João 1

MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Sɨmɨ bɨ kóo Lomo otoogụ aka do sogo káṇgá ba wá ní, Ledre nɨ kóo kú goó bo ꞌdesị́, nɨyí kóo kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo. Nɨ kpá Lomo bɨ kị́éꞌdo née.
1 No começo aquele que é a Palavra já existia. Ele estava com Deus e era Deus.
2 Nɨ kú kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo ꞌdáꞌdá Lomo otoogụ aka kóo do sogo káṇgá ba wá.
2 Desde o princípio, a Palavra estava com Deus.
3 Ledre otoogụ éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba za mbá ne. Éyị́ bɨ kị́éꞌdo káa yaá otoogụ ne wá ní ndaá.
3 Por meio da Palavra, Deus fez todas as coisas, e nada do que existe foi feito sem ela.
4 Ledre maꞌdáa nɨ yị́ ené ne trịdrị, zɨ́ trịdrị máa née nda ídíne zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e káa do bimɨóṇgó.
4 A Palavra era a fonte da vida, e essa vida trouxe a luz para todas as pessoas.
5 Trịdrị máa née ogụ ne káa do bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, mɨtụlụrụ utúasá ꞌdụ́tụ a wá.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão não conseguiu apagá-la.
6 Née ní, zɨ́ Lomo kóo kásaógụ ngíti oꞌdo ịrịa Yiwáni, nɨ ꞌyị íꞌbí babatị́za zɨ́ ꞌyị e.
6 Houve um homem chamado João, que foi enviado por Deus
7 Yiwáni maꞌdáa Lomo kasaogụ wo ꞌdódo ledre gɨ ro bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ do bɨ zɨ́ye ṇgúṇgu a.
7 para falar a respeito da luz. Ele veio para que por meio dele todos pudessem ouvir a mensagem e crer nela.
8 Yiwáni maꞌdáa ndaá ꞌbɨ ené ne bimɨóṇgó máa née ne wá, ogụ ꞌbɨ ené lá ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro bimɨóṇgó maꞌdáa.
8 João não era a luz, mas veio para falar a respeito da luz,
9 ꞌYị bɨ nɨ mbigí bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní, nɨ go ógụ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá.
9 a luz verdadeira que veio ao mundo e ilumina todas as pessoas.
10 Abú Lomo otoogụ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ba kpụrụ́ gɨ sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ bimɨóṇgó yá, sɨmɨ bɨ bimɨóṇgó ogụ nda ndị́sị dongará ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ní, owonɨ́ eyé lolụ kóo bɨ kɨ́dí née wo ní wá.
10 A Palavra estava no mundo, e por meio dela Deus fez o mundo, mas o mundo não a conheceu.
11 Tɨ́ bɨ ogụ dongará ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ní, Ɨ́ꞌɨ, ꞌyị ené e asinɨ́ yị́ eyé gɨ roa fú lá mɨási.
11 Aquele que é a Palavra veio para o seu próprio país, mas o seu povo não o recebeu.
12 Bɨ nda kenée ní, zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ bimɨóṇgó née nda yị́ ené méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní, zɨ́ye ídíye mbigí owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
12 Porém alguns creram nele e o receberam, e a estes ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Ndaá bɨ ya kɨ́dí Lomo ndikiogụ yée káa zɨ́ bɨ ꞌyịmaꞌdí e ndịsịnɨ́ ndíki owụ́ e ní wá. Lomo ꞌdiꞌbi yée káa do owụ́ ꞌbɨ ené e, yị́ ené kacɨ́ mɨyéme ledre ené ꞌbɨ Lomo.
13 Eles não se tornaram filhos de Deus pelos meios naturais, isto é, não nasceram como nascem os filhos de um pai humano; o próprio Deus é quem foi o Pai deles.
14 Zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsịnɨ́ ndólo wo Ledre bɨ kóo nɨyí kú kɨ́ Lomo komo ere ní, ógụ ndị́sịné dongaráze ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá, gɨ zɨ́a oto ꞌbúze go kɨ́ngaya. Zée ꞌyịmɨkása ené e, owoyemezé rokoꞌbụ a go bɨlámáne kɨ́dí rokoꞌbụ ꞌbɨ bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ogụ go gɨ zɨ́ ꞌBụné kɨ́ maꞌdíi ledre kpá kɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre do sogo káṇgá.
14 A Palavra se tornou um ser humano e morou entre nós, cheia de amor e de verdade. E nós vimos a revelação da sua natureza divina, natureza que ele recebeu como Filho único do Pai.
15 Née ꞌyị bɨ kóo Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e uku ledre a kɨ́dí “Ngíti mongụ́ ꞌyị nɨ bo nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ne rokoꞌbụ a kɨ́ mɨméngị ledre ené e mbá romonɨ́ do ꞌbɨ ené ꞌbɨ Yiwáni go ní. Romo doné gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené kóo kú bo ꞌdesị́.”
15 João disse o seguinte a respeito de Jesus: — Este é aquele de quem eu disse: “Ele vem depois de mim, mas é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
16 Zée ꞌyị ga bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị máa née go ní, azé go kɨ́ mongụ́ rokinyi kacɨ́ kadra mbá gɨ zɨ́ bɨlámá ledre ga bɨ mengị yée zɨ́ze kɨ́ úndru bɨ iꞌbí zɨ́ze odụ a ndaá ní.
16 Porque todos nós temos sido abençoados com as riquezas do seu amor, com bênçãos e mais bênçãos.
17 Nɨ tɨ́ kenée maꞌdíi, gɨ zɨ́a Lomo iꞌbíogụ ené kóo zɨ́ Mụ́sa lá dụụ́ lorụ idí éké a zɨ́ze ꞌyịmaꞌdí e wá. Kasaogụ za cụ́ Kɨ́résịto Yésụ ógụ ꞌdódoyéme mɨsiꞌdi bɨ née nɨ yómo zée do a ní zɨ́ze.
17 A lei foi dada por meio de Moisés, mas o amor e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 ꞌYị bɨ yaá lurú Lomo go kɨ́ komoné ní ndaá. Lá dụụ́ bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo, bɨ nɨyí kɨ́ ꞌBụné kị́éꞌdo ní, ogụ ne ꞌdódoyéme Lomo zɨ́ze.
18 Ninguém nunca viu Deus. Somente o Filho único, que é Deus e está ao lado do Pai, foi quem nos mostrou quem é Deus.
19 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yụ́da ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní ị́nyịyé kása ngíti géyị ꞌyị e gɨ sɨmɨ kúfú ꞌyị ga bɨ ndolonɨ́ yée Lévị e ní kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdáná éyị́ e zɨ́ Lomo kɨ́dí, idínɨ́ ndéré ndúꞌyú Yiwáni, togụ́ nɨ tɨ́ maꞌdíi Kɨ́résịto ꞌyị yómo ꞌyị e bɨ yée ndịsịnɨ́ óto komoyé kacɨ́ a ba yá?
19 Os líderes judeus enviaram de Jerusalém alguns sacerdotes e levitas para perguntarem a João quem ele era.
20 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye fúó kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, mándá ꞌbɨ amá Kɨ́résịto wá.”
20 João afirmou claramente: — Eu não sou o
21 Zɨ́ye ndúꞌyúlúgu wo kɨ́dí, “Sara bɨ née ní, áyí nda go náambi? Oꞌdo bɨ nɨ nébị kɨ́ ịrịné Ilíya ní?”
21 Eles tornaram a perguntar: — Então, quem é você? Você é Elias? — Não, eu não sou! — respondeu João. — Você é o — Não! — respondeu ele.
22 Mɨngburoko ꞌyị ga gére née ya zɨ́ Yiwáni ní bɨlámáne. Bɨ goó kenée ní, úku aka nda mbigí ledre gɨ royị́ zɨ́ze gɨ do bɨ zɨ́ze ndáꞌbazé úku a zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ezé ga bɨ kasanɨ́ zée zɨ́yị ba.
22 Aí eles disseram a João: — Diga quem é você para podermos levar uma resposta aos que nos enviaram. O que é que você diz a respeito de você mesmo?
23 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí ba ꞌyị bɨ kóo nébị Isáya uku ledre a ꞌdesị́ kɨ́dí, ꞌyị nɨ karanée ndị́sị ótrụ́ ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ súwú kɨ́dí,
23 João respondeu, citando o profeta Isaías: — “Eu sou aquele que grita assim no deserto: preparem o caminho para o Senhor passar.”
24 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo ga bɨ nɨyí dongará mɨngburoko ꞌyị ga bɨ Yụ́da e kasanɨ́ yée ndéré ndúꞌyú Yiwáni ní,
24 Os que foram enviados eram do grupo dos fariseus ;
25 “Ị́nyịyé ndúꞌyú Yiwáni kɨ́dí, sara togụ́ bɨ ndá Kɨ́résịto wá, ndá kpá nébị bɨ kɨ́ ịrịné Ilíya ní wá, ndá kpá ngúru nébị bɨ Lomo kasaogụ ní wá ní, ambi iꞌbí nda rokoꞌbụ zɨ́yị, zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị babatị́za kɨ́e zɨ́ ꞌyị e ní ne?”
25 eles perguntaram a João: — Se você não é o Messias, nem Elias, nem o Profeta que estamos esperando, por que é que você batiza?
26 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mándị́sị méngị ꞌbɨ amá lá dụụ́ babatị́za bɨ kɨ́ iní ní. ꞌYị nɨ bo dongaráse, tɨ́ lá ówosé esé wo wá.
26 João respondeu: — Eu batizo com água, mas no meio de vocês está alguém que vocês não conhecem.
27 Née mongụ́ ꞌyị bɨ kóo máúku ledre a kɨ́dí, nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ma ní. Máútúásá gbawá ndị́sị méngị moko zɨ́a do bɨlámá mɨsiꞌdiné káa zɨ́ bɨ ili ní.”
27 Ele vem depois de mim, mas eu não mereço a honra de desamarrar as correias das sandálias dele.
28 Ledre máa née mengị kóo roné sɨmɨ gara Beteníya sága mongụ́ ngbuṛu bɨ Yeredéne kɨ́ꞌdí bɨ kóo Yiwáni ndịsị bábátị́zị́ ꞌyị e ní.
28 Isso aconteceu no povoado de Betânia, no lado leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née, zɨ́ Yiwáni lúrúndíki Yésụ nɨ go ndị́sị ógụ mɨꞌdí zɨ́ye. Zɨ́ Yiwáni maꞌdáa ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ cigíne ore ní kɨ́dí, “Lúrúsé aka oꞌdo bɨ nɨ ndị́sị ógụ gɨ ꞌdáa ba, née Owụ́ Kábịṛị́kị bɨ Lomo kasaogụ wo zɨ́a ógụ ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní.”
29 No dia seguinte, João viu Jesus vindo na direção dele e disse: — Aí está o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Née ꞌyị bɨ máúku ledre a zɨ́se kɨ́dí nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ma, rokoꞌbụ ledre ené romo do ꞌbɨ amá go kɨ́ngaya gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené kóo kú go bo ꞌdesị́ ní.
30 Eu estava falando a respeito dele quando disse: “Depois de mim vem um homem que é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
31 Máówoyéme amá aka kóo wo ꞌdáꞌdá kpá wá, nda té sɨmɨ bɨ mándị́sị bábátị́zị́ sée ní. Ábuwá Lomo yeme ledre née kenée zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma ndị́sịmá bábátị́zị́ sée Isɨréle e kɨ́ iní gɨ ro ꞌdódoyéme wo zɨ́se.
31 Eu mesmo não sabia quem ele era, mas vim, batizando com água para que o povo de Israel saiba quem ele é.
32 Yiwáni uku kóo ledre gɨ roa kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ kóo mándị́sị bábátị́zị́ wo zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụné gɨ komo ere doa káa zɨ́ kɨ́ṛịkóꞌdo ní.Iꞌbínɨ́ Babatị́za zɨ́ Yésụ|src="WA03810b.tif" size="span" loc="John 1:32" copy="Wade" ref="1:32-34"
32 João continuou: — Eu vi o Espírito descer do céu como uma pomba e parar sobre ele.
33 Nda té zɨ́ Lomo bɨ kasa máa ndị́sị méngị babatị́za zɨ́ ꞌyị e ní úku ledre a kɨ́dí, ‘ꞌYị bɨ lúrú ꞌDówụ́ Lomo ógụ doa káa zɨ́ kɨ́ṛịkóꞌdo née ní, née wo bɨ nɨ bábátị́zị́ ꞌyị e kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ní.’
33 Eu não sabia quem ele era, mas Deus, que me mandou batizar com água, me disse: “Você vai ver o Espírito descer e parar sobre um homem. Esse é quem batiza com o Espírito Santo.”
34 Máúku zɨ́se maꞌdíi, oꞌdo née máówoyéme nda wo go, nɨ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
34 E eu vi isso e por esse motivo tenho declarado que ele é o Filho de Deus.
35 Gɨ do kacɨ́ ledre née, nda sɨmɨ ngíti sị́lị́ kpị́, Yiwáni nɨyí go ndị́sị tóro kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gbre.
35 No dia seguinte, João estava outra vez ali com dois dos seus discípulos.
36 Zɨ́a lúrúndíki Yésụ kɨ́ ndéré ꞌdécị bi gbála. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Lúrúsé aka oꞌdo bɨ ꞌdáa, née Owụ́ Kábịṛị́kị bɨ Lomo kasaogụ gɨ ro úyuné do bi kacɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní.”
36 Quando viu Jesus passar, disse: — Aí está o Cordeiro de Deus!
37 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni uwúnɨ́ ledre bɨ Yiwáni uku zɨ́ye kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé gbrengárá ndéréye lódụ́ kacɨ́ Yésụ.
37 Quando os dois discípulos de João ouviram isso, saíram seguindo Jesus.
38 Zɨ́ Yésụ lúrúndíki yée do kacɨ́ne. Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ílisé ꞌdi?”
38 Então Jesus olhou para trás, viu que eles o seguiam e perguntou: Eles perguntaram: — Rabi, onde é que o senhor mora? (“Rabi” quer dizer “mestre”.)
39 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ógụsé mu ndéré ówo bi ndị́sịmá.”
39 — Venham ver! — disse Jesus. Então eles foram, viram onde Jesus estava morando e ficaram com ele o resto daquele dia. Isso aconteceu mais ou menos às quatro horas da tarde.
40 Ngúru ꞌyị gɨ dongará yaꞌdá ga bɨ gbre uwúnɨ́ ledre bɨ Yiwáni uku zɨ́ye, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní, nɨ Andiríya, lúndu Simúna Pétero.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois homens que tinham ouvido João falar a respeito de Jesus e por isso o haviam seguido.
41 Sɨmɨ bɨ ndaꞌbaogụnɨ́ gɨ zɨ́ Yésụ gɨrí ní, geré zɨ́ Andiríya ndéréókpóne úku ledre zɨ́ lúnduné Simúna Pétero kɨ́dí, “Ndikizé Masíya go.” Ledre gɨ sɨmɨ ndóló bɨ Masíya née kɨ́dí Kɨ́résịto, née wo bɨ Lomo kasaogụ wo káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní.
41 A primeira coisa que André fez foi procurar o seu irmão Simão e dizer a ele: — Achamos o
42 Zɨ́ Andiríya ꞌdị́yịóto lúnduné Simúna Pétero zɨ́ Yésụ íri.
42 Então André levou o seu irmão a Jesus. Jesus olhou para Simão e disse:
43 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndéréne sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní. Zɨ́ye ndíkíye íri kɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Phị́lịpo. Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máíli zɨ́yị ídíyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma Phị́lịpo.”
43 No dia seguinte, Jesus resolveu ir para a região da Galileia. Antes de ir, foi procurar Filipe e disse:
44 Phị́lịpo maꞌdáa nɨ kpá gɨ sɨmɨ Beteseyị́da, gara bɨ Andiríya kɨ́ lúnduné Pétero nɨyí gɨ sɨmɨa ní.
44 Filipe era de Betsaida, de onde eram também André e Pedro.
45 Zɨ́ Phị́lịpo ndéréne ndíki ngíti ezené kɨ́ ịrịné Natanị́yele zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Natanị́yele, oꞌdo bɨ kɨ́ ịrịné Yésụ, wotị́ Yoséfa bɨ sɨmɨ Nazeréta bɨ kóo Mụ́sa kɨ́ ngíti géyị nébị e ekénɨ́ ledre a sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ lorụ ní, ndikizé wo go.”
45 Filipe foi procurar Natanael e disse: — Achamos aquele a respeito de quem Moisés escreveu no
46 Zɨ́ Natanị́yele úkulúgu ledre zɨ́ Phị́lịpo kɨ́dí, “Óo, éyị́ ꞌbe kpá Nazeréta zɨ́ bɨlámá ledre méngị roné sɨmɨ a?”
46 Natanael perguntou: — E será que pode sair alguma coisa boa de Nazaré? — Venha ver! — respondeu Filipe.
47 Sɨmɨ bɨ Natanị́yele ogụ go gbóo ro Yésụ ní, zɨ́ Yésụ úku ledre gɨ roa kɨ́dí, “Oꞌdo ba nɨ mbigí Isɨréle, bɨsinyí sómụ́ ledre ndaá do mɨmbéꞌde a wá.”
47 Quando Jesus viu Natanael chegando, disse a respeito dele:
48 Zɨ́ Natanị́yele úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ówo máa ꞌda, bɨ zɨ́yị úku ledre gɨ romá kenée ní.”
48 Então Natanael perguntou a Jesus: — De onde o senhor me conhece? Jesus respondeu:
49 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, geré zɨ́ Natanị́yele úku ledre fúó zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre áyí mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo maꞌdíi, Ngére do kúfúze Isɨréle za mbá.”
49 Então Natanael exclamou: — Mestre, o senhor é o Filho de Deus! O senhor é o Rei de Israel!
50 Yésụ ya zɨ́a ní, ṇgúṇgu ledremá née lá gɨ zɨ́ ledre bɨ máúku máyá málúrúndíki yị́ị kɨ́ ꞌdówụ́royị́ sị́ kágá ní? Togụ́ kenée yá, áyí lúrú tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko ledre e gɨ zɨ́ wo née.
50 Jesus respondeu:
51 Zɨ́ Yésụ kpá fú úku yata ledre zɨ́ Natanị́yele kɨ́dí, “Ásé karanée lúrú ere likpínɨ́ go fúó káa zɨ́ mbotụ ní. Máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ma ídíma dongará ere kɨ́ do sogo káṇgá káa zɨ́ ꞌbéꞌbé ní zɨ́ maláyika e ndị́sị ékị́ógụyé gɨ doa bi kpá kɨ́ ékị́lúgu royé ꞌdága komo ere.”
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.