Lucas 17
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NAA
1 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ngíti ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ née kɨ́dí, “ꞌYị bɨ ndịsị lóndo lafúne e gɨ ro zɨ́ye lúyú ledre ní, nɨ go gbóo. ꞌYị máa née nɨ ndíki mongụ́ bɨsinyí nduwú.
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 ꞌYị káa zɨ́ née, ꞌbe kóo do ódóngéṛị mongụ́ tutú ro goa do ụ́cụ wo kɨ́e bu sɨmɨ mongụ́ iní zɨ́a úyuné íri. Gɨ zɨ́ wo bɨ nɨ óto owụ́ bɨ cúkuꞌdée káa zɨ́ wo ba zɨ́a lúyú ledre ní.
2 Seria melhor para esse que uma pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço e fosse atirado no mar do que fazer tropeçar um destes pequeninos.
3 Komosé idí ídí rosé.
3 — Tenham cuidado. Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe-lhe.
4 “Togụ́ luyú ledre royị́ kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre (7) kadra kị́éꞌdo, zɨ́a kpá ógụné zɨ́yị kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre (7) kadra kị́éꞌdo ya ídí ótoómo ledre zɨ́ne yá, ídí ótoómo ledre zɨ́a.”
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e sete vezes vier para lhe dizer: “Estou arrependido”, perdoe-lhe.
5 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ ị́nyịyé úku ledre kɨ́dí, “Ngére, ídí sáká zée, zɨ́ze ṇgúṇgu ledre eyị́ nda za kɨ́ngaya.”
5 Então os apóstolos disseram ao Senhor: — Aumente-nos a fé.
6 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Abú ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ṇgúṇgu ní nɨ cúkuꞌdée káa zɨ́ kúfú kágá bɨ musɨtáda ní yá, áyí útúásá úku ledre zɨ́ mongụ́ kágá bɨ káa zɨ́ ngónó ní kɨ́dí, ‘Ị́ꞌbịóyó royị́ gɨ ore, zɨ́yị ndéré tóroyị́ gbála sɨmɨ mɨkavu ꞌdáa.’ Kágá née nɨ úwú yị́ị, zɨ́a méngị a tɨ́ kenée.”
6 Ao que o Senhor respondeu:
7 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti muruwayi zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ndaꞌbaogụ go ꞌbe gɨ do bi moko gáa ndịsị méngị a ní, mongụ́ ꞌyị ené nɨ geré úku ledre zɨ́a ya, ‘Ógụ ndị́sị bi ánu éyị́?’
7 — Qual de vocês, tendo um servo ocupado na lavoura ou em guardar o gado, lhe dirá quando ele voltar do campo: “Venha agora mesmo e sente-se à mesa”?
8 Ɨ́ꞌɨ, mongụ́ ꞌyị ené nɨ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Méngị éyị́ mɨánu ꞌbɨ tagá zɨ́ma ánu a kí, áyí nda fú ógụ ndị́sị bi ánu ꞌbɨ ené éyị́.’
8 Não é verdade que, ao contrário, lhe dirá: “Prepare o meu jantar. Apronte-se e sirva-me enquanto eu como e bebo. Depois, você pode comer e beber”?
9 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, mongụ́ ꞌyị née utúasá ené íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ ꞌyị moko née wá gɨ zɨ́a née moko bɨ ogụ gɨ roa ní.
9 Será que ele terá de agradecer ao servo por ter feito o que lhe havia ordenado?
10 Ledre née nɨ gɨ rosé kpá kenée. Togụ́ méngịsé moko bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́se ní go yá, ídísé lá úku a kɨ́dí, ‘Azé ꞌbɨ ezé lá ꞌyị ꞌbɨ moko e, ndịsịzé méngị dụụ́ moko bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́ze ní.’ ”
10 Assim também vocês, depois de terem feito tudo o que lhes foi ordenado, digam: “Somos servos inúteis, porque fizemos apenas o que devíamos fazer.”
11 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ do mɨsiꞌdi mɨndéréne sɨmɨ Yerụsaléma ní, nderé kóo kpụrụ́ gɨ dongará káṇgá ga bɨ gbre, Samáriya kɨ́ Galiláya ní.
11 De caminho para Jerusalém, Jesus passava pelo meio de Samaria e da Galileia.
12 Zɨ́ye ndéréógụyé go sɨmɨ ngíti do ꞌbé, zɨ́ yaꞌdá e sokó (10) mbá kɨ́ umbunonó royé ógụ tóroyé dogboṛụ mɨsiꞌdi re kenée.
12 Ao entrar numa aldeia, saíram-lhe ao encontro dez leprosos,
13 Sɨmɨ bɨ Yésụ ogụ nda go gbóo ní, zɨ́ye ị́nyịyé mbá ótrụ́ ndólo wo kɨ́dí, “Áko, Yésụ, mongụ́ ꞌyị, ídí lúrú lerị́ze zɨ́yị sáká zée ke.”
13 que ficaram de longe e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha compaixão de nós!
14 Zɨ́ Yésụ lúrú yée zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ndéré zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e gɨ ro zɨ́ye lúrú rosé togụ́ umbunonó née ụkụ́ go yá.” Nɨyí ndéréógụ yana ní, royé nɨ go bɨlámáne.
14 Ao vê-los, Jesus disse: Aconteceu que, indo eles, foram purificados.
15 Sɨmɨ bɨ ngúruyé lurú roné nɨ go bɨlámáne ní, zɨ́a ndáꞌbaógụné ndị́sị íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kɨ́ kúrúne ꞌdága.
15 Um dos dez, vendo que estava curado, voltou dando glória a Deus em alta voz
16 Zɨ́a útúne lóꞌbụ komoné bi kóꞌdụ́ Yésụ ndị́sịné mbófo wo gɨ zɨ́a ndaá ꞌbɨ ené Yụ́da wá, nɨ gɨ sɨmɨ kúfú ꞌyị ga bɨ Samáriya e ní.
16 e prostrou-se com o rosto em terra aos pés de Jesus, agradecendo-lhe. E este era samaritano.
17 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ndaá ꞌbɨ ené bɨ gáa ásá sokó ní wá? Sara yée ga bɨ ịnyị doa eso ní nɨyí nda goó ꞌda?
17 Então Jesus perguntou:
18 Bɨ zɨ́ ꞌyị lóṇgó ba ógụné dụụ́ ne íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo ní?”
18 Não se achou quem voltasse para dar glória a Deus, a não ser este estrangeiro?
19 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ oꞌdo máa née kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go ní, Lomo yomo yị́ị go, ndáꞌba yị́ eyị́ mu ꞌbe.”
19 E lhe disse:
20 Nda gɨ ore zɨ́ Farụsáyo e ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Lomo nɨ ógụ ídíne káa do ngére do sogo káṇgá kɨ́ be ꞌdi?” Yésụ ya zɨ́ye ní, “Mɨógụ Lomo ídíne káa do ngére, lurúnɨ́ eyé kɨ́ komo ꞌyị káa zɨ́ bɨ ndị́sịsé sómụ́ a née wá.
20 Indagado pelos fariseus sobre quando viria o Reino de Deus, Jesus lhes respondeu:
21 ꞌYị e utúasánɨ́ kpá úku a bɨ kɨ́dí, ‘Lúrúsé aka, nɨ goó ba, togụ́ nɨ goó bɨ ꞌdáa ba wá,’ gɨ zɨ́a Lomo nɨ cakaba go dongaráse.”
21 Nem dirão: “Ele está aqui!” Ou: “Lá está ele!” Porque o Reino de Deus está entre vocês.
22 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Sịndị́ kadra nɨ ógụ zɨ́se ídíse nzíyisé gɨ ro lúrú mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, tɨ́ lá útúásásé lúrúndíki a wá.
22 A seguir, Jesus disse aos seus discípulos:
23 Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí úku ledre zɨ́se kɨ́dí, ‘Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ogụ go ona togụ́ mbú ogụ go ꞌdáa yá,’ ndásé úwú ledre eyé ga gére née wá.
23 E dirão a vocês: “Ele está aqui!” Ou: “Lá está ele!” Não saiam nem sigam essa gente.
24 Gɨ zɨ́a mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ídí káa zɨ́ mɨꞌbɨ́léꞌbe iní bɨ ꞌbɨleꞌbe zɨ́a óṇgóné kú gɨ komo ere zaá gị bi ní.
24 Porque assim como o relâmpago, que resplandece e brilha de uma extremidade do céu até a outra, assim será, no seu dia, o Filho do Homem.
25 Éyị́ bɨ nɨ aka ídí ní, ꞌyị ga bɨ nɨyí aka trịdrị ba nɨyí ási gɨ romá, zɨ́ye ꞌdóꞌdo máa kɨ́ngaya kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌdoꞌdó e kí.
25 Mas é necessário que primeiro ele padeça muitas coisas e seja rejeitado por esta geração.
26 “Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Mááyí ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní, mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e nɨ ídí ené cé káa zɨ́ ledre kóo ꞌyị e ndịsịnɨ́ méngị a sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbɨ Nówa ní.
26 Assim como foi nos dias de Noé, será também nos dias do Filho do Homem:
27 ꞌYị e otonɨ́ yị́ eyé komoyé dụụ́ ro éyị́ mɨánu eyé e kɨ́ éyị́ mɨéwé eyé e, zɨ́ ngíti géyị kɨ́ ófụ́ royé. Zɨ́ ledre née méngị roné kenée gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Nówa kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e ólụ́ye mbá sɨmɨ kuṛúngba ní. Zɨ́ mongụ́ iní úcuné úfuónzó ꞌyị ga bɨ kóo sága ní mbá.
27 comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca, veio o dilúvio e destruiu todos.
28 “Ledre née mengị kóo roné kpá kenée sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ngíti mongụ́ ꞌyị kɨ́ ịrịné Lóto. ꞌYị e otonɨ́ yị́ eyé kóo komoyé dụụ́ ro éyị́ mɨánu e kɨ́ éyị́ mɨéwé eyé e, ngíti géyị nɨyí ndị́sị ꞌbɨ eyé úgúóyó éyị́ e, ngíti géyị ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé úgú éyị́ e zɨ́ye, ngíti géyị nɨyí ꞌbɨ eyé óꞌdo éyị́ ngíti géyị ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé ụ́bụ́ ꞌdị́cị́ e.
28 O mesmo aconteceu nos dias de Ló: comiam, bebiam, compravam, vendiam, plantavam e edificavam;
29 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Lóto kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Sodóma ní, zɨ́ Lomo kasaogụ phoꞌdụ kɨ́ mɨnguṛogó so phoꞌdụ bɨ ndịsịnɨ́ ndóló a barụ́tụ ní gɨ komo ere ndị́sị éꞌdịné zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ore ní áṛáónzó royé mbá.
29 mas, no dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e destruiu todos.
30 “Ledre née nɨ ídí cé kenée sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní.
30 Assim será no dia em que o Filho do Homem se manifestar.
31 Sɨmɨ sịndị́ kadra née ní, ꞌyị bɨ nɨ do ꞌdị́cị́ ní, ndaá ndítíógụ ólụ́ ꞌdị́cị́ gɨ ro ꞌdóꞌdụ́ ógụ yị́ ené e sága kí wá. Wo bɨ gáa nɨ ꞌbɨ ené yáká ní, utúasá ndáꞌbaógụ ꞌbe kí wá.
31 — Naquele dia, quem estiver no terraço e tiver os seus bens em casa não desça para tirá-los; e, de igual modo, quem estiver no campo não volte para trás.
32 Ídísé sómụ́ndíki ledre bɨ kóo mengị meꞌbe Lóto ní.
32 Lembrem-se da mulher de Ló.
33 Togụ́ ꞌyị ya née ili ndị́sị lódụ́ kacɨ́ma wá káa bɨ née nɨ úyu yá, omo ené e wá. ꞌYị bɨ ya née nɨ lódụ́ kacɨ́ma, abú née uyu yá mengị éyị́ wá ní, uyu ené e wá.
33 Quem tentar preservar a sua vida a perderá; e quem a perder, esse a salvará.
34 Máúku zɨ́se, sɨmɨ ndụlụ bɨ ledre née nɨ méngị roné sɨmɨ a ní, togụ́ ꞌyị e gbre nɨyí mɨꞌdúꞌduyé do ṛangba kị́éꞌdo yá, wo bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbi dụụ́ wo zɨ́a ótoómo eze a née kenée.
34 Digo a vocês que, naquela noite, duas pessoas estarão numa cama: uma será levada, e a outra será deixada.
35 Kará e gbre nɨyí do bi ụ́sụ éyị́, Lomo nɨ ꞌdíꞌbi wo bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, zɨ́a ótoómo eze a née kenée.
35 Duas mulheres estarão juntas moendo trigo: uma será tomada, e a outra será deixada.
36 Kpá kenée yaꞌdá e nɨyí ídí yáká gbre, wo bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbi dụụ́ wo zɨ́a ótoómo eze a née kenée.”
36 [Dois estarão no campo: um será tomado, e o outro será deixado.]
37 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére, ledre máa née nɨ méngị roné ꞌda?”
37 Então perguntaram a Jesus: — Onde será isso, Senhor? Ele respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.