João 19

MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Gɨ do kacɨ́ a bɨ ꞌyị e ya yée ilinɨ́ Piláto idí ótoómo zɨ́ye Barába ní, zɨ́ Piláto íꞌbíógụ Yésụ zɨ́ asikíri e idínɨ́ mu ócó wo.
1 Pilatos mandou então flagelar Jesus.
2 Sɨmɨ bɨ ocóasánɨ́ wo go ní, zɨ́ asikíri maáge lágáógụ kị́nị kụ́ṛókụ́ a káa zɨ́ tagíya ꞌbɨ mɨngburoko ngére e ní ésị a ro do Yésụ. Zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ mɨgbagbawu bongó bɨ káa zɨ́ ꞌbɨ mɨngburoko ngére ní, zɨ́ye ésị a ro Yésụ maꞌdáa.
2 Os soldados teceram de espinhos uma coroa e puseram-lha sobre a cabeça e cobriram-no com um manto de púrpura.
3 Zɨ́ye ndị́sịyé fólo wo kɨ́ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Azé go óto úndruyị́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e.” Nda gɨ ꞌdáꞌba, do ndị́sịyé óngbo komoa.
3 Aproximavam-se dele e diziam: Salve, rei dos judeus! E davam-lhe bofetadas.
4 Zɨ́ Piláto kpá ólụ́ógụ ándá roné zɨ́ Yụ́da ga gére née sága zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Oꞌdo bɨ ógụsé kɨ́e ba málúrúndíki amá lúyú ledre gɨ zɨ́a, bɨ nɨ óto máa zɨ́ma ꞌdécị ngbanga ro a bɨsinyíne ní wá.”Piláto ya Yésụ luyú ené ledre wá|src="cn01825B.tif" size="span" loc="John 19:4" copy="Cook" ref="19:4"
4 Pilatos saiu outra vez e disse-lhes: Eis que vo-lo trago fora, para que saibais que não acho nele nenhum motivo de acusação.
5 Zɨ́ Piláto úku ledre kɨ́dí Yésụ olụ́ogụ mu sága. Zɨ́ Yésụ ólụ́ógụné sága nyé kɨ́ mɨkụ́ṛókụ́ kị́nị gána ní ro doné, kpá kɨ́ mɨgbagbawu bongó gáa esịnɨ́ roa ní roné. Zɨ́ Piláto úku ledre zɨ́ Yụ́da maáge kɨ́dí, “ꞌYị esé ba nɨ goó ba.”
5 Apareceu então Jesus, trazendo a coroa de espinhos e o manto de púrpura. Pilatos disse: Eis o homem!
6 Sɨmɨ bɨ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị eyé e lurúnɨ́ Yésụ ní, zɨ́ye ị́nyịyé mbá úku ledre kɨ́dí, “Oꞌdo née idí úyu ꞌdáꞌba.”
6 Quando os pontífices e os guardas o viram, gritaram: Crucifica-o! Crucifica-o! Falou-lhes Pilatos: Tomai-o vós e crucificai-o, pois eu não acho nele culpa alguma.
7 Zɨ́ Yụ́da ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Piláto kɨ́dí, “Lorụ ezé nɨ bo, uku ledre kɨ́dí, ꞌyị káa zɨ́ oꞌdo née idí úyu ꞌdáꞌba gɨ zɨ́a oꞌdo maꞌdáa uku ledre ya née nɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
7 Responderam-lhe os judeus: Nós temos uma lei, e segundo essa lei ele deve morrer, porque se declarou Filho de Deus.
8 Sɨmɨ bɨ Piláto uwú ledre gɨ tara Yụ́da ga gére née kɨ́dí Yésụ uku ya née nɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ ngịrị méngị wo bɨsinyíne.
8 Estas palavras impressionaram Pilatos.
9 Zɨ́ Piláto maꞌdáa ólụ́lúgu roné ꞌdị́cị́, zɨ́a ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Áyí yị́ eyị́ gɨ ꞌda? Yésụ ịtị ené e wá.”
9 Entrou novamente no pretório e perguntou a Jesus: De onde és tu? Mas Jesus não lhe respondeu.
10 Gɨ zɨ́a bɨ Yésụ ịtị wá ní, zɨ́ Piláto úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ị́tị eyị́ wá ní, ówo eyị́ bɨ kɨ́dí mɨsiꞌdi yómo yị́ị kɨ́ úfu yị́ị nɨyí mbá do sị́lị́ma ní wá?”
10 Pilatos então lhe disse: Tu não me respondes? Não sabes que tenho poder para te soltar e para te crucificar?
11 Yésụ ya zɨ́a ní, “Áyí ꞌdécị ngbangamá lá dụụ́ gɨ zɨ́a bɨ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ledre máa née ne zɨ́yị ní. Idí ndaá kenée wá yá, ꞌyịmaꞌdí e utúasánɨ́ ꞌdécị ngbangamá wá. ꞌYị bɨ iꞌbí máa zɨ́yị gɨ ro zɨ́yị ꞌdécị ngbanga má ní, lúyú ledre ené romo gɨ do ꞌbɨ eyị́ go.”
11 Respondeu Jesus: Não terias poder algum sobre mim, se de cima não te fora dado. Por isso, quem me entregou a ti tem pecado maior.
12 Gɨ zɨ́ ledre ga bɨ Yésụ uku yée kenée ní, Piláto ili ené lolụ kóo bɨ yaá idínɨ́ úfu Yésụ ní wá. Ɨ́ꞌɨ, Yụ́da ilinɨ́ kenée wá. Zɨ́ye ndị́sị ódroyé oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Togụ́ yómo oꞌdo née go yá, áyí go okó ro Káyísara ngére ꞌbɨ Róma. Gɨ zɨ́a togụ́ ꞌyị ya née nɨ go kpá ngére yá, oto roné go ezeokó ngére ezé Káyísara.”
12 Desde então Pilatos procurava soltá-lo. Mas os judeus gritavam: Se o soltares, não és amigo do imperador, porque todo o que se faz rei se declara contra o imperador.
13 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yụ́da e odónɨ́ royé go kị́éꞌdo kɨ́dí ꞌbúó Yésụ idí úyu kí ní, zɨ́ Piláto ólụ́ógụ ndị́sịné do nyárá bi do kị́tị ngére kɨ́ꞌdí bɨ ndịsị lengbe ndị́sị ꞌdécị ngbanga umbu ní, ịrị bi máa née kɨ́ tara Aramáyika kɨ́dí, “Gabata” (ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí mɨsɨsɨlekpe tutú.)
13 Ouvindo estas palavras, Pilatos trouxe Jesus para fora e sentou-se no tribunal, no lugar chamado Lajeado, em hebraico Gábata.
14 Ledre máa née mengị kóo roné née sɨmɨ bɨ kadra nɨ go kpɨtere sɨmɨ do ní. Née kóo go sịndị́ kadra bɨ Yụ́da e ndịsịnɨ́ yéme royé sɨmɨ a gɨ ro Ayímbi bɨ Umbuokpó ní.
14 {Era a Preparação para a Páscoa, cerca da hora sexta.} Pilatos disse aos judeus: Eis o vosso rei!
15 Zɨ́ Yụ́da ga gére née kpá fú úku ledre kɨ́dí, “Idí úyu ꞌdáꞌba. Oꞌdo née idí úyu ꞌdáꞌba.”
15 Mas eles clamavam: Fora com ele! Fora com ele! Crucifica-o! Pilatos perguntou-lhes: Hei de crucificar o vosso rei? Os sumos sacerdotes responderam: Não temos outro rei senão César!
16 Gɨ zɨ́a bɨ ukunɨ́ yị́ eyé ye kenée ní, Piláto yaá ufunɨ́ wo mu.
16 Entregou-o então a eles para que fosse crucificado.
17 Zɨ́ Yésụ ị́mbị́ mɨngbúngbu kágá bɨ ayínɨ́ ndéré úfu wo doa ní ólụ́ógụ kɨ́e gɨ sɨmɨ yana gara sága ndéréye kɨ́e do bi bɨ lengbe ndịsịnɨ́ úfu ꞌyị e doa ní. Aramáyika ndolonɨ́ ịrị bi máa née kɨ́dí, “Gologóta.” Ya cóngó doꞌyị.
17 Levaram então consigo Jesus. Ele próprio carregava a sua cruz para fora da cidade, em direção ao lugar chamado Calvário, em hebraico Gólgota.
18 Ufukotrụnɨ́ yée kɨ́ ꞌyị ugu e gbre, phephénɨ́ yée mbá mɨphéphé do mɨngbúngbu kágá. Yésụ nɨ ꞌbɨ ené yana.
18 Ali o crucificaram, e com ele outros dois, um de cada lado, e Jesus no meio.
19 Zɨ́ Piláto éké ledre ro éyị́ orụórụ zɨ́a íꞌbí a idínɨ́ phéphéngéṛị a ro mɨngbúngbu kágá kpɨtere do Yésụ ꞌdága kɨ́dí, “BA YÉSỤ ꞌYỊ ꞌBƗ NAZERÉTA, MONGỤ́ NGÉRE ꞌBƗ YỤ́DA E.”
19 Pilatos redigiu também uma inscrição e a fixou por cima da cruz. Nela estava escrito: Jesus de Nazaré, rei dos judeus.
20 Piláto eké kóo ledre née sɨmɨ tara e mɨngúngúcua káa zɨ́ tara Latíni, Aráma nda kpá kɨ́ Gịrị́gị gɨ do bɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e ólo a zɨ́ye ówoyéme ledre gɨ ro Yésụ, gɨ zɨ́a ufunɨ́ kóo wo gbóo kɨ́ mongụ́ gara bɨ Yerụsaléma ní.
20 Muitos dos judeus leram essa inscrição, porque Jesus foi crucificado perto da cidade e a inscrição era redigida em hebraico, em latim e em grego.
21 Zɨ́ ledre née sínyíne ro manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní gbála, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye úku ledre zɨ́ Piláto kɨ́dí, “Nda ídí ya Yésụ nɨ Ngére ezé ꞌbɨ Yụ́da e wá. Ídí éké a yá, uku ya née nɨ Ngére ezé ꞌbɨ Yụ́da e.”
21 Os sumos sacerdotes dos judeus disseram a Pilatos: Não escrevas: Rei dos judeus, mas sim: Este homem disse ser o rei dos judeus.
22 Zɨ́ Piláto úkulúgu ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ zɨ́ne née oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Ledre bɨ máéké go ní máéké go.”
22 Respondeu Pilatos: O que escrevi, escrevi.
23 Zɨ́ asikíri ga gére née lálaógụ ngíti géyị bongó ꞌbɨ Yésụ gɨ roa, zɨ́ye phéphé wo do mɨngbúngbu kágá. Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ bongó ené e ífi báyi a sɨmɨ a eso, ꞌyị kɨ́ ꞌbɨ ené kị́éꞌdo. Ngíti bongó ené maꞌdáa nɨ ꞌbɨ ené mbílíne, ndịsị ónzó a roné mɨónzó.
23 Depois de os soldados crucificarem Jesus, tomaram as suas vestes e fizeram delas quatro partes, uma para cada soldado. A túnica, porém, toda tecida de alto a baixo, não tinha costura.
24 Gɨ ro bongó máa wo bɨ mbílíne née ní, zɨ́ asikíri ga gére née úku ledre kɨ́dí, “Ndazé lófosínyi wo ba mɨlófosínyi wá, idízé ónzó gbégbé. ꞌYị bɨ utú go zɨ́a ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi a ne.”
24 Disseram, pois, uns aos outros: Não a rasguemos, mas deitemos sorte sobre ela, para ver de quem será. Assim se cumpria a Escritura: Repartiram entre si as minhas vestes e deitaram sorte sobre a minha túnica {Sl 21,19}. Isso fizeram os soldados.
25 Née ní, Maríya mbágá Yésụ odónɨ́ mɨmbéꞌdeyé kɨ́ lémịné nderé toronɨ́ go gbóo cigí mɨngbúngbu kágá bɨ phephénɨ́ Yésụ doa ní. Zɨ́ ngíti géyị kará e gbre ịrịyé mbá Maríya, ngíti a ꞌbɨ ené meꞌbe Keliyópa, ngíti a ꞌbɨ ené gɨ sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Magɨdála ní ndị́sị tóroyé ndro kɨ́ mbágá Yésụ.
25 Junto à cruz de Jesus estavam de pé sua mãe, a irmã de sua mãe, Maria, mulher de Cléofas, e Maria Madalena.
26 Sɨmɨ bɨsinyí sịndị́ kadra née ní, zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ ꞌbúa nɨ do Yésụ kɨ́ngaya ní, nderé toro go gbóo cigí mbágá Yésụ kenée. Zɨ́ Yésụ úku kása ledre gɨ do mɨngbúngbu kágá gɨrí zɨ́ mbágáne kɨ́dí, “Mamá, owụ́oꞌdo bɨ nɨ tóro cigíyị íri née, idí nda ídí zɨ́yị káa do owụ́ ꞌbɨ eyị́.”
26 Quando Jesus viu sua mãe e perto dela o discípulo que amava, disse à sua mãe: Mulher, eis aí teu filho.
27 Zɨ́ Yésụ kpá úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne née kɨ́dí, “Kára née nɨ nda go mbágáyị.” Tónóne sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ née ndịsị nda lúrú bi kacɨ́ mbágá Yésụ go ne.
27 Depois disse ao discípulo: Eis aí tua mãe. E dessa hora em diante o discípulo a levou para a sua casa.
28 Sɨmɨ bɨ Yésụ owoyeme go bɨlámáne kɨ́dí ledre ga bɨ ꞌBụné kasaogụ née gɨ ro méngị yée, née mengị go mbá tɨ́ káa zɨ́ bɨ ili ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mɨmbéꞌdemá ịrị́ mɨị́rị́.” Ledre née utúasá go kpịnị kɨ́ ledre ga bɨ nɨyí mɨékéye sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní.
28 Em seguida, sabendo Jesus que tudo estava consumado, para se cumprir plenamente a Escritura, disse: Tenho sede.
29 Ábuwá asikíri ga gére née ꞌdiꞌbiogụnɨ́ mɨndogó leꞌyị́ kóṛó eyé go kɨ́rɨ́ née ndị́sị kɨ́ éwé yị́ eyé. Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kɨ́dí, mɨmbéꞌdené ịrị́ mɨị́rị́ ní, zɨ́ ngúruyé ndéréne ꞌdíꞌbiógụ éyị́ káa zɨ́ katúu ní ónzó a bu sɨmɨ mɨndogó leꞌyị́ eyé ba, ésị a ro ngbángbá kágá sị́kpịóto a tara Yésụ.
29 Havia ali um vaso cheio de vinagre. Os soldados encheram de vinagre uma esponja e, fixando-a numa vara de hissopo, chegaram-lhe à boca.
30 Sɨmɨ bɨ Yésụ mbulúonzó mɨndogó leꞌyị́ née ní ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa úku ledre kɨ́dí, “Moko ga bɨ kóo kásaógụ máa gɨ royé ní, máméngịónzó yée go.” Geré gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́a ótoómo ꞌdówụ́ne, geré zɨ́ komo go a útúne ngeṛe.
30 Havendo Jesus tomado do vinagre, disse: Tudo está consumado. Inclinou a cabeça e rendeu o espírito.
31 Gɨ zɨ́a yị́ ené go sịndị́ kadra ꞌbɨ Yụ́da e ꞌbɨ yéme royé kɨ́lóndó a née go Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro bɨ kɨ́ ledrené owó owó ní. Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndéréye zɨ́ Piláto, idí íꞌbí lorụ gɨ ro zɨ́ asikíri e ndéréye ócóꞌdéwe sịndị́ ꞌyị ga bɨ phephénɨ́ yée née gɨ ro zɨ́ye úyuyé ꞌdiya zɨ́ sụmụyé e ógụyé ꞌdíꞌbióyó yée gɨ do mɨngbúngbu kágá ꞌdáꞌdá zɨ́ ngítí kadra kɨ́ útúne gɨ zɨ́a kɨ́lóndó go Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, kacɨ́ ondụ́ ezé ꞌyị méngị moko ndaá.
31 Os judeus temeram que os corpos ficassem na cruz durante o sábado, porque já era a Preparação e esse sábado era particularmente solene. Rogaram a Pilatos que se lhes quebrassem as pernas e fossem retirados.
32 Zɨ́ Piláto kása asikíri ené e idínɨ́ mu ndéré ócóꞌdéwe sịndị́ ꞌyị ga phephénɨ́ yée née. Tonónɨ́ ócóꞌdéwe fị sịndị́ ꞌyị ga bɨ phephénɨ́ yée kɨ́ Yésụ ní.
32 Vieram os soldados e quebraram as pernas do primeiro e do outro, que com ele foram crucificados.
33 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ nda gɨ ro ꞌdéwe sịndị́ Yésụ ní, nɨyí lúrú bi káa ní, Yésụ uyu yị́ ené go. Gɨ zɨ́ kéyị née ꞌdewenɨ́ eyé lolụ sịndị́a wá.
33 Chegando, porém, a Jesus, como o vissem já morto, não lhe quebraram as pernas,
34 Zɨ́ ngúru asikíri ị́nyịné lụ́kụ dogboṛụ sɨmɨ Yésụ kɨ́ phala, geré zɨ́ sáma kɨ́ iní ndéꞌyị́ógụné gɨ sɨmɨa.
34 mas um dos soldados abriu-lhe o lado com uma lança e, imediatamente, saiu sangue e água.
35 Máa Yiwáni, máéké zɨ́se ba maꞌdíi ledre, ledre maꞌdáa mengị roné za cụ́ do komomá. Máéké gɨ do bɨ zɨ́se ówo a, gɨ ro zɨ́se ṇgúṇgu ledre Yésụ maꞌdáa.
35 O que foi testemunha desse fato o atesta {e o seu testemunho é digno de fé, e ele sabe que diz a verdade}, a fim de que vós creiais.
36 Gɨ zɨ́a mɨéké kúrú Lomo uku kenée kɨ́dí, “Kémbị́ cóngó Yésụ bɨ ꞌdéwe ní ndaá.” Ledre bɨ mengị roné zɨ́ Yésụ ní nɨ go tɨ́ kenée, kémbị́ cóngó a bɨ ꞌdewe ní ndaá.
36 Assim se cumpriu a Escritura: Nenhum dos seus ossos será quebrado {Ex 12,46}.
37 Nɨ kpá mɨékéne kɨ́dí, “Nɨyí karanée ndị́sị lúrú kása ꞌyị bɨ lụkụnɨ́ wo kɨ́ phala ní.”
37 E diz em outra parte a Escritura: Olharão para aquele que transpassaram {Zc 12,10}.
38 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, ngíti oꞌdo nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Yoséfa, nɨ gɨ sɨmɨ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Aramatáyo ní. Oꞌdo née nɨ kóo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ, tɨ́ lá ili ené zɨ́ ꞌyị e ówo a wá gɨ zɨ́a ngịrị Yụ́da e ndịsị méngị wo mɨméngị. Zɨ́ oꞌdo née ị́nyịné ndéréne ndúꞌyú Piláto, idí ṇgúṇgu a zɨ́ne ꞌdíꞌbi umbu Yésụ ndéré óto a.
38 Depois disso, José de Arimatéia, que era discípulo de Jesus, mas ocultamente, por medo dos judeus, rogou a Pilatos a autorização para tirar o corpo de Jesus. Pilatos permitiu. Foi, pois, e tirou o corpo de Jesus.
39 Nịkodị́mo bɨ kóo nderé ódro kɨ́ Yésụ kɨ́ ndụlụ ní nɨ kóo kpá bo ore sɨmɨ bɨ Yoséfa nɨ ndéré ndúnduꞌyú gɨ ro ꞌdíꞌbi umbu Yésụ ní. Zɨ́ Nịkodị́mo maꞌdáa ꞌdíꞌbi mongụ́ sụꞌbụ́ bɨ kɨ́ bɨlámá kágá mɨndonyo e sɨmɨné bɨ ugúnɨ́ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní kpa gɨ ro ndéré sụ́sụ a ro umbu Yésụ. Zɨ́ye ndéréye kɨ́ Yoséfa.
39 Acompanhou-o Nicodemos {aquele que anteriormente fora de noite ter com Jesus}, levando umas cem libras de uma mistura de mirra e aloés.
40 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ íri ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbi umbu Yésụ cíṛígbí a yeré kɨ́ bɨlámá káꞌdá bongó, zɨ́ye sụ́sụ sụꞌbụ́ mɨndonyo bɨ ogụnɨ́ kɨ́e ní ro a kacɨ́ ondụ́ eyé ꞌbɨ Yụ́da e gɨ ro zɨ́ye óto wo.
40 Tomaram o corpo de Jesus e envolveram-no em panos com os aromas, como os judeus costumam sepultar.
41 Bi bɨ kóo ufunɨ́ Yésụ doa née, yáká nɨ kóo ore. Mị́ngị́ yáká maꞌdáa iciomo kóo gu ore nzíyiné otonɨ́ aka ꞌyị sɨmɨ a wá.
41 No lugar em que ele foi crucificado havia um jardim, e no jardim um sepulcro novo, em que ninguém ainda fora depositado.
42 Gɨ zɨ́a née sị́lị́ bɨ Yụ́da e ndịsịnɨ́ yéme royé sɨmɨ a gɨ ro Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní, gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ye ꞌdíꞌbi umbu Yésụ ꞌdiya ndéré óto a ore.
42 Foi ali que depositaram Jesus por causa da Preparação dos judeus e da proximidade do túmulo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.