João 7
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs VC
1 Gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ ledre ga gére née mbá, zɨ́ Yésụ yéme roné aka ndị́sị ené fú sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e ore. Ili aka ené ndéré sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní wá gɨ zɨ́a mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da maáge yemenɨ́ royé goó gɨ ro úfu wo.
1 Depois disso, Jesus percorria a Galiléia. Ele não queria deter-se na Judéia, porque os judeus procuravam tirar-lhe a vida.
2 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, ngíti Ayímbi ꞌbɨ Yụ́da e bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a kɨ́dí, Ayímbi ꞌbɨ ndị́sị sị́ kụ́tụ́ ní nɨ go gbóo.
2 Aproximava-se a festa dos judeus chamada dos Tabernáculos.
3 Née ní, zɨ́ lúndu Yésụ ị́nyịyé úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ndá ndị́sị lá dụụ́ sɨmɨ Galiláya ona wá, káa zɨ́ bɨ sị́lị́ ꞌbɨ ayímbi nɨ go gbóo ba ní, ídí ndéré sɨmɨ Yụdáya gɨ ro zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ yị́ị ga bɨ yóko royé íri née, lúrú mɨngburoko ledre ga bɨ áyí méngị yée ní gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledreyị́.
3 Seus irmãos disseram-lhe: Parte daqui e vai para a Judéia, a fim de que também os teus discípulos vejam as obras que fazes.
4 Bɨlámá a ídí ólụ́ógụ zɨ́ye do nyárá bi togụ́ íli tí gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówoyị́ kɨ́ mɨméngị ledre eyị́ e mbá ní.”
4 Pois quem deseja ser conhecido em público não faz coisa alguma ocultamente. Já que fazes essas obras, revela-te ao mundo.
5 Ledre ga bɨ lúnduga ukunɨ́ née ndanɨ́ eyé gɨ yana mɨmbéꞌdeyé wá gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ eyé ledre a wá.
5 Com efeito, nem mesmo os seus irmãos acreditavam nele.
6 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ lúnduné ga gére née kɨ́dí, “Máútúásá aka ndéré lá kenée wá, gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ mɨndéréma íri utúasá aka gɨ zɨ́ Babá wá. Útúásásé bú ndéré gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ ledre esé e nɨyí yị́ eyé mbá do sị́lị́se.
6 Disse-lhes Jesus: O meu tempo ainda não chegou, mas para vós a hora é sempre favorável.
7 Gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ga bɨ bi ndịsị éme ro ꞌyịmaꞌdí e gɨ zɨ́ye ní, sogónɨ́ eyé sée wá. Ndịsịnɨ́ sógó máa mɨsógó gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị úku lóko bɨsinyí ledre eyé gburá gburá gburá doyé ní.
7 O mundo não vos pode odiar, mas odeia-me, porque eu testemunho contra ele que as suas obras são más.
8 Káa zɨ́ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Ayímbi utúasá go ní, ndérésé mu sɨmɨ Ayímbi máa íri. Máútúásá aka ndéré wá gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ mɨndéréma ogụ aka wá.”
8 Subi vós para a festa. Quanto a mim, eu não irei, porque ainda não chegou o meu tempo.
9 Sɨmɨ bɨ Yésụ uku ledre née kenée ní, tɨ́ maꞌdíi, zɨ́ye ótoómo wo cịkị sɨmɨ Galiláya ore.
9 Dito isto, permaneceu na Galiléia.
10 Nda zaá ndoo gɨ ꞌdáꞌba sɨmɨ bɨ lúnduga nderéokpónɨ́ go sɨmɨ Ayímbi ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa ị́nyịné lódụ́ kacɨ́ye gɨ ꞌdáꞌba gɨ zɨ́a ili ené zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lúrú née íri wá.
10 Mas quando os seus irmãos tinham subido, então subiu também ele à festa, não em público, mas despercebidamente.
11 Abú kenée ndotó, Yụ́da ga bɨ ogụnɨ́ sɨmɨ Ayímbi íri ní, yemenɨ́ royé go nzíyiyé ndị́sị óndó Yésụ. Zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ndúꞌyú ledre kɨ́dí, “Oꞌdo ba komo ꞌyị e utú roa wá ní, nɨ ꞌda?”
11 Buscavam-no os judeus durante a festa e perguntavam: Onde está ele?
12 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ yokonɨ́ royé sɨmɨ Ayímbi ore ní, ambá ledre bɨ ndịsịnɨ́ úku a ní dụụ́ ledre Yésụ.
12 E na multidão só se discutia a respeito dele. Uns diziam: É homem de bem. Outros, porém, diziam: Não é; ele seduz o povo.
13 ꞌYị bɨ zɨ́a tóroné úku ledre Yésụ fúó ní ndaá, gɨ zɨ́ ngịrị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da ga gére née káa bɨ nɨyí zíngi ke.
13 Ninguém, contudo, ousava falar dele livremente com medo dos judeus.
14 Zɨ́ Yésụ ndị́sịné tɨ́ kenée e, sɨmɨ bɨ Yụ́da mengịogụnɨ́ Ayímbi go mburu yana, ngítí sị́lị́ ꞌbɨ mɨụ́kụ́ a nɨ aka fú ꞌdáꞌdá ní, zɨ́ Yésụ ólụ́ógụné gɨ dongará ꞌyị e gɨ ore ndoo ndéré ólụ́ne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e.
14 Lá pelo meio da festa, Jesus subiu ao templo e pôs-se a ensinar.
15 Zɨ́ ledre ga bɨ Yésụ ndịsị ꞌdódo yée ní ꞌdíꞌbi do tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko Yụ́da e mbá mɨꞌdíꞌbi. Zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Maꞌdíi, oꞌdo ba ndiki mongụ́ ówo ledre bɨ káa ba gɨ ꞌda, bɨ ngárá ꞌdódonɨ́ kpá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́a wá ní.”
15 Os judeus se admiravam e diziam: Este homem não fez estudos. Donde lhe vem, pois, este conhecimento das Escrituras?
16 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sómụ́sé ꞌbɨ esé kɨ́dí mándị́sị ꞌdódo zɨ́se née lá ledre amá, née ledre ꞌbɨ ꞌyị bɨ Kasaogụ máa gɨ ro zɨ́ma ndị́sịmá ꞌdódo yée zɨ́se ní.
16 Respondeu-lhes Jesus: A minha doutrina não é minha, mas daquele que me enviou.
17 ꞌYị ga bɨ iꞌbí royé go ndị́sị lódụ́ kacɨ́ Lomo ní, nɨyí geré ówo a kɨ́dí, mándị́sị ꞌdódo ba ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ndaá ꞌbɨ ené ledre amá kɨ́ romá wá.
17 Se alguém quiser cumprir a vontade de Deus, distinguirá se a minha doutrina é de Deus ou se falo de mim mesmo.
18 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo ledre gɨ royé kɨ́ royé ní, ilinɨ́ gɨ ro do ndị́sị ꞌyị mbófo yée. Máa, mándị́sị ꞌdódo ꞌbɨ amá zɨ́se maꞌdíi ledre ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị bɨ kasaogụ máa ní, gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé mbófo wo gɨ royé. Née sị́ ledre bɨ lúyú ledre ndaá sɨmɨ ꞌdódo ledre amá e gɨ zɨ́a wá ní.
18 Quem fala por própria autoridade busca a própria glória, mas quem procura a glória de quem o enviou é digno de fé e nele não há impostura alguma.
19 Ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí Mụ́sa ekéomo lorụ zɨ́se, sara bɨ méngịsé lolụ ledre bɨ lorụ ili ní wá ní, zɨ́se nda yéme rosé gɨ ro úfu máa ní, zée kése ambí nɨ ꞌyị lúyú ledre ne?”
19 Acaso não foi Moisés quem vos deu a lei? No entanto, ninguém de vós cumpre a lei!...
20 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre zɨ́a ịrị́ ịrị́ kɨ́dí, “Dokéké bɨ sɨmɨyị́ née, úku ledre kenée ambí ilinɨ́ úfu yị́ị ne?”
20 Por que procurais tirar-me a vida? Respondeu o povo: Tens um demônio! Quem procura tirar-te a vida?
21 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku ledre née zɨ́se kenée gbékpị́e wá, lúrúsé aka ledre ga bɨ kóo ndị́sịsé úku sínyi yée zɨ́ma sɨmɨ bɨ kóo másị́kpị ngíti oꞌdo gɨ do ndíyá sɨmɨ sị́lị́ esé ní.
21 Replicou Jesus: Fiz uma só obra, e todos vós vos maravilhais!
22 Bulúndusé e ukunɨ́ kóo ledre káa do lorụ ꞌbɨ ónzó owụ́ e ngbuṛu, zɨ́ Mụ́sa kóo ékéómo ledre máa née kɨ́dí, togụ́ aránɨ́ owụ́ go, sị́lị́ ené ꞌbɨ ónzó wo ngbuṛu utúasá go yá, ídísé geré ónzó wo abú sị́lị́ máa née utú sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro. Ndaá bɨ ndị́sịsé go tɨ́ méngị a kenée ní wá?
22 Moisés vos deu a circuncisão {se bem que ela não é de Moisés, mas dos patriarcas}, e até no sábado circuncidais um homem!
23 Sara togụ́ bɨ ónzósé owụ́ ꞌbɨ esé e bú ngbuṛu sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro gɨ zɨ́a bɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku kenée ní, zíngisé nda romá sɨmɨ bɨ másị́kpị za cụ́ kụṛụꞌbụ ꞌyịmaꞌdí gɨ do ndíyá sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní gɨ ro ꞌdi?
23 Se um homem recebe a circuncisão em dia de sábado, e isso sem violar a Lei de Moisés, por que vos indignais comigo, que tenho curado um homem em todo o seu corpo em dia de sábado?
24 Togụ́ ásé úku ledre gɨ romá yá, ídísé sómụ́ sogo a bɨlámáne kpó kpó kpó kí, káa bɨ ásé úku lúyú ledre e ke.”
24 Não julgueis pela aparência, mas julgai conforme a justiça.
25 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Yerụsaléma ga gére née ndị́sị ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Née ndaá laká oꞌdo bɨ mɨngburoko ꞌyị ezé e ndịsịnɨ́ gámásóꞌdo wo gɨ ro úfu wo ba wá?”
25 Algumas das pessoas de Jerusalém diziam: Não é este aquele a quem procuram tirar a vida?
26 Sara bɨ nɨ nda tɨ́ goó bɨ do nyárá bi ndị́sị ódro zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ba, mɨngburoko ꞌyị ezé ga ba ịtịnɨ́ lolụ wá ní, ala owoyemenɨ́ go kɨ́dí, “Née go Kɨ́résịto bɨ kóo Lomo uku ledre a ꞌdesị́ kɨ́dí née nɨ kásaógụ wo yómo ꞌyị e ní tée?”
26 Todavia, ei-lo que fala em público e não lhe dizem coisa alguma. Porventura reconheceram de fato as autoridades que ele é o Cristo?
27 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úku ledre kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, née ndaá Kɨ́résịto bɨ Lomo uku ledre kásaógụ wo ní wá. Oꞌdo née owozé ledre gɨ do bi a kɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené e bú bɨlámáne. Idí née Kɨ́résịto bɨ Lomo ili kásaógụ wo ní yá, utúasázé ówoyéme ledre gɨ do bi a wá.”
27 Mas este nós sabemos de onde vem. Do Cristo, porém, quando vier, ninguém saberá de onde seja.
28 Yésụ nɨ aka fú ndị́sị ꞌdódo ledre do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre kɨ́ kúrúne ꞌdága kɨ́dí, “Úkusé kɨ́dí ówosé bi bɨ máógụ gɨ doa ní bú káa? Máúku zɨ́se, máógụ amá kɨ́ ꞌbɨ amá ledre wá. Wo bɨ nɨ maꞌdíi ní kasaogụ máa ne. Ówosé esé wo wá.
28 Enquanto ensinava no templo, Jesus exclamou: Ah! Vós me conheceis e sabeis de onde eu sou!... Entretanto, não vim de mim mesmo, mas é verdadeiro aquele que me enviou, e vós não o conheceis.
29 Máówoyéme wo dụụ́ máa, gɨ zɨ́a azé yị́ ezé kú kéne, kasaogụ máa kpá ne.”
29 Eu o conheço, porque venho dele e ele me enviou.
30 Zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née útúne sɨmɨ Yụ́da e ꞌduo vuu bɨsinyíne. Zɨ́ye ị́nyịyé gɨ ro ꞌdíꞌbi wo, ɨ́ꞌɨ, ꞌyị bɨ zɨ́a óto sị́lị́ne ro Yésụ ní ndaá gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdíꞌbi wo utúasá aka ené e wá.
30 Procuraram prendê-lo, mas ninguém lhe deitou as mãos, porque ainda não era chegada a sua hora.
31 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ṇguṇgunɨ́ yị́ eyé ledre Yésụ go. Nɨyí go ndị́sị úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, ba yị́ ené go tɨ́ Kɨ́résịto bɨ kóo Lomo uku ledre kásaógụ wo ní. Gɨ zɨ́a, mengị go tɨ́ za cé mɨngburoko ledre ga bɨ kóo Lomo uku ledreyé kɨ́dí nɨ ógụ méngị yée ní.”
31 Muitos do povo, porém, creram nele e perguntavam: Quando vier o Cristo, fará mais milagres do que este faz?
32 Sɨmɨ bɨ Farụsáyo e uwúnɨ́ ledre ga bɨ ꞌyị e ukunɨ́ kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé kɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kása ngíti géyị asikíri eyé ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbáꞌbá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, idínɨ́ ndéré ꞌdíꞌbi Yésụ.
32 Os fariseus ouviram esse murmúrio que circulava entre o povo a respeito de Jesus. Então, de acordo com eles, os príncipes dos sacerdotes enviaram guardas para prendê-lo.
33 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ aka kpá fú ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e do ligá ꞌDị́cị́ Kótrụro ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Utúasázé lolụ ndị́sị kése ngbángbáne wá, sịndị́ kadra nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbalúgu romá zɨ́ wo bɨ kasaogụ máa ní.
33 Disse Jesus: Ainda por um pouco de tempo estou convosco e então vou para aquele que me enviou.
34 Ásé lúrú bi gɨ romá má, útúásásé ndíki máa wá gɨ zɨ́a bi bɨ mááyí ndéré doa ní útúásásé ógụ íri wá.”
34 Buscar-me-eis sem me achar, nem podereis ir para onde estou.
35 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ Yụ́da ga gére née ndị́sịyé úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Ili ndéré ꞌda? Bɨ zɨ́a úku ledre kɨ́dí togụ́ née nderé go yá utúasázé ndíki née wá ní? Ayí ndéré sɨmɨ ngíti káṇgá kpị́ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Gịrị́gị e kɨ́ꞌdí bɨ kóo ngíti géyị bulúnduzé e nderénɨ́ ní gɨ ro zɨ́ne ꞌdódo ledre zɨ́ Gịrị́gị máa ga gére née íri?
35 Os judeus perguntavam entre si: Para onde irá ele, que o não possamos achar? Porventura irá para o meio dos judeus dispersos entre os gregos, para tornar-se o doutor dos estrangeiros?
36 Sara togụ́ kenée wá ní uku ledre kɨ́dí togụ́ née nderé go yá, utúasázé ndíki née wá ní káa be ꞌdi? Kpá kɨ́dí káṇgá bɨ née nɨ ndéré sɨmɨ a ní utúasázé ógụ sɨmɨ a wá ní káa be ꞌdi?”
36 Que significam essas palavras que nos disse: Buscar-me-eis sem me achar, e onde estou para lá não podereis ir?
37 Nda go kadra mongụ́ Ayímbi née go kadra mɨútú a. Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre kɨ́ mongụ́ kúrú zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ore ní kɨ́dí, “Yị́ị bɨ ówo royị́ go kodró nɨ royị́ ní, ídí ógụ zɨ́ma gɨ ro iní mɨéwé.
37 No último dia, que é o principal dia de festa, estava Jesus de pé e clamava: Se alguém tiver sede, venha a mim e beba.
38 Káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní kɨ́dí, ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, Lomo nɨ kása iní bɨ zɨ́a óto ꞌyị trịdrị za fí ní zɨ́a ndị́sị kúkúógụné sɨmɨ a, zɨ́ mɨmbéꞌde a ị́drị́ne fú lá mɨị́drị́ odụ rokinyi ené ndaá.”
38 Quem crê em mim, como diz a Escritura: Do seu interior manarão rios de água viva {Zc 14,8; Is 58,11}.
39 Yésụ uku ené née ledre mbigí iní wá, uku yị́ ené née ledre ꞌDówụ́ Lomo kɨ́dí togụ́ née ndaꞌbalugu roné go komo ere yá, née nɨ ídí kɨ́ ledrené owóowó zɨ́ Lomo. Zɨ́ne kásaógụ ꞌDówụ́ Lomo zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledrené go ní, zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi za fí.
39 Dizia isso, referindo-se ao Espírito que haviam de receber os que cressem nele, pois ainda não fora dado o Espírito, visto que Jesus ainda não tinha sido glorificado.
40 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ ngíti géyị ị́nyịyé úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, oꞌdo ba nɨ nébị, Lomo kásaógụ wo ne.”
40 Ouvindo essas palavras, alguns daquela multidão diziam: Este é realmente o profeta.
41 Ngíti géyị ya, “Nɨ Kɨ́résịto bɨ ogụ ꞌyị yómo ꞌyị e ní.”
41 Outros diziam: Este é o Cristo. Mas outros protestavam: É acaso da Galiléia que há de vir o Cristo?
42 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, Kɨ́résịto nɨ ógụ ené gɨ sɨmɨ kúfú ngére Dawídi, nɨyí ndíki wo sɨmɨ Beteléme kɨ́ꞌdí bɨ kóo Dawídi maꞌdáa ndịsị ní.”
42 Não diz a Escritura: O Cristo há de vir da família de Davi, e da aldeia de Belém, onde vivia Davi?
43 Gɨ zɨ́ mɨúkulóꞌbó ledre e, zɨ́ sómụ́ ledre nda ídíne sɨmɨ do ꞌyị e go faa, utúasánɨ́ lolụ ídí kɨ́ sómụ́ ledre kị́éꞌdo gɨ ro Yésụ wá.
43 Houve por isso divisão entre o povo por causa dele.
44 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ilinɨ́ ꞌbɨ eyé kóo go fú lá gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ maꞌdáa, Ɨ́ꞌɨ, ꞌyị bɨ zɨ́a útúásáne óto sị́lị́ne roa gɨ ro ꞌdíꞌbi wo ní ndaá.
44 Alguns deles queriam prendê-lo, mas ninguém lhe lançou as mãos.
45 Má, zɨ́ ꞌyị ga bɨ mɨngburoko ꞌyị eyé e kasanɨ́ yée ndéré ꞌdíꞌbi Yésụ ní ndáꞌbaógụyé gbékpị́ e, Yésụ ndaá. Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní kpá kɨ́ Farụsáyo e ndúꞌyú yaꞌdá ga bɨ ndaꞌbaogụnɨ́ née kɨ́dí, “Oꞌdo máa née nɨ nda goó ꞌda?”
45 Voltaram os guardas para junto dos príncipes dos sacerdotes e fariseus, que lhes perguntaram: Por que não o trouxestes?
46 Zɨ́ yaꞌdá ga gére née úkulúgu ledre kɨ́dí, “ꞌDiꞌbiogụzé wo wá gɨ zɨ́a, tɨ́ bɨ ndịsịzé kése ona ní, ꞌyị bɨ zɨ́a aka ꞌdódoyéme ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ rokoꞌbụné zɨ́ ꞌyị e káa zɨ́ ꞌbɨ oꞌdo née ní ní ndaá.”
46 Os guardas responderam: Jamais homem algum falou como este homem!...
47 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née úkulúgu ledre oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Ṇgúṇgusé go ledre ꞌbɨ ꞌyị ṛanga née ní?
47 Replicaram os fariseus: Porventura também vós fostes seduzidos?
48 ꞌYị bɨ kị́éꞌdo gɨ dongaráze kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ezé e mbá lúrúsé wo ṇguṇgu ledre ꞌbɨ ꞌyị ṛanga née go ní náambi? Ndaá.
48 Há, acaso, alguém dentre as autoridades ou fariseus que acreditou nele?
49 ꞌYị ga bɨ lorụ ezé ndaá zɨ́ye kɨ́ ledrené owóowó wá, zɨ́ye nda ṇguṇgu yị́ eyé ledre ꞌbɨ ꞌyị ṛanga née ní ní, Lomo idí íꞌbí ꞌdóꞌdo royé.”
49 Este poviléu que não conhece a lei é amaldiçoado!...
50 Ledre ga gére née mengịnɨ́ kóo royé née mbá do komo Nịkodị́mo bɨ kóo nderé ódro kɨ́ Yésụ kɨ́ ndụlụ nɨ ngúruyé ní.
50 Replicou-lhes Nicodemos, um deles, o mesmo que de noite o fora procurar:
51 Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ lafúne ga gére née kɨ́dí, “Ndazé aka geré ꞌdíꞌbi oꞌdo née ꞌdóꞌdo wo wá, idízé aka úwú ledre gɨ tara a zɨ́ze ówo lúyú ledre ené kí gɨ zɨ́a lorụ ezé uku kenée.”
51 Condena acaso a nossa lei algum homem, antes de o ouvir e conhecer o que ele faz?
52 Zɨ́ lafúga úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Úku nda mbú bɨ káa lárá ledre ꞌdi, áyí go kpá ꞌyị ꞌbɨ Galiláya, ólo ndíki go kɨ́dí ngúru nébị ꞌbɨ Lomo nɨ bo nɨ ógụ gɨ sɨmɨ Galiláya?”
52 Responderam-lhe: Porventura és também tu galileu? Informa-te bem e verás que da Galiléia não saiu profeta.
53 Nda gɨ do kacɨ́ ódro née ní, zɨ́ye báyiyé gɨ ore ndáꞌbayé ꞌbe ꞌbɨ eyé e.
53 E voltaram, cada um para sua casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.