João 11

MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Ngíti oꞌdo nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Lázoro, lúndu Maríya e kɨ́ Márata, ndịsịnɨ́ sɨmɨ Beteníya. Lázoro maꞌdáa nɨ kóo kɨ́ ndíyá bɨsinyíne.
1 Ora, estava enfermo um homem chamado Lázaro, de Betânia, aldeia de Maria e de sua irmã Marta.
2 Lémịa bɨ Maríya máa née, née wo bɨ kóo lefe sụꞌbụ́ mɨndonyo ro sịndị́ Ngére Yésụ, zɨ́a ndị́sịné óꞌdóóyó a kɨ́ bi doné ní.
2 E Maria, cujo irmão Lázaro se achava enfermo, era a mesma que ungiu o Senhor com bálsamo, e lhe enxugou os pés com os seus cabelos.
3 Zɨ́ owụ́ kará ga gére née kákasa zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, ro ezegámáyị méngị wo yáa mɨméngị bɨsinyíne.”
3 Mandaram, pois, as irmãs dizer a Jesus: Senhor, eis que está enfermo aquele que tu amas.
4 Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre née kenée ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ abú ro Lázoro maꞌdáa mengị wo kenée ndotó, utúasá ꞌdíꞌbiógụ zɨ́a umbu wá. Roa née nɨ óto ꞌyị e zɨ́ye ówo rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo, zɨ́ye ndị́sịyé óto úndrumá bɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní.”
4 Jesus, porém, ao ouvir isto, disse: Esta enfermidade não é para a morte, mas para glória de Deus, para que o Filho de Deus seja glorificado por ela.
5 Lázoro kɨ́ lémịné ga bɨ gbre née, Yésụ oto kóo ꞌbúye go kɨ́ngaya.
5 Ora, Jesus amava a Marta, e a sua irmã, e a Lázaro.
6 Abú tɨ́ kenée ndotó, sɨmɨ bɨ sanda ledre ro Lázoro nderé ndiki Yésụ ní, Yésụ maꞌdáa ịnyị ené kóo geré ndéré wá, mengị aka yị́ ené kóo kpá za ꞌdényé sị́lị́ gbre kí.
6 Quando, pois, ouviu que estava enfermo, ficou ainda dois dias no lugar onde se achava.
7 Nda gɨ ꞌdáꞌba, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ndaꞌbaluguzé aka rozé mu sɨmɨ Yụdáya ꞌdáa.”
7 Depois disto, disse a seus discípulos: Vamos outra vez para Judéia.
8 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ɨ́, ꞌyị ꞌdódo ledre, lúrú aka mongụ́ ledre bɨ Yụ́da e mengịnɨ́ yị́ị kɨ́e íri, ayínɨ́ gɨ ro óngboónzó yị́ị kɨ́ tutú ní, ili ba kpá go ndáꞌbalúgu royị́ zɨ́ye íri?”
8 Disseram-lhe eles: Rabi, ainda agora os judeus procuravam apedrejar-te, e voltas para lá?
9 Yésụ eré ené ngịrị kɨ́ ndáꞌba íri wá, gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Togụ́ bi ará go yá, mɨtụlụrụ ndaá lolụ wá. ꞌYị bɨ ndịsị gámá kɨ́ kadra ní, utúasá ené ꞌdíkí wá gɨ zɨ́a bimɨóṇgó ꞌbɨ kadra oṇgó bi go zɨ́a bɨlámáne.
9 Respondeu Jesus: Não são doze as horas do dia? Se alguém andar de dia, não tropeça, porque vê a luz deste mundo;
10 ꞌYị bɨ otoomo nda bimɨóṇgó kenée zɨ́a nda ndị́sị gámáne kɨ́ ndụlụ ní, ndịsị ꞌdíkíne gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené sɨmɨ mɨtụlụrụ.”
10 mas se andar de noite, tropeça, porque nele não há luz.
11 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née ní, zɨ́a kpá úku ngíti ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ mááyí úku ledre ba, lúnduzé Lázoro nɨ go ꞌdúꞌdu, nderézé mu íri gɨ do bɨ zɨ́ma úru wo.”
11 E, tendo assim falado, acrescentou: Lázaro, o nosso amigo, dorme, mas vou despertá-lo do sono.
12 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére, bɨsinyí ledre ndaá ke. Togụ́ ꞌduꞌdu yị́ ené kpá lá mɨꞌdúꞌdu ní, íli ndéré té yị́ị úru wo gɨ ro ꞌdi?”
12 Disseram-lhe, pois, os discípulos: Senhor, se dorme, ficará bom.
13 ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née owonɨ́ eyé kóo ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ Yésụ uku née wá. Ábuwá uku née kɨ́dí Lázoro uyu go.
13 Mas Jesus falara da sua morte; eles, porém, entenderam que falava do repouso do sono.
14 Zɨ́ Yésụ nda úku a zɨ́ye fúó kɨ́dí, “Lázoro uyu go.”
14 Então Jesus lhes disse claramente: Lázaro morreu;
15 Nɨ bɨlámáne gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ Lázoro uyu ní, ndazé kése íri wá. Nderézé mu gɨ ro zɨ́se lúrú ledre bɨ mááyí méngị a íri ní za cụ́ kɨ́ komosé gɨ do bɨ zɨ́se ṇgúṇgu ledremá nda za kɨ́ngaya.
15 e, por vossa causa, folgo de que eu lá não estivesse, para que creiais; mas vamos ter com ele.
16 Zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ kɨ́ ịrịné Tóma bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Máárátoṇgo ní ị́nyịné úku ledre zɨ́ lafúne e kɨ́dí, “Ndazé ótoómo kacɨ́ mongụ́ ꞌyị wá, idízé ndéré kéye. Togụ́ Yụ́da ilinɨ́ úfu wo yá, zɨ́ye úfukótrụ zée ndro kéye.”
16 Disse, pois, Tomé, chamado Dídimo, aos seus condiscípulos: Vamos nós também, para morrermos com ele.
17 Sɨmɨ bɨ Yésụ nderéogụnɨ́ sɨmɨ Beteníya ní, Lázoro mengị sɨmɨ káṇgá go sị́lị́ eso (4).
17 Chegando pois Jesus, encontrou-o já com quatro dias de sepultura.
18 Gara bɨ Beteníya ininɨ́ Lázoro sɨmɨ a ní, ndaá gbála gɨ ro Yerụsaléma wá.
18 Ora, Betânia distava de Jerusalém cerca de quinze estádios.
19 Gɨ zɨ́ ledre bɨ utú do Márata e kɨ́ lémịné Maríya ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị Yụ́da e ndéréye zɨ́ Márata kɨ́ lémịné íri ndị́sị ị́drị mɨmbéꞌdeyé kacɨ́ lúnduyé bɨ uyu ní.
19 E muitos dos judeus tinham vindo visitar Marta e Maria, para as consolar acerca de seu irmão.
20 Sɨmɨ bɨ Márata uwú ledre ya Yésụ nɨ go gbóo do mɨsiꞌdi ní, zɨ́a ị́nyịné ndéré óndó do Yésụ, Maríya idíaká ꞌbɨ ené cịkị ꞌbe.
20 Marta, pois, ao saber que Jesus chegava, saiu-lhe ao encontro; Maria, porém, ficou sentada em casa.
21 Sɨmɨ bɨ Márata lurúndiki Yésụ ní, zɨ́ sɨmɨkozo mengị wo, zɨ́a útúne íni ini zɨ́a úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Áko Ngére, idí ídí karakóna ona, káa bɨ owụ́ ꞌbɨ babá ba uyu wá.
21 Disse, pois, Marta a Jesus: Senhor, se meu irmão não teria morrido.
22 Máówo bú togụ́ ndúꞌyú Lomo yá, nɨ méngị éyị́ bɨ ndúꞌyú wo gɨ roa née zɨ́yị.”
22 E mesmo agora sei que tudo quanto pedires a Deus, Deus to concederá.
23 Yésụ ya, “Márata, ndá sómụ́ sɨmɨyị́ wá, lúnduyị́ nɨ úrú gɨ sɨmɨ umbu bɨ uyu née.”
23 Respondeu-lhe Jesus: Teu irmão há de ressurgir.
24 Márata ya zɨ́ Yésụ ní, “Maꞌdíi mongụ́ ꞌyị, máṇgúṇgu go kenée kɨ́dí sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu, nɨ úrú zɨ́a ídíne trịdrịné.”
24 Disse-lhe Marta: Sei que ele há de ressurgir na ressurreição, no último dia.
25 Yésụ ya, “Márata, mááyí máa ꞌyị úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu. Mááyí kpá máa ꞌyị íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị e. ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní abú uyu yá, mááyí úru wo.
25 Declarou-lhe Jesus: Eu sou a ressurreição e a vida; quem crê em mim, ainda que morra, viverá;
26 ꞌYị bɨ nɨ aka trịdrị togụ́ ṇguṇgu ledremá go yá, uyu lolụ wá. Ṇgúṇgu ledre née go Márata?”
26 e todo aquele que vive, e crê em mim, jamais morrerá. Crês isto?
27 Márata ya kɨ́dí, “Ngére, máṇgúṇgu ledre née go. Máówo go kɨ́dí áyí Kɨ́résịto Owụ́ ꞌbɨ Lomo bɨ Lomo uku ledre kásaógụ wo káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní.”
27 Respondeu-lhe Marta: Sim, Senhor, eu creio que tu és o Cristo, o Filho de Deus, que havia de vir ao mundo.
28 Gɨ do kacɨ́ ódro ga gére ní, zɨ́ Márata ndáꞌbalúgu roné ꞌbe zɨ́a úku ledre zɨ́ lémịné kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre ogụ go nɨ ndị́sị ndúnduꞌyú gɨ royị́.”
28 Dito isto, retirou-se e foi chamar em segredo a Maria, sua irmã, e lhe disse: O Mestre está aí, e te chama.
29 Sɨmɨ bɨ Maríya uwú ledre née kenée ní, zɨ́a ị́nyịné kpụrụ ndéréne zɨ́ Yésụ.
29 Ela, ouvindo isto, levantou-se depressa, e foi ter com ele.
30 Yésụ nɨ aka do mɨsiꞌdi kɨ́ꞌdí bɨ Márata nderé ndiki wo ní.
30 Pois Jesus ainda não havia entrado na aldeia, mas estava no lugar onde Marta o encontrara.
31 Yụ́da ga bɨ ogụnɨ́ sɨmɨ ini ore, sɨmɨ bɨ lurúnɨ́ Maríya ịnyị kpụrụ ndéréne mɨꞌdí do mɨsiꞌdi ní, zɨ́ ngíti géyị útúye do kacɨ́a gɨ zɨ́a somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé ya, ayí ndéré sị́ bi íni ini.
31 Então os judeus que estavam com Maria em casa e a consolavam, vendo-a levantar-se apressadamente e sair, seguiram-na, pensando que ia ao sepulcro para chorar ali.
32 Sɨmɨ bɨ Maríya nderé ndiki Yésụ ní, zɨ́a útúne sị́ sịndị́ Yésụ bi íni ini kɨ́ úku ledre kɨ́dí, “Áko Ngére, idí ídí karakóna ona, káa bɨ owụ́ ꞌbɨ babá ba uyu wá.”
32 Tendo, pois, Maria chegado ao lugar onde Jesus estava, e vendo-a, lançou-se-lhe aos pés e disse: Senhor, se tu estiveras aqui, meu irmão não teria morrido.
33 Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú Maríya kɨ́ Yụ́da ga bɨ ogụnɨ́ zɨ́ye sɨmɨ ini nɨyí nda go ndị́sị íni ini kɨ́ngaya ní, zɨ́ sɨmɨkozo kpá méngị Yésụ, zɨ́ Yésụ kpá útúne íni ini.
33 Jesus, pois, quando a viu chorar, e chorarem também os judeus que com ela vinham, comoveu-se em espírito, e perturbou-se,
34 Zɨ́ Yésụ ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Otonɨ́ wo ꞌda?”
34 e perguntou: Onde o puseste? Responderam-lhe: Senhor, vem e vê.
35 Geré zɨ́ íni komo Yésụ ndéꞌyị́ógụné.
35 Jesus chorou.
36 Zɨ́ Yụ́da ga gére née ndị́sị ódroyé dongaráye kɨ́dí, “Lúrúsé aka, ábuwá mongụ́ ꞌyị ba oto ꞌbú Lázoro go kɨ́ngaya.”
36 Disseram então os judeus: Vede como o amava.
37 Zɨ́ ngíti géyị úku ledre kɨ́dí, “Bɨ nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ledre zɨ́ne, likpí komo ꞌyị go zɨ́a lúrú bi ní, sara ogụ nda kóo ụ́cụómo Lázoro kɨ́ úyu wá gɨ ro ꞌdi?”
37 Mas alguns deles disseram: Não podia ele, que abriu os olhos ao cego, fazer também que este não morreste?
38 Otonɨ́ bi zɨ́ Lázoro sɨmɨ gu bɨ lagánɨ́ sɨmɨ landa ní, do gbụ́ṛụ́gbụ mɨsɨsɨlekpe tutú ngbụtụrụ́ tara a. Sɨmɨ bɨ Yésụ nderéogụ sị́ bi íri ní, zɨ́ sɨmɨkozo méngị wo rómo wo bɨ gáa ꞌdáꞌdá ní.
38 Jesus, pois, comovendo-se outra vez, profundamente, foi ao sepulcro; era uma gruta, e tinha uma pedra posta sobre ela.
39 Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Gbụ́ṛụ́gbụóyósé aka tutú née ꞌdáꞌba.”
39 Disse Jesus: Tirai a pedra. Marta, irmã do defunto, disse-lhe: Senhor, já cheira mal, porque está morto há quase quatro dias.
40 Yésụ ya zɨ́a ní, “Máúku amá gáa zɨ́yị máyá ꞌdi Márata? Ndaá bɨ máyá togụ́ ṇgúṇgu ledremá go yá, áyí lúrú rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo kɨ́ komoyị́ ní wá?”
40 Respondeu-lhe Jesus: Não te disse que, se creres, verás a glória de Deus?
41 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ ꞌyị e gbụ́ṛụ́gbụóyó tutú bɨ tara mbotụ gu landa kɨ́ꞌdí bɨ otonɨ́ Lázoro ní. Zɨ́ Yésụ ị́nyịné íni ini zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Babá, mbófo éyị́ zɨ́yị ndị́sịyị́ úwú máa.
41 Tiraram então a pedra. E Jesus, levantando os olhos ao céu, disse: Pai, graças te dou, porque me ouviste.
42 Máówo bú bɨlámáne togụ́ mándúꞌyú yị́ị go yá, zɨ́yị tɨ́ méngị ledre maꞌdáa. Máúku ledre née kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ azé kéye ba úwú a gɨ do bɨ zɨ́ye ṇgúṇgu a kɨ́dí maꞌdíi kásaógụ máa yị́ị.”
42 Eu sabia que sempre me ouves; mas por causa da multidão que está em redor é que assim falei, para que eles creiam que tu me enviaste.
43 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́a ị́nyịné ndólo Lázoro kɨ́ mongụ́ kúrú kɨ́dí, “Lázoro ólụ́ógụ gɨrí mu.”Yésụ uru Lázoro gɨ sɨmɨ umbu |src="WA03868b.tif" size="col" loc="John 11:43" copy="Wade" ref="11:40-44"
43 E, tendo dito isso, clamou em alta voz: Lázaro, vem para fora!
44 Geré zɨ́ Lázoro úrúne, zɨ́a ólụ́ógụné nyé kɨ́ káꞌdá bongó bɨ ciṛingbínɨ́ wo kɨ́e kpá kɨ́ mbílí bongó bɨ odóꞌdụtụnɨ́ komo a kɨ́e kacɨ́ ondụ́ eyé ꞌbɨ Yụ́da e ní roné.
44 Saiu o que estivera morto, ligados os pés e as mãos com faixas, e o seu rosto envolto num lenço. Disse-lhes Jesus: Desligai-o e deixai-o ir.
45 Yụ́da ga bɨ nderénɨ́ kɨ́ Maríya gị zɨ́ Yésụ íri, sɨmɨ bɨ lurúnɨ́ ledre bɨ Yésụ mengị née, geré zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Yésụ kɨ́dí maꞌdíi, Lomo kasaogụ wo ne.
45 Muitos, pois, dentre os judeus que tinham vindo visitar Maria, e que tinham visto o que Jesus fizera, creram nele.
46 Zɨ́ ngíti géyị ndéréye úku ledre bɨ Yésụ mengị née zɨ́ Farụsáyo e.
46 Mas alguns deles foram ter com os fariseus e disseram-lhes o que Jesus tinha feito.
47 Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ Farụsáyo kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e, ndị́sịyé ndómo tarayé kɨ́dí,
47 Então os principais sacerdotes e os fariseus reuniram o sinédrio e diziam: Que faremos? porquanto este homem vem operando muitos sinais.
48 Togụ́ lurúomozé wo kenée, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí nda ówo go tɨ́ dụụ́ wo kɨ́dí nɨ Kɨ́résịto maꞌdíi. Geré zɨ́ asikíri ꞌbɨ Róma ógụyé ndụ́rụ mongụ́ ꞌdị́cị́ ezé bɨ ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo kpá kɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ezé e mbá, utúasázé lolụ ídí kɨ́ bi zɨ́ze wá.”
48 Se o deixarmos assim, todos crerão nele, e virão os romanos, e nos tirarão tanto o nosso lugar como a nossa nação.
49 Zɨ́ ngúruyé bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ kɨ́ ịrịné Kayáfa mongụ́ manda ꞌdáꞌdá sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ị́nyịné úku ledre zɨ́ lafúne ga gére née kɨ́dí, “Ówosé ledre wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
49 Um deles, porém, chamado Caifás, que era sumo sacerdote naquele ano, disse-lhes: Vós nada sabeis,
50 Bɨlámá a, bɨkéṛị́ ꞌyị idí úyu ne gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị ezé e ómoyé, gɨ zɨ́ wo bɨ zɨ́ ꞌyị ezé e úyuyé ye zɨ́ bɨkéṛị́ ꞌyị ómoné ní.”
50 nem considerais que vos convém que morra um só homem pelo povo, e que não pereça a nação toda.
51 Kayáfa uku ené née kóo lá ledre ené wá. Gɨ zɨ́a bɨ nɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní, zɨ́ Lomo úkuíꞌbí ledre née taraa gɨ ro zɨ́a úku a kenée. Lomo yeme ne kú kenée zɨ́ Yésụ úyuné ne gɨ do bɨ zée Yụ́da e zɨ́ze ómozé.
51 Ora, isso não disse ele por si mesmo; mas, sendo o sumo sacerdote naquele ano, profetizou que Jesus havia de morrer pela nação,
52 Mɨúyu Yésụ née nda kɨ́ngaya lá dụụ́ gɨ ro Yụ́da e wá, kpá gɨ ro kúfú ngíti géyị ꞌyịmaꞌdí e mbá, zɨ́ye ídíye dụụ́ kị́éꞌdo owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
52 e não somente pela nação, mas também para congregar num só corpo os filhos de Deus que estão dispersos.
53 Tónóne gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra née ndéréne ꞌdáꞌdá, zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née ndị́sịyé gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro úfu Yésụ.
53 Desde aquele dia, pois, tomavam conselho para o matarem.
54 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, Yésụ ndịsị ené lolụ kóo zɨ́ Yụ́da ga gére née do nyárá bi wá. Zɨ́a ị́nyịné kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ ore yóó ndéréye sɨmɨ ngíti owụ́ gara kɨ́ ịrịné Efarayíma gbóo cigí bi bɨ ngárá ꞌyị e ndanɨ́ do a wá ní ndị́sịyé íri.
54 De sorte que Jesus já não andava manifestamente entre os judeus, mas retirou-se dali para a região vizinha ao deserto, a uma cidade chamada Efraim; e ali demorou com os seus discípulos.
55 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Ayímbi ꞌbɨ Yụ́da e bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Umbuokpó ní nɨ go gbóo. ꞌDáꞌdá zɨ́ ayímbi née tónóne, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ lengbe ị́nyị gɨ sɨmɨ gara eyé e mɨngúngúcua ndéréye sɨmɨ Yerụsaléma íri gɨ ro órụ́ royé kacɨ́ ondụ́ eyé ꞌbɨ Yụ́da e gɨ ro zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komo Lomo.
55 Ora, estava próxima a páscoa dos judeus, e dessa região subiram muitos a Jerusalém, antes da páscoa, para se purificarem.
56 Sɨmɨ bɨ nɨyí do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye ndị́sịyé ndómo tarayé gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ. Zɨ́ye ndị́sị ndúꞌyú royé kɨ́dí, “Sómụ́ ledre esé nɨ kɨ́e ꞌdi, togụ́ ogụ go ona ní?”
56 Buscavam, pois, a Jesus e diziam uns aos outros, estando no templo: Que vos parece? Não virá ele à festa?
57 Ukunɨ́ ledre née kenée gɨ zɨ́a manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ Farụsáyo e ní iꞌbíomonɨ́ lorụ go zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí togụ́ lurúndikinɨ́ Yésụ go sɨmɨ ayímbi ore yá, idínɨ́ úku ꞌdódo ledrea gɨ ro do ꞌdíꞌbi wo.
57 Ora, os principais sacerdotes e os fariseus tinham dado ordem que, se alguém soubesse onde ele estava, o denunciasse, para que o prendessem.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.