João 9
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NVT
1 Sɨmɨ ngíti sị́lị́, Yésụ nɨyí go ndị́sị ndéré ꞌdécị bi kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e. Zɨ́ye ógụyé ndíki ngíti oꞌdo, tɨ́ bɨ kóo mbágáa ndiki wo ní komoa lurú bi wá.
1 Enquanto caminhava, Jesus viu um homem cego de nascença.
2 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, oꞌdo née lurú bi wá née gɨ zɨ́ lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndikinɨ́ wo ní, togụ́ lúyú ledre ené?”
2 Seus discípulos perguntaram: “Rabi, por que este homem nasceu cego? Foi por causa de seus próprios pecados ou dos pecados de seus pais?”.
3 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, ꞌyị lúyú ledre ndaá. Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ówo rokoꞌbụné gɨ roa.
3 Jesus respondeu: “Nem uma coisa nem outra. Isso aconteceu para que o poder de Deus se manifestasse nele.
4 Máúku zɨ́se, mé bɨ azé aka kése kadra utú aka wá ní, idízé mu méngị moko bɨ Lomo kasa máa gɨ roa ní. Gɨ zɨ́a togụ́ bi ụlụ́ go yá, ꞌyị utúasá lolụ méngị moko wá.
4 Devemos cumprir logo as tarefas que nos foram dadas por aquele que me enviou. A noite se aproxima, quando ninguém pode trabalhar.
5 Máúku zɨ́se maꞌdíi, káa zɨ́ bɨ mááyí aka kɨ́se do sogo káṇgá ona ní, mááyí zɨ́se ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ bimɨóṇgó ní.”
5 Mas, enquanto estou aqui no mundo, eu sou a luz do mundo”.
6 Sɨmɨ bɨ Yésụ uku ledre née kenée ní, zɨ́a lúbu súrú do káṇgá, zɨ́a ógo káṇgá máa née óṛó a ro komo oꞌdo née.
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu no chão, misturou a terra com saliva e aplicou-a nos olhos do cego.
7 Zɨ́a úku ledre zɨ́ oꞌdo máa née kɨ́dí, “Ndéré mu lúgu káṇgá née gɨ komoyị́ sɨmɨ mɨkavu bɨ kɨ́ ịrịné Silowámo ní.” Zɨ́ oꞌdo née ndéréne lúgu komoné drá. Nɨ ndáꞌbaógụ gɨrí ní, komoa nɨ go lúrú bi.
7 Em seguida, disse: “Vá lavar-se no tanque de Siloé” (que significa “enviado”). O homem foi, lavou-se e voltou enxergando.
8 Sɨmɨ bɨ oꞌdo née ndaꞌbaogụ gɨ do mɨkavu gɨrí ní, ꞌyị ga bɨ owonɨ́ wo bú ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Áyi, née ndaá oꞌdo bɨ komoa ndaá, ndịsị lengbe ómbo éyị́ e gɨ zɨ́ ꞌyị e kɨ́ra ba wá?”
8 Seus vizinhos e outros que o conheciam como mendigo começaram a perguntar: “Não é este o homem que costumava ficar sentado pedindo esmolas?”.
9 Ngíti géyị ya, “Ɨɨ née tɨ́ wo.”
9 Alguns diziam que sim, e outros diziam: “Não, apenas se parece com ele”. O mendigo, porém, insistia: “Sim, sou eu mesmo!”.
10 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Úku bɨ káa ledre ꞌdi, sara komoyị́ likpí láráne káa be ꞌdi?”
10 “Quem curou você?”, perguntaram eles. “O que aconteceu?”
11 Zɨ́ oꞌdo máa née úku ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Yésụ, likpí komomá ne. Yésụ maꞌdáa lubu súrú bi do káṇgá, zɨ́a ógo káṇgá bɨ kɨ́ súrú sɨmɨné née óṛó a ro komomá, zɨ́a kása máa ya máídí ndéré lúgu káṇgá máa née gɨ komomá sɨmɨ mɨkavu bɨ kɨ́ ịrịné Silowámo ní. Zɨ́ma tɨ́ ndéréma, kpá lá bɨ málúgu ní, geré zɨ́ komomá líkpíne káa zɨ́ bɨ ásé lúrú a née.”
11 Ele respondeu: “O homem chamado Jesus misturou terra com saliva, colocou-a em meus olhos e disse: ‘Vá lavar-se no tanque de Siloé’. Eu fui e me lavei, e agora posso ver!”.
12 Zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Sara oꞌdo máa née nɨ nda goó ꞌda?”
12 “Onde está esse homem?”, perguntaram. “Não sei”, respondeu ele.
13 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi oꞌdo bɨ komo a likpí née ndéréye kɨ́e zɨ́ Farụsáyo e.
13 Então levaram aos fariseus o homem que havia sido cego,
14 Sị́lị́ bɨ kóo Yésụ lubu súrú do káṇgá, zɨ́a ị́nyịné ógo káṇgá bɨ kɨ́ súrú sɨmɨné née óṛó a komo oꞌdo née zɨ́a líkpíne ní nɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.
14 pois foi no sábado que Jesus misturou terra com saliva e o curou.
15 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Úku aka maꞌdíi ledre zɨ́ze, komoyị́ likpí lárá ne káa be ꞌdi?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Oꞌdo bɨ kɨ́ ịrịné Yésụ ní, likpí komomá ne. Lubu súrú do káṇgá, zɨ́a ị́nyịné ógo káṇgá bɨ kɨ́ súrú sɨmɨné née óṛó a komomá, ya máídí ndéré lúgu a. Sɨmɨ bɨ málúguóyó káṇgá née gɨ komomá ní, geré zɨ́ komomá líkpíne.”
15 Os fariseus encheram o homem de perguntas sobre o que havia acontecido, e ele respondeu: “Ele colocou terra com saliva em meus olhos e, depois que eu me lavei, passei a enxergar!”.
16 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongará Farụsáyo ga gére née úku ledre kɨ́dí, “Oꞌdo née ndaá ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá. Idí née ꞌyị bɨ Lomo kasaogụ wo née ní, káa bɨ utúasá méngị kéyị kenée sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá, ꞌdewe lorụ ꞌbɨ Lomo go.”
16 Alguns dos fariseus disseram: “Esse homem não é de Deus, pois trabalha no sábado”. Outros disseram: “Mas como um pecador poderia fazer sinais como esse?”. E havia entre eles uma divergência de opiniões.
17 Zɨ́ye ndúꞌyú oꞌdo bɨ komo a likpí née kɨ́dí, “Sara aka nda yị́ị, sómụ́ ꞌbɨ eyị́ yá oꞌdo bɨ likpí komoyị́ née nɨ náambi?”
17 Os fariseus voltaram a perguntar ao homem que havia sido cego: “O que você diz desse homem que o curou?”. “Ele deve ser profeta”, respondeu o homem.
18 Yụ́da ga gére née ṇguṇgunɨ́ eyé kóo fú lá bɨ kɨ́dí, “Maꞌdíi, oꞌdo née komoa lurú kóo bi wá ní wá.” Zɨ́ye ị́nyịyé kákasa kacɨ́ ꞌbụa kɨ́ mbágáa.
18 Os líderes judeus se recusavam a crer que ele havia sido cego e estava curado, por isso mandaram chamar os pais dele
19 Sɨmɨ bɨ ꞌbụa kɨ́ mbágáa ogụnɨ́ ní, zɨ́ Yụ́da ga gére née ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ba owụ́ ꞌbɨ esé, maꞌdíi, tɨ́ bɨ kóo ndíkisé wo ní, lurú bi wá? Éyị́ bɨ méngịsé nda kɨ́ komoa maꞌdáa ní ꞌdi, bɨ cakaba nɨ nda go lúrú bi ní?”
19 e perguntaram: “Ele é seu filho? Ele nasceu cego? Se foi, como pode ver agora?”.
20 Zɨ́ oꞌdo née kɨ́ meꞌbené ị́nyịyé úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ɨɨ, née owụ́ ꞌbɨ ezé maꞌdíi. Tɨ́ bɨ kóo ndikizé wo ní, komoa lurú bi wá.
20 Os pais responderam: “Sabemos que ele é nosso filho e que nasceu cego,
21 Owozé wá togụ́ komoa máa née mengị láráne káa be ꞌdi bɨ nɨ nda go ndị́sị lúrú bi née. Bɨlámá a ndúꞌyúsé aka cụ́ wo zɨ́ze úwú a gɨ taraa.”
21 mas não sabemos como pode ver agora nem quem o curou. Ele tem idade suficiente para falar por si mesmo. Perguntem a ele”.
22 ꞌBụ yaꞌdá née ilinɨ́ úku ledre bɨ ya kɨ́dí Yésụ likpí komo owụ́ ꞌbɨ eyé ne ní wá, gɨ zɨ́ ngịrị mɨngburoko manda ꞌbɨ Yụ́da e. Gɨ zɨ́a Yụ́da ga gére née iꞌbínɨ́ lorụ kɨ́dí, togụ́ ꞌyị uku ledre ya Yésụ nɨ Kɨ́résịto, Lomo kasaogụ wo ne yá, ꞌyị máa née yée nɨyí ụ́cụómo wo, olụ́ lolụ dongará lafúne íni ini zɨ́ Lomo sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro wá.
22 Seus pais disseram isso por medo dos líderes judeus, pois estes haviam anunciado que, se alguém dissesse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ ꞌbụa kɨ́ mbágáa lá úku ledre kɨ́dí “Ídísé ndúꞌyú cụ́ wo, ndaá owụ́ wá, idí ódro gɨ roné kɨ́ roné.”
23 Por isso disseram: “Ele tem idade suficiente. Perguntem a ele”.
24 Zɨ́ Yụ́da ga gére née kpá ndóloógụ ándá yaꞌdá bɨ komoa likpí née zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owozé bú bɨlámáne kɨ́dí, oꞌdo bɨ Yésụ née, nɨ ꞌyị lúyú ledre. Lóbụ aka Lomo zɨ́ze, éyị́ bɨ ówo gɨ roa ní ꞌdi?”
24 Então, pela segunda vez, chamaram o homem que havia sido cego e lhe disseram: “Deus é quem deve receber glória por aquilo que aconteceu, pois sabemos que esse Jesus é pecador”.
25 Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Mándá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ledre gɨ ro úku a wá, togụ́ Yésụ nɨ ꞌyị lúyú ledre togụ́ ndaá ꞌyị lúyú ledre wá. Éyị́ bɨ máówo ní, komomá lurú ené kóo bi wá, bɨ nda ba ní, komomá nɨ go lúrú bi.”
25 “Não sei se ele é pecador”, respondeu o homem. “Mas uma coisa sei: eu era cego e agora vejo!”
26 Zɨ́ Yụ́da ga gére née kpá ndúꞌyúlúgu wo kɨ́dí, “Sara éyị́ bɨ Yésụ mengị zɨ́yị, zɨ́ komoyị́ líkpíne ní ꞌdi?”
26 “Mas o que ele fez?”, perguntaram. “Como ele o curou?”
27 Zɨ́ oꞌdo née kpá úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Máúku ga kpá ledre née go zɨ́se, ílisé esé úwú a wá. Éyị́ bɨ ílisé úwúándá ledre máa née gɨ roa ní ꞌdi? Ílisé go ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga tée?”
27 “Eu já lhes disse!”, exclamou o homem. “Vocês não ouviram? Por que querem ouvir outra vez? Por acaso também querem se tornar discípulos dele?”
28 Zɨ́ye úku ledre zɨ́ oꞌdo née ịrị́ ịrị́ kɨ́dí, “Ndazé ezé ꞌyị lódụ́ kacɨ́ oꞌdo née wá, áyí yị́ị ꞌyị lódụ́ kacɨ́a wá. Lodụ́zé ꞌbɨ ezé yị́ ezé kacɨ́ Mụ́sa.
28 Então eles o insultaram e disseram: “Você é discípulo dele, mas nós somos discípulos de Moisés!
29 Gɨ zɨ́a kóo ꞌdesị́ ní, Mụ́sa maꞌdáa odronɨ́ kɨ́ Lomo bú. Oꞌdo bɨ Yésụ née owozé wá togụ́ ogụ ꞌbɨ ené gɨ ꞌdáya yá.”
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas nem sabemos de onde vem esse homem”.
30 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Née kenée lárá ledre ꞌdi, bɨ ówosé bi bɨ oꞌdo née ogụ gɨ doa ní wá ní. Éyị́ bɨ máówo ní, likpí ꞌbɨ ené komomá go.
30 “Que coisa mais estranha!”, respondeu o homem. “Ele curou meus olhos e vocês não sabem de onde ele vem?
31 Owozé bú bɨlámáne Lomo ndaá lengbe kɨ́ rokinyi kɨ́ ꞌyị lúyú ledre e wá. Nɨ kɨ́ rokinyi dụụ́ kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úwú ledre ené ní.
31 Sabemos que Deus não atende pecadores, mas está pronto a ouvir aqueles que o adoram e fazem a sua vontade.
32 Tɨ́ bɨ kóo Lomo oto do sogo káṇgá ba, uwúzé aka bɨ ya kɨ́dí ngíti ꞌyị nɨ bo kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ likpí komo ꞌyị bɨ ndikinɨ́ wo komoa lurú bi wá ní zɨ́ne ní wá.
32 Desde o princípio do mundo, ninguém foi capaz de abrir os olhos de um cego de nascença.
33 Oꞌdo bɨ likpí komomá ba, idí ndaá ꞌyị bɨ Lomo kasaogụ wo née ní wá yá, káa bɨ likpí komomá wá.”
33 Se esse homem não fosse de Deus, não teria conseguido fazê-lo.”
34 Zɨ́ye ódroyé kpá oꞌbụóꞌbụ zɨ́ oꞌdo bɨ komo a likpí née kɨ́dí, “Yị́ị ꞌyị lúyú ledre bɨ ndikiogụnɨ́ yị́ị kɨ́ lúyú ledre kú gɨ sɨmɨ ní, íli ꞌdódo ledre zɨ́ze? Togụ́ kenée yá, tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, ólụ́ lolụ dongará ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro íni ini zɨ́ Lomo wá.”
34 “Você nasceu inteiramente pecador!”, disseram eles. “E quer ensinar a nós?” Então o expulsaram da sinagoga.
35 Zɨ́ Yésụ úwú ledre kɨ́dí, oꞌdo bɨ née likpí komoa ba Yụ́da ilinɨ́ lolụ zɨ́a ólụ́ne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro wá. Zɨ́ Yésụ ndéréne zɨ́ oꞌdo bɨ komoa likpí née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ṇgúṇgu ledre Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí goó?”
35 Quando Jesus soube do que havia acontecido, procurou o homem e lhe disse: “Você crê no Filho do Homem?”.
36 Oꞌdo née ya zɨ́ Yésụ ní, “Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị née máówoꞌdíꞌbi ledre gɨ roa wá, ꞌdódo aka ledre gɨ ro a zɨ́ma gɨ do bɨ zɨ́ma ṇgúṇgu ledrea.”
36 “Quem é ele, senhor?”, perguntou o homem. “Eu quero crer nele.”
37 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndaá ngíti ꞌyị sɨkala wá, née kpá tɨ́ máa bɨ mááyí ódro zɨ́yị ba.”
37 Jesus respondeu: “Você o viu, e ele está falando com você!”.
38 Geré zɨ́ oꞌdo née útúne sị́ sịndị́ Yésụ bi óto úndru a, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ngére, máṇgúṇgu ledreyị́ go,”
38 “Sim, Senhor, eu creio!”, declarou o homem. E adorou a Jesus.
39 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Máógụ do sogo káṇgá ba gɨ ro ꞌdécị ngbanga zɨ́ komo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e líkpíne. ꞌYị ga bɨ owoyemenɨ́ ledre gɨ ro Lomo wá ní, zɨ́ye ówoyéme a. ꞌYị ga bɨ ya yée owoyemenɨ́ yị́ eyé wo bú ní, nɨyí ídíáká ꞌbɨ eyé sɨmɨ luyú káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ komoyé ndaá ní.”
39 Então Jesus disse: “Eu vim a este mundo para julgar, para dar visão aos cegos e para fazer que os que veem se tornem cegos”.
40 Geré zɨ́ Farụsáyo ga bɨ gáa ore ní ị́nyịyé úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Úku yá ꞌdí yaá, komozé ndaá káa?”
40 Alguns fariseus que estavam por perto o ouviram e perguntaram: “Você está dizendo que nós somos cegos?”.
41 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Idí ídísé ba káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ komoyé ndaá ní yá, káa bɨ lúyú ledre esé ndaá lolụ ba wá. Nda lá gɨ zɨ́a bɨ sómụ́sé yị́ esé kɨ́dí ówosé ledre bú ní, zɨ́ lúyú ledre esé ídíne fú lá bo.”
41 “Se vocês fossem cegos, não seriam culpados”, respondeu Jesus. “Mas a culpa de vocês permanece, pois afirmam que podem ver.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.