres da Lei estavam sentados perto dele. Eles tinham vindo de todas as cidades da Galileia e da Judeia e também de Jerusalém. O poder do Senhor estava com Jesus para que ele curasse os doentes.
18 ꞌYị e nɨyí lúrú bi ní, ịmbị́ogụnɨ́ ngíti oꞌdo go do gbagbara nɨ kɨ́ umbu sịndị́ gamá gɨ zɨ́a wá. Ilinɨ́ kóo ólụ́ kɨ́e ndéré óto wo kóꞌdụ́ Yésụ ꞌdị́cị́ íri.Ịmbị́ogụnɨ́ oꞌdo kɨ́ gbagbara zɨ́ Yésụ|src="CN01685B.TIF" size="col" loc="5:18" copy="Cook" ref="5:18-19"
18 Alguns homens trouxeram um paralítico deitado numa cama e estavam querendo entrar na casa e colocá-lo diante de Jesus.
19 Sɨmɨ bɨ bi ólụ́ kɨ́ oꞌdo née zɨ́ Yésụ gɨ ꞌdí tara mbotụ ndaá gɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ní, zɨ́ye ékị́ye kɨ́e do ꞌdị́cị́ ꞌdága. Zɨ́ye líkpí phụ́trụ bi mbị́ kɨ́ꞌdí bɨ Yésụ nɨ ore ní, zɨ́ye ị́mbị́ ésị oꞌdo née nyé kɨ́ gbagbara née gɨ doa zɨ́a íri.
19 Porém, por causa da multidão, não conseguiram entrar com o paralítico. Então o carregaram para cima do telhado. Fizeram uma abertura nas telhas e o desceram na sua cama em frente de Jesus, no meio das pessoas que estavam ali.
20 Sɨmɨ bɨ Yésụ owo kɨ́dí yaꞌdá ga gére née ṇguṇgunɨ́ ledrené go ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ oꞌdo bɨ ịmbị́ogụnɨ́ wo née kɨ́dí, “Lúndu ꞌbɨ ené e, máótoómo lúyú ledre eyị́ go.”
20 Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
21 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née ní, geré zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ga gére née tónóye ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Oꞌdo máa née ꞌbe ené náambi bɨ nɨ ndị́sị úku bɨsinyí ledre kenée née? Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌyị ótoómo lúyú ledre zɨ́ ꞌyị e.”
21 Os mestres da Lei e os fariseus começaram a pensar: — Quem é este homem que
22 Yésụ owo sómụ́ ledre eyé née go zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ndị́sịsé sómụ́ ledre do mɨmbéꞌdesé gɨ zɨ́a kenée ní ꞌdi?
22 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
23 Ledre máa wo be ꞌdi nɨ gáa née gbóo zɨ́ma úku a, máótoómo lúyú ledre eyị́ go, togụ́ kenée wá, máídí úku a máyá ị́nyịógụ mu ꞌdíꞌbi sáka eyị́ zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe?
23 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
24 Máíli úku a zɨ́se, máa bɨ Lomo kasaogụ máa káa do ꞌyịmaꞌdí ní, mááyí kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma do sogo káṇgá ona gɨ ro ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e kɨ́e.” Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ oꞌdo bɨ kɨ́ umbu sịndị́ne née kɨ́dí, “ị́nyịógụ mu, ꞌdíꞌbi sáká eyị́ mu zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe.”
24 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
25 Geré née ní, kɨ́ráwu zɨ́a ị́nyịógụné ꞌdága tɨ́ do komo ꞌyị ga gére née mbá ꞌdíꞌbi sáka ené do ndáꞌbané ꞌbe kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ ndị́sị íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo.
25 No mesmo instante o homem se levantou diante de todos, pegou a cama e foi para casa, louvando a Deus.
26 Zɨ́ ledre née ówóne komo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ore née mbá zɨ́ye ídíye kɨ́ mongụ́ ngịrị royé do ndị́sịyé íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Éyị́ bɨ mengị roné karaba ba, ꞌyịmaꞌdí utúasá méngị a wá.”
26 Todos ficaram muito admirados; e, cheios de medo, louvaram a Deus, dizendo: — Que coisa maravilhosa nós vimos hoje!
27 Zɨ́ Yésụ ólụ́ógụné gɨ ore ndéré ndíki Lévị kɨ́ ndị́sị tara mákɨtabu ené ꞌbɨ ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ gɨ zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́ Yésụ ndólo wo kɨ́dí, “Lévị, áyí go ꞌyị ꞌbɨ moko amá, ógụ mu zɨ́ze ndéréze kéyị.”
27 Depois disso Jesus saiu e viu um cobrador de impostos, chamado Levi , sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse:
28 Lévị kala wá, zɨ́a ótoómo éyị́ ga bɨ ꞌbɨ moko née yóó do útúne lódụ́ kacɨ́ Yésụ.
28 Levi se levantou, deixou tudo e seguiu Jesus.
29 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ Lévị yéme mongụ́ éyị́ mɨánu kɨ́ ịrị Yésụ. Zɨ́ Lévị maꞌdáa ndólo tụ́ꞌdụ́ lafúne ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ kéye íꞌbí a zɨ́ akúma ní, nda kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye ánu éyị́ mɨánu máa née kɨ́ Yésụ e.
29 Então Levi fez para Jesus uma grande festa na sua casa. Havia ali muitos cobradores de impostos, e outras pessoas estavam sentadas com eles.
30 Sɨmɨ bɨ Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e lurúnɨ́ Yésụ kɨ́ ánu éyị́ kɨ́ ꞌyị ga gére née kenée ní, zɨ́a sínyí ené royé mɨsínyí. Zɨ́ye ndị́sịyé úku mɨngụ́ngụ́rụ́ ledre ro Yésụ. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga kɨ́dí, “Éyị́ bɨ mongụ́ ꞌyị esé née ndịsị ánu éyị́ gɨ roa kɨ́ ꞌyị lúyú ledre e kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ e káa zɨ́ née ní ní ꞌdi?”
30 Os fariseus e os mestres da Lei, que eram do partido dos fariseus, ficaram zangados com os discípulos de Jesus e perguntaram: — Por que vocês comem e bebem com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
31 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se, ꞌyị bɨ ndíyá ndaá roa wá ní, nderé ené zɨ́ dokotóro wá, ꞌyị ndíyá ndịsị ndéréne gɨ ro do yómo née.
31 Jesus respondeu:
32 Máógụ amá gɨ ro ꞌyị ga bɨ ya yée nɨyí eyé bɨlámáye ní wá. Máógụ gɨ ro ꞌyị lúyú ledre e zɨ́ye óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé gɨ ro zɨ́ye ómoyé.”
32 Eu não vim para
33 Nda gɨ ore, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongará ꞌyị ga gére née ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni ꞌyị íꞌbí babatị́za ndịsịnɨ́ órụ́ tarayé zɨ́ye kpá ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo, ꞌyị ꞌbɨ Farụsáyo e ndịsịnɨ́ méngị a kpá kenée. Sara ꞌyị eyị́ e orụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé tarayé wá gɨ zɨ́ ꞌdi?”
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: — Os discípulos de João Batista jejuam muitas vezes e fazem orações, e os discípulos dos
34 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre kɨ́dí, “Sɨmɨ sómụ́ ledre esé ní, ꞌyị ga bɨ ndoloogụnɨ́ yée sɨmɨ ayímbi ꞌbɨ ófụ́ roꞌyị ní ndanɨ́ ánu éyị́ wá tɨ́ bɨ mɨkánda adrúgu nɨ bo kɨ́ye ore ní?
34 Jesus respondeu:
35 Sịndị́ kadra nɨ ógụ wo bɨ nɨyí ꞌdíꞌbióyó wo gɨ dongará ꞌyị ené ga gére ní, zɨ́ye nda ndị́sịyé kɨ́ ꞌbú.”
35 Mas chegará o tempo em que o noivo será tirado do meio deles; então sim eles vão jejuar!
36 Zɨ́a kpá úku ngíti muruwayi kɨ́dí, “ꞌYị nda ị́cị́ tóko tara mɨkánda bongó ro kuṛú a wá. Togụ́ mengị kenée yá, mɨkánda bongó née nɨ lála lófo kuṛú a née zɨ́ uṇgú a nda ídíne mongụ́ne, bi ị́cị́ a ndaá lolụ wá.
36 Jesus fez também esta comparação:
37 Kpá kenée, togụ́ kára ili lótó leꞌyị́ ené yá, nda lótó a sɨmɨ sorụ́ ndoko wá. Gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ leꞌyị́ née nɨ ụ́ꞌbụ ní, zɨ́ sorụ́ ndoko née ndóko ené, zɨ́ leꞌyị́ sínyíne mbá bi.
37 Ninguém põe vinho novo em
38 Bɨlámá a, idínɨ́ lótó leꞌyị́ tɨ́ sɨmɨ mɨkánda ndoko.
38 Não. Vinho novo deve ser posto em odres novos.
39 Ngíti géyị ꞌyị e ilinɨ́ éwé yị́ eyé tɨ́ fú lá kuṛú leꞌyị́. Gɨ zɨ́ kéyị née ilinɨ́ eyé mɨkánda leꞌyị́ kóṛó wá kɨ́dí ndumu eme yị́ ené ne.”
39 E ninguém quer vinho novo depois de beber vinho velho, pois diz: “O vinho velho é melhor.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.