João 8
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NVT
1 Nda gɨ do kacɨ́ a bɨ ꞌyị ga gére née bayinɨ́ ní, zɨ́ Yésụ ndéré ékị́ne do mongụ́ landa bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Olíva ní.
1 Jesus voltou ao monte das Oliveiras,
2 Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, akpa kɨ́ sị́ ndóndó, zɨ́a ndáꞌbalúgu roné gɨrí ndéréne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yóko royé kpá ꞌdii kóꞌdụ́ a, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye.
2 mas na manhã seguinte, bem cedo, estava outra vez no templo. Logo se reuniu uma multidão, e ele se sentou e a ensinou.
3 ꞌDódo ledre nɨ aka kpá fú ndéré, zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ e lálaógụ ngíti kára, ogụ ndikinɨ́ wo ngbụ́rụ́ kɨ́ méngị ꞌberị. Zɨ́ye ólụ́ye kɨ́ kára máa née ru dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née do óto wo tóroné kóꞌdụ́ Yésụ kenée.ꞌDiꞌbiogụnɨ́ ngíti kára kóꞌdụ́ Yésụ |src="WA03867b.tif" size="span" loc="John 8:3" copy="Wade" ref="8:1-11"
3 Então os mestres da lei e os fariseus lhe trouxeram uma mulher pega em adultério e a colocaram diante da multidão.
4 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ogụzé kɨ́ kára ba kóꞌdụ́yị gbékpị́e wá, luyú ledre. Otoomo oꞌdo ꞌbɨ ené kenée zɨ́a ndéréne sóꞌdo ngíti oꞌdo bɨ kpị́ ní.
4 “Mestre, esta mulher foi pega no ato de adultério”, disseram eles a Jesus.
5 Nɨ mɨékéne zɨ́ze sɨmɨ lorụ bɨ gɨ zɨ́ Mụ́sa ní kɨ́dí, togụ́ kára luyú ledre go káa zɨ́ bɨ kára ba mengị ba yá, ꞌyị e idínɨ́ yóko royé óngbo wo kɨ́ tutú zɨ́a úyuné ꞌdáꞌba. Éyị́ bɨ idízé méngị e kɨ́e ní goó ꞌdi?”
5 “A lei de Moisés ordena que ela seja apedrejada. O que o senhor diz?”
6 Farụsáyo ga gére née ogụnɨ́ eyé zɨ́ Yésụ née kɨ́ mbigí ngbanga wá, gamásoꞌdonɨ́ yị́ eyé mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo.
6 Procuravam apanhá-lo numa armadilha, ao fazê-lo dizer algo que pudessem usar contra ele. Jesus, porém, apenas se inclinou e começou a escrever com o dedo na terra.
7 Zɨ́ye kpá fú ndị́sị ị́rị́ye kɨ́ Yésụ idí úkulúgu ledre kacɨ́ nduꞌyú bɨ yée nduꞌyúnɨ́ wo kɨ́e ba. Zɨ́ Yésụ sị́kpịlúgu roné ꞌdága zɨ́a úku ledre zɨ́ Farụsáyo ga gére née kɨ́dí, “ꞌYị bɨ owo roné bú bɨlámáne kɨ́dí née ndaá ꞌyị lúyú ledre wá ní, idí ꞌdíꞌbi tutú óngboụ́tụ kára née kɨ́e fị ne.”
7 Eles continuaram a exigir uma resposta, de modo que ele se levantou e disse: “Aquele de vocês que nunca pecou atire a primeira pedra”.
8 Zɨ́ Yésụ ndálalúgu roné bi kpá fú ndị́sị éké ledre.
8 Então inclinou-se novamente e voltou a escrever na terra.
9 Sɨmɨ bɨ Farụsáyo ga gére née uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ye báyiyé mbá mɨkékeṛị́a tonó kɨ́ mɨngburokoyé e. Yésụ idíaká kɨ́rɨ́ née go lá dụụ́ ne kára bɨ gáa ogụnɨ́ kɨ́e ba, nɨ go tóro kóꞌdụ́ a nzúó.
9 Quando ouviram isso, foram saindo, um de cada vez, começando pelos mais velhos, até que só restaram Jesus e a mulher no meio da multidão.
10 Zɨ́ Yésụ kpá sị́kpịlúgu roné ꞌdága, zɨ́a úku ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ gáa ba nɨyí goó ꞌda? ꞌYị bɨ idíaká gɨ ro óngboónzó yị́ị ní ndaá?”
10 Então Jesus se levantou de novo e disse à mulher: “Onde estão seus acusadores? Nenhum deles a condenou?”.
11 Zɨ́ kára née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, mongụ́ ꞌyị, kémbị́ ꞌyị ndaá.”
11 “Não, Senhor”, respondeu ela. E Jesus disse: “Eu também não a condeno. Vá e não peque mais”.
12 Zɨ́ Yésụ kpá úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ bimɨóṇgó ní, gɨ zɨ́a mándị́sị ꞌdódo mbigí ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye. ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá go zɨ́a ndị́sịné lódụ́ kacɨ́ma ní, luyú lolụ ledre wá, gɨ zɨ́a ṇguṇgu ledremá go.”
12 Jesus voltou a falar ao povo e disse: “Eu sou a luz do mundo. Se vocês me seguirem, não andarão no escuro, pois terão a luz da vida”.
13 Geré zɨ́ Farụsáyo ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ledre ga bɨ ndị́sị úku yée gɨ do biyị́ ní ndanɨ́ eyé maꞌdíi wá, gɨ zɨ́a ndị́sị mbófo royị́ kɨ́ royị́.”
13 Os fariseus disseram: “Você faz essas declarações a respeito de si mesmo! Seu testemunho não é válido”.
14 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre ga bɨ mándị́sị úku yée gɨ do bimá ní nɨyí za mbá maꞌdíi. Gɨ zɨ́a bi bɨ máógụ gɨ doa kpá kɨ́ꞌdí bɨ mááyí ndáꞌbalúgu romá ní máówo bú. Sée, ówosé esé e wá.
14 Jesus respondeu: “Meu testemunho é válido, embora eu mesmo o dê, pois eu sei de onde vim e para onde vou, mas vocês não sabem de onde vim nem para onde vou.
15 Ndị́sịsé ꞌdécị ngbanga kɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ona. Máa, máꞌdécị amá ngbanga ꞌyịmaꞌdí e lá kɨ́ romá wá.
15 Vocês julgam por padrões humanos, mas eu não julgo ninguém.
16 Togụ́ mááyí ꞌdécị ngbanga yá, ngbanga bɨ mááyí ꞌdécị a ní nɨ ídí do bɨlámá mɨsiꞌdiné gɨ zɨ́a azé ndị́sị do kị́tị ꞌdécị ngbanga maꞌdáa kɨ́ Babá bɨ kasaogụ máa ní.
16 E, mesmo que o fizesse, meu julgamento seria correto, pois não estou sozinho. O Pai, que me enviou, está comigo.
17 Ówosé bú bɨlámáne sɨmɨ lorụ bɨ Mụ́sa ekéomo ní, kɨ́dí togụ́ ꞌyị e gbre ukunɨ́ kúrúye go mbá kị́éꞌdo gɨ ro ledre yá, ledre née nɨ go maꞌdíi.
17 A lei de vocês diz que, se duas pessoas concordarem sobre alguma coisa, seu testemunho é aceito como fato.
18 Mándị́sị tóro sogo ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ní gɨ zɨ́a máówo bú nɨyí mbá maꞌdíi ledre e. Babá bɨ kasaogụ máa ní owo kpá bú kɨ́dí ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ní, nɨyí mbá maꞌdíi ledre e.”
18 Eu sou uma testemunha, e meu Pai, que me enviou, é a outra”.
19 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “ꞌBụyị́ bɨ úku ledre a née nɨ ꞌda?”
19 “Onde está seu Pai?”, perguntaram eles. Jesus respondeu: “Uma vez que vocês não sabem quem sou eu, não sabem quem é meu Pai. Se vocês me conhecessem, também conheceriam meu Pai”.
20 Née ledre ga bɨ Yésụ uku yée zɨ́ Farụsáyo e sɨmɨ bɨ nɨ ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní. Yésụ maꞌdáa ndịsị kóo gbóo kɨ́ gbété bɨ otonɨ́ zɨ́ ꞌyị e ndị́sị ónzó késị́ sɨmɨ a káa do tákpásị́lị́ ní. Abú ꞌyị ga bɨ nɨyí okó ro Yésụ maꞌdáa ní nɨyí kóo ore yá, ꞌyị bɨ kị́éꞌdo gɨ dongaráye zɨ́a óto sị́lị́ne ro Yésụ gɨ ro ꞌdíꞌbi wo ní ndaá. Gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdíꞌbi wo utúasá aka gɨ zɨ́ Lomo wá.
20 Jesus fez essas declarações enquanto ensinava na parte do templo onde eram colocadas as ofertas. No entanto, não foi preso, pois ainda não havia chegado sua hora.
21 Gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yụ́da e née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, sịndị́ kadra amá nɨ ógụ zɨ́ma ótoómosé e, ásé gámásóꞌdo máa má útúásásé ndíki máa wá, zɨ́se úyusé nyé kɨ́ mɨlúyú ledre rosé gɨ zɨ́a Lomo otoomo ené lúyú ledre esé e wá.”
21 Mais tarde, Jesus lhes disse outra vez: “Eu vou embora. Vocês procurarão por mim, mas morrerão em seus pecados. Não podem ir para onde eu vou”.
22 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da ga gére née tónó ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Uku née za cụ́ ledre. ꞌBɨ ené bi bɨ nɨ ndéré doa utúasázé ógụ doa wá née ꞌbɨé bi máa wo be ꞌdi? ꞌBúó nɨ úfu roné mɨúfu tée?”
22 Os judeus perguntaram: “Será que ele está planejando cometer suicídio? A que ele se refere quando diz: ‘Não podem ir para onde eu vou’?”.
23 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndị́sịsé lúrú máa komosé káa zɨ́ éyị́ bɨ mááyí gɨ do sogo káṇgá ona ní, ɨ́ꞌɨ, mándá ꞌbɨ amá gɨ ona wá, mááyí yị́ amá gɨ komo ere. Née sị́ ledre bɨ sómụ́ ledre ezé ndíkí kése gɨ zɨ́a wá ní.
23 Jesus prosseguiu: “Vocês são daqui de baixo; eu sou lá de cima. Vocês pertencem a este mundo; eu não.
24 Káa zɨ́ bɨ máúku máyá ásé úyu sɨmɨ lúyú ledre ní, ꞌbúó togụ́ ṇgúṇgusé ledremá go, kɨ́dí mááyí máa ꞌyị bɨ Lomo kasaogụ wo gɨ komo ere ní, togụ́ kenée wá ásé úyu mbá kɨ́ lúyú ledre rosé gɨ zɨ́a Lomo otoomo ené lúyú ledre esé e wá.”
24 Foi por isso que eu disse que vocês morrerão em seus pecados, pois a menos que creiam que eu sou lá de cima, morrerão em seus pecados”.
25 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ndị́sị úku ledre kenée, áyí eyị́ kú náambi?”
25 “Quem é você?”, perguntaram eles. Jesus respondeu: “Sou aquele que sempre afirmei ser.
26 Tụ́ꞌdụ́ ledre e nɨyí bo taramá gɨ ro úku yée ꞌdécị ngbangasé kɨ́e gɨ zɨ́ mɨméngị ledre esé. Abú ndotó, mááyí úku zɨ́se dụụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị bɨ ukuiꞌbí taramá, zɨ́a kásaógụ máa kɨ́e ní. Ledre ga bɨ ꞌyị maꞌdáa ukuiꞌbí yée zɨ́ma ní, nɨyí mbá maꞌdíi gɨ zɨ́a ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị ṛanga wá.”
26 Tenho muito que dizer e julgar a respeito de vocês, mas não o farei. Digo ao mundo apenas o que ouvi daquele que me enviou, e ele é inteiramente verdadeiro”.
27 ꞌYị ga gére née owonɨ́ eyé bɨ kɨ́dí Yésụ ndịsị úku zɨ́ye née ledre ꞌBụné Lomo komo ere ní wá.
27 Ainda assim, não entenderam que ele lhes falava a respeito do Pai.
28 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máówo bú sịndị́ kadra nɨ ógụ zɨ́se ṇgúṇgu ledre ga bɨ máúku yée zɨ́se ní. Ledre maꞌdáa nɨ méngị roné sɨmɨ bɨ togụ́ phéphésé máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí goó do mɨngbúngbu kágá, zɨ́se sị́kpị máa kɨ́e ꞌdága ní. Babá yeme ledre ga gére née ne zɨ́ma úku yée zɨ́se née.
28 Então Jesus disse: “Quando vocês me levantarem, entenderão que eu sou o Filho do Homem. Não faço coisa alguma por minha própria conta; digo apenas o que o Pai me ensinou.
29 Babá bɨ kasaogụ máa ní nɨ kɨ́ma kɨ́ rokinyi, nɨ ndị́sị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma kacɨ́ kadra mbá, gɨ zɨ́a mándị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ ili yée ní.”
29 E aquele que me enviou está comigo; ele não me abandonou, pois sempre faço o que lhe agrada”.
30 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ore ní ị́nyịyé mbá ṇgúṇgu ledre Yésụ gɨ zɨ́ ledre bɨ uku née ní kɨ́dí maꞌdíi, Lomo kasaogụ wo ne.
30 Muitos que o ouviram dizer essas coisas creram nele.
31 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre zɨ́ Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené née kɨ́dí, “Togụ́ lányásé tɨ́ fú ro ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní yá, ásé ídí mbigí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ amá e.
31 Jesus disse aos judeus que creram nele: “Vocês são verdadeiramente meus discípulos se permanecerem fiéis a meus ensinamentos.
32 Zɨ́se ówo maꞌdíi ledre ꞌbɨ Lomo, zɨ́ mɨmbéꞌdesé ídíne vịị, lúrúsé lolụ rosé káa zɨ́ owụ́kụlụ́ e wá.”
32 Então conhecerão a verdade, e a verdade os libertará”.
33 Zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née útúne sɨmɨ manda ꞌbɨ Yụ́da ga gére née geré vuu bɨsinyíne, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Née ndaá ledre bɨ áyí úku a zɨ́ze ní wá. Tɨ́ bɨ ndịsịzé ona ní ndazé owụ́kụlụ́ ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e wá. Odụ mongụ́ ꞌyị ezé dụụ́ kị́éꞌdo bulúnduzé bɨ Abarayáma ní. Áyí ndólo ịrị owụ́kụlụ́ e dozé lárá a káa be ꞌdi?”
33 “Mas somos descendentes de Abraão”, disseram eles. “Nunca fomos escravos de ninguém. O que quer dizer com ‘Vocês serão libertos’?”
34 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Máúku zɨ́se zaá maꞌdíi, ꞌyị bɨ ndịsị lúyú ledre ní, nɨ go owụ́kụlụ́ ꞌbɨ lúyú ledre.
34 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: todo o que peca é escravo do pecado.
35 Owụ́kụlụ́ ꞌdiꞌbi ené ꞌbe kacɨ́ mị́ngị́ ꞌbe wá. Mbigí owụ́ ꞌbɨ mị́ngị́ ꞌbe ndịsị yị́ ené ꞌdíꞌbi ꞌbe ne kacɨ́ ꞌbụné.
35 O escravo não é membro permanente da família, mas o filho faz parte da família, para sempre.
36 Máa Yésụ bɨ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, togụ́ máꞌdíꞌbióyó lúyú ledre máa gɨ rosé yá, ásé útúásá kacɨ́ komo Babá, ꞌdoꞌdo lolụ sée wá.
36 Portanto, se o Filho os libertar, vocês serão livres de fato.
37 Máówo bú bɨlámáne kɨ́dí ásé bulúndu Abarayáma. Abú kenée ndotó, zɨ́se ásisé ꞌduꞌdorụ́ kɨ́ ṇgúṇgu ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní. Zɨ́se yéme rosé drú gɨ ro úfu máa.
37 Sim, eu sei que vocês são descendentes de Abraão. E, no entanto, procuram me matar, pois não há lugar em seu coração para a minha mensagem.
38 Nɨ kenée maꞌdíi, ndị́sịsé méngị née ledre ga bɨ ꞌbụsé Satána ndịsịnɨ́ ꞌdódo yée zɨ́se ní. Nɨ gɨ romá kpá kenée, mándị́sị ꞌdódo zɨ́se ba ledre ga bɨ Babá ꞌdódo yée zɨ́ma ní.”
38 Eu lhes digo o que vi quando estava com meu Pai, mas vocês seguem o conselho do pai de vocês”.
39 Zɨ́ ꞌyị ga gére née kpá úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Maꞌdíi, azé bulúndu Abarayáma.”
39 “Nosso pai é Abraão!”, declararam eles. Jesus respondeu: “Se vocês fossem, de fato, filhos de Abraão, seguiriam o exemplo dele.
40 Lúrúsé aka nda bɨ ílisé úfu máa gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ní. Abarayáma ili ené kóo úfu ꞌyị bɨ ndịsị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo ní wá.
40 Em vez disso, procuram me matar porque eu lhes disse a verdade que ouvi de Deus. Abraão nunca fez isso.
41 Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌbụsé Satána ndịsịnɨ́ ꞌdódo yée zɨ́se ní.”
41 Vocês estão imitando seu verdadeiro pai”. “Não somos filhos ilegítimos!”, retrucaram. “O próprio Deus é nosso verdadeiro Pai!”
42 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Togụ́ maꞌdíi Lomo nɨ tɨ́ ꞌBụsé yá, káa bɨ ótosé ꞌbúma go gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa kasaogụ máa née dongaráse.
42 Jesus lhes disse: “Se Deus fosse seu Pai, vocês me amariam, porque eu venho até vocês da parte de Deus. Não estou aqui por minha própria conta, mas ele me enviou.
43 Ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní ówosé éyị́ bɨ útúásásé ówoyéme a gɨ zɨ́a wá ní bú? Gɨ zɨ́a bɨ ásisé mɨási kɨ́ índi mbílíse gɨ ro ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní.
43 Por que vocês não entendem o que eu digo? É porque nem sequer conseguem me ouvir!
44 Máúku zɨ́se, ásé owụ́ ga bɨ ꞌbɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e ní. Née sị́ ledre bɨ ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌbɨ ené ní. Tɨ́ bɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e nɨ née, ndaá cóngó ꞌyị wá. Odụ ledre ené dụụ́ ṛanga kɨ́ úfu ꞌyị e.
44 Pois são filhos de seu pai, o diabo, e gostam de fazer as coisas perversas que ele deseja. Ele foi assassino desde o princípio. Sempre odiou a verdade, pois não há verdade alguma nele. Quando ele mente, age de acordo com seu caráter, pois é mentiroso e pai da mentira.
45 Mándị́sị ꞌdódo zɨ́se dụụ́ maꞌdíi ledre e, gɨ zɨ́a bɨ ngárá ílisé esé maꞌdíi wá ní, zɨ́se ndị́sị ásisé gɨ ro ꞌdódo ledre amá.
45 Portanto, quando eu digo a verdade, é natural que não creiam em mim!
46 ꞌYị nɨ bo kị́éꞌdo gɨ dongaráse nɨ kụ́ꞌdụ sị́lị́ne romá ya málúyú ledre go? Ndaá. Sara togụ́ ꞌyị ndaá ní, ílisé ṇgúṇgu maꞌdíi ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní wá ní gɨ ro ꞌdi?
46 Qual de vocês pode me acusar de pecado? E, uma vez que lhes digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, nɨyí méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌbɨ ꞌbụyé Lomo ní. Ledre ꞌbɨ Lomo bɨ mándị́sị ꞌdódo a zɨ́se ní, ílisé ṇgúṇgu a wá gɨ zɨ́a ásé yị́ esé owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Satána ní.”
47 Quem pertence a Deus ouve as palavras de Deus. Mas vocês não ouvem, pois não pertencem a Deus”.
48 Zɨ́ Yụ́da ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ bɨsinyíne kɨ́dí, “Éꞌe, ábuwá ndaá gɨ sɨmɨ kúfúze Yụ́da e wá maꞌdíi. Áyí ꞌyị gɨ sɨmɨ Samáriya sɨmɨ doyị́ sinyí go mɨsínyí gɨ zɨ́ dokéké.”
48 “Samaritano endemoninhado!”, responderam os líderes judeus. “Não temos dito desde o início que está possuído por demônio?”
49 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, dokéké ndaá ꞌbɨ ené sɨmɨmá wá. Mándị́sị yị́ amá óto úndru Babá gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́se ndị́sịsé úkucáyi máa.
49 “Não tenho em mim demônio algum”, disse Jesus. “Pelo contrário, honro meu Pai, e vocês me desonram.
50 Máíli amá máa kɨ́dí, ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị óto úndrumá ní wá. Babá bɨ kasaogụ máa ní ili yị́ ené ne kɨ́dí ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị óto úndrumá. Mengị ledre née kenée gɨ zɨ́a nɨ ne kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga zɨ́ne.
50 Eu não procuro minha própria glória; há quem a procure para mim, e ele é o Juiz.
51 Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ba ní, ꞌyị née uyu ené wá.”
51 Eu lhes digo a verdade: quem obedecer a meu ensino jamais morrerá!”
52 Yụ́da e ya zɨ́a ní, “Maꞌdíi, owoyemezé go kɨ́dí sɨmɨ doyị́ sinyí go mɨsínyí gɨ zɨ́ dokéké. Bulúnduzé Abarayáma kɨ́ mɨngburoko nébị ga kóna ní uyunɨ́ go mbá, zɨ́yị úku ledre yá togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre eyị́ yá, uyu wá?
52 Os líderes judeus disseram: “Agora sabemos que você está possuído por demônio. Até Abraão e os profetas morreram, mas você diz: ‘Quem obedecer a meu ensino jamais morrerá!’.
53 Áyí náambi zɨ́yị úku ledre kenée ní? Bulúnduzé Abarayáma kɨ́ nébị ga bɨ kóna uyunɨ́ ní, rómo doyé kɨ́ ꞌdi?”
53 Por acaso você é maior que nosso pai Abraão? Ele morreu, assim como os profetas. Quem você pensa que é?”.
54 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ mámbófo romá kɨ́ romá yá, moko ndaá sɨmɨ a wá. Babá bɨ úkusé ledre a kɨ́dí nɨ kpá Lomo esé ní iline kɨ́dí ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị mbófo máa.
54 Jesus respondeu: “Se eu quisesse glória para mim mesmo, essa glória não contaria. Mas é meu Pai quem me glorifica. Vocês dizem: ‘Ele é nosso Deus’,
55 Maꞌdíi ówosé esé Lomo wá. Máówoyéme wo dụụ́ máa. Née sị́ ledre bɨ mándị́sị óto úndrua gɨ zɨ́a ní. Togụ́ máúku máyá máówo wo wá yá, mááyí go kpá ꞌyị ṛanga káa zɨ́ sée ní.
55 mas nem o conhecem. Eu o conheço. Se eu dissesse que não o conheço, seria tão mentiroso quanto vocês! Mas eu o conheço e lhe obedeço.
56 Bulúndusé Abarayáma ndịsị kóo óto komoné kacɨ́ma gɨ ro mɨógụmá káa do mongụ́ sáká éyị́ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e. Sɨmɨ bɨ owoyeme sịndị́ kadra ꞌbɨ mɨógụmá ní, zɨ́a kóo ídíne kɨ́ mongụ́ rokinyi.”
56 Seu pai Abraão exultou com a expectativa da minha vinda. Ele a viu e se alegrou”.
57 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da ga gére née úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ṛifu mɨṛífu, sɨmɨbi ogụ aka doyị́ cị́ gbre doa sokó (50) kpá wá, zɨ́yị úku ledre yá, ówosé rosé kɨ́ Abarayáma bú?”
57 Os líderes judeus disseram: “Você não tem nem cinquenta anos. Como pode dizer que viu Abraão?”.
58 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, Abarayáma nɨ owụ́. Nɨyí ndíki wo ní, mááyí yị́ amá kóo kú goó bo.”
58 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: antes mesmo de Abraão nascer, Eu Sou!”.
59 Zɨ́ mɨmbéꞌde Yụ́da ga gére née ésị́ne, zɨ́ye ꞌdíꞌbi tutú e gɨ ro óngbóónzó Yésụ kɨ́e. Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú ledre née kenée ní, zɨ́a ụ́cụ yị́ ené lị́lịné gɨ do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo gɨ ore ꞌdáꞌba.
59 Então apanharam pedras para atirar em Jesus, mas ele se ocultou deles e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.