João 3
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NTLH
1 Ngíti oꞌdo nɨ kóo bo ịrịa Nịkodị́mo, nɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Farụsáyo e ní, nɨ kpá ngúru mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e.
1 Havia um fariseu chamado Nicodemos, que era líder dos judeus.
2 Sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́a lóloné kɨ́ ndụlụ ndéréne úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, zée Isɨréle e za mbá owozé go bú kɨ́dí Lomo kasaogụ yị́ ené yị́ị ne ógụ ꞌdódo ledre ené. Owozé gɨ zɨ́a éyị́ ga bɨ ndị́sị méngị yée ní, gbékpị́ ꞌyị utúasá ené méngị yée wá ꞌbúó togụ́ ꞌyị bɨ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ledre máa née go zɨ́a ní.”
2 Uma noite ele foi visitar Jesus e disse: — Rabi, nós sabemos que o senhor é um mestre que Deus enviou, pois ninguém pode fazer esses milagres se Deus não estiver com ele.
3 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máúku zɨ́yị maꞌdíi, togụ́ ꞌyị ili gɨ ro zɨ́ne ógụné ꞌbe ꞌbɨ Lomo yá, idínɨ́ ndíkiógụ wo mɨkándané kí.”
3 Jesus respondeu:
4 Nịkodị́mo ya zɨ́ Yésụ ní, “Ledre máa née nɨ méngị roné kenée née láráa káa be ꞌdi? Bɨ mááyí nda kpá go mongụ́ma káa zɨ́ ba, mááyí ólụ́lúgu romá sɨmɨ mbágáma do ndíkiógụ máa kpá mɨkándané née lárá a káa be ꞌdi?”
4 Nicodemos perguntou: — Como é que um homem velho pode nascer de novo? Será que ele pode voltar para a barriga da sua mãe e nascer outra vez?
5 Yésụ ya, “Máúku zɨ́yị maꞌdíi Nịkodị́mo, togụ́ ndikiogụnɨ́ ꞌyị mɨkándané kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo kpá kɨ́ iní wá yá, utúasá ógụ ꞌbe ꞌbɨ Lomo wá.
5 Jesus disse:
6 ꞌYị máa wo bɨ ndikiogụ wo lá mɨndíkiógụ do sogo káṇgá ba ní, mɨméngị ledre ené nɨ dụụ́ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. ꞌYị máa wo bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndikiogụ wo go mɨkándané ní, nɨ go mbigí ꞌyị bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
6 Quem nasce de pais humanos é um ser de natureza humana; quem nasce do Espírito é um ser de natureza espiritual.
7 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Nịkodị́mo, ndá ónzó komoyị́ gɨ zɨ́ ledre bɨ máúku máyá ꞌDówụ́ Lomo idí ndíkiógụ ꞌyịmaꞌdí e mɨkándané ní wá.’
7 Por isso não fique admirado porque eu disse que todos vocês precisam nascer de novo.
8 ꞌYị bɨ ndikiogụnɨ́ wo go mɨkándané ní, mɨméngị ledre ené gbékpị́ ꞌyị e utúasánɨ́ eyé ówo a wá gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo ndịsị úkuíꞌbí yée zɨ́a ne. Cé káa zɨ́ síli bɨ ꞌyị e uwúnɨ́ lá gboṛụ a lurúnɨ́ roa wá ní.”
8 O vento sopra onde quer, e ouve-se o barulho que ele faz, mas não se sabe de onde ele vem, nem para onde vai. A mesma coisa acontece com todos os que nascem do Espírito.
9 Nịkodị́mo ya zɨ́ Yésụ ní, “Ledre máa née nɨ nda kú méngị roné née kenée lárá a káa be ꞌdi?”
9 — Como pode ser isso? — perguntou Nicodemos.
10 Yésụ ya zɨ́ Nịkodị́mo ní, “Bɨ áyí ba tɨ́ mongụ́ ꞌyị, ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ lafúyị e Isɨréle yị́ị ní, sara ówo ini ledre gɨ sɨmɨ ledre née wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
10 Jesus respondeu:
11 Máúku zɨ́yị maꞌdíi Nịkodị́mo, ledre ga bɨ za mbá ndịsịzé úku yée zɨ́se Yụ́da e ní, nɨyí za mbá maꞌdíi ledre e gɨ zɨ́a lurúzé ledre máa ga gére née go za cụ́ kɨ́ komozé. Tɨ́ lá ílisé esé ṇgúṇgu yée wá.
11 Pois eu afirmo ao senhor que isto é verdade: nós falamos daquilo que sabemos e contamos o que temos visto, mas vocês não querem aceitar a nossa mensagem.
12 Lúrú aka Nịkodị́mo, mándị́sị úku ledre zɨ́se ótoásá a kɨ́ éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ona ní, útúásásé esé ówoyéme ini ledre gɨ sɨmɨ a wá. Sara togụ́ máúku zɨ́se lá dụụ́ ledre ga bɨ ꞌbɨ Lomo komo ere ní, ásé ṇgúṇgu a, Ɨ́ꞌɨ, ṇgúṇgusé esé e wá.
12 Se vocês não creem quando falo das coisas deste mundo, como vão crer se eu falar das coisas do céu?
13 ꞌYị bɨ ogụ go gɨ komo ere zɨ́a ówoyéme ledre ga bɨ íri ní ndaá, tɨ́ lá dụụ́ máa bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní.
13 Ninguém subiu ao céu, a não ser o
14 Máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, máúku zɨ́se, káa zɨ́ bɨ kóo Mụ́sa yeme lị́lị kámá zɨ́a phéphéngéṛị a ro kágá sị́kpị a kɨ́e ꞌdága ní, nɨyí karanée phéphéngéṛị máa ro kágá do sị́kpị máa kpá kenée,Mụ́sa phephéngeṛị lị́lị kámá ro kágá|src="cn01671b.tif" size="span" loc="John 3:14" copy="Cook" ref="3:14"
14 — Assim como Moisés, no deserto, levantou a cobra de bronze numa estaca, assim também o Filho do Homem tem de ser levantado,
15 gɨ ro ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní zɨ́a ídíne kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
15 para que todos os que crerem nele tenham a vida eterna.
16 “Gɨ zɨ́a ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá za mbá Lomo oto ꞌbúye go kɨ́ngaya, zɨ́a ị́nyịné kásaógụ bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ ené ógụ úyuné gɨ royé. Yaá ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre a go ní uyu wá, nɨ ídí trịdrịné za fí.
16 Porque Deus amou o mundo tanto, que deu o seu único Filho, para que todo aquele que nele crer não morra, mas tenha a vida eterna.
17 Lomo kasaogụ ené bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ ené née gɨ ro zɨ́a ógụné ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e wá. Kasaogụ wo gɨ ro zɨ́a ógụné yómo ꞌyịmaꞌdí e.
17 Pois Deus mandou o seu Filho para salvar o mundo e não para julgá-lo.
18 ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledre bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo née go ní, Lomo ꞌdecị ené ngbanga roa bɨsinyíne wá. ꞌYị máa wo bɨ ṇguṇgu ledre Owụ́ ꞌbɨ Lomo née wá ní, Lomo ꞌdecị ngbanga roa go ꞌdesị́.
18 — Aquele que crê no Filho não é julgado; mas quem não crê já está julgado porque não crê no Filho único de Deus.
19 Lomo kasaogụ owụ́ ꞌbɨ ené kɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre, zɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre máa née ídíne zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ bimɨóṇgó ní. ꞌYịmaꞌdí e asinɨ́ nda yị́ eyé gɨ ro bimɨóṇgó née mɨási gɨ zɨ́a mɨméngị ledre eyé nɨ yị́ ené mbá bɨsinyíne.
19 E é assim que o julgamento é feito: Deus mandou a luz ao mundo, mas as pessoas preferiram a escuridão porque fazem o que é mau.
20 Bɨsinyí ledre nɨ yị́ ené káa zɨ́ mɨtụlụrụ ní. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre ní sogónɨ́ yị́ eyé bimɨóṇgó mɨsógó káa bɨ bimɨóṇgó nɨ ꞌdódoógụ bɨsinyí ledre eyé ke.
20 Pois todos os que fazem o mal odeiam a luz e fogem dela, para que ninguém veja as coisas más que eles fazem.
21 ꞌYị máa wo bɨ ndịsị méngị yị́ ené dụụ́ bɨlámá ledre ní, nɨ yị́ ené sɨmɨ bimɨóṇgó. ꞌYị e nɨyí ị́nyị mbá ówo bɨlámá mɨméngị ledre ené zɨ́ye ndị́sịyé úku a kɨ́dí, maꞌdíi, ꞌyị ba ndịsị mengị ledre bɨ Lomo ili ní.”
21 Mas os que vivem de acordo com a verdade procuram a luz, a fim de que possa ser visto claramente que as suas ações são feitas de acordo com a vontade de Deus.
22 Gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ndéréye sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní. Zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. ꞌYị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ go ní, zɨ́a ndị́sịné kɨ́ bábátị́zị́ yée.
22 Depois disso, Jesus e os seus discípulos foram para a região da Judeia. Ele ficou algum tempo com eles ali e batizava as pessoas.
23 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Yiwáni nɨ kóo ore sɨmɨ ngíti owụ́ bi kɨ́ ịrịné Ayinóno gbóo kɨ́ ngíti owụ́ bi kɨ́ ịrịné Salíma ndị́sị bábátị́zị́ ꞌyị e. Gɨ zɨ́a mongụ́ iní nɨ kóo bo ore utúasá go gɨ ro bábátị́zị́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e sɨmɨ a.
23 João também estava batizando em Enom, perto de Salim, porque lá havia muita água.
24 Ledre máa née ndịsị kóo méngị roné née sɨmɨ bɨ kóo ngárá ngére Eróde Andipá onzó aka kóo Yiwáni maꞌdáa sɨmɨ sị́gịnị wá ní.
24 (João ainda não tinha sido preso.)
25 Zɨ́ ngíti oꞌdo gɨ dongará Yụ́da e ógụné zɨ́ye ndị́sịyé ítí kangú dongaráye kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni ní gɨ ro ledre ꞌbɨ ídí ꞌyị drá do komo Lomo.
25 Alguns discípulos de João tiveram uma discussão com um judeu sobre a cerimônia de purificação .
26 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni uwúnɨ́ ledre bɨ oꞌdo née uku zɨ́ye kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye ndúꞌyú Yiwáni kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, oꞌdo bɨ kóo Yésụ ndịsịzé kéye sága Yeredéne ꞌdáa, bɨ zɨ́yị úku yéme ledre gɨ roa ní, uwúzé yaá nɨ nda yị́ ené íri go kpá ndị́sị bábátị́zị́ ꞌyị e, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí nda yị́ eyé go ndị́sị ndéré zɨ́a íri gɨ ro babatị́za.”
26 Eles foram dizer a João: — Mestre, aquele homem que estava com o senhor no outro lado do rio Jordão está batizando as pessoas. O senhor falou sobre ele, lembra? E todos estão indo atrás dele.
27 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, bi ndaá sínyí rosé wá. Oꞌdo née mengị ené ledre née lá kɨ́ roné wá, Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ledre née ne zɨ́a.
27 João respondeu: — Ninguém pode ter alguma coisa se ela não for dada por Deus.
28 Máúku kóo ledre zɨ́se go fúó kɨ́dí, ‘Mándá ꞌbɨ amá Kɨ́résịto wá. Mándị́sị lá yémeómo ꞌyị e nzíyiyé zɨ́ ꞌyị yómo ꞌyị e maꞌdáa.’
28 Vocês são testemunhas de que eu disse: “Eu não sou o Messias , mas fui enviado adiante dele.”
29 Máúku zɨ́se, máa Yiwáni, mááyí ꞌbɨ amá lá mɨsanda. Káa zɨ́ bɨ ówosé bú togụ́ ꞌyị ili ófụ́ kára yá, nɨ kása mɨsanda ꞌdáꞌdá gɨ ro yéme mɨsiꞌdi ledre kára máa née ní. Mɨsanda née nɨ ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ lúrú oꞌdo ꞌbɨ kára née ꞌbe ꞌbɨ towụ́ga íri sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ íꞌbí lafa. Máa Yiwáni, mááyí go kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ mándị́sị yémeómo ꞌyị e zɨ́a ní ogụ go.”
29 Num casamento, o noivo é aquele a quem a noiva pertence. O amigo do noivo está ali, e o escuta, e se alegra quando ouve a voz dele. Assim também o que está acontecendo com Jesus me faz ficar completamente alegre.
30 Utúasá mɨútúásá zɨ́ ledre Yésụ ídíne ne owóowó, ndaá zɨ́ ledremá ídíne ne owóowó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e wá.
30 Ele tem de ficar cada vez mais importante, e eu, menos importante.
31 Gɨ zɨ́a bɨ Yésụ ogụ ꞌbɨ ené cụ́ gɨ komo ere, Lomo kasa wo ne ní, nɨ ndị́sị ꞌdódo zɨ́ ꞌyị e mbigí ledre bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní. Máa Yiwáni, mááyí ꞌbɨ amá ꞌyịmaꞌdí, ꞌbɨ amá mɨꞌdódo ledre nɨ ndéré ꞌdị́yị roné kacɨ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. Dụụ́ wo bɨ Lomo kasaogụ wo gɨ komo ere ní, rokoꞌbụa romo ne.
31 Aquele que vem de cima é o mais importante de todos, e quem vem da terra é da terra e fala das coisas terrenas. Quem vem do céu é o mais importante de todos.
32 Nɨ ndịsị ꞌdódo ꞌbɨ ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e za cụ́ ledre bɨ lurú kɨ́ komoné, zɨ́a úwú a kpá za cụ́ kɨ́ mbílíne gɨ tara Lomo ní. Ledre ga bɨ ndịsị ꞌdódo yée née mbá, tụ́ꞌdụ́ ꞌyịmaꞌdí e ilinɨ́ eyé ṇgúṇgu a wá.
32 Ele fala daquilo que viu e ouviu, mas ninguém aceita a sua mensagem.
33 Togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre ga bɨ Yésụ ndịsị ꞌdódo yée née go yá, ꞌyị máa née ṇguṇgu kpá go kɨ́dí Lomo kasaogụ wo ne.
33 Quem aceita a sua mensagem dá prova de que o que Deus diz é verdade.
34 Ndịsị ꞌdódo mbigí ledre ga gére née kenée gɨ zɨ́a Lomo kasaogụ wo ne. Lomo maꞌdáa iꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ne go zɨ́a.
34 Aquele que Deus enviou diz as palavras de Deus porque Deus dá do seu Espírito sem medida.
35 Lomo otoomo ledre ené e za mbá zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené máa née gɨ zɨ́a oto ꞌbú Owụ́ maꞌdáa go kɨ́ngaya.
35 O Pai ama o Filho e pôs tudo nas mãos dele.
36 ꞌYị máa wo bɨ ṇguṇgu ledre Owụ́ máa née go ní, uyu wá nɨ ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní. ꞌYị máa wo bɨ nɨ ási mɨási ṇguṇgu ledre Owụ́ máa née wá ní, utúasá ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́ Lomo wá. Lomo ꞌdecị ngbanga go roa ꞌdesị́.
36 Por isso quem crê no Filho tem a vida eterna; porém quem desobedece ao Filho nunca terá a vida eterna, mas sofrerá para sempre o castigo de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.