Lucas 4

MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Sɨmɨ bɨ Yiwáni iꞌbí babatị́za go zɨ́ Yésụ ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdúcu Yésụ, zɨ́a ị́nyịné gɨ sɨmɨ Yeredéne gɨ ore sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ndéréne sɨmɨ súwú gbála,
1 Cheio do Espírito Santo, voltou Jesus do Jordão e foi levado pelo Espírito ao deserto,
2 zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e úzu wo sɨmɨ súwú íri ꞌdényé kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre anu éyị́ mbá wá, zɨ́ ꞌbú kóo méngị wo kɨ́ngaya.
2 onde foi tentado pelo demônio durante quarenta dias. Durante este tempo ele nada comeu e, terminados estes dias, teve fome.
3 Zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨ áyí tɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, ídí óyólóꞌbó tutú ga bɨ bi ba káa do ambata zɨ́yị ánu a gɨ zɨ́ ꞌbú ke.”
3 Disse-lhe então o demônio: Se és o Filho de Deus, ordena a esta pedra que se torne pão.
4 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Satána kɨ́dí, “Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘ꞌYịmaꞌdí utúasá ídí trịdrị lá dụụ́ gɨ zɨ́ éyị́ mɨánu wá, kúrú Lomo nɨ óto ꞌyị e ne zɨ́ye ídíye trịdrị.’ ”
4 Jesus respondeu: Está escrito: Não só de pão vive o homem, mas de toda a palavra de Deus {Dt 8,3}.
5 Zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e kpá ndólo wo ékị́ kɨ́e do mongụ́ bi ekị́ekị́ ꞌdága ꞌdódo éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba mbá zɨ́a.
5 O demônio levou-o em seguida a um alto monte e mostrou-lhe num só momento todos os reinos da terra,
6 Zɨ́a úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Lúrú go, éyị́ ga bɨ za mbá áyị́ lúrú yée née, mááyí máa mị́ngị́ye. Togụ́ ili yá, mááyí óto yị́ị ngére doyé mbá. Iꞌbínɨ́ éyị́ ga gére née go mbá zɨ́ma, mááyí íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị káa zɨ́ bɨ máíli ní.
6 e disse-lhe: Dar-te-ei todo este poder e a glória desses reinos, porque me foram dados, e dou-os a quem quero.
7 Ili tɨ́ lá zɨ́yị óto sómụ́ ledre eyị́ romá zɨ́yị óto úndrumá.”
7 Portanto, se te prostrares diante de mim, tudo será teu.
8 Yésụ ya zɨ́ Satána ní, “Ị́nyị gɨ cigíma íri, nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘Ídí óto úndru Ngére Lomo eyị́, zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị dụụ́ ledre ené.’ ”
8 Jesus disse-lhe: Está escrito: Adorarás o Senhor teu Deus, e a ele só servirás {Dt 6,13}.
9 Gɨ ore zɨ́ Satána ndólo wo ndéré ékị́ kɨ́e do mongụ́ ngbángbá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdága sɨmɨ Yerụsaléma do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Togụ́ áyí tɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo maꞌdíi, léꞌbéútú mu bi ꞌdáa.Mongụ́ ꞌdị́cị́ bɨ Satána ekị́ kɨ́ Yésụ doa ní|src="lb00249c.tif" size="col" loc="4:9" copy="Knowles" ref="4:9-12"
9 O demônio levou-o ainda a Jerusalém, ao ponto mais alto do templo, e disse-lhe: Se és o Filho de Deus, lança-te daqui abaixo;
10 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘Lomo nɨ kása maláyika ené e sáká yị́ị.
10 porque está escrito: Ordenou aos seus anjos a teu respeito que te guardassem.
11 Nɨyí sáká yị́ị káa bɨ áyí útú útru sịndị́yị ro tutú e ke.’ ”
11 E que te sustivessem em suas mãos, para não ferires o teu pé nalguma pedra {Sl 90,11s.}.
12 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Satána kɨ́dí, “Nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘Ndá úzu Ngére Lomo eyị́ wá.’ ”
12 Jesus disse: Foi dito: Não tentarás o Senhor teu Deus {Dt 6,16}.
13 Sɨmɨ bɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e uzu wo go má ní, zɨ́a aka ótoómo wo gɨ ro ngíti sịndị́ kadra.
13 Depois de tê-lo assim tentado de todos os modos, o demônio apartou-se dele até outra ocasião.
14 Nda gɨ do kacɨ́ ledre ga gére ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní. Zɨ́ phanda ledre ga bɨ ndịsị méngị yée ní áṇgané sɨmɨ gara ore za mbá.
14 Jesus então, cheio da força do Espírito, voltou para a Galiléia. E a sua fama divulgou-se por toda a região.
15 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra zɨ́a ólụ́ne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́ ꞌyị e ị́nyịyé mbá ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ ro ꞌdódo ledre ené.
15 Ele ensinava nas sinagogas e era aclamado por todos.
16 Zɨ́a ndéréókpóne sɨmɨ Nazeréta kɨ́ꞌdí bɨ kóo ngboró ní. Nda sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro zɨ́a ndéréne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro káa zɨ́ bɨ lengbe ndịsị méngị a ní. Zɨ́a ị́nyị tóroné ꞌdága ólo mɨéké kúrú Lomo.
16 Dirigiu-se a Nazaré, onde se havia criado. Entrou na sinagoga em dia de sábado, segundo o seu costume, e levantou-se para ler.
17 Zɨ́ye íꞌbíógụ bụ́kụ ꞌbɨ nébị Isáya zɨ́a, zɨ́a líkpí bi bɨ ndịsị ódro kɨ́dí,
17 Foi-lhe dado o livro do profeta Isaías. Desenrolando o livro, escolheu a passagem onde está escrito {61,1s.}:
18 “Lomo iꞌbí ꞌDówụ́ne go zɨ́ma,
18 O Espírito do Senhor está sobre mim, porque me ungiu; e enviou-me para anunciar a boa nova aos pobres, para sarar os contritos de coração,
19 kasa máa kpá gɨ ro úku ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, sịndị́ kadra bɨ gɨ ro zɨ́ Ngére Lomo yómo yée sɨmɨ a ní nɨ go gbóo.”
19 para anunciar aos cativos a redenção, aos cegos a restauração da vista, para pôr em liberdade os cativos, para publicar o ano da graça do Senhor.
20 Sɨmɨ bɨ Yésụ oloonzó ledre ní, zɨ́a íꞌbílúgu bụ́kụ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ ore ní, zɨ́a ndáꞌba ndị́sịné bi. Zɨ́ komo ꞌyị ga bɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ore ní ídíye mbá roa círii.
20 E enrolando o livro, deu-o ao ministro e sentou-se; todos quantos estavam na sinagoga tinham os olhos fixos nele.
21 Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre bɨ gáa máólo née, ukunɨ́ kóo go ꞌdesị́, karaba ní, lúrúsé nda go cụ́ kɨ́ komosé.”
21 Ele começou a dizer-lhes: Hoje se cumpriu este oráculo que vós acabais de ouvir.
22 Zɨ́ tara ꞌyị ga gére née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ledre ga bɨ uku yée ní. Zɨ́ye ndị́sịyé úkulóꞌbó ledre dongaráye kɨ́dí, “Áyi, owụ́ née ndiki ledre née kenée gɨ ꞌda, née ndaá ꞌbɨ ené wotị́ Yoséfa bɨ kɨ́ra ba wá?”
22 Todos lhe davam testemunho e se admiravam das palavras de graça, que procediam da sua boca, e diziam: Não é este o filho de José?
23 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre ga bɨ kóo úwúsé mándị́sị méngị yée sɨmɨ Kapáranawúma ní, utúasá mɨútúásá kacɨ́ komosé gɨ ro zɨ́ma méngị yée ona? Nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘ꞌYị mála idí yómo roné kí, zɨ́a nda yómo ngíti géyị ꞌyị e.’ ”
23 Então lhes disse: Sem dúvida me citareis este provérbio: Médico, cura-te a ti mesmo; todas as maravilhas que fizeste em Cafarnaum, segundo ouvimos dizer, faze-o também aqui na tua pátria.
24 Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, otonɨ́ úndru nébị sɨmɨ káṇgá ené wá.
24 E acrescentou: Em verdade vos digo: nenhum profeta é bem aceito na sua pátria.
25 Ídísé ówo a kɨ́dí tụ́ꞌdụ́ umbu nɨyí kóo bo sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Isɨréle e sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ nébị Ilíya. Iní oro kóo kɨ́ sɨmɨbi kị́éꞌdo kɨ́ éfé ịnyị doa kéṛị́ doné, zɨ́ ꞌbú kóo útúne do ꞌyị e kɨ́ngaya.
25 Em verdade vos digo: muitas viúvas havia em Israel, no tempo de Elias, quando se fechou o céu por três anos e meio e houve grande fome por toda a terra;
26 Lomo kasa ené kóo Ilíya ndéré sáká kará umbu ga gére née mbá wá, kasa kóo wo ndéré sáká dụụ́ kára umbu máa wo bɨ sɨmɨ gara bɨ Zarefáta sɨmɨ káṇgá bɨ Sidóna ní.
26 mas a nenhuma delas foi mandado Elias, senão a uma viúva em Sarepta, na Sidônia.
27 Ngíti géyị Isɨréle e nɨyí kóo bo sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ nébị Ilísa kɨ́ sámá royé, sámá née ụkụ́ kóo gɨ royé wá, odụ ꞌyị bɨ ꞌdiꞌbioyónɨ́ sámá née gɨ roa ní dụụ́ Námana bɨ ꞌyị ꞌbɨ Sụ́rịya ní.”
27 Igualmente havia muitos leprosos em Israel, no tempo do profeta Eliseu; mas nenhum deles foi limpo, senão o sírio Naamã.
28 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ore uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née kenée ní, zɨ́ye zíngi eyé geré mɨzíngi.
28 A estas palavras, encheram-se todos de cólera na sinagoga.
29 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi Yésụ lála wo ólụ́ógụ kɨ́e gɨ sɨmɨ gara sága, ndéré ékị́ kɨ́e do bi ekị́ekị́ ꞌdága née bi ekị́ekị́ bɨ oꞌbónɨ́ gara née doa ní gɨ ro zɨ́ye ị́trị́ wo gɨrí gɨ do bɨ zɨ́a útúónzó roné ꞌdáꞌba.
29 Levantaram-se e lançaram-no fora da cidade; e conduziram-no até o alto do monte sobre o qual estava construída a sua cidade, e queriam precipitá-lo dali abaixo.
30 Zɨ́a ụ́cụ lị́lịné dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do ndéréókpó ené gɨ zɨ́ye.
30 Ele, porém, passou por entre eles e retirou-se.
31 Zɨ́a ị́nyịné ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ Kapáranawúma ngíti owụ́ gara sɨmɨ Galiláya, sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e.
31 Desceu a Cafarnaum, cidade da Galiléia, e ali ensinava-os aos sábados.
32 ꞌYị ga bɨ kóo íri ndịsịnɨ́ úwú ꞌdódo ledre ené ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́a ꞌdódo ledre ené nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo sɨmɨné.
32 Maravilharam-se da sua doutrina, porque ele ensinava com autoridade.
33 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Yésụ nɨ ndị́sị ꞌdódo ledre sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro née, ngíti oꞌdo bɨ kɨ́ bɨcayi lomo sɨmɨné ní nɨ ore, geré zɨ́a tónóne gbúrógbóne do Yésụ kɨ́dí,
33 Estava na sinagoga um homem que tinha um demônio imundo, e exclamou em alta voz:
34 “Yị́ị Yésụ, máówo yị́ị bú áyí mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo gɨ sɨmɨ gara Nazeréta. Ógụ ba go geré gɨ ro úfuónzó zée?”
34 Deixa-nos! Que temos nós contigo, Jesus de Nazaré? Vieste para nos perder? Sei quem és: o Santo de Deus!
35 Zɨ́ Yésụ ódroné zɨ́ bɨcayi lomo bɨ sɨmɨ oꞌdo née kɨ́ rokoꞌbụ kɨ́dí, “Ídí ndị́sị tí, ndá líkpí tarayị́ wá. Ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ oꞌdo née mu.” Zɨ́ bɨcayi lomo kángba oꞌdo née do ị́drị́ónzó wo gbụ bi do komo ꞌyị ga bɨ ore née mbá, do ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ a, oto uṇgú ro oꞌdo née mbá wá.
35 Mas Jesus replicou severamente: Cala-te e sai deste homem. O demônio lançou-o por terra no meio de todos e saiu dele, sem lhe fazer mal algum.
36 Zɨ́ tara ꞌyị e ị́drị́ne gɨ zɨ́ ledre née mbá mɨị́drị́ zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Bɨ káa lárá ledre bɨ káa be ꞌdi, zɨ́ oꞌdo ba ndị́sị ódroné kɨ́ cóngó ro kpá kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné ní? Uku ledre zɨ́ bɨcayi lomo e, zɨ́ye úwú kúrúa, zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ oꞌdo ba tɨ́ maꞌdíi.”
36 Todos ficaram cheios de pavor e falavam uns com os outros: Que significa isso? Manda com poder e autoridade aos espíritos imundos, e eles saem?
37 Zɨ́ phanda Yésụ áṇgané do bi ga gére née kɨ́rɨ́ née za mbá.
37 E corria a sua fama por todos os lugares da circunvizinhança.
38 Nda go gɨ do kacɨ́ ꞌdódo ledre, zɨ́ Yésụ ólụ́ ógụyé gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye ꞌbe ꞌbɨ Simúna Pétero. Ábuwá towụ́ Simúna maꞌdáa roa emengụ́, nɨ kɨ́ drụ́ roné. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbe ore ní ndúꞌyú Yésụ, idí yómo wo.
38 Saindo Jesus da sinagoga, entrou na casa de Simão. A sogra de Simão estava com febre alta; e pediram-lhe por ela.
39 Zɨ́ Yésụ ndéré tóroné cigí a, zɨ́a úku ledre zɨ́ bɨsinyí drụ́ bɨ ro kára née kɨ́dí, “Ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ a mu.” Geré zɨ́ ro kára née zázáne, zɨ́a ị́nyịné ndéréne méngị éyị́ mɨánu zɨ́ye.
39 Inclinando-se sobre ela, ordenou ele à febre, e a febre deixou-a. Ela levantou-se imediatamente e pôs-se a servi-los.
40 Nda go kɨ́ tagá ndụlụ, zɨ́ ꞌyị e ndị́sị ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị eyé ga bɨ kɨ́ ndíyá royé ní ógụ kɨ́ye zɨ́ Yésụ gɨ ro zɨ́a yómo yée.
40 Depois do pôr-do-sol, todos os que tinham enfermos de diversas moléstias lhos traziam. Impondo-lhes a mão, os sarava.
41 Ngíti géyị ꞌyị ga gére née nɨyí ꞌbɨ eyé kɨ́ bɨcayi lomo e sɨmɨyé. Gɨ zɨ́ rokoꞌbụ Yésụ, zɨ́ye gbúgbuógụyé gɨ sɨmɨ ꞌyị ga gére ní kɨ́ ndị́sị gbúrógbóye kɨ́dí, “Áyí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.” Zɨ́ Yésụ ụ́cụómo yée kɨ́ ódro gɨ zɨ́a owonɨ́ wo bú nɨ Kɨ́résịto wo bɨ Lomo kasaogụ káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní.
41 De muitos saíam os demônios, aos gritos, dizendo: Tu és o Filho de Deus. Mas ele repreendia-os severamente, não lhes permitindo falar, porque sabiam que ele era o Cristo.
42 Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née kɨ́ phịyị́ zɨ́ Yésụ ị́nyị ndéré ené do bi bɨ ꞌyị e ndanɨ́ doa wá ní. Zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé gámásóꞌdo wo. Sɨmɨ bɨ ndikinɨ́ wo ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ilizé ezé lolụ zɨ́yị ndéréómo zée wá.”
42 Ao amanhecer, ele saiu e retirou-se para um lugar afastado. As multidões o procuravam e foram até onde ele estava e queriam detê-lo, para que não as deixasse.
43 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Ndásé lá dụụ́ se ꞌyị ga bɨ Babá kasa máa ꞌdódo ledre ené zɨ́ye ní wá. Máíli kpá ꞌdódo bɨlámá ledre bɨ gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e. Kasaogụ máa gɨ ro zɨ́ma méngị a kenée.”
43 Mas ele disse-lhes: É necessário que eu anuncie a boa nova do Reino de Deus também às outras cidades, pois essa é a minha missão.
44 Gɨ do kacɨ́ ledre née, zɨ́ Yésụ kpá fú ndị́sị kɨ́ gámáne kɨ́ ꞌdodo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ga bɨ sɨmɨ Yụdáya ore ní za mbá.
44 E andava pregando nas sinagogas da Galiléia.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.